Vysoké nad Jizerou, LD, opona: heslo in Valenta, Jiří (ed.): Malované opony divadel českých zemí. Praha, NIPOS 2010, s. 350
VYSOKÉ NAD JIZEROU, okres Semily
Na oponě loutkového divadla Krakonoš ve Vysokém nad Jizerou je zobrazena pověst o založení města.
Je to víc než třicet pět let, co jsem tu oponu viděl poprvé. A na ní namalovanou pověst o založení obce, nad ní pak nápis Byli jsme a budem. V tom sále před oponou podávala duše spolku, paní Hejralová, během divadelního festivalu oběd pro své přátele. Bylo jich u velikého stolu víc než padesát. Pospolitost lidí, jakou jsem v té podobě ještě nikdy nepoznal. Pak mě zavedla do zákulisí. Pohladil jsem loutky, prohlédl skříně plné vzorně vyžehlených šatiček, čekajících třeba desítky let na svoji příležitost. Před plným sálem se nasvítila opona, a ještě než se začalo hrát, se děti dozvídaly, že to, co na té oponě je, se stalo dávno předtím, než se narodili jejich dědové a babičky. Zatím netušily, že se narodily v místech počátků novodobého českého lidového divadla. Příběhem na oponě a hrou loutek, kterou přijímaly s důvěřivostí a fantazií, se dotýkaly kořenů vlastní existence. Zvonek na konci pak zněl sdělením, že „Byli jsme a budem“ není národovecké pivní heslo, ale poselství divadelní imaginace. „Byli jsme a budem“ volají loutky i za ty, kdo je vodí a mluví. A také za generace dospělých, kteří právě v tomhle divadélku a před touto oponou prožívali své první dětské sny a očarování jevištěm. Chtělo by se tiše a důvěrně zašeptat do neproměnných tváří
loutek v zákulisí – vydržte to ještě, tenhle svět vás potřebuje.
František Laurin
> Místopis českého amatérského divadla N - Ž. Praha, IPOS-ARTAMA 2002, s. 21
÷ Muzeum českého amatérského divadla Miletín, vstupní expozice, 2006
Na oponě loutkového divadla Krakonoš ve Vysokém nad Jizerou je zobrazena pověst o založení města.
Je to víc než třicet pět let, co jsem tu oponu viděl poprvé. A na ní namalovanou pověst o založení obce, nad ní pak nápis Byli jsme a budem. V tom sále před oponou podávala duše spolku, paní Hejralová, během divadelního festivalu oběd pro své přátele. Bylo jich u velikého stolu víc než padesát. Pospolitost lidí, jakou jsem v té podobě ještě nikdy nepoznal. Pak mě zavedla do zákulisí. Pohladil jsem loutky, prohlédl skříně plné vzorně vyžehlených šatiček, čekajících třeba desítky let na svoji příležitost. Před plným sálem se nasvítila opona, a ještě než se začalo hrát, se děti dozvídaly, že to, co na té oponě je, se stalo dávno předtím, než se narodili jejich dědové a babičky. Zatím netušily, že se narodily v místech počátků novodobého českého lidového divadla. Příběhem na oponě a hrou loutek, kterou přijímaly s důvěřivostí a fantazií, se dotýkaly kořenů vlastní existence. Zvonek na konci pak zněl sdělením, že „Byli jsme a budem“ není národovecké pivní heslo, ale poselství divadelní imaginace. „Byli jsme a budem“ volají loutky i za ty, kdo je vodí a mluví. A také za generace dospělých, kteří právě v tomhle divadélku a před touto oponou prožívali své první dětské sny a očarování jevištěm. Chtělo by se tiše a důvěrně zašeptat do neproměnných tváří
loutek v zákulisí – vydržte to ještě, tenhle svět vás potřebuje.
František Laurin
> Místopis českého amatérského divadla N - Ž. Praha, IPOS-ARTAMA 2002, s. 21
÷ Muzeum českého amatérského divadla Miletín, vstupní expozice, 2006
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.