Brno, Janáčkovo divadlo, Alois Fišárek: Les: heslo in Valenta, Jiří (ed.): Malované opony divadel českých zemí. Praha, NIPOS 2010, s. 326-327
BRNO, Janáčkovo divadlo, Alois Fišárek: Les
Návrh Aloise Fišárka na oponu pro Janáčkovo divadlo z roku 1960 byl nakonec realizován jako gobelín pro foyer divadla.
Opona nemá být jen vhodným interiérovým doplňkem, ani nemá pouze připomínat největší z úspěchů moravského umění.
Má být i výrazem těchto let. Jsem přesvědčen, že jím opravdu je, a to nejen svým výtvarným výrazem, ale i vším svým duchem.
(…) Avšak opona má i své funkce psychologické. Díváme se na ni před začátkem inscenace, má nás uvést do stavu vnímavosti
a soustředěnosti. Už proto je nevhodné, aby měla jako svůj námět nějakou konkrétní figurální scénu, která by mohla vstoupit
do rozporu s vlastním dějem. I tu se ukázala umělecká obezřetnost Fišárkova. Opona se spouští za představením, jako by se
za lidským dramatem zavřel les. Ten les, hvězdy, ptáci, milostná vrba, vzpínající ruce, příroda věčně živá, nejsou a nemohou
být v rozporu s ničím lidským. Optimismus a extatičnost Fišárkovy opony může splynout jak s žertovností frašky, tak i s katarzí
velké tragédie.
Milan Kundera: Provincialismus proti umění. Týdeník Kultura, 1960
Brněnským kulturním činitelům, teoretikům a kritikům na základě silně ideologického nátlaku s tolik typickou argumentací
zaštítěnou marxistickou estetikou, ideovostí, dialektikou atd. se podařilo sprovodit ze světa vcelku kvalitní návrh opony
Aloise Fišárka, který skutečně svým vyzněním vyjadřoval duch tehdejší doby velmi silně; politické a ideové uvolnění, odklon
od monumentálních alegorií ke komorní lyrické harmonii i směřování k nefigurativnímu sdělení.
Zahrádka, Jiří: Jaká má být opona aneb Požadavek umění ideového a stranického není provincionalismus.
Opus musicum 40/2008, č. 5, s. 24-32
• První cena umělecké soutěže na výtvarná díla pro nové divadlo v Brně 1959/60.
• Návrh opony Les (na téma Příhody lišky Bystroušky) byl realizován jako gobelín velikosti 470 x 330 cm a zavěšen ve foyeru divadla.
ALOIS FIŠÁREK (1906 Prostějov – 1980 Praha), malíř, grafik, tvůrce tapisérii a vitráží. V letech 1924–1929 studoval na AVU v Praze, od roku
1932 byl členem SVU Mánes, později Skupiny výtvarných umělců v Brně; od roku 1946 učil na VŠUP v Praze a od roku 1967 byl profesorem
AVU v Praze.
Návrh Aloise Fišárka na oponu pro Janáčkovo divadlo z roku 1960 byl nakonec realizován jako gobelín pro foyer divadla.
Opona nemá být jen vhodným interiérovým doplňkem, ani nemá pouze připomínat největší z úspěchů moravského umění.
Má být i výrazem těchto let. Jsem přesvědčen, že jím opravdu je, a to nejen svým výtvarným výrazem, ale i vším svým duchem.
(…) Avšak opona má i své funkce psychologické. Díváme se na ni před začátkem inscenace, má nás uvést do stavu vnímavosti
a soustředěnosti. Už proto je nevhodné, aby měla jako svůj námět nějakou konkrétní figurální scénu, která by mohla vstoupit
do rozporu s vlastním dějem. I tu se ukázala umělecká obezřetnost Fišárkova. Opona se spouští za představením, jako by se
za lidským dramatem zavřel les. Ten les, hvězdy, ptáci, milostná vrba, vzpínající ruce, příroda věčně živá, nejsou a nemohou
být v rozporu s ničím lidským. Optimismus a extatičnost Fišárkovy opony může splynout jak s žertovností frašky, tak i s katarzí
velké tragédie.
Milan Kundera: Provincialismus proti umění. Týdeník Kultura, 1960
Brněnským kulturním činitelům, teoretikům a kritikům na základě silně ideologického nátlaku s tolik typickou argumentací
zaštítěnou marxistickou estetikou, ideovostí, dialektikou atd. se podařilo sprovodit ze světa vcelku kvalitní návrh opony
Aloise Fišárka, který skutečně svým vyzněním vyjadřoval duch tehdejší doby velmi silně; politické a ideové uvolnění, odklon
od monumentálních alegorií ke komorní lyrické harmonii i směřování k nefigurativnímu sdělení.
Zahrádka, Jiří: Jaká má být opona aneb Požadavek umění ideového a stranického není provincionalismus.
Opus musicum 40/2008, č. 5, s. 24-32
• První cena umělecké soutěže na výtvarná díla pro nové divadlo v Brně 1959/60.
• Návrh opony Les (na téma Příhody lišky Bystroušky) byl realizován jako gobelín velikosti 470 x 330 cm a zavěšen ve foyeru divadla.
ALOIS FIŠÁREK (1906 Prostějov – 1980 Praha), malíř, grafik, tvůrce tapisérii a vitráží. V letech 1924–1929 studoval na AVU v Praze, od roku
1932 byl členem SVU Mánes, později Skupiny výtvarných umělců v Brně; od roku 1946 učil na VŠUP v Praze a od roku 1967 byl profesorem
AVU v Praze.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.