Miletín: heslo in Valenta, Jiří (ed.): Malované opony divadel českých zemí. Praha, NIPOS 2010, s. 224-225
MILETÍN, okres Jičín
Josef Kolář: Miletín, veduta města, 1867
Opona s pohledem na město Miletín v Podkrkonoší (1867) autora Josefa Koláře zapadá do programu oslavy míst, která se začala nově podílet na národním sebeuvědomění a společenském a kulturním rozvoji. Tvary krajiny jsou schematizované, a tím místopisně čitelné, zaručující objektivitu pohledu na místní architekturu a komunitu.
Tomáš Vlček
Opona je pojata jako veduta městečka zasazeného do krajiny podané záměrně schematicky, aby každý divák rozeznal místopisně věrně zachycené objekty. Po zvětšení jeviště počátkem první republiky nebyla k použití. Spolek si objednal v roce 1921 u Miloše Středy novou oponu s Přemyslem Oráčem. Nedovedeme povědět, co vedlo Miletínské, že se v roce 1934 rozhodli nahradit Středovu oponu znovu starou gardinou s vedutou městečka, když ji hořický malíř Tůma našil a domaloval krajinu, aby v portálu zakryla celé jeviště. Lze se jen domnívat, že se tu ozval kult domova; diváci chtěli mít na očích vlastní prostředí, stejně jako je potěšilo, když po otevření opony spatřili dobře známou náves, na níž se odehrávaly smyšlené, a přitom prožívané příběhy života.
Josef Petráň
Oponu Pohled na Miletín z roku 1867 prohlásilo Ministerstvo kultury za movitou kulturní památku se zdůvodněním: Opona je ojedinělou rozměrnou malířskou prací dokládající pohled na městečko Miletín po roce1860 a představuje cenný doklad komparativní krajinářské práce vážící se k místu svého vzniku.
> Místopis českého amatérského divadla N – Ž. Praha, IPOS-ARTAMA 2002, s. 23
Josef Kolář: Miletín, veduta města, 1867
Opona s pohledem na město Miletín v Podkrkonoší (1867) autora Josefa Koláře zapadá do programu oslavy míst, která se začala nově podílet na národním sebeuvědomění a společenském a kulturním rozvoji. Tvary krajiny jsou schematizované, a tím místopisně čitelné, zaručující objektivitu pohledu na místní architekturu a komunitu.
Tomáš Vlček
Opona je pojata jako veduta městečka zasazeného do krajiny podané záměrně schematicky, aby každý divák rozeznal místopisně věrně zachycené objekty. Po zvětšení jeviště počátkem první republiky nebyla k použití. Spolek si objednal v roce 1921 u Miloše Středy novou oponu s Přemyslem Oráčem. Nedovedeme povědět, co vedlo Miletínské, že se v roce 1934 rozhodli nahradit Středovu oponu znovu starou gardinou s vedutou městečka, když ji hořický malíř Tůma našil a domaloval krajinu, aby v portálu zakryla celé jeviště. Lze se jen domnívat, že se tu ozval kult domova; diváci chtěli mít na očích vlastní prostředí, stejně jako je potěšilo, když po otevření opony spatřili dobře známou náves, na níž se odehrávaly smyšlené, a přitom prožívané příběhy života.
Josef Petráň
Oponu Pohled na Miletín z roku 1867 prohlásilo Ministerstvo kultury za movitou kulturní památku se zdůvodněním: Opona je ojedinělou rozměrnou malířskou prací dokládající pohled na městečko Miletín po roce1860 a představuje cenný doklad komparativní krajinářské práce vážící se k místu svého vzniku.
> Místopis českého amatérského divadla N – Ž. Praha, IPOS-ARTAMA 2002, s. 23
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.