Kamenný Přívoz: heslo in Valenta, Jiří (ed.): Malované opony divadel českých zemí. Praha, NIPOS 2010, s. 202-203
KAMENNÝ PŘÍVOZ, okres Praha-západ
Kamenný Přívoz: Krajina kamení. Autorství opony je podle místní tradice přisuzováno čtyřem umělcům: Otakaru Nejedlému, Josefu Kojanovi a bratrům Fialovým. To však je sporné.
Od roku 1910 v obci působil Spolek divadelních ochotníků Tyl, jehož hlavním organizátorem byl starosta obce Václav Hora, majitel vzkvétající restaurace se sálem. Krátce jako režisér působil v souboru i místní rodák, herec kočovných společností, pozdější spisovatel Jan Morávek (1888–1958), autor próz z rodného Posázaví a lidových her.
O vzniku opony se v obci se vypráví, že ve dvacátých letech 20. století chodil Václav Hora na pivo do Žampachu, kde sídlil profesor Hampejs se svými žáky. Když žákům došly peníze, domluvili se s Horou, že namalují pro přívozské ochotníky oponu, aby si přivydělali. Těmito žáky měli být Otakar Nejedlý, Josef Kojan a bratři Fialové. Konfrontujeme-li ovšem tento tradovaný příběh s biografickými daty jeho aktérů, vyjeví se jeho nevěrohodnost.
JOSEF HAMPEYS (1859 Praha – 1911 Žampach) byl malířem a měl soukromou malířskou školu v Praze na Smíchově, v Kamenném Přívozu je pohřben.
OTAKAR NEJEDLÝ (1883 Roudnice nad Labem – 1957 Praha) byl slavným českým krajinářem. Soukromou malířskou školu Ferdinanda Engelmüllera navštěvoval v letech 1899–1901, ve dvacátých letech byl již renomovaným umělcem a roku 1925 byl jmenován profesorem krajinomalby na pražské AVU.
JOSEF KOJAN – nelze identifikovat. Nový slovník československých výtvarných umělců (Praha 1950) obsahuje pouze heslo o malíři a sochaři Janu Kojanovi (1886 Kojákovice na Třeboňsku – 1951 Mladošovice), který témata svých prací čerpal především ze svého rodného jihočeského kraje.
BRATRY FIALY nelze přesněji identifikovat. V úvahu by snad mohl přicházet Ferdinand Fiala (1888 Praha – ?), malíř, grafik a divadelní dekoratér.
Kamenný Přívoz: Krajina kamení. Autorství opony je podle místní tradice přisuzováno čtyřem umělcům: Otakaru Nejedlému, Josefu Kojanovi a bratrům Fialovým. To však je sporné.
Od roku 1910 v obci působil Spolek divadelních ochotníků Tyl, jehož hlavním organizátorem byl starosta obce Václav Hora, majitel vzkvétající restaurace se sálem. Krátce jako režisér působil v souboru i místní rodák, herec kočovných společností, pozdější spisovatel Jan Morávek (1888–1958), autor próz z rodného Posázaví a lidových her.
O vzniku opony se v obci se vypráví, že ve dvacátých letech 20. století chodil Václav Hora na pivo do Žampachu, kde sídlil profesor Hampejs se svými žáky. Když žákům došly peníze, domluvili se s Horou, že namalují pro přívozské ochotníky oponu, aby si přivydělali. Těmito žáky měli být Otakar Nejedlý, Josef Kojan a bratři Fialové. Konfrontujeme-li ovšem tento tradovaný příběh s biografickými daty jeho aktérů, vyjeví se jeho nevěrohodnost.
JOSEF HAMPEYS (1859 Praha – 1911 Žampach) byl malířem a měl soukromou malířskou školu v Praze na Smíchově, v Kamenném Přívozu je pohřben.
OTAKAR NEJEDLÝ (1883 Roudnice nad Labem – 1957 Praha) byl slavným českým krajinářem. Soukromou malířskou školu Ferdinanda Engelmüllera navštěvoval v letech 1899–1901, ve dvacátých letech byl již renomovaným umělcem a roku 1925 byl jmenován profesorem krajinomalby na pražské AVU.
JOSEF KOJAN – nelze identifikovat. Nový slovník československých výtvarných umělců (Praha 1950) obsahuje pouze heslo o malíři a sochaři Janu Kojanovi (1886 Kojákovice na Třeboňsku – 1951 Mladošovice), který témata svých prací čerpal především ze svého rodného jihočeského kraje.
BRATRY FIALY nelze přesněji identifikovat. V úvahu by snad mohl přicházet Ferdinand Fiala (1888 Praha – ?), malíř, grafik a divadelní dekoratér.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.