AS 2001, č. 1, s. 11, Petra Makovičková.
GESTO – SLOVO – AKCE
Dne 30.11.2000 se do brněnského Centra volného času – Lužánky sjely divadelní soubory z Česka, Slovenska a Rakouska na nesoutěžní přehlídku a dílnu studentského a jiného mladého divadla a Evropskou dílnu mladého divadla – Nadělení 2000. Čekaly nás dny plné divadla, seminářů a diskusí o divadle s lidmi, kteří divadlu opravdu rozumí, a je jim radostí a zaměstnáním zároveň.
K seznámení souborů sloužil tzv. úvodní happening, kdy jsme měli možnost shlédnout každý soubor v akci, kterou nám nabídl obrázek, pomocí něhož nám bylo zadáno, co máme ukázat. Při happeningu jsme mohli v hrubých obrysech poznat styl práce jednotlivých souborů.
Během čtyř dnů jsme měli možnost shlédnout 13 divadelních představení, které byly odrazem práce divadelních souborů působících při škole, či jako zájmová činnost. Každý, kdo měl o představení zájem dále hovořit a dozvědět se něco o tom, jak správně si pojmenovat zápory a klady našich divadel, mohl navštívit diskusní kluby Romana Černíka a jeho studentů z Plzně. Zabývali jsme se tématem představení, prostředky, pomocí kterých bylo téma naplněno, nechyběla ani zpětná vazba diváků pro herce a účastníky, zmiňovaly se problémy a klady vystoupení… Z diskusních klubů načerpal každý to, co bylo pro něho a jeho představení důležité vědět, určitě jsme se všichni poučili i z chyb ostatních a nabrali novou inspiraci pro další činnost našich souborů.
Další náplní našich dnů strávených v Lužánkách ( někdo i na Difa JAMU či v bezbariérovém divadle Barka) byly dílny, celkem pět. S Irenou Konývkovou to bylo o pohybu, přes něj k akci, dále o neverbální komunikaci, a vše bylo prolnuto rituální, černošskou a etnickou hudbou. U Radky Svobodové byli lidé, kteří se bez problémů domluví anglicky, neboť její dílna o struktuře dramatu byla jen v angličtině, ale na účasti bylo vidět, že jazyk už v dnešní době není pro nás překážkou. Nebezpečné hrátky s gesty a slovy se zaměřením na proces vzniku nedorozumění během komunikace, použití masky jako prostředku ke gestu – to byl seminář Marka Janovského a Milana Rožťeka, kde si užívali (dle mně) ti pohybově zdatnější jedinci, a vězte, že jich nebylo málo… Dílna zaměřená na muziku, výtvarno a divadlo byla pod vedením Saši Rycheckého: „Muzika, která se namaluje. Obrázky, které se zdivadelní.“ Pátá dílna s rakouským lektorem Christianem Huberem byla o práci se zvukem, pomocí Orffových nástrojů a hlasu přechod ke gestům a akci, hledání kvality zvuků a charakteristika nonsencové poezie a na základě toho všeho tvoření příběhů. Každý si měl možnost vybrat dílnu dle svého uvážení a užívat si tak zajímavé tvorby po celé čtyři dny.
Jakožto každý rok, i letos vycházela při Nadělení interní periodika zvaná ,,Kšajtung“ (tak trochu mezinárodně, neb zahraniční účastníci nebyli výjimkou). Díky ní nám byla usnadněna orientace po Brně a též nám umožnila snahu dodržet časový plán akce. Zápisky z diskusních klubů a postřehů z dílen nám umožnily udělat si obrázek o celkovém dění v Lužánkách.
Vše má i svůj konec… a tak první adventní neděli se osazenstvo Lužánek rozprchlo do všech koutů světa. Ještě před tím jsme si prostřednictvím závěrečného happeningu navzájem ukázali práci dílen a každý sám si mohl zhodnotit, jak dobře či špatně si Nadělení 2000 užil.
Velký dík patří organizátorům a všem lidičkám, kteří nám pobyt v Brně zpříjemňovali: DÍKY.
Petra Makovičková (RabŠah Třeboň)
Dne 30.11.2000 se do brněnského Centra volného času – Lužánky sjely divadelní soubory z Česka, Slovenska a Rakouska na nesoutěžní přehlídku a dílnu studentského a jiného mladého divadla a Evropskou dílnu mladého divadla – Nadělení 2000. Čekaly nás dny plné divadla, seminářů a diskusí o divadle s lidmi, kteří divadlu opravdu rozumí, a je jim radostí a zaměstnáním zároveň.
K seznámení souborů sloužil tzv. úvodní happening, kdy jsme měli možnost shlédnout každý soubor v akci, kterou nám nabídl obrázek, pomocí něhož nám bylo zadáno, co máme ukázat. Při happeningu jsme mohli v hrubých obrysech poznat styl práce jednotlivých souborů.
Během čtyř dnů jsme měli možnost shlédnout 13 divadelních představení, které byly odrazem práce divadelních souborů působících při škole, či jako zájmová činnost. Každý, kdo měl o představení zájem dále hovořit a dozvědět se něco o tom, jak správně si pojmenovat zápory a klady našich divadel, mohl navštívit diskusní kluby Romana Černíka a jeho studentů z Plzně. Zabývali jsme se tématem představení, prostředky, pomocí kterých bylo téma naplněno, nechyběla ani zpětná vazba diváků pro herce a účastníky, zmiňovaly se problémy a klady vystoupení… Z diskusních klubů načerpal každý to, co bylo pro něho a jeho představení důležité vědět, určitě jsme se všichni poučili i z chyb ostatních a nabrali novou inspiraci pro další činnost našich souborů.
Další náplní našich dnů strávených v Lužánkách ( někdo i na Difa JAMU či v bezbariérovém divadle Barka) byly dílny, celkem pět. S Irenou Konývkovou to bylo o pohybu, přes něj k akci, dále o neverbální komunikaci, a vše bylo prolnuto rituální, černošskou a etnickou hudbou. U Radky Svobodové byli lidé, kteří se bez problémů domluví anglicky, neboť její dílna o struktuře dramatu byla jen v angličtině, ale na účasti bylo vidět, že jazyk už v dnešní době není pro nás překážkou. Nebezpečné hrátky s gesty a slovy se zaměřením na proces vzniku nedorozumění během komunikace, použití masky jako prostředku ke gestu – to byl seminář Marka Janovského a Milana Rožťeka, kde si užívali (dle mně) ti pohybově zdatnější jedinci, a vězte, že jich nebylo málo… Dílna zaměřená na muziku, výtvarno a divadlo byla pod vedením Saši Rycheckého: „Muzika, která se namaluje. Obrázky, které se zdivadelní.“ Pátá dílna s rakouským lektorem Christianem Huberem byla o práci se zvukem, pomocí Orffových nástrojů a hlasu přechod ke gestům a akci, hledání kvality zvuků a charakteristika nonsencové poezie a na základě toho všeho tvoření příběhů. Každý si měl možnost vybrat dílnu dle svého uvážení a užívat si tak zajímavé tvorby po celé čtyři dny.
Jakožto každý rok, i letos vycházela při Nadělení interní periodika zvaná ,,Kšajtung“ (tak trochu mezinárodně, neb zahraniční účastníci nebyli výjimkou). Díky ní nám byla usnadněna orientace po Brně a též nám umožnila snahu dodržet časový plán akce. Zápisky z diskusních klubů a postřehů z dílen nám umožnily udělat si obrázek o celkovém dění v Lužánkách.
Vše má i svůj konec… a tak první adventní neděli se osazenstvo Lužánek rozprchlo do všech koutů světa. Ještě před tím jsme si prostřednictvím závěrečného happeningu navzájem ukázali práci dílen a každý sám si mohl zhodnotit, jak dobře či špatně si Nadělení 2000 užil.
Velký dík patří organizátorům a všem lidičkám, kteří nám pobyt v Brně zpříjemňovali: DÍKY.
Petra Makovičková (RabŠah Třeboň)
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.