AS 2001, č. 1, s. 7 - 8, Jana Kolářová,
Českolipský divadelní podzim
Ve dnech 22.-25. listopadu 2000 proběhl v Jiráskově divadle v České Lípě již XXIV. ročník divadelní přehlídky Českolipský divadelní podzim. Již několik let není záležitostí pouze amatérských inscenací. Hlavní pořadatel, Divadelní klub Jirásek, zve i profesionální soubory. Brněnské HaDivadlo letos zahajovalo ČDP inscenací Proklatec (soirée s písněmi Jiřího Bulise ve zmizelé kavárně Kolbaba). Dalším profesionálním souborem bylo Docela velké divadlo Litvínov, jehož dvě pražské členky uvedly pohádku M. Mašatové Čtyři pohádky o jednom drakovi. Hostující amatérské kolektivy přivezly Bistro aneb Nesmrtelní (Klášterec n/O.) a parodický příběh Zachraňte vojína Kuřátko (Tatrmani Sudoměřice). Vzhledem k tomu, že o obou uvedených inscenacích se již na stránkách Amatérské scény psalo, zastavme se blíže u představení Divadelního klubu mladých a Divadelního klubu Jirásek z České Lípy.
František Zborník se „vyřádil“ na hodnocení mladých v představení Každý něco pro vlast: „Přemilostné slečny a stateční páni akademici jati vznešenou ideou divadelní kus provozovati, vstoupili na prkna jež znamenají svět nohou neochvějnou, tu ještě zhusta co sulc třaslavou, tu mladistvým půvabem ozdobeni, tam s duší Kašpara, kterýžto krev by vypil, jen aby se velectěné publikum bavilo. Ba mnohé ctnosti by pannám a pánům autor přiznati musil...neb oni z řemesla hereckého juž ledasco opanovali, takže podívání to bylo zajisté příjemné a Bohu milé. Pokud by oko kritika přísnosti nabylo, tož pak by jistě řeč na řeč přišla...Divák však bez těchto kritických brýlí nasazených, potrefen byl nadšením a vervou všech akademiků, s nimiž své postavy figurovali...Poděkování se sluší i krotitelkám těchto zapálenců - paní Marii Jiřičkové, jež práci započala, a paní Ivě Bufkové, jež práci dokončila (s pomocí vydatnou Zdeňky Zahrádkové). Poněvadž štafeta divadla stejně jako štafeta života s jednou paží neklesá, byť je to ruka laskavá a drahá, ale naopak jinou rukou je opět pozvednuta, aby kráčela dál a znovu se slavně zaskvěla, živena všemi dlaněmi, jež ji kdy dotýkaly.“
V souvislosti s tímto představením je na místě připomenout, že celá divadelní přehlídka byla věnována památce v červnu 2000 zesnulé Majky Jiřičkové, která byla režisérkou DK Jirásek od roku 1968 a vedle toho a své profese na Obchodní akademii se ještě stačila věnovat výchově mladých adeptů herectví v Divadelním klubu mladých, vzniklém v témže roce. V DK Jirásek zrežírovala Majka čtyřicet inscenací, včetně pohádek a literárních večerů. Poslední její inscenací v DKJ bylo Zkrocení zlé ženy, nezapomenutelný byl jistě Ženský boj (1972) i Noc pastýřů (1984).
Divadelní klub Jirásek byl zastoupen zcela novou inscenací Václava Klapky Odysseova cesta. O zhodnocení jsme požádali Josefa Brůčka: „Inscenace je, domníváme se, jedním ze zpracování tématu, které dnes stojí ve vzduchu a klade nám nepříjemné otázky o vlastní identitě, o vině a zásluhách, o vlastním svědomí... DK Jirásek si vybral k inscenování nesnadnou cestu niterného dušezpytectví, cestu, snažící se vésti k sebepoznání, k poučení i ke kladení otázek. Odysseova cesta se tak stává složitou (jsem v pokušení napsat - barokní) mozaikou, sestavenou ze střípků dávných bájí, skořepin nedávné minulosti a střepů současnosti.
S potěšením jsem sledoval práci skvělého (anebo alespoň velmi dobrého) amatérského divadelního kolektivu, který mě opět utvrdil v přesvědčení, že mnozí amatéři svým vnitřním nasazením předčí mnohé profesionální herce, kterým se pohříchu spíše hodí označení „baviči“...
Do lehkého konfliktu s autorem hry se dostáváme v momentě, kdy mi předkládá Odyssea s rozervaným nitrem Hamleta; neboť jsem vždy Odyssea vnímal jako chytrého, vypočítavého, ale i krutého hrdinu, který až do posledka ví, co chce a dělá vše, aby to dostal. Problém jsem měl i s až příliš popisnou politickou aktualizací a se scénkami jakoby vytrženými z politického kabaretu. Přiznám se ale, že silné emotivní momenty mnohdy onu mělkou politickou agitku překryly. Mnoho scén a situací bylo skvěle vymyšleno a podáno. S některými scénami jsem se však neztotožnil. Ke konci inscenace jsem si vzpomněl na velkého T. Manna, o kterém se říká, že měl svou korektorku, která mu v jeho textech škrtala. Po představení jsem hovořil s Václavem Klapkou. Z hovoru jsem pochopil, že se chystá po druhé repríze inscenace vzít do ruky tužku a škrtat. Poněkud mu to závidím. Osobně bych to asi nedovedl. Ale i v tomto vidím nesmírnou sílu a pevné nejen morální, ale i odborné základy Divadelního klubu Jirásek.“
Tolik z pohledu F. Zborníka a J. Brůčka na dvě inscenace letošního Českolipského divadelního podzimu. Uskutečnil se za podpory města Česká Lípa, Okresního úřadu v České Lípě, za hlavního sponzorství České spořitelny, a.s., a za spolupráce s Jiráskovým divadlem. Všem patří díky, stejně jako řadě dalších, drobných sponzorů.
Letos nás čeká 75. výročí založení souboru a XXV. ročník divadelní přehlídky. Lze si jen přát, abychom se těch dvou výročí dočkali všichni ve zdraví!
Jana Kolářová
Ve dnech 22.-25. listopadu 2000 proběhl v Jiráskově divadle v České Lípě již XXIV. ročník divadelní přehlídky Českolipský divadelní podzim. Již několik let není záležitostí pouze amatérských inscenací. Hlavní pořadatel, Divadelní klub Jirásek, zve i profesionální soubory. Brněnské HaDivadlo letos zahajovalo ČDP inscenací Proklatec (soirée s písněmi Jiřího Bulise ve zmizelé kavárně Kolbaba). Dalším profesionálním souborem bylo Docela velké divadlo Litvínov, jehož dvě pražské členky uvedly pohádku M. Mašatové Čtyři pohádky o jednom drakovi. Hostující amatérské kolektivy přivezly Bistro aneb Nesmrtelní (Klášterec n/O.) a parodický příběh Zachraňte vojína Kuřátko (Tatrmani Sudoměřice). Vzhledem k tomu, že o obou uvedených inscenacích se již na stránkách Amatérské scény psalo, zastavme se blíže u představení Divadelního klubu mladých a Divadelního klubu Jirásek z České Lípy.
František Zborník se „vyřádil“ na hodnocení mladých v představení Každý něco pro vlast: „Přemilostné slečny a stateční páni akademici jati vznešenou ideou divadelní kus provozovati, vstoupili na prkna jež znamenají svět nohou neochvějnou, tu ještě zhusta co sulc třaslavou, tu mladistvým půvabem ozdobeni, tam s duší Kašpara, kterýžto krev by vypil, jen aby se velectěné publikum bavilo. Ba mnohé ctnosti by pannám a pánům autor přiznati musil...neb oni z řemesla hereckého juž ledasco opanovali, takže podívání to bylo zajisté příjemné a Bohu milé. Pokud by oko kritika přísnosti nabylo, tož pak by jistě řeč na řeč přišla...Divák však bez těchto kritických brýlí nasazených, potrefen byl nadšením a vervou všech akademiků, s nimiž své postavy figurovali...Poděkování se sluší i krotitelkám těchto zapálenců - paní Marii Jiřičkové, jež práci započala, a paní Ivě Bufkové, jež práci dokončila (s pomocí vydatnou Zdeňky Zahrádkové). Poněvadž štafeta divadla stejně jako štafeta života s jednou paží neklesá, byť je to ruka laskavá a drahá, ale naopak jinou rukou je opět pozvednuta, aby kráčela dál a znovu se slavně zaskvěla, živena všemi dlaněmi, jež ji kdy dotýkaly.“
V souvislosti s tímto představením je na místě připomenout, že celá divadelní přehlídka byla věnována památce v červnu 2000 zesnulé Majky Jiřičkové, která byla režisérkou DK Jirásek od roku 1968 a vedle toho a své profese na Obchodní akademii se ještě stačila věnovat výchově mladých adeptů herectví v Divadelním klubu mladých, vzniklém v témže roce. V DK Jirásek zrežírovala Majka čtyřicet inscenací, včetně pohádek a literárních večerů. Poslední její inscenací v DKJ bylo Zkrocení zlé ženy, nezapomenutelný byl jistě Ženský boj (1972) i Noc pastýřů (1984).
Divadelní klub Jirásek byl zastoupen zcela novou inscenací Václava Klapky Odysseova cesta. O zhodnocení jsme požádali Josefa Brůčka: „Inscenace je, domníváme se, jedním ze zpracování tématu, které dnes stojí ve vzduchu a klade nám nepříjemné otázky o vlastní identitě, o vině a zásluhách, o vlastním svědomí... DK Jirásek si vybral k inscenování nesnadnou cestu niterného dušezpytectví, cestu, snažící se vésti k sebepoznání, k poučení i ke kladení otázek. Odysseova cesta se tak stává složitou (jsem v pokušení napsat - barokní) mozaikou, sestavenou ze střípků dávných bájí, skořepin nedávné minulosti a střepů současnosti.
S potěšením jsem sledoval práci skvělého (anebo alespoň velmi dobrého) amatérského divadelního kolektivu, který mě opět utvrdil v přesvědčení, že mnozí amatéři svým vnitřním nasazením předčí mnohé profesionální herce, kterým se pohříchu spíše hodí označení „baviči“...
Do lehkého konfliktu s autorem hry se dostáváme v momentě, kdy mi předkládá Odyssea s rozervaným nitrem Hamleta; neboť jsem vždy Odyssea vnímal jako chytrého, vypočítavého, ale i krutého hrdinu, který až do posledka ví, co chce a dělá vše, aby to dostal. Problém jsem měl i s až příliš popisnou politickou aktualizací a se scénkami jakoby vytrženými z politického kabaretu. Přiznám se ale, že silné emotivní momenty mnohdy onu mělkou politickou agitku překryly. Mnoho scén a situací bylo skvěle vymyšleno a podáno. S některými scénami jsem se však neztotožnil. Ke konci inscenace jsem si vzpomněl na velkého T. Manna, o kterém se říká, že měl svou korektorku, která mu v jeho textech škrtala. Po představení jsem hovořil s Václavem Klapkou. Z hovoru jsem pochopil, že se chystá po druhé repríze inscenace vzít do ruky tužku a škrtat. Poněkud mu to závidím. Osobně bych to asi nedovedl. Ale i v tomto vidím nesmírnou sílu a pevné nejen morální, ale i odborné základy Divadelního klubu Jirásek.“
Tolik z pohledu F. Zborníka a J. Brůčka na dvě inscenace letošního Českolipského divadelního podzimu. Uskutečnil se za podpory města Česká Lípa, Okresního úřadu v České Lípě, za hlavního sponzorství České spořitelny, a.s., a za spolupráce s Jiráskovým divadlem. Všem patří díky, stejně jako řadě dalších, drobných sponzorů.
Letos nás čeká 75. výročí založení souboru a XXV. ročník divadelní přehlídky. Lze si jen přát, abychom se těch dvou výročí dočkali všichni ve zdraví!
Jana Kolářová
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.