Soprová, Jana: K 220. výročí
Odběhlec z lásky synovské v Nosticově divadle
220 let od prvního profesionálního představení v českém jazyce
Na počátku sezóny 1784 svitla českým vlastencům naděje, že se snad konečně podaří uskutečnit sen – aby se hrálo i na velké profesionální scéně v českém jazyce. Impresário Nosticova divadla Bondini tehdy ustanovil nový herecký soubor, “tzv. druhou bondinskou společnost německých herců” v čele s Františkem Bullou. Tak se tedy do souboru Nosticova divadla dostali profesionální herci českého původu. Bulla se hned po příchodu do Prahy spojil s českými vlastenci a zahájil přípravy na první divadelní představení pro české obyvatelstvo. Památný okamžik nastal 20.ledna 1785. Volba padla na titul Odběhlec z lásky synovské, veselohru od módního autora G. Stephanie mladšího (překlad z německého Deserteur aus Kindesliebe pořídil bratr ředitele Karel Bulla). Ten napsal v předmluvě k tištěné podobě hry:
“Příkladmi všech sousedských o zvelebení mateřského svého jazyka tak bedlivě pečujících národů pohnud jsa, dnešního dne jazyk náš mateřský na vlastenecké dívadliště uvádím, neodříkaje se vší marné chlouby, je tudy jméno, které již dvě leta nese, vším právem zasluhovati počíná…”
Vlastenci byli událostí nadšeni – bratři Thámové k příležitosti uvedení první hry v českém jazyce sepsali a o reprízách mezi diváky divadla rozhazovali pateticky laděnou ódu:
Plesej, Praho, při slavnosti,
kterou láska posvětila!
Plesej! Dnes tvýho
syna vlastního
do chrámu umělosti
ponejprv příjít vzbudila.
Otevřiž citedlnostem srdce!
Jak dosvědčuje dobový tisk, první české představení vzbudilo velkou pozornost a “návštěva byla taková, že divadlo nemohlo všechny diváky pojmout.” Hlavní roli dezertéra si zahrál sám pan ředitel – František Bulla. A byla to jeho první, a zároveň poslední úloha na českém jevišti, neboť ještě v únoru téhož roku odešel z Prahy.
Naplněné hlediště při prvních českých představeních dokázalo životaschopnost českého divadla, a proto se i po Bullově odchodu v českých hrách pokračovalo. Jak konstatoval německý list Das Pragerblättchen – “pochvala, s jakou byl český Odběhlec přijat, zněla ještě dlouho v uších herců, a v měšci pana impresária ještě více, než aby se mohlo jen tak beze všeho přes podobný podnik přejít.”
| 11.1.2005 01:01:17 Jana Soprová |
© Scena.cz
220 let od prvního profesionálního představení v českém jazyce
Na počátku sezóny 1784 svitla českým vlastencům naděje, že se snad konečně podaří uskutečnit sen – aby se hrálo i na velké profesionální scéně v českém jazyce. Impresário Nosticova divadla Bondini tehdy ustanovil nový herecký soubor, “tzv. druhou bondinskou společnost německých herců” v čele s Františkem Bullou. Tak se tedy do souboru Nosticova divadla dostali profesionální herci českého původu. Bulla se hned po příchodu do Prahy spojil s českými vlastenci a zahájil přípravy na první divadelní představení pro české obyvatelstvo. Památný okamžik nastal 20.ledna 1785. Volba padla na titul Odběhlec z lásky synovské, veselohru od módního autora G. Stephanie mladšího (překlad z německého Deserteur aus Kindesliebe pořídil bratr ředitele Karel Bulla). Ten napsal v předmluvě k tištěné podobě hry:
“Příkladmi všech sousedských o zvelebení mateřského svého jazyka tak bedlivě pečujících národů pohnud jsa, dnešního dne jazyk náš mateřský na vlastenecké dívadliště uvádím, neodříkaje se vší marné chlouby, je tudy jméno, které již dvě leta nese, vším právem zasluhovati počíná…”
Vlastenci byli událostí nadšeni – bratři Thámové k příležitosti uvedení první hry v českém jazyce sepsali a o reprízách mezi diváky divadla rozhazovali pateticky laděnou ódu:
Plesej, Praho, při slavnosti,
kterou láska posvětila!
Plesej! Dnes tvýho
syna vlastního
do chrámu umělosti
ponejprv příjít vzbudila.
Otevřiž citedlnostem srdce!
Jak dosvědčuje dobový tisk, první české představení vzbudilo velkou pozornost a “návštěva byla taková, že divadlo nemohlo všechny diváky pojmout.” Hlavní roli dezertéra si zahrál sám pan ředitel – František Bulla. A byla to jeho první, a zároveň poslední úloha na českém jevišti, neboť ještě v únoru téhož roku odešel z Prahy.
Naplněné hlediště při prvních českých představeních dokázalo životaschopnost českého divadla, a proto se i po Bullově odchodu v českých hrách pokračovalo. Jak konstatoval německý list Das Pragerblättchen – “pochvala, s jakou byl český Odběhlec přijat, zněla ještě dlouho v uších herců, a v měšci pana impresária ještě více, než aby se mohlo jen tak beze všeho přes podobný podnik přejít.”
| 11.1.2005 01:01:17 Jana Soprová |
© Scena.cz
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.