VRCHOVSKÝ, Ladislav: Štivadlo 2010 donutilo pokleknout starostu obce - Příbuzné si nevybíráme. Amatérská scéna 2010, č. 4, s. 50.

Domácí soubor ŠAMU Štítina vystoupil jako třetí v pořadí s inscenací hry Erica Assouse Příbuzné si nevybíráme. Tato komedie současného francouzského autora uváděná také pod názvem Švagřičky, jejímž tématem jsou partnerské a mezilidské vztahy, patří do celku toho lepšího, co nabízí žánr bulvární komedie. Autor se ve svých hrách pokouší souhrnně navazovat na historické veseloherní žánry, ať již jde o komedii intriky, charakterů či typů, jeho díla obsahují i prvky satirické komedie. Je tedy vždy na dramaturgii a režii konkrétního titulu, kterou cestou výkladu tématu a volby při hledání adekvátní formy se vydá. Téma hledání příčin krize partnerských vztahů je sice tématem v současném světě konjukturálním, Assous však k němu přistupuje s patřičným nadhledem a pověstným francouzským šarmem. Tři bratři se sejdou v domě u jednoho z nich i se svými ženami, ale švagrové se nijak nemilují, ba spíše naopak. Vzájemné vztahy vyjdou napovrch poté, co se dostaví čtvrtá žena, velmi atraktivní a sexy, sekretářka jednoho z bratrů. Režisér inscenace štítinských ochotníků Václav Benda se rozhodl pro formu konverzační komedie, nicméně z nabídky situací obsažených v textu také vytěžil pro sdělení obsahu, respektive tématu, téměř maximum. Představení nabídlo vyzrálé herecké výkony ze strany představitelů všech postav, přičemž některé výkony zasluhují ocenění za vskutku mimořádně zdařilou hereckou práci ve všech složkách, počínaje mluvním projevem přes pohyb, mimiku i gesto. Inscenace má svižné tempo a patřičný rytmus, k vidění jsou zde situace vypracované do pointy, mnohdy překvapivé. Scéna je navržena věcně s ohledem na nárok sdělit vše , co vyžaduje text z hlediska potřebného mobiliáře i dostatečného hracího prostoru. Ilustrativní hudba využívající francouzský šanson neruší, vhodně navozuje atmosféru i místo děje. Kostýmy ve svém návrhu vycházejí z charakteru postav. Celek je velmi zábavnou podívanou, polemizovat sice lze se škrtem závěrečné repliky jedné z postav, který poněkud mění vyznění hry, jde však o jasný a právoplatný názor inscenátorů, byť poněkud změkčuje varovné memento autora, spočívající v náznaku toho, co se stane, když manželky opustí své muže a nechají je napospas atraktivní sekretářce….