AS 2002, č. 6, s. 9 - 10, Jiří Hraše.

Seminární dílna SČDO

Tvoří systematický cyklus, souvislou řadu dílčích uzavřených úkolů u příležitosti Krakonošova divadelního podzimu rok za rokem. Dvě desítky ochotníků se od neděle do pátku scházejí odpoledne na tři hodiny technického i tvůrčího tréninku. Ten se skládá jednak z cvičení v technice řeči a cvičení uvolňovacích, jednak z jevištního úkolu. Vzhledem k tomu, že seminaristé jsou zároveň pravidelnými návštěvníky dopoledních hodnotících seminářů s porotou, tvoří jejich účast na přehlídce dosti slušnou pracovní aktivitu.
Cvičení opakovalo a soustavně rozvíjelo mluvní i mluvně-pohybové schopnosti účastníků pod cílevědomým a vlídným vedením prof. Daniely Musilové. K této průběžně souvislé části lekce se každý rok přidává jiný typ scénického úkolu. Letos jím byla orientace v inscenačních prostředích divadelních žánrů.
Úkol měl východisko: připravený metodický tisk s výběrem hesel, charakterizujících různé typy předloh veseloherního žánru od komedie po frašku. Na jeho základě se vedla diskuse pro vstupní ujasnění pravidel hry. Byla často doplněna odkazem k představení přehlídky, protože se letos tato dramaturgie objevovala v převážné většině večerů.
V realizační části úkolu šlo o vyvolání představivosti a pohotového pokusu o řešení: v prvé řadě o nahození postav, vytáhnutí jádra situace a volbu scénického půdorysu i scénického obrazu, v druhé o záměrnou volbu vyjadřovacích prostředků, jako je tón řeči, formát apod., odpovídajících stylu zvolené předlohy. Skupiny herců s režisérem (režiséry) v čele se pustily do čtyř výstupů: organizování ženských bojových řad z Klicperova Ženského boje (osm seminaristů), setkání Káči s Luciferem z Drdových Hrátek (tři) a karetní čertovská scéna s Martinem z téže hry (pět), dialog purkmistra s královským prévotem z Balady z hadrů V+W (dva).
Prostory sokolovny nejsou v sychravém počasí nejhostinnější, a co horšího: v hlučných akcích, jaké letos byly na pořadu, proznívá echo celou budovou. Ale pracovní skupiny se podělily o různé kouty budovy a pustily se do řešení výchozí situace výstupu, vztahů postav, motivace a proměn situace, podoby chování a jednání postav a souhrové slovní a fyzické akce. Ujasňování u stolu přecházelo rychle ve formování obrysů jevištní podoby. Zaujetí se promítlo i do hledání kostýmního náznaku, shánění rekvizit a vymýšlení scénografické nápovědi, užitečných jak pro dojem potenciálních diváků, tak i pro vlastní pocit aktérů. Jak režijní vedení, tak herecká iniciativa se musely v krátkém čase vypnout k maximu možností a sil.
Rozumí se, že loňská příprava kabaretních čísel byla pracovně výhodnější, protože jejich převážně sólový a duetový charakter umožňoval dostat se v nastudování blíže k výsledné podobě. Letošní souhrový úkol byl v tom směru náročnější, a tak jsme v časovém limitu k hledání diferencovaného stylu jednotlivých scén jenom nakročili. Technická cvičení a seminární ujasňování problematiky se dostala dál, nežli praktická realizace. A úkol probudit a projevit možnosti a síly ve zvolených úkolech byl splněn; o jeho dopracování můžeme doma přemýšlet.
Několik diváků závěrečné předváděcí zkoušky potvrdí, že nastoupená cesta cvičných inscenačních kroků namířila správným směrem.
Jiří Hraše