Felzmann, Rudolf, působení v Čs. rozhlase, ex www.rozhlas.cz
Felzmann Rudolf
5. 10. 1941 Liberec
rozhlasový a divadelní režisér, dramaturg
Školní léta prožil v Liberci, kde také maturitou ukončil studia na pedagogické škole v r. 1959. Pak učil na školách libereckého okresu. V letech 1966-1970 dálkově studoval Pedagogickou fakultu v Ústí nad Labem, aprobace český jazyk a speciální metodika. Do roku 1967 byl učitelem, pak zaměstnancem Vysoké školy strojní a textilní v Liberci jako tajemník vysokoškolského klubu. Krátce po r. 1970 pracoval jako metodik ve vysokoškolském klubu Vltava v Praze, jednu sezonu jako programový pracovník nově vznikajícího Činoherního studia v Ústí nad Labem. V letech 1973-1975 se stal vedoucím Závodního klubu ROH SETUZA a poté až do r. 1982 působil jako režisér krajského studia Čs. rozhlasu Ústí nad Labem. Odtud přešel do Divadla pracujících v Mostě (režisér 1982-1990). Z funkce ředitele Městského divadla v Děčíně odešel do důchodu v r. 2002. Žije na Děčínském Sněžníku, hostuje příležitostně jako režisér v profesionálním divadle (Mladá Boleslav) a působí jako lektor a pedagog v amatérském divadle. Při studiu se úspěšně věnoval sólové recitaci, založil studentský divadelní soubor. Amatérskému divadlu a uměleckému přednesu se intenzivně věnoval i v dalších letech. (Po dlouhou dobu vedl Severočeský klub uměleckého přednesu, v 70. a 80. letech působil jako umělecký šéf a režisér Malého divadla v Ústí nad Labem, patřil k nejvýraznějším a nejvýznamnějším osobnostem v těchto oborech v rámci celé republiky.)
S rozhlasem začal externě spolupracovat v r. 1972, od roku 1975 pak na profesionální bázi. Nejprve se věnoval drobným literárním pořadům a publicistice. Jako literární redaktor, dramaturg a režisér v jedné osobě vytvořil v té době např. pásma o Albrechtovi z Valdštejna či J. Jungmannovi. Tvorba ze 70. a 80. let byla však v ústeckém studiu beznadějně smazána. Zmizela tak řada rozhlasových her regionálních autorů, stejně jako ucelené řady pásem a četby na pokračování, představující básníky i prozaiky severních Čech (V. Párala, O. Duba, V. Duška, M. Nevrlého), v nenávratnu je ojedinělá, skvěle rozhlasově zpracovaná kolekce krajových pověstí, stejně jako výtečná dramatizace Krejčíkovic Anežky K. Světlé.
R. Felzmann v té době spolupracoval rovněž s hudební redakcí ústeckého rozhlasu (pořady o Bendově komorním orchestru, cítolibských mistrech, folkloru Litoměřicka a Roudnicka, ale především pořady o dodnes nedoceněném sběrateli folkloru Podještědí a horního Pojizeří Pavlu Krejčím - vše též smazáno).
Felzmann v rozhlase spolupracoval s celou řadou hereckých osobností ze severočeských divadel - F. Peterka, V. Ron, J. Šnajdr, K. Nonner, R. Stärz, D. Balounová, M. Spurná a další. Vyvrcholením Felzmannovy rozhlasové tvorby byla léta 1990-1993. V té době vznikla rozhlasová podoba jeho výtečné a odvážné úpravy Tylova Jana Husa, dvě lidové hry v úpravě Vojtěcha Rona a dramaturgii Petra Horáka Železnobrodská pašijová hra a podkrkonošská Hra o narození Ježíše, dále Kalousova hra od J. Plechatého a konečně Maeterlinckova Smrt Tintagilova. V roce 1989 a 1990 režíroval v letních měsících týdenní vysílání Domina ze Severočeského kraje. S nástupem nového vedení regionálního studia v r. 1997 Felzmannova spolupráce s rozhlasem zcela skončila. Charakteristickým rysem práce režiséra Felzmanna byla vždy mj. přesná práce s textem a mluveným slovem, činnost často pedagogická. Dokázal skvěle spolupracovat nejen s profesionálními herci, ale i s herci "svého" Malého divadla, které přivedl k profesionální práci s mikrofonem. Řada rozhlasových redaktorů mu dodnes vděčí za spolupráci na náročných publicistických pořadech a uměleckých pásmech, ale i za to, že je jako hlasový pedagog naučil mluvit. Felzmannův podíl na profilu stanice byl ve své době klíčový.
Rozhlasová tvorba R. Felzmanna byla oceněna prémií Českého literárního fondu, v r. 1992 získala adaptace Železnobrodské pašijové hry v režii R. Felzmanna Hlavní cenu Prix Bohemia Radio v kategorii dramatických děl.
5. 10. 1941 Liberec
rozhlasový a divadelní režisér, dramaturg
Školní léta prožil v Liberci, kde také maturitou ukončil studia na pedagogické škole v r. 1959. Pak učil na školách libereckého okresu. V letech 1966-1970 dálkově studoval Pedagogickou fakultu v Ústí nad Labem, aprobace český jazyk a speciální metodika. Do roku 1967 byl učitelem, pak zaměstnancem Vysoké školy strojní a textilní v Liberci jako tajemník vysokoškolského klubu. Krátce po r. 1970 pracoval jako metodik ve vysokoškolském klubu Vltava v Praze, jednu sezonu jako programový pracovník nově vznikajícího Činoherního studia v Ústí nad Labem. V letech 1973-1975 se stal vedoucím Závodního klubu ROH SETUZA a poté až do r. 1982 působil jako režisér krajského studia Čs. rozhlasu Ústí nad Labem. Odtud přešel do Divadla pracujících v Mostě (režisér 1982-1990). Z funkce ředitele Městského divadla v Děčíně odešel do důchodu v r. 2002. Žije na Děčínském Sněžníku, hostuje příležitostně jako režisér v profesionálním divadle (Mladá Boleslav) a působí jako lektor a pedagog v amatérském divadle. Při studiu se úspěšně věnoval sólové recitaci, založil studentský divadelní soubor. Amatérskému divadlu a uměleckému přednesu se intenzivně věnoval i v dalších letech. (Po dlouhou dobu vedl Severočeský klub uměleckého přednesu, v 70. a 80. letech působil jako umělecký šéf a režisér Malého divadla v Ústí nad Labem, patřil k nejvýraznějším a nejvýznamnějším osobnostem v těchto oborech v rámci celé republiky.)
S rozhlasem začal externě spolupracovat v r. 1972, od roku 1975 pak na profesionální bázi. Nejprve se věnoval drobným literárním pořadům a publicistice. Jako literární redaktor, dramaturg a režisér v jedné osobě vytvořil v té době např. pásma o Albrechtovi z Valdštejna či J. Jungmannovi. Tvorba ze 70. a 80. let byla však v ústeckém studiu beznadějně smazána. Zmizela tak řada rozhlasových her regionálních autorů, stejně jako ucelené řady pásem a četby na pokračování, představující básníky i prozaiky severních Čech (V. Párala, O. Duba, V. Duška, M. Nevrlého), v nenávratnu je ojedinělá, skvěle rozhlasově zpracovaná kolekce krajových pověstí, stejně jako výtečná dramatizace Krejčíkovic Anežky K. Světlé.
R. Felzmann v té době spolupracoval rovněž s hudební redakcí ústeckého rozhlasu (pořady o Bendově komorním orchestru, cítolibských mistrech, folkloru Litoměřicka a Roudnicka, ale především pořady o dodnes nedoceněném sběrateli folkloru Podještědí a horního Pojizeří Pavlu Krejčím - vše též smazáno).
Felzmann v rozhlase spolupracoval s celou řadou hereckých osobností ze severočeských divadel - F. Peterka, V. Ron, J. Šnajdr, K. Nonner, R. Stärz, D. Balounová, M. Spurná a další. Vyvrcholením Felzmannovy rozhlasové tvorby byla léta 1990-1993. V té době vznikla rozhlasová podoba jeho výtečné a odvážné úpravy Tylova Jana Husa, dvě lidové hry v úpravě Vojtěcha Rona a dramaturgii Petra Horáka Železnobrodská pašijová hra a podkrkonošská Hra o narození Ježíše, dále Kalousova hra od J. Plechatého a konečně Maeterlinckova Smrt Tintagilova. V roce 1989 a 1990 režíroval v letních měsících týdenní vysílání Domina ze Severočeského kraje. S nástupem nového vedení regionálního studia v r. 1997 Felzmannova spolupráce s rozhlasem zcela skončila. Charakteristickým rysem práce režiséra Felzmanna byla vždy mj. přesná práce s textem a mluveným slovem, činnost často pedagogická. Dokázal skvěle spolupracovat nejen s profesionálními herci, ale i s herci "svého" Malého divadla, které přivedl k profesionální práci s mikrofonem. Řada rozhlasových redaktorů mu dodnes vděčí za spolupráci na náročných publicistických pořadech a uměleckých pásmech, ale i za to, že je jako hlasový pedagog naučil mluvit. Felzmannův podíl na profilu stanice byl ve své době klíčový.
Rozhlasová tvorba R. Felzmanna byla oceněna prémií Českého literárního fondu, v r. 1992 získala adaptace Železnobrodské pašijové hry v režii R. Felzmanna Hlavní cenu Prix Bohemia Radio v kategorii dramatických děl.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.