DUBSKÁ Alice: Vilém Majzner, rkp. pro publikaci Malované opony českých divadel, 2009
Vilém Majzner (1. 12. 1905 Velké Hámry u Semil, 29.8.1962 Liberec)
Loutkářská rodina Majznerových (původně Meissnerovi, též Meistnerovi, Maiznerovi) působila téměř 150 let ve východních Čechách a v Podkrkonoší, kde si získala, podobně jako Kopečtí na jihu Čech, mimořádnou oblibu.
K jejím nejstarším členům patřili Jan Meissner (nar. asi 1773) a František Meissner (nar. asi 1782), oba z Vrchlabí, kteří putovali s loutkami již koncem 18. století.
V první polovině 19. století hráli s loutkami jejich potomci usazení na Novopacku, zejména Josef a František Meissnerovi. Pro historii českého loutkářství mají mimořádný význam jejich opisy starých loutkových her, které patří k nestarším záznamům her českých loutkářů.
Vynikající pověst si v druhé polovině tohoto století získal Vilém Maizner (1846-1906).
V jeho loutkářské činnosti pokračovali společně jeho děti Božena (1872 -1958), Bohumil (1874-1948) a Ladislav (1876-1934) Majznerovi.
Pokračovatelem v jejich loutkářské činnosti a dovršitelem rodinné tradice se stal Bohumilův syn Vilém.
Narodil v roce 1905 ve Velkých Hamrech v sále za jevištěm a tak už od narození byl v tom nejužším styku s loutkovou scénou své rodiny. Od otce se nejen naučil loutkářské řemeslo, ale od svých předků převzal jejich oddanost k vlastnímu povolání a stavovskou hrdost.
Na přání otce, který si uvědomoval nutnost další zvyšování úrovně divadla, začal v 1923 studovat na Umělecko-průmyslovou školu v Praze.
Po třech letech studii se vrátil k rodinnému podniku a v krátké době již ovlivňoval zejména jeho scénografii.
O jeho výtvarném cítění svědčí alegorická opona, kterou namaloval v roce 1934. Je oboustranná a představuje na jedné straně Alegorii umění, na druhé Libušinu věštbu.
V roce 1940 převzal od otce principálské žezlo a společně s manželkou Zdenkou vedl divadlo do roku 1950. Podařilo se mu přežít těžkou dobu okupace a války, ale v poválečných letech, kdy socialistická administrativa všemožně bránila lidovým loutkářům v jejich působení, se rozhodl zanechat kočování s vlastním divadlem a své loutkářské zkušenosti uplatnit v nově vzniklém profesionálním loutkovém divadle v Liberci.
Jako loutkoherec zde působil do své smrti v roce 1962.
1872 -1958 Semily
Vnuk Vilém ( *1905)
1940-1950 vedl rodinné l.d. 1926 UMPRUM (ověřit)
O. Batěk: Vilém Majzner, Čs. loutkář 1962. s- 218
1940 4 týdny v Klášteře nad Jizerou – Mucínek se učí čarovat , ZLS, č. 6, 31.5.1940
Loutkářská rodina Majznerových (původně Meissnerovi, též Meistnerovi, Maiznerovi) působila téměř 150 let ve východních Čechách a v Podkrkonoší, kde si získala, podobně jako Kopečtí na jihu Čech, mimořádnou oblibu.
K jejím nejstarším členům patřili Jan Meissner (nar. asi 1773) a František Meissner (nar. asi 1782), oba z Vrchlabí, kteří putovali s loutkami již koncem 18. století.
V první polovině 19. století hráli s loutkami jejich potomci usazení na Novopacku, zejména Josef a František Meissnerovi. Pro historii českého loutkářství mají mimořádný význam jejich opisy starých loutkových her, které patří k nestarším záznamům her českých loutkářů.
Vynikající pověst si v druhé polovině tohoto století získal Vilém Maizner (1846-1906).
V jeho loutkářské činnosti pokračovali společně jeho děti Božena (1872 -1958), Bohumil (1874-1948) a Ladislav (1876-1934) Majznerovi.
Pokračovatelem v jejich loutkářské činnosti a dovršitelem rodinné tradice se stal Bohumilův syn Vilém.
Narodil v roce 1905 ve Velkých Hamrech v sále za jevištěm a tak už od narození byl v tom nejužším styku s loutkovou scénou své rodiny. Od otce se nejen naučil loutkářské řemeslo, ale od svých předků převzal jejich oddanost k vlastnímu povolání a stavovskou hrdost.
Na přání otce, který si uvědomoval nutnost další zvyšování úrovně divadla, začal v 1923 studovat na Umělecko-průmyslovou školu v Praze.
Po třech letech studii se vrátil k rodinnému podniku a v krátké době již ovlivňoval zejména jeho scénografii.
O jeho výtvarném cítění svědčí alegorická opona, kterou namaloval v roce 1934. Je oboustranná a představuje na jedné straně Alegorii umění, na druhé Libušinu věštbu.
V roce 1940 převzal od otce principálské žezlo a společně s manželkou Zdenkou vedl divadlo do roku 1950. Podařilo se mu přežít těžkou dobu okupace a války, ale v poválečných letech, kdy socialistická administrativa všemožně bránila lidovým loutkářům v jejich působení, se rozhodl zanechat kočování s vlastním divadlem a své loutkářské zkušenosti uplatnit v nově vzniklém profesionálním loutkovém divadle v Liberci.
Jako loutkoherec zde působil do své smrti v roce 1962.
1872 -1958 Semily
Vnuk Vilém ( *1905)
1940-1950 vedl rodinné l.d. 1926 UMPRUM (ověřit)
O. Batěk: Vilém Majzner, Čs. loutkář 1962. s- 218
1940 4 týdny v Klášteře nad Jizerou – Mucínek se učí čarovat , ZLS, č. 6, 31.5.1940
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.