Císařova jarmárka, titul kresba Jelínek
Opony obecně, CÍSAŘ, Jan: Divadelní jarmárka profesora Císaře. Hradec Králové, Volné sdružení východočeských divadelníků a Impuls 2006, s. 81. heslo Opona
Divadelní jarmárka profesora Císaře. Hradec Králové, Volné sdružení východočeských divadelníků a Impuls 2006, s. 81.
Opona
Bývá jí odděleno jeviště a hlediště, což souvisí s vývojem kukátkového prostoru. Vývoj divadla směřoval k tomu, aby všechno na jevišti bylo co nejreálnější a divák byl co nejvíce překvapován. Aby překvapení bylo zázrakem a okouzlením – což nastávalo hned po otevření opony. V Rusku ve velkých divadlech budovali monumentální realistické výpravy a když se zvedla opona, diváci tleskali – na příklad věrně provedené kulise Petrohradu. Nebe s plujícími mraky, vysoké domy s portály, kandelábry s plynovými lampami, tekoucí řeka Něva... Dnešní divadlo však více propojuje hlediště s jevištěm a hledají se nové formy vztahů směřující k oslovení diváka. A použití opony se naopak může někdy jevit jako něco nového, jako „avantgarda“ – málokdo ji dnes totiž používá. Pro jistý pocit divadla je však opona stále podstatná a důležitá. Opona přece otevírá dveře k touženému zážitku a já se na něj jako divák přece těším.
Opona v divadle vždycky představovala i jistou reprezentačnost. A nemusíme mluvit zrovna o slavné Hynaisově oponě v Národním divadle. Na půdě divadla v Miletíně mají podobných malovaných opon celou sbírku – konečně právě kvůli nim tam vzniká ochotnické muzeum. Na mnoha venkovských scénách se takové malované opony používaly, znamenaly jakýsi jedinečný výtvarný reprezentační zážitek. Opona prostě k duchu divadla patří.
Opona
Bývá jí odděleno jeviště a hlediště, což souvisí s vývojem kukátkového prostoru. Vývoj divadla směřoval k tomu, aby všechno na jevišti bylo co nejreálnější a divák byl co nejvíce překvapován. Aby překvapení bylo zázrakem a okouzlením – což nastávalo hned po otevření opony. V Rusku ve velkých divadlech budovali monumentální realistické výpravy a když se zvedla opona, diváci tleskali – na příklad věrně provedené kulise Petrohradu. Nebe s plujícími mraky, vysoké domy s portály, kandelábry s plynovými lampami, tekoucí řeka Něva... Dnešní divadlo však více propojuje hlediště s jevištěm a hledají se nové formy vztahů směřující k oslovení diváka. A použití opony se naopak může někdy jevit jako něco nového, jako „avantgarda“ – málokdo ji dnes totiž používá. Pro jistý pocit divadla je však opona stále podstatná a důležitá. Opona přece otevírá dveře k touženému zážitku a já se na něj jako divák přece těším.
Opona v divadle vždycky představovala i jistou reprezentačnost. A nemusíme mluvit zrovna o slavné Hynaisově oponě v Národním divadle. Na půdě divadla v Miletíně mají podobných malovaných opon celou sbírku – konečně právě kvůli nim tam vzniká ochotnické muzeum. Na mnoha venkovských scénách se takové malované opony používaly, znamenaly jakýsi jedinečný výtvarný reprezentační zážitek. Opona prostě k duchu divadla patří.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.