POUZA, Ludvík: Loutkáři hrají i v cizím jazyce. Klatovský deník, 24. 9. 2009
Zakladatelem loutkového divadla v Horažďovicích byl místní patriot Jan Duchoň.
„Hrálo se zde od roku 1923 v hotelu Modrá hvězda, později v místní sokolovně. V roce 1940 bylo německými orgány divadlo jako součást Sokola rozpuštěno. V roce 1954 pan Duchoň loutkové divadlo v Horažďovicích obnovil. Divadlo se hrálo do roku 1965. Jan Duchoň zemřel v roce 1977 a loutky ležely přes dvacet let netknuté na hromadě ve staré sokolovně. Teprve v roce 1988 přišla nabídka začít opět hrát loutkové divadlo v prostorách místního zámku, kde sídlí dům dětí a mládeže,“ říká současný principál loutkového souboru Tyjátr Horažďovice Josef Chalupný.
Rolnička hrála pohádky
U znovuzaložení stáli Jaroslav Červený a Stanislav Sekyra, jehož bratr Jaroslav – řezbář – pomohl staré loutky opravit a několik nových vyrobil. Znovuzaložený soubor nesl název Rolnička a hrál klasické pohádky pro děti.
„Sezona trvala vždy od září do dubna. Od té doby funguje loutkové divadlo již nepřetržitě až dodnes, ale pod novým názvem Loutkové divadlo Tyjátr Horažďovice (jehož součástí je i činoherní soubor),“ pokračuje Chalupný.
Jan Duchoň obdržel na návrh divadla Tyjátr zastupitelstvem města 21. 11. 2008 čestné občanství Horažďovic in memoriam.
„Hrajeme klasické loutkové divadlo jako za časů Skupy, naše loutky jsou dřevěné marionety cca 70 cm. Takže poměrně dost váží a někdy je to náramná dřina. Zůstáváme u klasických pohádek pro děti (máme jich nacvičeno cca 35), máme několik autorských pohádek od našich členů. Příležitostně hrajeme pro dospělé, a to hry z pera divadla Járy Cimrmana, Vizionář a Vražda v salónním kupé. Ty mají většinou velký úspěch,“ míní šéf souboru.
Chybí stálá scéna
V současné době má loutkový soubor cca patnáct členů. „Samozřejmě se potýkáme s nedostatkem lidí, hlavně mužů. Za posledních dvacet let prošlo souborem cca 60 lidí. Dnes hrajeme v horažďovickém kině, kde ale není stálá scéna, takže musíme po každé zkoušce a hře stavět a zase bourat scénu, což je velice fyzicky namáhavé a zabere to hodně času. Bohužel se nenaskytlo zatím žádné vhodnější místo pro stálou scénu. Kromě sezony hrajeme také jako hosté na různých festivalech a kulturních akcích, většinou v letních měsících. Namátkou – Statek Pole, Gigant Fest Záluží u Stodu, Bolevecké slavnosti, Den řemesel Chanovice, Slavnosti kaše Horažďovice, krajská divadelní přehlídka Horažďovice, Skupovy Strakonice. Hráli jsme na celorepublikové přehlídce Loutkářská Chrudim 2004. V letošním roce jsme navázali kulturní spolupráci s bavorským městem Regen a odehráli tam 21. 6. 2009 dvě dětská představení v německém jazyce,“ vypráví Chalupný.
Horažďovičtí loutkáři zkouší každý čtvrtek zhruba 2 hodiny. V hlavní divadelní sezoně pak hrají svá představení každý druhý pátek. Na ně chodí v průměru okolo 50 dětí.
„Hrálo se zde od roku 1923 v hotelu Modrá hvězda, později v místní sokolovně. V roce 1940 bylo německými orgány divadlo jako součást Sokola rozpuštěno. V roce 1954 pan Duchoň loutkové divadlo v Horažďovicích obnovil. Divadlo se hrálo do roku 1965. Jan Duchoň zemřel v roce 1977 a loutky ležely přes dvacet let netknuté na hromadě ve staré sokolovně. Teprve v roce 1988 přišla nabídka začít opět hrát loutkové divadlo v prostorách místního zámku, kde sídlí dům dětí a mládeže,“ říká současný principál loutkového souboru Tyjátr Horažďovice Josef Chalupný.
Rolnička hrála pohádky
U znovuzaložení stáli Jaroslav Červený a Stanislav Sekyra, jehož bratr Jaroslav – řezbář – pomohl staré loutky opravit a několik nových vyrobil. Znovuzaložený soubor nesl název Rolnička a hrál klasické pohádky pro děti.
„Sezona trvala vždy od září do dubna. Od té doby funguje loutkové divadlo již nepřetržitě až dodnes, ale pod novým názvem Loutkové divadlo Tyjátr Horažďovice (jehož součástí je i činoherní soubor),“ pokračuje Chalupný.
Jan Duchoň obdržel na návrh divadla Tyjátr zastupitelstvem města 21. 11. 2008 čestné občanství Horažďovic in memoriam.
„Hrajeme klasické loutkové divadlo jako za časů Skupy, naše loutky jsou dřevěné marionety cca 70 cm. Takže poměrně dost váží a někdy je to náramná dřina. Zůstáváme u klasických pohádek pro děti (máme jich nacvičeno cca 35), máme několik autorských pohádek od našich členů. Příležitostně hrajeme pro dospělé, a to hry z pera divadla Járy Cimrmana, Vizionář a Vražda v salónním kupé. Ty mají většinou velký úspěch,“ míní šéf souboru.
Chybí stálá scéna
V současné době má loutkový soubor cca patnáct členů. „Samozřejmě se potýkáme s nedostatkem lidí, hlavně mužů. Za posledních dvacet let prošlo souborem cca 60 lidí. Dnes hrajeme v horažďovickém kině, kde ale není stálá scéna, takže musíme po každé zkoušce a hře stavět a zase bourat scénu, což je velice fyzicky namáhavé a zabere to hodně času. Bohužel se nenaskytlo zatím žádné vhodnější místo pro stálou scénu. Kromě sezony hrajeme také jako hosté na různých festivalech a kulturních akcích, většinou v letních měsících. Namátkou – Statek Pole, Gigant Fest Záluží u Stodu, Bolevecké slavnosti, Den řemesel Chanovice, Slavnosti kaše Horažďovice, krajská divadelní přehlídka Horažďovice, Skupovy Strakonice. Hráli jsme na celorepublikové přehlídce Loutkářská Chrudim 2004. V letošním roce jsme navázali kulturní spolupráci s bavorským městem Regen a odehráli tam 21. 6. 2009 dvě dětská představení v německém jazyce,“ vypráví Chalupný.
Horažďovičtí loutkáři zkouší každý čtvrtek zhruba 2 hodiny. V hlavní divadelní sezoně pak hrají svá představení každý druhý pátek. Na ně chodí v průměru okolo 50 dětí.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.