Ostrov, MACKE, Josef, ing.: Nový život aneb Jak to začalo s kulturou v Ostrově. Nezkrácená verze článku.
Nový život aneb jak to začalo s kulturou v Ostrově
Po skončení druhé světové války se začala psát nová epocha dějin města Ostrov. Do malého městečka pod úpatím Krušných hor začali postupně přicházet noví obyvatelé. Přicházeli ze všech koutů země – Češi, Slováci, ale i volyňští Češi a další. Lidé, kteří zde hledali nový začátek, nový domov. Život v poválečném Ostrově nebyl nikterak jednoduchý. Problémy se zásobováním, hygienou, odsunem, zlatokopy jsou jen nepatrným výčtem úkolů, jež stály před novými osídlenci. Většina z nově příchozích se však s vervou pustila do práce.
Život ale není jen práce. Velmi brzy začal Ostrov žít i kulturním životem. Jedna oslava, svátek, slavnost, střídala druhou. Sokolové, skauti, svaz československé mládeže, sbor dobrovolných hasičů, ale i školní mládež, vojáci místní posádky a mnozí další, všichni se snažili nějak přispět a podíleli se tak na utváření kulturního života.
Již v říjnu 1945 připravoval SČM pro veřejnost divadelní hru F.X.Svobody Poslední muž. Při tryzně za pana presidenta Osvoboditele se pěkným programem představila školní mládež. Armáda se předvedla například při oslavách 28. října, kdy na Náměstí republiky (dnešní Staré náměstí) slavnostně složili přísahu nováčci místní posádky. Vojáci se podíleli také na oslavách 7. listopadu. Velmi brzy zahájil činnost ochotnický divadelní spolek Rozkvět. Jedním z prvních kulturních zařízení zřízených v Ostrově ještě v roce 1945 byla lidová knihovna. Centrem kulturního dění v poválečném Ostrově se stal divadelní sál v dnes již neexistujícím hostinci U Vlčků, který stával v dnešní Husově ulici. V sále se hrálo divadlo, akademie, promítalo kino a pořádali se taneční zábavy.
Podívejme se nyní na jednu z kulturních akcí místní školní mládeže trošku blíže. Jak již bylo řečeno žactvo se oslav aktivně účastnilo již od počátku. Velký dík přitom patří nejen samotným účinkujícím, ale také učitelům, kteří se na organizaci a přípravách vydatně podíleli. V průběhu školního roku 1946/47 žáci nacvičovali dětskou divadelní hru se zpěvy Hastrman. Hra byla během školního roku sehrána několikrát a to jak v sále U Vlčku tak také na Starém koupališti a v zámeckém parku (viz. foto). Přestože pamětníků a vlastně tehdejších malých herců je mezi námi ještě mnoho, přesné datum, kdy se tato hra na fotografiích hrála, je zatím neznámé.
Režii divadelní hry si vzala na starost paní učitelka Růžičková, vydatně ji přitom pomáhala paní učitelka Štiková. Muziku obstaral pan řídící Chocholouš. V hlavních rolích se představili ve dvouroli Haničky a hlavní víly Maruška Doubková, prvním hastrmanem byl Karel Veselý, jméno druhého vodníka je bohužel zatím neznámé, ostatní děti hrály žabičky, víly, prostý venkovský lid. A ten, kdo nehrál, prostě pomáhal, všechny děti se aktivně zapojily.
Jak nám dnes mohou připadat ty nesmělé počátky kultury v Ostrově úsměvné. Nelze než dodat, možná byly úsměvné, ale tehdy se kulturního života aktivně účastnili s nadšením téměř všichni obyvatelé. Patří jim za to dík. Dnes je tomu bohužel mnohdy jinak. Na závěr si tedy dovolím neskromně popřát, ať se kulturnímu vyžití v Ostrově daří, ať se stále více občanů účastní kulturního života.
Ing. Josef Macke
Prameny:
Karlovarské národní noviny, ročník 1945, SOA Karlovy Vary
30 let budování socialistického Ostrova, MĚSTNV Ostrov
Rozhovory s pamětníky – archiv autora
Po skončení druhé světové války se začala psát nová epocha dějin města Ostrov. Do malého městečka pod úpatím Krušných hor začali postupně přicházet noví obyvatelé. Přicházeli ze všech koutů země – Češi, Slováci, ale i volyňští Češi a další. Lidé, kteří zde hledali nový začátek, nový domov. Život v poválečném Ostrově nebyl nikterak jednoduchý. Problémy se zásobováním, hygienou, odsunem, zlatokopy jsou jen nepatrným výčtem úkolů, jež stály před novými osídlenci. Většina z nově příchozích se však s vervou pustila do práce.
Život ale není jen práce. Velmi brzy začal Ostrov žít i kulturním životem. Jedna oslava, svátek, slavnost, střídala druhou. Sokolové, skauti, svaz československé mládeže, sbor dobrovolných hasičů, ale i školní mládež, vojáci místní posádky a mnozí další, všichni se snažili nějak přispět a podíleli se tak na utváření kulturního života.
Již v říjnu 1945 připravoval SČM pro veřejnost divadelní hru F.X.Svobody Poslední muž. Při tryzně za pana presidenta Osvoboditele se pěkným programem představila školní mládež. Armáda se předvedla například při oslavách 28. října, kdy na Náměstí republiky (dnešní Staré náměstí) slavnostně složili přísahu nováčci místní posádky. Vojáci se podíleli také na oslavách 7. listopadu. Velmi brzy zahájil činnost ochotnický divadelní spolek Rozkvět. Jedním z prvních kulturních zařízení zřízených v Ostrově ještě v roce 1945 byla lidová knihovna. Centrem kulturního dění v poválečném Ostrově se stal divadelní sál v dnes již neexistujícím hostinci U Vlčků, který stával v dnešní Husově ulici. V sále se hrálo divadlo, akademie, promítalo kino a pořádali se taneční zábavy.
Podívejme se nyní na jednu z kulturních akcí místní školní mládeže trošku blíže. Jak již bylo řečeno žactvo se oslav aktivně účastnilo již od počátku. Velký dík přitom patří nejen samotným účinkujícím, ale také učitelům, kteří se na organizaci a přípravách vydatně podíleli. V průběhu školního roku 1946/47 žáci nacvičovali dětskou divadelní hru se zpěvy Hastrman. Hra byla během školního roku sehrána několikrát a to jak v sále U Vlčku tak také na Starém koupališti a v zámeckém parku (viz. foto). Přestože pamětníků a vlastně tehdejších malých herců je mezi námi ještě mnoho, přesné datum, kdy se tato hra na fotografiích hrála, je zatím neznámé.
Režii divadelní hry si vzala na starost paní učitelka Růžičková, vydatně ji přitom pomáhala paní učitelka Štiková. Muziku obstaral pan řídící Chocholouš. V hlavních rolích se představili ve dvouroli Haničky a hlavní víly Maruška Doubková, prvním hastrmanem byl Karel Veselý, jméno druhého vodníka je bohužel zatím neznámé, ostatní děti hrály žabičky, víly, prostý venkovský lid. A ten, kdo nehrál, prostě pomáhal, všechny děti se aktivně zapojily.
Jak nám dnes mohou připadat ty nesmělé počátky kultury v Ostrově úsměvné. Nelze než dodat, možná byly úsměvné, ale tehdy se kulturního života aktivně účastnili s nadšením téměř všichni obyvatelé. Patří jim za to dík. Dnes je tomu bohužel mnohdy jinak. Na závěr si tedy dovolím neskromně popřát, ať se kulturnímu vyžití v Ostrově daří, ať se stále více občanů účastní kulturního života.
Ing. Josef Macke
Prameny:
Karlovarské národní noviny, ročník 1945, SOA Karlovy Vary
30 let budování socialistického Ostrova, MĚSTNV Ostrov
Rozhovory s pamětníky – archiv autora
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.