HRUŠKA, Jaromír: Pohádkový víkend Český Krumlov 2009 - Kašpárek a loupežníci. Amatérská scéna 2009, č. 2, s. 27 - 28.

Posledním soutěžním představením byla inscenace DS Tábor, o. s. textu M. Stránského Kašpárek a loupežníci. Není to poprvé, co se setkávám s tímto textem. A vždy mě dokáže znovu překvapit. Bohužel, většinou v negativním slova smyslu. Jsme v polovině představení, které se jmenuje Kašpárek a loupežníci. Nevím, zda se o loupežníky v první polovině slovem zavadilo, ale jako divák jsem hrubě nespokojen, protože jsem byl názvem pohádky klamavě přiváben na loupežníky a kde nic, tu nic. Teprve po přestávce nastupují a s nimi přichází zábava, situace a pravděpodobný děj. Do té doby chaoticky budovaný text sice využívá hojně motivů a postav klasických pohádek, ale neumí s nimi pracovat ani v situaci, ani v dialogu. Královští ministři a rádci, válečník Hromotluk, alkoholik Vševěděl a Soudkyně nejsou ve figurách ani slabým odvarem tolik vděčných rádců, jak je známe z mnoha českých pohádek. Čarodějnice Černohůlka ve svém efektním výstupu s blikající diodovou koulí sice děti zaujala, ale nevíme, proč je součástí příběhu. Kašpárek je ve svém hereckém výkonu velmi přesvědčivý, ale v podstatě by tam z hlediska dějového také nemusel být. Princezna Pampilinka je krásná, a to nám u princezny stačí. Kromě toho ještě vyniká svým vyzrálým herectvím, které je ovšem dehonestováno nelogičnostmi v textu, a tak chvílemi jedná jako blázen. Režie Václava Nováka je sice poctivá, ale bohužel do důsledku převádí logicky a dramaticky nevalnou předlohu na jeviště. To, co pro tvůrce uvnitř inscenace působí samozřejmě a opodstatněně, nemusí mít při pohledu zvenčí stejný efekt.