SCHEJBAL, Milan: Nic nového pod Karlínským nebem - Plešatka. Amatérská scéna 2009, č. 2, s. 13 - 16.

Dílo jednoho z nejvýznačnějších představitelů tzv. absurdního divadla Eugéna Ionesca se stalo ústředním bodem inscenace Plešatka Motýlí divadelní společnosti Praha. V podstatě se jedná, jak už název napovídá, o nejznámější Ionescovu hru Plešatá zpěvačka, jejímž prologem a zároveň odrazovým můstkem je část jiné autorovy hry Improvizace Almy aneb Pastýřův Chameleon, kde vystupuje postava samotného autora. Poučený soubor evidentně ví, jakými hereckými prostředky lze účinně Ionescovy předlohy realizovat na jevišti (kolektivní režie) a bohatě toho využívá. Publikum se díky tomu i dnes, takřka po šedesáti letech od premiéry, baví formálními sděleními, kterým chybí racionální obsah, i situacemi dovedenými „ad absurdum“. Po této stránce své herecké role brilantně zvládají především Andrea Jeřábková a Vojtěch Klíma jako manželé Martinovi. Velkým otazníkem je ale zakomponování samotné postavy autora do produkce Plešaté zpěvačky, kde poměrně nešťastně přebírá původně efektní part Velitele hasičů. Tento part je postavou autora pouze nezáživně čten, bez zřejmého tematického záměru. Naopak jeho nahrazení pana Martina v závěrečném opakujícím se úvodním dialogu (včetně upřímného vyděšení se z této reality) naprosto odpovídá Ionescově poetice i nastolenému inscenačnímu klíči.