Praha, Poema 2004, Hodnocení disciplíny Improvizované vyprávění
POEMA 2004 –
10. 11. – 12. 11. Praha
Kategorie improvizované vyprávění – hodnocení
Soutěž se uskutečnila 11. 11. 2004.
Složení poroty: PhDr. Vítězslava Šrámková, Jiřina Lhotská, Věra Slunéčková,
Eliška Herdová, Hana Dotřelová
V kategorii improvizovaného vyprávění vystoupilo 17 soutěžících a mimo soutěž Lubomír Hykl, žák SPGŠ pro neslyšící z Hradce Králové.
Soutěžící ve svém výkonu vycházeli z výtvarného díla – většinou reprodukce malby z různých období a stylů. Výběr z „obrázků“ připravil a při přípravě s nimi spolupracoval Mgr. Radek Marušák.
Jestliže soutěže v této kategorii v posledních letech byly charakterizovány rozsáhlými výkony, v nichž se vypravěčům pro komplikovanost fabule jen stěží dařilo udržet základní linii vyprávění a neztratit se v odbočkách, letos si studenti většinou nekladli vyšší cíle – vytvořit skutečně bohatý příběh s dramatickým jádrem, konfliktem a strukturovanou cestou k jeho řešení. Dá se říci, že až příliš pohodlně vyšli ze svých si. Vystoupení byla většinou velmi krátká, stručná, měla sice výrazné rámování vzájemně souvisejícím začátkem a koncem, ale mezi tím bylo načrtnuto pouze několik volně pocitově řazených situací. Jejich vazbu bylo často možno spíše asociativně tušit, než aby vycházela z vnitřní kauzality jednání osob a jejich zápletek.
Jen v několika případech byla ve vystoupení a výstavbě patrná konkrétní představa, osobitý pohled na zvolené situace. Většinou převládaly jak banální zápletky, tak jazyková i dějová klišé. „Mravní naučení“, hodnocení sice nebylo přilepeno v závěru, ale bylo v mnoha obecných, povrchních (sentimentálních) adjektivech, procházelo prakticky každým motivem. Z povrchnosti projevů byla patrná zkušenost z četby soudobých časopisů pro ženy, z reklam i telenovel (spíš než z kvalitních literárních děl) nejen v jazykovém vybavení, ale především ve zjednodušujících „zaručených“ řešeních.
Převážně převládala obecná čeština nad hovorovou.
Ve způsobu projevu jakoby převažoval jakýsi „moderátorský“ suverénní, ale vnitřně nezaujatý přístup, proto porota v rozborovém semináři věnovala značnou pozornost prvnímu předpokladu vyprávění – osobnímu zaujetí, s nímž vypravěč chce něco sdělit posluchači, i výraznému, osobitému stanovisku, které by měl ke svému vyprávění zaujmout.
Oceněné výkony netvořily špičku soutěže, spíše byly celkově zajímavější, bylo možno v nich zaznamenat jednotlivé originálnější nápady, bylo v nich méně povrchnosti než v ostatních.
Toto zdánlivě tvrdé hodnocení je vedeno snahou upozornit na problémy, s nimiž je u současné středoškolské generace třeba počítat, aby bylo možno proti nim výchovně (jistě obtížně a pomalu , ale vědomě a vytrvale) působit.
Za porotu: Vítězslava Šrámková
předsedkyně
10. 11. – 12. 11. Praha
Kategorie improvizované vyprávění – hodnocení
Soutěž se uskutečnila 11. 11. 2004.
Složení poroty: PhDr. Vítězslava Šrámková, Jiřina Lhotská, Věra Slunéčková,
Eliška Herdová, Hana Dotřelová
V kategorii improvizovaného vyprávění vystoupilo 17 soutěžících a mimo soutěž Lubomír Hykl, žák SPGŠ pro neslyšící z Hradce Králové.
Soutěžící ve svém výkonu vycházeli z výtvarného díla – většinou reprodukce malby z různých období a stylů. Výběr z „obrázků“ připravil a při přípravě s nimi spolupracoval Mgr. Radek Marušák.
Jestliže soutěže v této kategorii v posledních letech byly charakterizovány rozsáhlými výkony, v nichž se vypravěčům pro komplikovanost fabule jen stěží dařilo udržet základní linii vyprávění a neztratit se v odbočkách, letos si studenti většinou nekladli vyšší cíle – vytvořit skutečně bohatý příběh s dramatickým jádrem, konfliktem a strukturovanou cestou k jeho řešení. Dá se říci, že až příliš pohodlně vyšli ze svých si. Vystoupení byla většinou velmi krátká, stručná, měla sice výrazné rámování vzájemně souvisejícím začátkem a koncem, ale mezi tím bylo načrtnuto pouze několik volně pocitově řazených situací. Jejich vazbu bylo často možno spíše asociativně tušit, než aby vycházela z vnitřní kauzality jednání osob a jejich zápletek.
Jen v několika případech byla ve vystoupení a výstavbě patrná konkrétní představa, osobitý pohled na zvolené situace. Většinou převládaly jak banální zápletky, tak jazyková i dějová klišé. „Mravní naučení“, hodnocení sice nebylo přilepeno v závěru, ale bylo v mnoha obecných, povrchních (sentimentálních) adjektivech, procházelo prakticky každým motivem. Z povrchnosti projevů byla patrná zkušenost z četby soudobých časopisů pro ženy, z reklam i telenovel (spíš než z kvalitních literárních děl) nejen v jazykovém vybavení, ale především ve zjednodušujících „zaručených“ řešeních.
Převážně převládala obecná čeština nad hovorovou.
Ve způsobu projevu jakoby převažoval jakýsi „moderátorský“ suverénní, ale vnitřně nezaujatý přístup, proto porota v rozborovém semináři věnovala značnou pozornost prvnímu předpokladu vyprávění – osobnímu zaujetí, s nímž vypravěč chce něco sdělit posluchači, i výraznému, osobitému stanovisku, které by měl ke svému vyprávění zaujmout.
Oceněné výkony netvořily špičku soutěže, spíše byly celkově zajímavější, bylo možno v nich zaznamenat jednotlivé originálnější nápady, bylo v nich méně povrchnosti než v ostatních.
Toto zdánlivě tvrdé hodnocení je vedeno snahou upozornit na problémy, s nimiž je u současné středoškolské generace třeba počítat, aby bylo možno proti nim výchovně (jistě obtížně a pomalu , ale vědomě a vytrvale) působit.
Za porotu: Vítězslava Šrámková
předsedkyně
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.