Soprová, Jana: Václav Kliment Klicpera ex www.scena.cz
Václav Kliment Klicpera
"Mně jest celý svět dramatická báseň! Ze všeho, co čtu, ze všeho, co vidím, bezevolně scény spřádám a osnuji... (V.K.Klicpera v předmluvě k povídce Točník)
(23.11. 1792 - 15.09.1859)
Je tomu už sto padesát let, co z tohoto světa odešel pan profesor Václav Kliment Klicpera, který je nazýván „otcem české veselohry.“ Jeho vytříbený jazyk a schopnost lehké parodie témat patří bezesporu k pokladům české dramatické tvorby. I když napsal bezmála šedesátku dramat, v paměti se obvykle vynoří pouze dvě nejznámější - Hadrián z Římsů a Rohovín čtverrohý. Nicméně, i tyto dvě komedie řadí autora k nesmrtelným (byť jen v českém kontextu).
Václav Kliment Klicpera, český prozaik, básník a především plodný dramatik, se narodil 23. listopadu roku 1792 v Chlumci nad Cidlinou v rodině krejčího a kostelníka (měli celkem 11 dětí). V mladí se učil krejčovskému a řeznickému řemeslu, poté studoval gymnázium a filozofii na Karlově Univerzitě v Praze. Už za dob vysokoškolských studií hrál ochotnické divadlo, a to jak ve svém rodišti Chlumci, tak i jinde. Zároveň se divadlu věnoval autorsky. Nejprve psal pro studentský divadelní spolek žertovné divadelní deklamovánky a kratší hry. V roce 1816 měla v Praze premiéru Klicperova první rytířská činohra Zdeněk ze Zásmuk. Po absolvování univerzity (1819) se stal středoškolským profesorem na gymnáziu v Hradci Králové. V témže roce se oženil s Annou Švamberkovou, kterou poznal v ochotnickém divadle. Měl s ní pět dětí, zemřela 1837. Rok po její smrti se oženil s Annou Trnkovou. V Hradci se hojně věnoval divadlu - společně s dalšími významnými místními buditeli, např. s J. L. Zieglerem či J. Chmelou, tu založil ochotnické divadlo, které se zároveň stalo i literárním a kulturním střediskem (odtud vzešel mj. i J. K. Tyl.).
V roce 1846 Klicpera nastoupil na akademické gymnázium v Praze (jeho žáky byli mnozí budoucí literáti a umělci, např. V. Hálek, J. Neruda, J. V. Frič, A. V. Šmilovský a d.) Byl členem Sdružení pražských vlastenců, kteří si dali za úkol pozvednout českou literaturu a hrát české hry v Praze (hrávali odpolední představení ve Stavovském divadle). V revolučním roce 1848 byl Klicpera zvolen studenty za tribuna studentské legie a v roce 1850 byl jmenován ředitelem gymnázia. V této funkci ale vydržel jen tři roky, protože studenti gymnázia vydávali bez souhlasů úřadů časopis. V roce 1853 byl suspendován a penzionován. Václav Kliment Klicpera zemřel v září roku 1859 v Praze. Jeho pohřeb se stal protirakouskou demonstrací vlastenců.
V.K. Klicpera je znám jako mimořádně plodný autor - byl básník, prozaik a především dramatik. Jeho historické prózy byly inspirovány tvorbou W. Scotta (Příchod Karla IV. do Čech, Král Jan Slepý, Věnceslava). Nejvýznamnější je ale tvorba dramatická - za život napsal několik desítek her všech žánrů, hry historické, veselohry, frašky, hry s pohádkovými motivy atd. První z nich byla hra Blaník (1816), spojující v sobě spojuje pohádkový motiv s prvky hry rytířské a vyjadřuje více či méně závažné myšlenky tehdejšího národně obrozeneckého hnutí. Pohádkový a rytířský motiv se pak objevuje i v dalších hrách (např. Loketský zvon, Jan za chrta dán.) Některé hry jsou označovány za loupežnické (Valdek, Opatovický poklad, Loupež.). Nejznámější jsou ovšem Klicperovy veselohry, v nichž často využívá principu tzv. "kuklení" (postavy se vydávají za něco, čím ve skutečnosti nejsou, nebo jsou za někoho jiného svým okolím pokládány). Nejznámější hra tohoto typu je Hadrián z Římsů" (1843).
Známé jsou i frašky, v nichž autor spíše než konflikty postav zpodobňuje charaktery (Divotvorný klobouk, Rohovín Čtverrohý). Klicpera je i autorem první české konverzační veselohry Každý něco pro vlast (1833), v níž se vysmívá sobectví některých českých "vlastenců", kteří předstírají, že jen z lásky k vlasti na svá bedra berou břemeno veřejných funkcí... Rozvoj českého divadelnictví podporoval Klicpera i vydáváních divadelních her v edici "Divadlo Klicperovo" a v "Almanachu divadelních her".
Hry V.K.Klicpery se především na přelomu 19. a 20.století staly nejuváděnějšími kousky v rámci ochotnických divadel. V současné době se objevují na scéně jen zřídka. Nejčastěji uváděny jsou hry Hadrián z Římsů, Veselohra na mostě a v poslední době též „podivná hra“ Jan za chrta dán.
www.scena.cz 13.9.2009 23:09:50 Jana Soprová
"Mně jest celý svět dramatická báseň! Ze všeho, co čtu, ze všeho, co vidím, bezevolně scény spřádám a osnuji... (V.K.Klicpera v předmluvě k povídce Točník)
(23.11. 1792 - 15.09.1859)
Je tomu už sto padesát let, co z tohoto světa odešel pan profesor Václav Kliment Klicpera, který je nazýván „otcem české veselohry.“ Jeho vytříbený jazyk a schopnost lehké parodie témat patří bezesporu k pokladům české dramatické tvorby. I když napsal bezmála šedesátku dramat, v paměti se obvykle vynoří pouze dvě nejznámější - Hadrián z Římsů a Rohovín čtverrohý. Nicméně, i tyto dvě komedie řadí autora k nesmrtelným (byť jen v českém kontextu).
Václav Kliment Klicpera, český prozaik, básník a především plodný dramatik, se narodil 23. listopadu roku 1792 v Chlumci nad Cidlinou v rodině krejčího a kostelníka (měli celkem 11 dětí). V mladí se učil krejčovskému a řeznickému řemeslu, poté studoval gymnázium a filozofii na Karlově Univerzitě v Praze. Už za dob vysokoškolských studií hrál ochotnické divadlo, a to jak ve svém rodišti Chlumci, tak i jinde. Zároveň se divadlu věnoval autorsky. Nejprve psal pro studentský divadelní spolek žertovné divadelní deklamovánky a kratší hry. V roce 1816 měla v Praze premiéru Klicperova první rytířská činohra Zdeněk ze Zásmuk. Po absolvování univerzity (1819) se stal středoškolským profesorem na gymnáziu v Hradci Králové. V témže roce se oženil s Annou Švamberkovou, kterou poznal v ochotnickém divadle. Měl s ní pět dětí, zemřela 1837. Rok po její smrti se oženil s Annou Trnkovou. V Hradci se hojně věnoval divadlu - společně s dalšími významnými místními buditeli, např. s J. L. Zieglerem či J. Chmelou, tu založil ochotnické divadlo, které se zároveň stalo i literárním a kulturním střediskem (odtud vzešel mj. i J. K. Tyl.).
V roce 1846 Klicpera nastoupil na akademické gymnázium v Praze (jeho žáky byli mnozí budoucí literáti a umělci, např. V. Hálek, J. Neruda, J. V. Frič, A. V. Šmilovský a d.) Byl členem Sdružení pražských vlastenců, kteří si dali za úkol pozvednout českou literaturu a hrát české hry v Praze (hrávali odpolední představení ve Stavovském divadle). V revolučním roce 1848 byl Klicpera zvolen studenty za tribuna studentské legie a v roce 1850 byl jmenován ředitelem gymnázia. V této funkci ale vydržel jen tři roky, protože studenti gymnázia vydávali bez souhlasů úřadů časopis. V roce 1853 byl suspendován a penzionován. Václav Kliment Klicpera zemřel v září roku 1859 v Praze. Jeho pohřeb se stal protirakouskou demonstrací vlastenců.
V.K. Klicpera je znám jako mimořádně plodný autor - byl básník, prozaik a především dramatik. Jeho historické prózy byly inspirovány tvorbou W. Scotta (Příchod Karla IV. do Čech, Král Jan Slepý, Věnceslava). Nejvýznamnější je ale tvorba dramatická - za život napsal několik desítek her všech žánrů, hry historické, veselohry, frašky, hry s pohádkovými motivy atd. První z nich byla hra Blaník (1816), spojující v sobě spojuje pohádkový motiv s prvky hry rytířské a vyjadřuje více či méně závažné myšlenky tehdejšího národně obrozeneckého hnutí. Pohádkový a rytířský motiv se pak objevuje i v dalších hrách (např. Loketský zvon, Jan za chrta dán.) Některé hry jsou označovány za loupežnické (Valdek, Opatovický poklad, Loupež.). Nejznámější jsou ovšem Klicperovy veselohry, v nichž často využívá principu tzv. "kuklení" (postavy se vydávají za něco, čím ve skutečnosti nejsou, nebo jsou za někoho jiného svým okolím pokládány). Nejznámější hra tohoto typu je Hadrián z Římsů" (1843).
Známé jsou i frašky, v nichž autor spíše než konflikty postav zpodobňuje charaktery (Divotvorný klobouk, Rohovín Čtverrohý). Klicpera je i autorem první české konverzační veselohry Každý něco pro vlast (1833), v níž se vysmívá sobectví některých českých "vlastenců", kteří předstírají, že jen z lásky k vlasti na svá bedra berou břemeno veřejných funkcí... Rozvoj českého divadelnictví podporoval Klicpera i vydáváních divadelních her v edici "Divadlo Klicperovo" a v "Almanachu divadelních her".
Hry V.K.Klicpery se především na přelomu 19. a 20.století staly nejuváděnějšími kousky v rámci ochotnických divadel. V současné době se objevují na scéně jen zřídka. Nejčastěji uváděny jsou hry Hadrián z Římsů, Veselohra na mostě a v poslední době též „podivná hra“ Jan za chrta dán.
www.scena.cz 13.9.2009 23:09:50 Jana Soprová
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.