Luštěnice, informace o působení malíře K. Boháčka, text: Martin Brouček, pravnuk malíře
Luštěnice, opona, K. Boháček, inf. pravnuka Martina Broučka, 2008
LUŠTĚNICE
Ochotníci působili v místním hostinci U Nováků. Hostinec dnes vlastní rodina Pospíšilových, kteří jsou spřízněni s původními majiteli. Mám kontakt na bratra současného majitele.
Víme, že zde prokazatelně Boháček maloval. Existuje také jediný doklad autorské korespondence přímo z hostince, potvrzující jeho práci zde. Na pohlednici je u vyobrazení hostince udělán křížek s textem „ zde maluji divadlo“, ale nic bližšího se nedozvíme. Jen to, že přes udaný čas zůstává autor déle o dva dny. Oznámení je adresováno jeho budoucí ženě, kterou ještě oslovuje slečnou. Tzn. jedná se o předválečnou dobu před rokem 1915 ( svatba byla dne 31.1.1915 a bezprostředně po ní rukuje na frontu, kde setrvává do roku 1918 ).
Kulisy jsou zachyceny na dobových snímcích z jeviště ( mám xerokopie dvou snímků, jejichž originály vlastnila jedna z ochotnických hereček v Luštěnicích, paní Mouchová ).
Další fotografii zachycující skupinu herců na pódiu hostince vlastní bratr majitele hostince, pan Ing.arch. Pospíšil, v Praze 1, tel.: 257 312 240. V jeho majetku se nachází i jediná dochovaná malá část kulisy s malbou ! Mám slíbené zaslání snímku.
V Luštěnicích jsem na konci července 1999 navštívil paní Ludmilu Sadílkovou ( roč..1911 )
/ naše rodina jí znala ze Zamach, kdy zde žila s manželem od roku 1931 do roku 1941. V Zamachách ve statku u Pavlíčků provozovali hostinec a řeznictví /. Představila mi podobně starou paní Herbychovou a paní Marii Mouchovou, která měla originální fotografie, zachycující jeviště plné ochotníků a dále snímky ze dvora hostince s herci v kostýmech. Fotografie pohlednicového formátu nechtěla paní Mouchová darovat ani prodat. Stále jí připomínaly mládí. Maximálně byla ochotna nakrátko je zapůjčit. V té době jsem si narychlo udělal pouze xerokopie. Ty mi zůstaly dosud a originály „odešly“spolu s odchodem jejich držitelky. Domnívám se, že jsou nenávratně ztraceny, pokud je majitelka neodkázala obci, nebo jinam. Osud některých věcí visí na vlásku. Celá jmenovaná společnost mi tehdy potvrdila, že opona i kulisy na jevišti byly ještě v době před 2.světovou válkou.
Jejich autora však neznaly. Opona prý byla krásná. Podobně jako ta v Praze v ND.
Znaly i stav věcí, když hostinec po roce 1990 byl vrácen Pospíšilově rodině, kulisy byly v hrozném stavu. Ve stodole co náležela k hostinci, byly složené, celé plesnivé a roztrhané. Zda tu ještě byla i opona nepotvrdily.
Z dobových snímků je patrno, že kulisy znázorňovaly listnaté stromy, které tvořily hustý les. Byly symetricky po obou stranách jeviště a spojením větví ve středu jeviště vytvářely nad pódiem oblouk. Zdá se, že na pódiu stály za sebou v několika řadách tak, že každá další řada byla předsunutá do jeviště o šíři kulisy před ní stojící. Byla malovaná i zadní plocha jeviště. Je na ní rozložitý strom – lípa ? ( Jiráskova Lucerna ? ).
Kunsthistorik Kohoutek se přiklání k názoru, že provedená malba by mohla být dílem Boháčkovým.
Na jenom ze snímků je vidět spodní okraj opony, a malované boční svislé prvky ve tvaru závěsu s třásněmi. Spodek opony je omalován jednoduchým, opakovaným geometrickým ornamentem, připomínající uzlíky s třásněmi, což by korespondovalo s bočnicemi.
Muž paní Mouchové kulisy opatroval, jak sama vyprávěla, že stavěl do večera divadlo.
**) I o Vánocích stavěl pan Moucha v Luštěnicích kulisy. Jeho děti za ním běžely do hostince, že by už měl jít domů, že ještě nemají stromeček. On tím žil a obětoval i svátky. Staral se rád a dobře o svěřený majetek.
Ochotníky v Luštěnicích vedl před 2.sv.válkou pan Altman. ( nevím zda se nepsal německy ).
Čtená zkouška bývala v hostinci. Mluvila do ní i majitelka hostince paní Nováková.
Ředitel ve zdejší škole byl shodou okolností Boháček, ale byl jen jmenovcem malíře.
Kroniku psal zdejší pan Písecký až do své smrti kolem roku 1970.
Když jsem se v březnu 2004 do Luštěnic vrátil, majitelka fotografií paní Mouchová již byla po smrti. Paní Herbychová tou dobou žila kdesi u své dcery, neboť byla po vážné operaci oka.
Bratr majitele hostince, pan Pospíšil mi tento měsíc telefonicky potvrdil, že si pamatuje jak bylo divadlo v hostinci provedené. Opona byla kouzelná. Vyhotovená na styl Národního divadla ( shoda se vzpomínkou pamětnic ), nebo podobná s oponou v divadle v Ml. Boleslavi.
Vzpomínky z dětství jsou povšechné a detaily už nevidíme, ale pan Pospíšil si vybavuje, že motivem byl Přemysl Oráč, i když na 100 % to nemůže tvrdit, jak osobně sdělil.
Při restituci po roce 1990 se v budově hostince z divadla nic nenalézalo. V kůlně se procházel mezi složenými kulisami. Byly zde pařezy, kašírované kmeny stromů. Malované na plátně, které bylo původně napnuté na dřevěné rámy. Nálezový stav byl žalostný. Vše bohužel totálně ztrouchnivělé. Plátno kulis se při rozbalování rozpadalo. Část dřevěného nosného rámečku si vzal spolu s plátnem které na něm ještě drželo pohromadě a jedná se o jediný dochovaný kus z divadelní výzdoby v Luštěnicích. Přechovává ho ve svém majetku. Očima architekta byl uchvácen zvládnutím malby, která stínováním dostávala třetí rozměr, aby to působilo.
Autora dosud neznal.
Z opony zbyla v kůlně jen tyč. Opona samotná zde již nebyla. Někdo jí během let buď z budovy hostince nebo už z kůlny hostince odstranil. Obyvatelé Luštěnic povídali, že jí někdo chtěl použít jako pozadí nějakého sálu a skončila mimo obec. Dodnes je opona nezvěstná. Patrně jsme přišli o nejbohatší z Boháčkových opon, je-li skutečně autorem.
Určité tajemství kolem Luštěnického jeviště vyvolává řadu otázek. Např. v Rokytovci malíř pracoval údajně půl roku aby práce stihl. Jistě se vracel k rodině, čímž pobyt prodlužoval.
Zde v Luštěnicích bylo vše výpravnější. Zejména opona. Nevíme jak dlouho zde pracoval, ale mělo by to být přibližně stejně. Otázkou je, zda skutečně další půl rok věnoval dalšímu jevišti. Maloval i oponu ? Nemaloval jen kulisy k oponě již vzniklé, která mohla být staršího data ??? Další otázkou by bylo, kdo vlastně oponu vytvořil. Nechci vnášet další nejasnosti. Byl bych pochopitelně hrdý, pokud by se potvrdilo autorství pradědy i na oponě. Přestože Boháček byl skromný, došlo k nějakému finančnímu vydání, o kterém by měl být nějaký dobový záznam.
Rozhodně by stálo za námahu prověřit místní kroniku, existuje –li nějaký zápis k tomuto tématu. a je – li dobový. Otázkou je, zda opona ještě může existovat. Buď v některé vesnici kolem, nebo v soukromí. Zda-li vůbec ještě existuje.
Aktuální kontakt na bratra majitele hostince, který pochází z obce a provozuje zde obchod potravinami a trvale bydlí v Praze. Je velmi vstřícný:
Prof. Ing.arch.Csc. Petr Pospíšil, Praha 1 - Malá Strana
tel. byt : 257 312 240 ; mobil 603 220 497.
e-mail : petrposp@seznam.cz
LUŠTĚNICE
Ochotníci působili v místním hostinci U Nováků. Hostinec dnes vlastní rodina Pospíšilových, kteří jsou spřízněni s původními majiteli. Mám kontakt na bratra současného majitele.
Víme, že zde prokazatelně Boháček maloval. Existuje také jediný doklad autorské korespondence přímo z hostince, potvrzující jeho práci zde. Na pohlednici je u vyobrazení hostince udělán křížek s textem „ zde maluji divadlo“, ale nic bližšího se nedozvíme. Jen to, že přes udaný čas zůstává autor déle o dva dny. Oznámení je adresováno jeho budoucí ženě, kterou ještě oslovuje slečnou. Tzn. jedná se o předválečnou dobu před rokem 1915 ( svatba byla dne 31.1.1915 a bezprostředně po ní rukuje na frontu, kde setrvává do roku 1918 ).
Kulisy jsou zachyceny na dobových snímcích z jeviště ( mám xerokopie dvou snímků, jejichž originály vlastnila jedna z ochotnických hereček v Luštěnicích, paní Mouchová ).
Další fotografii zachycující skupinu herců na pódiu hostince vlastní bratr majitele hostince, pan Ing.arch. Pospíšil, v Praze 1, tel.: 257 312 240. V jeho majetku se nachází i jediná dochovaná malá část kulisy s malbou ! Mám slíbené zaslání snímku.
V Luštěnicích jsem na konci července 1999 navštívil paní Ludmilu Sadílkovou ( roč..1911 )
/ naše rodina jí znala ze Zamach, kdy zde žila s manželem od roku 1931 do roku 1941. V Zamachách ve statku u Pavlíčků provozovali hostinec a řeznictví /. Představila mi podobně starou paní Herbychovou a paní Marii Mouchovou, která měla originální fotografie, zachycující jeviště plné ochotníků a dále snímky ze dvora hostince s herci v kostýmech. Fotografie pohlednicového formátu nechtěla paní Mouchová darovat ani prodat. Stále jí připomínaly mládí. Maximálně byla ochotna nakrátko je zapůjčit. V té době jsem si narychlo udělal pouze xerokopie. Ty mi zůstaly dosud a originály „odešly“spolu s odchodem jejich držitelky. Domnívám se, že jsou nenávratně ztraceny, pokud je majitelka neodkázala obci, nebo jinam. Osud některých věcí visí na vlásku. Celá jmenovaná společnost mi tehdy potvrdila, že opona i kulisy na jevišti byly ještě v době před 2.světovou válkou.
Jejich autora však neznaly. Opona prý byla krásná. Podobně jako ta v Praze v ND.
Znaly i stav věcí, když hostinec po roce 1990 byl vrácen Pospíšilově rodině, kulisy byly v hrozném stavu. Ve stodole co náležela k hostinci, byly složené, celé plesnivé a roztrhané. Zda tu ještě byla i opona nepotvrdily.
Z dobových snímků je patrno, že kulisy znázorňovaly listnaté stromy, které tvořily hustý les. Byly symetricky po obou stranách jeviště a spojením větví ve středu jeviště vytvářely nad pódiem oblouk. Zdá se, že na pódiu stály za sebou v několika řadách tak, že každá další řada byla předsunutá do jeviště o šíři kulisy před ní stojící. Byla malovaná i zadní plocha jeviště. Je na ní rozložitý strom – lípa ? ( Jiráskova Lucerna ? ).
Kunsthistorik Kohoutek se přiklání k názoru, že provedená malba by mohla být dílem Boháčkovým.
Na jenom ze snímků je vidět spodní okraj opony, a malované boční svislé prvky ve tvaru závěsu s třásněmi. Spodek opony je omalován jednoduchým, opakovaným geometrickým ornamentem, připomínající uzlíky s třásněmi, což by korespondovalo s bočnicemi.
Muž paní Mouchové kulisy opatroval, jak sama vyprávěla, že stavěl do večera divadlo.
**) I o Vánocích stavěl pan Moucha v Luštěnicích kulisy. Jeho děti za ním běžely do hostince, že by už měl jít domů, že ještě nemají stromeček. On tím žil a obětoval i svátky. Staral se rád a dobře o svěřený majetek.
Ochotníky v Luštěnicích vedl před 2.sv.válkou pan Altman. ( nevím zda se nepsal německy ).
Čtená zkouška bývala v hostinci. Mluvila do ní i majitelka hostince paní Nováková.
Ředitel ve zdejší škole byl shodou okolností Boháček, ale byl jen jmenovcem malíře.
Kroniku psal zdejší pan Písecký až do své smrti kolem roku 1970.
Když jsem se v březnu 2004 do Luštěnic vrátil, majitelka fotografií paní Mouchová již byla po smrti. Paní Herbychová tou dobou žila kdesi u své dcery, neboť byla po vážné operaci oka.
Bratr majitele hostince, pan Pospíšil mi tento měsíc telefonicky potvrdil, že si pamatuje jak bylo divadlo v hostinci provedené. Opona byla kouzelná. Vyhotovená na styl Národního divadla ( shoda se vzpomínkou pamětnic ), nebo podobná s oponou v divadle v Ml. Boleslavi.
Vzpomínky z dětství jsou povšechné a detaily už nevidíme, ale pan Pospíšil si vybavuje, že motivem byl Přemysl Oráč, i když na 100 % to nemůže tvrdit, jak osobně sdělil.
Při restituci po roce 1990 se v budově hostince z divadla nic nenalézalo. V kůlně se procházel mezi složenými kulisami. Byly zde pařezy, kašírované kmeny stromů. Malované na plátně, které bylo původně napnuté na dřevěné rámy. Nálezový stav byl žalostný. Vše bohužel totálně ztrouchnivělé. Plátno kulis se při rozbalování rozpadalo. Část dřevěného nosného rámečku si vzal spolu s plátnem které na něm ještě drželo pohromadě a jedná se o jediný dochovaný kus z divadelní výzdoby v Luštěnicích. Přechovává ho ve svém majetku. Očima architekta byl uchvácen zvládnutím malby, která stínováním dostávala třetí rozměr, aby to působilo.
Autora dosud neznal.
Z opony zbyla v kůlně jen tyč. Opona samotná zde již nebyla. Někdo jí během let buď z budovy hostince nebo už z kůlny hostince odstranil. Obyvatelé Luštěnic povídali, že jí někdo chtěl použít jako pozadí nějakého sálu a skončila mimo obec. Dodnes je opona nezvěstná. Patrně jsme přišli o nejbohatší z Boháčkových opon, je-li skutečně autorem.
Určité tajemství kolem Luštěnického jeviště vyvolává řadu otázek. Např. v Rokytovci malíř pracoval údajně půl roku aby práce stihl. Jistě se vracel k rodině, čímž pobyt prodlužoval.
Zde v Luštěnicích bylo vše výpravnější. Zejména opona. Nevíme jak dlouho zde pracoval, ale mělo by to být přibližně stejně. Otázkou je, zda skutečně další půl rok věnoval dalšímu jevišti. Maloval i oponu ? Nemaloval jen kulisy k oponě již vzniklé, která mohla být staršího data ??? Další otázkou by bylo, kdo vlastně oponu vytvořil. Nechci vnášet další nejasnosti. Byl bych pochopitelně hrdý, pokud by se potvrdilo autorství pradědy i na oponě. Přestože Boháček byl skromný, došlo k nějakému finančnímu vydání, o kterém by měl být nějaký dobový záznam.
Rozhodně by stálo za námahu prověřit místní kroniku, existuje –li nějaký zápis k tomuto tématu. a je – li dobový. Otázkou je, zda opona ještě může existovat. Buď v některé vesnici kolem, nebo v soukromí. Zda-li vůbec ještě existuje.
Aktuální kontakt na bratra majitele hostince, který pochází z obce a provozuje zde obchod potravinami a trvale bydlí v Praze. Je velmi vstřícný:
Prof. Ing.arch.Csc. Petr Pospíšil, Praha 1 - Malá Strana
tel. byt : 257 312 240 ; mobil 603 220 497.
e-mail : petrposp@seznam.cz
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.