Mšeno, Vojtěch Ron k pašijovým hrám ve Mšeně - pro databázi
V r. 1768 byla postavena ze 14 kapliček křížová cesta. Hned začaly přípravy k provedení umučení Páně. Bylo zhotoveno čtvero lešení pro scény u Kaifáše, Piláta, Herodesa a asi Anáše-. Konalo se v postní čas a zvláště o Velkém pátku. Začínalo zajetím v Getsemanech, pak byl veden ke Kajifášovi,
Pilátu atd., odsouzen, bičován, korunován, pak veden přes Mšeno na podolec, odtud od kapličky ke kapličce k Romanovu a při každé kapličce se zastavili a konáno vše, jak bylo na obrazech křížové cesty naznačeno. Šimon cyrenský, který sekal na stráni křoví, byl přinucen k pomoci. Průvod provázelo i 12 bajulantů (nosiči křížů). Hlavním organizatorem a snad i původcem tohoto představení byl mšenský měšťan, Jan Bíza z č. 153, který rok před tím byl v Římě, odkud si přivezl knížku s křížovou cestou v obrazech, která mu byla inspirací. Kostýmy měli podobné jako na obrazech křížové cesty. Šatna byla u Bízů . Známe i obsazení. Krista představoval Papík, Piláta Vomáčka, Šimon Fr. Šindelář, židy byli dva Stolcové, jircháři a Jan Vomáčka z č.269 katana. Toto provozování umučení Páně bylo roku 1798 zemskou vládou zakázáno. Dokonce i kapičky zrušeny, ale stopy po nich byly viditelné ještě v r.1820. (Ron)
ČERVENKA, Karel: Památky města Mšena, Praha 1878, str.127n..
Pilátu atd., odsouzen, bičován, korunován, pak veden přes Mšeno na podolec, odtud od kapličky ke kapličce k Romanovu a při každé kapličce se zastavili a konáno vše, jak bylo na obrazech křížové cesty naznačeno. Šimon cyrenský, který sekal na stráni křoví, byl přinucen k pomoci. Průvod provázelo i 12 bajulantů (nosiči křížů). Hlavním organizatorem a snad i původcem tohoto představení byl mšenský měšťan, Jan Bíza z č. 153, který rok před tím byl v Římě, odkud si přivezl knížku s křížovou cestou v obrazech, která mu byla inspirací. Kostýmy měli podobné jako na obrazech křížové cesty. Šatna byla u Bízů . Známe i obsazení. Krista představoval Papík, Piláta Vomáčka, Šimon Fr. Šindelář, židy byli dva Stolcové, jircháři a Jan Vomáčka z č.269 katana. Toto provozování umučení Páně bylo roku 1798 zemskou vládou zakázáno. Dokonce i kapičky zrušeny, ale stopy po nich byly viditelné ještě v r.1820. (Ron)
ČERVENKA, Karel: Památky města Mšena, Praha 1878, str.127n..
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.