Josef Víšo: Mladá (Malá) scéna.
Vysoké Mýto, Malá scéna, Past na Kašpárka
Zdroj: Kronika KD Přibyslav
Vysoké Mýto, TK Karosa, Jú, to se řekne 1963
Zdroj: Repertoár malé scény 1963, roč.1, č.9, s. 44
Vysoké Mýto, Malá scéna, Dalskabáty hříšná ves, 1995
Zdroj: VÍŠO, Josef a CULKA, Zdeněk: 175 let českého ochotnického divadla, 140 let pěveckého sboru Otakar, 75 let od postavení a otevření Divadla A.V. Šembery, Vysoké Mýto 2000, s. 31
Vysoké Mýto, Malá scéna, Kašpárkův čarovný kvítek, 1995
Zdroj: VÍŠO, Josef a CULKA, Zdeněk: 175 let českého ochotnického divadla, 140 let pěveckého sboru Otakar, 75 let od postavení a otevření Divadla A.V. Šembery, Vysoké Mýto 2000, s. 27
Vysoké Mýto, Malá scéna, Cesta Karla IV., 1999
Zdroj: VÍŠO, Josef a CULKA, Zdeněk: 175 let českého ochotnického divadla, 140 let pěveckého sboru Otakar, 75 let od postavení a otevření Divadla A.V. Šembery, Vysoké Mýto 2000, s. 31
Malá/ Mladá scéna ZK Karosa / SKP / M-klub
Související Geografické celky
Stav: aktivní
Založení / první zpráva: 1958
Působení: 195x, 196x, 197x, 198x, 199x, 200x
Mladá scéna vznikla 1958 při ZK Karosa jako soubor MJF, autorský kabaret, satira (později i hry pro děti a přebírané texty).
Základ souboru položili Václav Voska, Jiří Tesner a Josef Vondráček, kteří se 14 nadšenci připravili první estrádní pásmo (zkoušeli od podzimu 1958, kde se dalo – v učňovském internátu u Kobylků, v Osvětovém domě na náměstí)
1959 – premiéra 14.3. - Nepřipravená,
poté členové vstoupili do ZK strojírenských závodů a nazvali se Mladá scéna ( chtěli hrát především pro mladé diváky).
Vedoucím souboru Václav Tesner, režisérem a uměleckým vedoucím Václav Voska, režíroval též Josef Vondráček.
1959 dále pásma Z rubu na líc, Panika,
1960 Šestka z mravů (Stonesco, Sava), režie jh. Josef Mlejnek (tím začala úspěšná spolupráce na dalších více než 30 let). Pro děti uvedena pohádka Mluvící prsten, hříčka Robot Emil jde do školy, obojí r. V. Voska.
Jiří Tesner se odstěhoval do Hradce Králové, vedoucím souboru V. Voska.
1961 Voštiny, r. Vondráček, Voska, poprvé v programu vystupovala 4členná rytmická skupina Jana Klímy, scéna budoucí ak. Sochař Zd. Rosák. 5x.
Přišli noví členové, dosavadní vedoucí Voska nemocen ( 9.5.1962 ve věku 32 let), vedení se ujal Jos. Vondráček.
1962 Oholit, prosím, obojí r. Vondráček, účast v soutěžích, na KP 2. místo společně s broumovským Kladivadlem, účast na JH.
1962 na podzim Júú, to se řekne, té doby nejúspěšnější pořad, účast na CP v Bratislavě, hraný 11x.
1963/64 kabaretní pásmo Chceme narazit, zdramatizované povídky a hrané anekdoty, texty písní napsal Jar. Vtípil, hudba Milan Toušek, scéna ing. L. Sodomka, cenzurní zásahy, účast na KP.
Hostovali i v okolních obcích. Poté se soubor téměř rozpadl.
Při Osvětovém domě působil v tu dobu estrádní a kabaretní soubor Leporelo, který uváděl vlastní kabaretní pásma, poslední Jsem bohém, Enšpígle v režii Jana Havla zvlášt úspěšný, Osvětový dům zrušen -
1965 se Mladá scéna a Leporelo spojily v ZK a jako Mladá scéna nastudovaly Trosečníky (Mrožek). Scéna Jos. Culka, režie Jan Havel, nový vedoucí souboru. Spolupráce rytmické skupiny pod ved. bratří Klímů /Otakar a PhDr. Jan K./, kteří byli po celou další dobu často autory hudby k představením).
Úspěchy, stabilizace souboru.
Od 1963 vedoucí Josef Víšo, uměleckým vedoucím od sloučení s Leporelem Jan Havel.
Mladá scéna v repertoáru postupně přešla na činohru a divadlo pro děti.
1967 E. Faltisová se souborem nastudovala vlastní hru Jablko sváru za 3,50 aneb Achillova pata, Josef Mlejnek hru pro mládež – Vanderberghe: Hoši, dívky a psi.
1968 pohádka A. Santnera Jak Kašpárek a braši na vršíčku straší, r. Jan Havel.
1969 Zeyer: Stará historie, nastudoval Josef Mlejnek, mimosoutěžní účast na Šrámkově Písku.
1969 A. Santner: Jak Kašpárek se Šmidrou chytili čerta, režie Jan Havel.
1970 změněn název na Malá scéna, vedoucím souboru zvolen Jan Havel.
1969-1973 uváděny často „kašparkiády“ (8 titulů, z toho byly tři souborové provenience Culka, též režie: Šmidra generálem, Culka – Havel: Past na Kašpárka a Havel: Kašpárkův čarovný kvítek).
Od 1971 s Kašpárkem v původním kostýmu z 30. let odehráno do 2000 cca 250 představení.
1971 - A. P. Čechov: Úsměvy a slzy - dramatizované povídky, r. Josef Mlejnek. Účast na Langrův divadelní Bohdaneč.
1971 spolupráce na pořadu druhého DS ZK Úsměvy a slzy A. P. Čechova – E. Faltisová nastudovala povídku Chameleon,
1972, 1977 pohádka J. Švarce Mořský car.
1972 další spolupráce s DS ZK: podíl několika herců na Jiráskově Lucerně v režii Jiřího Přikryla a
1975 na Našich furiantech v režii Josefa Mlejnka, hlavní cena „Malý Cyrano“ na OP, hra uvedena též v rámci oslav 150 let ochotnického divadla ve Vysokém Mýtě. V rámci oslav Malá scéna uvedla v režii J. Mlejnka historickou hru V. R. Krameriuse Dům na silnici. Tato jednoaktovka byla poprvé hrána ve Vysokém Mýtě v roce 1825.
1974 převzal vedení souboru Zdeněk Culka, v té době uvedl vlastní pohádku Na lodi straší, kapitáne,
1976 Kašpárkův boj o princeznu Krasomilu.
1977 Mil. Švandrlík: Honorace z pastoušky, účast na OP Žamberecký div. máj, hlavní cena Malý Cyrano a Jan Havel cena za režii.
1977 opět premiéry vlastní detektivní hry J. Culky a Květy Viktorinové Po 23. hodině se ryby chytat nesmějí. Vraha hrál Václav Jetmar.
1977-1991 vedoucí Bohuslav Fencl.
Z významnějších inscenací
1979 V W, r. Havel, významnou součást představení tvořila Ježkova hudba, kterou s početným orchestrem nastudoval J. Klíma, účast na OP Žamberecký div. máj, na podzim nastudovány Drdovy Hrátky s čertem,
1980 účast na ŽDM, kde Zd. Culka získal cenu za režii a Karel Feník cenu diváků za nejlepší herecký výkon.
1981 po 3 letech opět pohádka M. Fridrichové Princezna Žofinka a dramk Dynamit.
1982 Smoček: Podivné odpoledne dr. Zvonka Burkeho, režie mladý člen souboru Pavel Zelenka, velký úspěch. Týž rok program Tmavomodrý svět Jaroslava Ježka – Ježkovy písničky proložené scénkami a výstupy z her V W, r. Havel, mimořádný divácký ohlas.
Pro děti nová Culkova pohádka Žabí princezna .
1983 Vysoké Mýto, DS Malá scéna Karosa, Josef Mlejnek: O zlém draku Mračounovi, účast na NP her pro děti a mládež v Ostravě, kde soubor získal jednu z hlavních cen.
Týž rok detektivka Mrtvý přišel na návštěvu, kterou ukončil dlouholetou režisérskou práci Fr. Majer a Tylův Strakonický dudák v režii Josefa Mlejnka.
1985 Vl. Konstantinov a B. Rocer: Tah koněm, nastudoval mladý režisér souboru Petr Ryška, účast na OP v Žamberku. Dále Josef Mlejnek: Cesta kolem světa za 77 dní v režii autora.
1985 - J. Mlejnek na motivy J. Verna: Cesta kolem světa. Účast na KP Inspirace, Letohrad.
1988 Malá scéna - činoherní soubor Sdruženého klubu pracujících Vysoké Mýto, 35 členů, vedoucí Bohuslav Fencl, nastudován Švestkův Mluvicí prsten, režie Josef Víšo.
1990 činnost souboru stagnovala, většina členů souboru spolupracovala s Divadelním souborem ZK, někteří do něho přešli natrvalo. Zd. Culka režíroval vlastní pohádku Kašpárkův boj s drakem.
1991 Goldoni: Treperendy, režie Jaroslava Nohejlová.
1991 dosavadní vedoucí souboru Bohuslav Fencl zvolen starostou města, vedení souboru přebral Zd. Culka.
1992 se spolupráci s členy Divadelního souboru při ZD Příluka a v režii Josefa Mlejnka uvedena Hra Jana Kopeckého Betlémská hvězda. V období Vánoc sehrába 7x v Mýtě i v okolí.
1993 V W: Těžká Barbora, režie Jan Havel, hudbu nastudoval Dr. Jan Klíma, scéna Zd. Culka a Viktor Čáp - k oslavě 35. výročí trvání souboru.
2000 Malá scéna M klubu, Jan Drda: Hrátky s čertem, r. J. Víšo.
2002 Malá scéna, Eugene Labiche, Eduard Martin v úpravě Voskovce a Wericha a Horníčka: Slaměný klobouk, r. Josef Víšo, účast na KP Zlom Vaz v Ústí nad Orlicí.
Základ souboru položili Václav Voska, Jiří Tesner a Josef Vondráček, kteří se 14 nadšenci připravili první estrádní pásmo (zkoušeli od podzimu 1958, kde se dalo – v učňovském internátu u Kobylků, v Osvětovém domě na náměstí)
1959 – premiéra 14.3. - Nepřipravená,
poté členové vstoupili do ZK strojírenských závodů a nazvali se Mladá scéna ( chtěli hrát především pro mladé diváky).
Vedoucím souboru Václav Tesner, režisérem a uměleckým vedoucím Václav Voska, režíroval též Josef Vondráček.
1959 dále pásma Z rubu na líc, Panika,
1960 Šestka z mravů (Stonesco, Sava), režie jh. Josef Mlejnek (tím začala úspěšná spolupráce na dalších více než 30 let). Pro děti uvedena pohádka Mluvící prsten, hříčka Robot Emil jde do školy, obojí r. V. Voska.
Jiří Tesner se odstěhoval do Hradce Králové, vedoucím souboru V. Voska.
1961 Voštiny, r. Vondráček, Voska, poprvé v programu vystupovala 4členná rytmická skupina Jana Klímy, scéna budoucí ak. Sochař Zd. Rosák. 5x.
Přišli noví členové, dosavadní vedoucí Voska nemocen ( 9.5.1962 ve věku 32 let), vedení se ujal Jos. Vondráček.
1962 Oholit, prosím, obojí r. Vondráček, účast v soutěžích, na KP 2. místo společně s broumovským Kladivadlem, účast na JH.
1962 na podzim Júú, to se řekne, té doby nejúspěšnější pořad, účast na CP v Bratislavě, hraný 11x.
1963/64 kabaretní pásmo Chceme narazit, zdramatizované povídky a hrané anekdoty, texty písní napsal Jar. Vtípil, hudba Milan Toušek, scéna ing. L. Sodomka, cenzurní zásahy, účast na KP.
Hostovali i v okolních obcích. Poté se soubor téměř rozpadl.
Při Osvětovém domě působil v tu dobu estrádní a kabaretní soubor Leporelo, který uváděl vlastní kabaretní pásma, poslední Jsem bohém, Enšpígle v režii Jana Havla zvlášt úspěšný, Osvětový dům zrušen -
1965 se Mladá scéna a Leporelo spojily v ZK a jako Mladá scéna nastudovaly Trosečníky (Mrožek). Scéna Jos. Culka, režie Jan Havel, nový vedoucí souboru. Spolupráce rytmické skupiny pod ved. bratří Klímů /Otakar a PhDr. Jan K./, kteří byli po celou další dobu často autory hudby k představením).
Úspěchy, stabilizace souboru.
Od 1963 vedoucí Josef Víšo, uměleckým vedoucím od sloučení s Leporelem Jan Havel.
Mladá scéna v repertoáru postupně přešla na činohru a divadlo pro děti.
1967 E. Faltisová se souborem nastudovala vlastní hru Jablko sváru za 3,50 aneb Achillova pata, Josef Mlejnek hru pro mládež – Vanderberghe: Hoši, dívky a psi.
1968 pohádka A. Santnera Jak Kašpárek a braši na vršíčku straší, r. Jan Havel.
1969 Zeyer: Stará historie, nastudoval Josef Mlejnek, mimosoutěžní účast na Šrámkově Písku.
1969 A. Santner: Jak Kašpárek se Šmidrou chytili čerta, režie Jan Havel.
1970 změněn název na Malá scéna, vedoucím souboru zvolen Jan Havel.
1969-1973 uváděny často „kašparkiády“ (8 titulů, z toho byly tři souborové provenience Culka, též režie: Šmidra generálem, Culka – Havel: Past na Kašpárka a Havel: Kašpárkův čarovný kvítek).
Od 1971 s Kašpárkem v původním kostýmu z 30. let odehráno do 2000 cca 250 představení.
1971 - A. P. Čechov: Úsměvy a slzy - dramatizované povídky, r. Josef Mlejnek. Účast na Langrův divadelní Bohdaneč.
1971 spolupráce na pořadu druhého DS ZK Úsměvy a slzy A. P. Čechova – E. Faltisová nastudovala povídku Chameleon,
1972, 1977 pohádka J. Švarce Mořský car.
1972 další spolupráce s DS ZK: podíl několika herců na Jiráskově Lucerně v režii Jiřího Přikryla a
1975 na Našich furiantech v režii Josefa Mlejnka, hlavní cena „Malý Cyrano“ na OP, hra uvedena též v rámci oslav 150 let ochotnického divadla ve Vysokém Mýtě. V rámci oslav Malá scéna uvedla v režii J. Mlejnka historickou hru V. R. Krameriuse Dům na silnici. Tato jednoaktovka byla poprvé hrána ve Vysokém Mýtě v roce 1825.
1974 převzal vedení souboru Zdeněk Culka, v té době uvedl vlastní pohádku Na lodi straší, kapitáne,
1976 Kašpárkův boj o princeznu Krasomilu.
1977 Mil. Švandrlík: Honorace z pastoušky, účast na OP Žamberecký div. máj, hlavní cena Malý Cyrano a Jan Havel cena za režii.
1977 opět premiéry vlastní detektivní hry J. Culky a Květy Viktorinové Po 23. hodině se ryby chytat nesmějí. Vraha hrál Václav Jetmar.
1977-1991 vedoucí Bohuslav Fencl.
Z významnějších inscenací
1979 V W, r. Havel, významnou součást představení tvořila Ježkova hudba, kterou s početným orchestrem nastudoval J. Klíma, účast na OP Žamberecký div. máj, na podzim nastudovány Drdovy Hrátky s čertem,
1980 účast na ŽDM, kde Zd. Culka získal cenu za režii a Karel Feník cenu diváků za nejlepší herecký výkon.
1981 po 3 letech opět pohádka M. Fridrichové Princezna Žofinka a dramk Dynamit.
1982 Smoček: Podivné odpoledne dr. Zvonka Burkeho, režie mladý člen souboru Pavel Zelenka, velký úspěch. Týž rok program Tmavomodrý svět Jaroslava Ježka – Ježkovy písničky proložené scénkami a výstupy z her V W, r. Havel, mimořádný divácký ohlas.
Pro děti nová Culkova pohádka Žabí princezna .
1983 Vysoké Mýto, DS Malá scéna Karosa, Josef Mlejnek: O zlém draku Mračounovi, účast na NP her pro děti a mládež v Ostravě, kde soubor získal jednu z hlavních cen.
Týž rok detektivka Mrtvý přišel na návštěvu, kterou ukončil dlouholetou režisérskou práci Fr. Majer a Tylův Strakonický dudák v režii Josefa Mlejnka.
1985 Vl. Konstantinov a B. Rocer: Tah koněm, nastudoval mladý režisér souboru Petr Ryška, účast na OP v Žamberku. Dále Josef Mlejnek: Cesta kolem světa za 77 dní v režii autora.
1985 - J. Mlejnek na motivy J. Verna: Cesta kolem světa. Účast na KP Inspirace, Letohrad.
1988 Malá scéna - činoherní soubor Sdruženého klubu pracujících Vysoké Mýto, 35 členů, vedoucí Bohuslav Fencl, nastudován Švestkův Mluvicí prsten, režie Josef Víšo.
1990 činnost souboru stagnovala, většina členů souboru spolupracovala s Divadelním souborem ZK, někteří do něho přešli natrvalo. Zd. Culka režíroval vlastní pohádku Kašpárkův boj s drakem.
1991 Goldoni: Treperendy, režie Jaroslava Nohejlová.
1991 dosavadní vedoucí souboru Bohuslav Fencl zvolen starostou města, vedení souboru přebral Zd. Culka.
1992 se spolupráci s členy Divadelního souboru při ZD Příluka a v režii Josefa Mlejnka uvedena Hra Jana Kopeckého Betlémská hvězda. V období Vánoc sehrába 7x v Mýtě i v okolí.
1993 V W: Těžká Barbora, režie Jan Havel, hudbu nastudoval Dr. Jan Klíma, scéna Zd. Culka a Viktor Čáp - k oslavě 35. výročí trvání souboru.
2000 Malá scéna M klubu, Jan Drda: Hrátky s čertem, r. J. Víšo.
2002 Malá scéna, Eugene Labiche, Eduard Martin v úpravě Voskovce a Wericha a Horníčka: Slaměný klobouk, r. Josef Víšo, účast na KP Zlom Vaz v Ústí nad Orlicí.
Bibliografie:
ADRESÁŘ amatérského divadla v České republice. Praha, IPOS-ARTAMA 1993, s. 205.
MÍSTOPIS českého amatérského divadla, II. díl. Praha, IPOS-ARTAMA 2002, s. 681.
PÓDIA z krabičky. Nesoustavné nahlédnutí do historie malých neprofesionálních scén 60. let 20. století. Praha, NIPOS 2005.
STROTZER, Milan: Zlom vaz podruhé v Ústí nad Orlicí aneb Stará písnička s refrénem o dramatické situaci. Amatérská scéna 2002, č. 2, s.17-19.
VÍŠO, Josef: Mladá (Malá) scéna 1958-1993. Vysokové Mýto 1993. 44 s.
AS 1964, č. 1, s. 1.
MÍSTOPIS českého amatérského divadla, II. díl. Praha, IPOS-ARTAMA 2002, s. 681.
PÓDIA z krabičky. Nesoustavné nahlédnutí do historie malých neprofesionálních scén 60. let 20. století. Praha, NIPOS 2005.
STROTZER, Milan: Zlom vaz podruhé v Ústí nad Orlicí aneb Stará písnička s refrénem o dramatické situaci. Amatérská scéna 2002, č. 2, s.17-19.
VÍŠO, Josef: Mladá (Malá) scéna 1958-1993. Vysokové Mýto 1993. 44 s.
AS 1964, č. 1, s. 1.
Související Ročníky přehlídek
- Havlíčkův Brod, Dospělí dětem, KP - 2000, ročník 9 - krajská
- Hronov, Jiráskův Hronov - 1971, ročník 41 - s účastí ze zahraničí, národní
- Lázně Bohdaneč, Langrův divadelní Bohdaneč - 1971, ročník 12 - jiné s účastí divadelních souborů
- Letohrad, Inspirace - 1985, ročník 2 - krajská
- Ostrava-Poruba, Dospělí dětem, NP, Poruba - 1983, ročník 7 - národní
- Ústí nad Orlicí, Zlom vaz, KP - 2002, ročník 2 - krajská
- Žďár nad Sázavou, NP DDS Žďár na Sázavou - 1971, ročník 1 - celostátní
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.