Ochotnické divadlo / Rolnicko-čtenářská beseda

Nejstarší známá insc. 1870 Klobouk, Francinkovy námluvy. Téhož roku starosta Jan Fendrych a radní Václav Jakubský žádal hejtmanství, aby povolilo o Vánocích sehrát Enšpígla.
“Nížepsaní doufají, že se jim milostivého povolení dopřeje, jelikož výše uvedený divadelní kus příčinu k žádným výtržnostem nezavdává.”
Čistý výnos byl určen k zřízení místního divadla.
Ochotníci, kteří později vytvořili Rolnicko-čtenářskou besedu, aktivní od 70. let do počátku 20. stol.
Pozoruhodný repertoár hl. z poč. činnosti zdejších ochotníků.
1871 Vyzvědač (Lhota).
1872 Veselohra na mostě.
1873 Sedmašedesátníci (Kolár) a satira Tři doby země české v Komárově (Jeřábek).

1927 založen ochotnický divadelní soubor. Jeviště v hostinci U Zemanů
1938 vybudováno nové jeviště v prvním patře hostince U Zvoníčků.
1938 Jak jsem se měl po smrti.
do roku 1938 Zemský ráj to napohled, Skřivánek, Kolonie zamilovaných, Marné oběti, Zelené království, Zámecké strašidlo, Zavadilka vdává dceru.

Za německé okupace (1939-1945)
1940 Svět bez oken (Toman).
1941 Směry života.
1942 Noc na Karlštejně (v roli Karla IV. jako host J. Čuchal, člen jaroměřského div. spolku Vrchlický).
Babička, Vzpoura výměnkářů, Kříž u potoka, účast v soutěži venkovských ochotnických divadel. Zlatý liják, Sojčí pero,

1945-1949 se do ochotnické činnosti zapojila i mládež, sehráli každým rokem alespoň jedno představení, např. Mezi námi děvčaty, Od mlýna k mlýnu, Bejvávalo.
1948 Rukopis času (Němeček)
1950 Paní mincmistrová a Zvíkovský rarášek.
Po roce 1950, činnost vlivem nové politické situace a celkového neklidu v obci prakticky ustala.

1958 zahájili ochotníci opět svoji činnost. Sehráli Ibsenovo drama Nora, s kterým se zúčastnili okresní soutěže a zvítězili. Představitelka Nory Marie Vávrová-Pařízková byla odměněna diplomem za herecký výkon. Dále uvedeny hry: Noc na Karlštejně, Mlynářovo dítě, Z českých mlýnů, Zvíkovský rarášek a Paní mincmistrová.

Známými rychnovskými ochotníky byli: Václav Brandejský-režisér, Josef Lášek, Josef Paulus, Marie Vávrová-Pařízková, Oldřich Rejl, Josef Somernitz, Jaroslav Nymsa, Anna Nymsová-Vítková, Josef Bořek, Helena Lášková, Libuše Jirsáková-Hošková, Jaroslava Hrdličková, Oldřich Krška a Josef Brož.

Od 60. let 20. století se ochotnické divadlo nehrálo.

2013 na dětském karnevalu sehráli rychnovští a zvolští mládežníci, sportovci a hasiči představení na motivy pohádky O perníkové chaloupce a večer pro dospělé malou ukázku ze známé ruské pohádky Mrazík.

Vedle ochotnického divadla tradiční kácení máje. Do 50.let minulého století to byly akce v jednotlivých obcích a později už společné na bývalé Jirsákově zahradě v Rychnovku (dnešní sportovní areál). Tam se vždy tancovala česká a moravská beseda a „strýček Nymsa“ vždy vtipně a často i ve verších uváděl toto vystoupení a parodoval dění v obci.

MÍSTOPIS českého amatérského divadla, II.díl. Praha, IPOS-ARTAMA 2002, s. 417.

Historii amatérského divadla zpracoval kronikář obce Josef Malíř, který zaznamenal vzpomínky dosud žijících pamětníků a sesbíral obrazový materiál. Jako další zdroj mu sloužily dvě publikace vydané v letech 2006 a 2008 Vlastivěda obce Zvole a Vlastivěda obce Rychnovek, ve kterých jejich autor Václa Němec uvedl údaje o ochotnickém divadle. V té době mohl ještě čerpat z obecních kronik, které později podlehly požáru.