Loštice, JDO, Láska, sex a žárlivost, 2007
Zdroj: http://www.mesta.obce.cz/trestina/vismo/dokumenty2.asp?u=17079&id_org=17079&id=30278
Loštice, JDO, Sex, láska a žárlivost, 2007
Zdroj: Foto J. Vondruška AS 2008, č. 1, s. 32
OB / SZK pracujících - ROH / ZK OT/ ZK MěÚ
Související Geografické celky
Stav: aktivní
Založení / první zpráva: 1951
Působení: 195x, 196x, 197x, 198x, 199x, 200x
Při organizaci KSČ v Lošticích bylo ustanoveno družstvo Slovanský dům. Toto zakoupilo v Mohelnici stodolu na zbourání a stavební materiál z bouračky převezlo do Loštic na vybudování nového jeviště.
V květnu 1952 se započalo s přestavbou, kterou projektoval Josef Spurný.
1.10. 1953 přešla Osvětová beseda a družstvo Slovanský dům převodem do Sdruženého závodního klubu ROH Loštice.
Od ústřední rady odborů dostal klub částku 600 tis. Kč na zařízení. Klub vlastnil i hostinec, který byl v provozu až do roku 1955. Předsedou klubu byl Antonín Gurtner, který byl zároveň vedoucím divadelního kroužku a režisérem.
7.11.1953 byl klub slavnostně otevřen.
1953 - dne 25.12. - bylo uskutečněno první divadelní představení na novém jevišti, zde již účinkovali herci z bývalého Sokola i Pokroku.
1955 došlo na přejmenování závodního klubu na Sdružený závodní klub v Lošticích a předsedou byl zvolen Jan Weisner,
předsedu divadelního odboru dělal Jaroslav Klein.
1956 - dne 19.5. hra G.Preisové: Její pastorkyňa, režie Ant. Gurtner, 1. místo na okresní přehlídce.
Jak se ukázalo, projektant zapomněl na osvětlení jeviště (elektrická instalace byla dodatečně prováděna brigádnicky), strop a střecha jeviště byla postavena bez možnosti nosné zátěže - nedal se zavěsit horizont.
Proto 18.8.1958 bylo započato s přestavbou budovy.
Plán s rozpočtem 200 000,- Kč byl zaměřen na adaptaci přísálí a sociálního zařízení. Díky příslibu financí a dobrého pracovního úsilí bylo nakonec přistavěno přísálí, byt domovníka, galerie a ústřední topení. Vše brigádnicky pod vedením Jana Wiesnera a Miroslava Seidla - náklady ve výši 750000 Kč uhradil opět ústřední výbor ROH zaměstnanců potravin.
12.12.1959 byl klub slavnostně otevřen.
1960 - 5. a 6.3. - P. Kohout: Taková láska, režie J. Klein, roli Petrůse sehrál jako host Ilja Racek, člen Divadla O. Stibora v Olomouci.
J. Klein se vzdal funkce předsedy divadelního odboru a na jeho místo byl zvolen Zdeněk Zdráhal.
1961 - 29.1. - opereta Polská krev, režie Miloš Vítek, repríza 29.1. v Šumperku, 5.2. v Hrabové.
1961 - 23. a 24.6. - H. de Balzac: Sestřenice Běta, režie J. Klein, v titulní roli hostovala Zora Rozsypalová, herečka Divadla O. Stibora v Olomouci.
60. léta byla "zlatým věkem" loštických ochotníků.
Dostatek herců - možnost dvou part, ale je nedostatek režisérů.
Zavedeno bylo předplatné na divadelní představení - 4 hry vlastní a 4 hry doplněny hostujícími soubory - získáno bylo 310 předplatitelů.
Od 1970 bylo započato s výstavkami divadelního materiálu při kulatých výročích divadelní historie.
Nastalo období uvádění úspěšných operet v režii Zdeňka Zdráhala - Na tý louce zelený, Podskalák, Uličnice, První valčík. Při velikém obsazení účinkoval i baletní soubor pod vedením Jaroslavy Seidlové a velký orchestr pod vedením Květoslava Pecha. Každé představení bylo hráno až 20x a to i daleko za hranicemi okresu.
V září 1971 bylo započato s přestavbou jeviště. Zbořen byl hořlavý strop a střecha a provedena nadstavba obvodových stěn a usazeny ocelové krovy, namontovány nové lávky a 20 jevištních tahů - opět vše brigádnicky pod vedením J. Weisnera a M. Seidla.
V dubnu 1972 se již na novém jevišti hrálo.
1972 - 26.11. - K. Čapek: Bílá nemoc, režie J. Weisner, úspěch v okresní a krajské přehlídce, inscenace navržena pro JH.
1973 až 1974 rekonstrukce ústředního topení a zavedení plynu a instalováno el.stavědlo tlumení jevištního osvětlení.
1974 získal odznak Zlatého Tyla Zdenek Zdráhal.
1975 soubor reprezentoval okres Šumperk v Prievidzi - dvě představení hry J. Soloviče předvedena s velkým úspěchem.
1977 - ZK OT, Jan Drda: Dalskabáty, hříšná ves.
1977 František Pokorný zvolen čestným předsedou okresního poradního sboru.
1978 se funkce předsedy div.odboru vzdal Zd. Zdráhal, který tuto práci poctivě vykonával 18 roků, zvolena byla Marie Weisnerová - držitelka mnoha vyznamenání a diplomů, 1987 obdržela odznak Zlatého Tyla. Tento odznak obdržel i Jan Weisner.
V 80. (? - dle programu již 1977 soubor hrál pod hlavičkou ZK OT) letech bylo zjištěno při revizní kontrole, že sdružený klub nemá právní subjektivitu, a proto byl zrušen. Klub v plném rozsahu převzal závodní výbor Olomouckých tvarůžkáren a ten ustanovil předsedou Jaroslava Dočekala. Výbory všech zájmových kroužků byly zrušeny a rada klubu jmenovala pouze jednoho vedoucího jednotlivých kroužků.
Předsedou byl po 25 letech předešlého předsednictví jmenován Jan Weisner, nikdo však nechtěl převzít režii, další bezplatné funkce a dokonce ani ne role. Činnost souboru opadla, a zůstalo pouze několik věrných ochotníků.
1982 - 11.4. - J. Hubač: Dům na nebesích, režie J. Weisner - po dlouhé době první představení. 4.12. se podařilo nastudovat ještě jednu hru.
1983 - hra ke sjezdu rodáků nastudována s velkými potížemi - L. Stroupežnický: Naši furianti, režie J. Weisner, 2x reprízována - začal zase vznikat zájem o ochotnickou práci.
1984 - J.B. Shaw: Pygmalion, režie J. Weisner.
1985 - hry Rodina profesora Sonenbrů (?), režie J. Weisner, K. Čapek: Loupežník, rež. J. Weisner.
1985 oslavy 110 výročí od založení JDO, výstava a 30.11. okresní konference se zástupci všech souborů, loštický soubor obdržel čestné uznání
1986 - hra J.Jílka: Já chci žít znovu, režie J. Weiser
1987 - Štolbova hra: Na letním bytě, režie Weiser.
1988 - J. Čejka: Na kůži se neumírá
1990 - J.Jílek: Procházka růžovým sadem (okresní přehlídka)
V 90. letech kulturní dům převzal Městský úřad Loštice, i když majetkové vztahy nejsou dodnes vyjasněny.
Spolek přijal nabídku městské rady, která umožňuje v klubu zkoušet a hrát. Stěžejní postavou je Jan Weiser.
1992 - hra: Nazdar, tati, rež. J. Weiser, účast na kresní přehlídce.
1993 - Panoptikum, rež. J. Weiser (okresní přehlídka)
16. a 17.6.1995 u příležitosti 120 let založení Jednoty divadelních ochotníků v Lošticích byla uspořádána slavnostní schůze všech hereckých generací, výstava a divadelní představení Lucerna.
Opět návrat k názvu JDO.
Za tu dobu bylo v Lošticích sehráno více než 260 divadelních inscenací.
1996 - Shakespeare: Veselé paničky windsorské, režie J. Weisner, účast na OP.
1998 - hra: Na tý louce zelený, režie J. Weisner.
2007 - Camoletti: Sex, láska a žárlivost. Účast na Václavovský kulturní podzim - cena Slavomíru Pospíšilovi za nejlepší mužský herecký výkon v roli Bernarda, cena Václav z Václavova a cena diváka.
2008 - Jiří Voskovec a Jan Werich: Nebe na Zemi. Účast na Václavovský kulturní podzim - čestné uznání Slavomíru Pospíšilovi za roli Horatia a Janě Burešové za nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli za roli Catastrofy.
V květnu 1952 se započalo s přestavbou, kterou projektoval Josef Spurný.
1.10. 1953 přešla Osvětová beseda a družstvo Slovanský dům převodem do Sdruženého závodního klubu ROH Loštice.
Od ústřední rady odborů dostal klub částku 600 tis. Kč na zařízení. Klub vlastnil i hostinec, který byl v provozu až do roku 1955. Předsedou klubu byl Antonín Gurtner, který byl zároveň vedoucím divadelního kroužku a režisérem.
7.11.1953 byl klub slavnostně otevřen.
1953 - dne 25.12. - bylo uskutečněno první divadelní představení na novém jevišti, zde již účinkovali herci z bývalého Sokola i Pokroku.
1955 došlo na přejmenování závodního klubu na Sdružený závodní klub v Lošticích a předsedou byl zvolen Jan Weisner,
předsedu divadelního odboru dělal Jaroslav Klein.
1956 - dne 19.5. hra G.Preisové: Její pastorkyňa, režie Ant. Gurtner, 1. místo na okresní přehlídce.
Jak se ukázalo, projektant zapomněl na osvětlení jeviště (elektrická instalace byla dodatečně prováděna brigádnicky), strop a střecha jeviště byla postavena bez možnosti nosné zátěže - nedal se zavěsit horizont.
Proto 18.8.1958 bylo započato s přestavbou budovy.
Plán s rozpočtem 200 000,- Kč byl zaměřen na adaptaci přísálí a sociálního zařízení. Díky příslibu financí a dobrého pracovního úsilí bylo nakonec přistavěno přísálí, byt domovníka, galerie a ústřední topení. Vše brigádnicky pod vedením Jana Wiesnera a Miroslava Seidla - náklady ve výši 750000 Kč uhradil opět ústřední výbor ROH zaměstnanců potravin.
12.12.1959 byl klub slavnostně otevřen.
1960 - 5. a 6.3. - P. Kohout: Taková láska, režie J. Klein, roli Petrůse sehrál jako host Ilja Racek, člen Divadla O. Stibora v Olomouci.
J. Klein se vzdal funkce předsedy divadelního odboru a na jeho místo byl zvolen Zdeněk Zdráhal.
1961 - 29.1. - opereta Polská krev, režie Miloš Vítek, repríza 29.1. v Šumperku, 5.2. v Hrabové.
1961 - 23. a 24.6. - H. de Balzac: Sestřenice Běta, režie J. Klein, v titulní roli hostovala Zora Rozsypalová, herečka Divadla O. Stibora v Olomouci.
60. léta byla "zlatým věkem" loštických ochotníků.
Dostatek herců - možnost dvou part, ale je nedostatek režisérů.
Zavedeno bylo předplatné na divadelní představení - 4 hry vlastní a 4 hry doplněny hostujícími soubory - získáno bylo 310 předplatitelů.
Od 1970 bylo započato s výstavkami divadelního materiálu při kulatých výročích divadelní historie.
Nastalo období uvádění úspěšných operet v režii Zdeňka Zdráhala - Na tý louce zelený, Podskalák, Uličnice, První valčík. Při velikém obsazení účinkoval i baletní soubor pod vedením Jaroslavy Seidlové a velký orchestr pod vedením Květoslava Pecha. Každé představení bylo hráno až 20x a to i daleko za hranicemi okresu.
V září 1971 bylo započato s přestavbou jeviště. Zbořen byl hořlavý strop a střecha a provedena nadstavba obvodových stěn a usazeny ocelové krovy, namontovány nové lávky a 20 jevištních tahů - opět vše brigádnicky pod vedením J. Weisnera a M. Seidla.
V dubnu 1972 se již na novém jevišti hrálo.
1972 - 26.11. - K. Čapek: Bílá nemoc, režie J. Weisner, úspěch v okresní a krajské přehlídce, inscenace navržena pro JH.
1973 až 1974 rekonstrukce ústředního topení a zavedení plynu a instalováno el.stavědlo tlumení jevištního osvětlení.
1974 získal odznak Zlatého Tyla Zdenek Zdráhal.
1975 soubor reprezentoval okres Šumperk v Prievidzi - dvě představení hry J. Soloviče předvedena s velkým úspěchem.
1977 - ZK OT, Jan Drda: Dalskabáty, hříšná ves.
1977 František Pokorný zvolen čestným předsedou okresního poradního sboru.
1978 se funkce předsedy div.odboru vzdal Zd. Zdráhal, který tuto práci poctivě vykonával 18 roků, zvolena byla Marie Weisnerová - držitelka mnoha vyznamenání a diplomů, 1987 obdržela odznak Zlatého Tyla. Tento odznak obdržel i Jan Weisner.
V 80. (? - dle programu již 1977 soubor hrál pod hlavičkou ZK OT) letech bylo zjištěno při revizní kontrole, že sdružený klub nemá právní subjektivitu, a proto byl zrušen. Klub v plném rozsahu převzal závodní výbor Olomouckých tvarůžkáren a ten ustanovil předsedou Jaroslava Dočekala. Výbory všech zájmových kroužků byly zrušeny a rada klubu jmenovala pouze jednoho vedoucího jednotlivých kroužků.
Předsedou byl po 25 letech předešlého předsednictví jmenován Jan Weisner, nikdo však nechtěl převzít režii, další bezplatné funkce a dokonce ani ne role. Činnost souboru opadla, a zůstalo pouze několik věrných ochotníků.
1982 - 11.4. - J. Hubač: Dům na nebesích, režie J. Weisner - po dlouhé době první představení. 4.12. se podařilo nastudovat ještě jednu hru.
1983 - hra ke sjezdu rodáků nastudována s velkými potížemi - L. Stroupežnický: Naši furianti, režie J. Weisner, 2x reprízována - začal zase vznikat zájem o ochotnickou práci.
1984 - J.B. Shaw: Pygmalion, režie J. Weisner.
1985 - hry Rodina profesora Sonenbrů (?), režie J. Weisner, K. Čapek: Loupežník, rež. J. Weisner.
1985 oslavy 110 výročí od založení JDO, výstava a 30.11. okresní konference se zástupci všech souborů, loštický soubor obdržel čestné uznání
1986 - hra J.Jílka: Já chci žít znovu, režie J. Weiser
1987 - Štolbova hra: Na letním bytě, režie Weiser.
1988 - J. Čejka: Na kůži se neumírá
1990 - J.Jílek: Procházka růžovým sadem (okresní přehlídka)
V 90. letech kulturní dům převzal Městský úřad Loštice, i když majetkové vztahy nejsou dodnes vyjasněny.
Spolek přijal nabídku městské rady, která umožňuje v klubu zkoušet a hrát. Stěžejní postavou je Jan Weiser.
1992 - hra: Nazdar, tati, rež. J. Weiser, účast na kresní přehlídce.
1993 - Panoptikum, rež. J. Weiser (okresní přehlídka)
16. a 17.6.1995 u příležitosti 120 let založení Jednoty divadelních ochotníků v Lošticích byla uspořádána slavnostní schůze všech hereckých generací, výstava a divadelní představení Lucerna.
Opět návrat k názvu JDO.
Za tu dobu bylo v Lošticích sehráno více než 260 divadelních inscenací.
1996 - Shakespeare: Veselé paničky windsorské, režie J. Weisner, účast na OP.
1998 - hra: Na tý louce zelený, režie J. Weisner.
2007 - Camoletti: Sex, láska a žárlivost. Účast na Václavovský kulturní podzim - cena Slavomíru Pospíšilovi za nejlepší mužský herecký výkon v roli Bernarda, cena Václav z Václavova a cena diváka.
2008 - Jiří Voskovec a Jan Werich: Nebe na Zemi. Účast na Václavovský kulturní podzim - čestné uznání Slavomíru Pospíšilovi za roli Horatia a Janě Burešové za nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli za roli Catastrofy.
Bibliografie:
MÍSTOPIS českého amatérského divadla, I. díl. Praha, IPOS-ARTAMA 2001, s. 456.
ŠUMPERSKO-Dubicko. Okresní přehlídka Šumperska 1977. Amatérská scéna 1977, č. 6, s. 19.
WEISNER, Jan: 160. výročí existence ochotnického divadla v Lošticích (4 svazky). Rkp. SA.
ŠUMPERSKO-Dubicko. Okresní přehlídka Šumperska 1977. Amatérská scéna 1977, č. 6, s. 19.
WEISNER, Jan: 160. výročí existence ochotnického divadla v Lošticích (4 svazky). Rkp. SA.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.