Hradec Králové, CP SČSP
XI. Celostátní přehlídka vítězů uměleckých soutěží SČSP - v ruském jazyce.
Pořádá
ÚV SČSP, Východočeský KV SČSP, OV SČSP a Dům kultury ROH v Hradci Králové.
Pořádá
ÚV SČSP, Východočeský KV SČSP, OV SČSP a Dům kultury ROH v Hradci Králové.
Účast souborů:
Hradec Králové, Kantiléna, I. Dunajevský / S. Michalkov: Jarní pochod.
A. Pachmutovová: Darite ljudiam radosť, sbormistr dr. Eva Špriňarová, klavír prof. Jiří Pašek.
Banská Bystrica, Vladimír Hraboš, A. Tvardovskij: Vasilij Ťorkin.
Ostrava, kolektiv žáků ZŠ Ostrčilova, Soldatčina (ruský folklor).
České Budějovice, Zdeňka Šítalová, Č. Ajtmatov: Soldatjonok (úryvek z prózy).
Písně Alexandra Dolského a Bulata Okudžavy (výběr), Miroslav Seifert, Karel Růžička kytara.
Ostrava, Jana Határová, J. Jakovlev: Struna ot liry.
Považská Bystrica, Jozef Babinec housle, R. Glier: Romance; Božena Tarkošová klavír, C. Kjuj: Perpetum mobile.
Prešov, Anna Mihaľčínová, J. Jevtušenko: Epilog z poemy Mama i nejtronnaja bomba.
Hradec Králové, Dívčí a chlapecké trio, Pojdu ja (ruská lidová); S. Zaslavskij / G. Gridov: My pajom, klavír Pavel Horák.
Opava, Zuzana Gulová, M. Isakovskij: Pismo v stranu sovetov.
Přelouč, Pěvecký sbor ZŠ, A.Chačaturjan / P. Gradov: O čom mečtajut deti.
Brno, Petra Špalková, S. Maršak: Pro odnogo učednika.
Topolčany, Denisa Ďurinová, A.Chačaturjan: Sonatina (2 věty).
Třebíč, kolektiv ZŠ, S. Maršak: Bagaž.
Jablonec nad Jizerou, Věra Kavanová, A. Boťarov: Esli drug tebja.
Lúčenec, PhDr. Mária Matušková, A.S. Puškin: Mednyj vsadnik (úvod).
Tachov, Michaela Dekojová, S. Rachmaninov / A. Pleščajeva: Son.
I. Dunajevský / v. Lebedev: Ukolébavka, Jiří Rozsypal housle, Taťjana Rozsypalová klavír.
Bratislava, Denisa Geislerová, V. Šljonskij: Zemlja u nas odna.
Rožňava, Peter Szöllös, D. kKabalevskil: Zvjozdočka, Jana Vojtková klavír.
A. Pachmutovová: Darite ljudiam radosť, sbormistr dr. Eva Špriňarová, klavír prof. Jiří Pašek.
Banská Bystrica, Vladimír Hraboš, A. Tvardovskij: Vasilij Ťorkin.
Ostrava, kolektiv žáků ZŠ Ostrčilova, Soldatčina (ruský folklor).
České Budějovice, Zdeňka Šítalová, Č. Ajtmatov: Soldatjonok (úryvek z prózy).
Písně Alexandra Dolského a Bulata Okudžavy (výběr), Miroslav Seifert, Karel Růžička kytara.
Ostrava, Jana Határová, J. Jakovlev: Struna ot liry.
Považská Bystrica, Jozef Babinec housle, R. Glier: Romance; Božena Tarkošová klavír, C. Kjuj: Perpetum mobile.
Prešov, Anna Mihaľčínová, J. Jevtušenko: Epilog z poemy Mama i nejtronnaja bomba.
Hradec Králové, Dívčí a chlapecké trio, Pojdu ja (ruská lidová); S. Zaslavskij / G. Gridov: My pajom, klavír Pavel Horák.
Opava, Zuzana Gulová, M. Isakovskij: Pismo v stranu sovetov.
Přelouč, Pěvecký sbor ZŠ, A.Chačaturjan / P. Gradov: O čom mečtajut deti.
Brno, Petra Špalková, S. Maršak: Pro odnogo učednika.
Topolčany, Denisa Ďurinová, A.Chačaturjan: Sonatina (2 věty).
Třebíč, kolektiv ZŠ, S. Maršak: Bagaž.
Jablonec nad Jizerou, Věra Kavanová, A. Boťarov: Esli drug tebja.
Lúčenec, PhDr. Mária Matušková, A.S. Puškin: Mednyj vsadnik (úvod).
Tachov, Michaela Dekojová, S. Rachmaninov / A. Pleščajeva: Son.
I. Dunajevský / v. Lebedev: Ukolébavka, Jiří Rozsypal housle, Taťjana Rozsypalová klavír.
Bratislava, Denisa Geislerová, V. Šljonskij: Zemlja u nas odna.
Rožňava, Peter Szöllös, D. kKabalevskil: Zvjozdočka, Jana Vojtková klavír.
Archivy:
Soukromý archiv Jaroslav Dejl, Třebíč, Recitační soubor, Kronika souboru:
Třebíč, Recitační soubor, Bagáž, Hradec Králové, CP SČSP, 1986 - program (1., 2. a 3. str.) - viz Obrázky.
Třebíč, Recitační soubor, Bagáž, Hradec Králové, CP SČSP, 1986 - program (1., 2. a 3. str.) - viz Obrázky.
Poznámka:
Tato konkrétní přehlídka byla vyvrcholením celostátní soutěže Puškinův památník - tedy recitace, zpěvu a dalších aktivit v ruském jazyce...
"O Puškinově Památníku:
Soutěž v recitaci a zpěvu děl ruských autorů v ruském jazyce existuje v Českých zemích a na Slovensku nepřetržitě již více než čtyřicet pět let a je nejstarší evropskou soutěží a přehlídkou v uměleckém přednesu v cizím jazyce.
Nebyla založena na něčí pokyn, ale přirozeně vznikla v době, která tomu přála. Vznikla z obliby ruské kultury, ze školních akademií a z Lidových kurzů ruského jazyka, kde se při výuce zpívalo a recitovalo. Inspirací k poetickému názvu soutěže byly první verše Puškinovy básně, parafrázující Horatiovo Exegi monumentum: “ Já postavil si památník, jenž přečká říše…“ Byl to dobrý nápad poznávat ruskou kulturu prostřednictvím uměleckého slova a hudby – ostatně žádný národ není dost velký, aby jej nemohly obohacovat kultury jiné.
V 70. a 80. letech dvacátého století se Puškinova památníku každoročně v Československu účastnilo více než půl milionu soutěžících."
Citace ze sborníku, který vyšel u příležitosti 45. výročí založení Puškinova památníku (editor Mgr. Jiří Klapka, předseda České asociace rusistů)
K historii Puškinova památníku:
První školní kola Puškinova památníku organizovala na košickém gymnáziu středoškolská profesorka Nina Tjutčevová. Později jako okresní a krajská metodička se podílela na rozšíření soutěže po východním Slovensku.
1959 se konalo první celoslovenské kolo.
Ve školním roce 1966/1967 byla poprvé Ústředním výborem Svazu československo-sovětského přátelství (SČSP) a Ministerstvem školství a kultury, vyhlášena Celostátní soutěž pod názvem Puškinův památník-Rossiana."
"Soutěž v uměleckém přednesu ruské poezie, prózy a písní v ruském jazyce Puškinův památník existuje v Českých zemích od roku 1966 (na Slovensku od roku 1959) a je nejstarší evropskou soutěží a přehlídkou v uměleckém přednesu v cizím jazyce.
Do roku 1989 byl plný název Puškinův památník - Rossiana, od roku 1990 ARS POETICA-Puškinův památník. Soutěž je vyhlášena i pro školní rok 2012-2013." Jiří Klapka
"O Puškinově Památníku:
Soutěž v recitaci a zpěvu děl ruských autorů v ruském jazyce existuje v Českých zemích a na Slovensku nepřetržitě již více než čtyřicet pět let a je nejstarší evropskou soutěží a přehlídkou v uměleckém přednesu v cizím jazyce.
Nebyla založena na něčí pokyn, ale přirozeně vznikla v době, která tomu přála. Vznikla z obliby ruské kultury, ze školních akademií a z Lidových kurzů ruského jazyka, kde se při výuce zpívalo a recitovalo. Inspirací k poetickému názvu soutěže byly první verše Puškinovy básně, parafrázující Horatiovo Exegi monumentum: “ Já postavil si památník, jenž přečká říše…“ Byl to dobrý nápad poznávat ruskou kulturu prostřednictvím uměleckého slova a hudby – ostatně žádný národ není dost velký, aby jej nemohly obohacovat kultury jiné.
V 70. a 80. letech dvacátého století se Puškinova památníku každoročně v Československu účastnilo více než půl milionu soutěžících."
Citace ze sborníku, který vyšel u příležitosti 45. výročí založení Puškinova památníku (editor Mgr. Jiří Klapka, předseda České asociace rusistů)
K historii Puškinova památníku:
První školní kola Puškinova památníku organizovala na košickém gymnáziu středoškolská profesorka Nina Tjutčevová. Později jako okresní a krajská metodička se podílela na rozšíření soutěže po východním Slovensku.
1959 se konalo první celoslovenské kolo.
Ve školním roce 1966/1967 byla poprvé Ústředním výborem Svazu československo-sovětského přátelství (SČSP) a Ministerstvem školství a kultury, vyhlášena Celostátní soutěž pod názvem Puškinův památník-Rossiana."
"Soutěž v uměleckém přednesu ruské poezie, prózy a písní v ruském jazyce Puškinův památník existuje v Českých zemích od roku 1966 (na Slovensku od roku 1959) a je nejstarší evropskou soutěží a přehlídkou v uměleckém přednesu v cizím jazyce.
Do roku 1989 byl plný název Puškinův památník - Rossiana, od roku 1990 ARS POETICA-Puškinův památník. Soutěž je vyhlášena i pro školní rok 2012-2013." Jiří Klapka
Obor:
poezie
Jiné2
Jiné2
Druh přehlídky:
systémová, postupová
Typ přehlídky:
celostátní
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.