JIČÍNSKÝ, Luděk, Ostrava, Bílé divadlo

Luděk Jičínský, herec, výtvarník

Vzdělání: střední odborné
Žije a pracuje v Ostravě.

Luděk Jičínský je původně slaboproudý elektrotechnik. Učební obor absolvoval v někdejší Nové huti Klementa Gottwalda v Ostravě, posléze vystudoval střední průmyslovou školu elektrotechnickou. V ocelárnách pracoval čtyři léta po vyučení, poté odešel studovat Vysokou školu báňskou. Po zjištění, že obor není zrovna tím, co by chtěl vystudovat, ze studií odešel.
V dalších letech pracoval na ostravském výstavišti Černá louka jako vedoucí technického provozu.
Poté až do roku 1989 pracoval v podniku Bytostav Ostrava.
Od roku 1989 je knihkupcem. Jako majitel prodejny s knihami Artforum Ostrava byl vyhodnocen coby nejlepší podnikatel roku.

Divadelní dráha:
Od roku 1979 byl členem ostravského divadelního souboru AUREKO.
1982 se Luděk Jičínský stal jedním ze zakladatelů Bílého divadla.

1981
Spolupráce s ostravským souborem Aureko na inscenaci Jakou barvu má srdce (podílel se především herecky).


Projekty Bílého divadla s autorským a hereckým podílem Luďka Jičínského:

1982
Spolu s Janem Číhalem a svým bratrem Petrem Jičínským založil Luděk Jičínský Bílé divadlo.
Společně připravili dramatizaci Knihy poesie Bohumila Hrabala a s jeho svolením a pod názvem Hráz věčnosti uváděli tuto inscenaci i na různých divadelních přehlídkách. Hráli ji v Libni u Automatu svět, také v Činoherním klubu při výročích B. Hrabala - inscenace je stále na repertoáru Bílého divadla.
Luděk Jičínský se na tvorbě Bílého divadla podílí dodnes - především a hlavně v oblasti scénografie a výtvarného řešení inscenací a zároveň i herecky – jako herec nechyběl v žádném projektu Bílého divadla.


1983 - 1985
Performance s názvem Lidé ještě příliš mnoho trpí proléváním krve!
Tadeusze Nowak: I když králem, i když katem budeš !
Pohybová verze Tristana a Isoldy.
Scénický masopust, Boží tělo - hody - vynášení smrtky.

1985-1989
Bílé sny
Morava
Máj, podle K. H. Máchy.
Faust podle knihy lotyšského autora Margerse Zariňše,
klauniáda Dva kohouti na smetišti.
Dům mé matky - volná variace na báseň Vladimíra Holana: Návrat. Tato hra je jednou z kultovních inscenací souboru, hrála se na všech možných přehlídkách, také na Jiráskově Hronově, a hraje se stále...
Antigona, (inspirována Living Teatrem)

1989
Červený kohout letí k nebi podle knihy Miodraga Bulatoviče. Hra, která se hraje výhradně v přírodě (hrála se například i v Paříži, na zahájení české sezony ve Francii, v zahradě zámku).

1997
Na festivalu Příští vlna v Praze v klubu Roxy, měla premiéru performance podle kreseb Martina Velíška Ty, který lyžuješ - tato pohybová kreace šesti nahých lyžařů, doprovázená dívčím komorním kvartetem, měla už při prvním uvedení ohromný úspěch, zatím se hrála 170 krát, procestovala během let téměř celou Evropu.

1998
Někde něco. Akce se převážně odehrávala na Masarykově náměstí v centru Ostravy.

2000–2011
Inscenace:
Poslední večeře - všichni diváci sedí u jednoho stolu, společně s herci - jsou přímými účastníky dění, včetně hodování.
Opilý koráb - cesta argonautů za zlatým rounem
Samuel Beckett: Šťastné dny a Krappova poslední páska.
Z tohoto obrazu už nikdy neodejdu (na texty Czeslawa Milosze a Tadeusze Kantora). Hraje se na skutečném, funkčním, pro inscenaci vyrobeném dřevěném kolotoči - je to představení o životě a smrti.
Občerstvení (Refrigerium). Hra je inspirována onkologickým onemocněním Jana Číhala.
Zde - na ostrém rozhraní života (Postele), úspěšné uvedení na Jiráskově Hronově.

ČÍHAL, Jan: Bílé divadlo Ostrava aneb Zkoumání lidského údělu. In Divadla svítící do tmy II. Praha, NIPOS 2007, s.161-176.

Praha, Činoherní klub uvádí, Redakce: V Činoherním klubu hraje Bílé divadlo Ostrava. Scena.cz – 1. kulturní portál, 14. 5. 2012, rubrika - Amatéři, http://www.scena.cz/index.php?o=1&d=1&r=7&c=16691 (viz Texty)

VRCHOVSKÝ, Ladislav: Heslo Luděk Jičínský, rukopis pro DČAD listropad 2012.