Sedlčany, Ochotnické divadlo, vedení spolku
Zdroj: Ochotnické divadlo v Sedlčanech 1841-1991, KD Sedlčany 1991, s. 36
HRŮŠA, Josef, Sedlčany
1946 - 30. 3. - sehráno první poválečné slavnostní představení hry M. Maeterlincka: Stilmondský starosta.
Josef Hrůša, odborný učitel sedlčanské školy, před zahájením promluvil o minulosti spolku divadelních ochotníků. Začátky poválečné činnosti byly těžší o fakt, že v létě 1943 německé vojsko SS zabralo Sedlčany pro své cvičiště. Občané se museli vystějhovat. Spolek byl oficiálně rozpuštěn a členové zachraňovali jeho majetek, jak se dalo - většinu přestěhovali do Sedlce, část majetku do Kosovy Hory.
Obnova činnosti po válce byla o to těžší.
1948 - 4. 2. - na valné hromadě spolku se vzdal své režisérské funkce Eda Rataj. Štafetu od něj převzal Josef Hrůša. Rataj se k režii ještě několikrát vrátil, ale Josef Hrůša již pevně vtiskával režijní práci svůj rukopis. Výběrem dramaturgie navazoval na náročný vzor Jaroslava Palečka. I když nastoupil na režisérský post v období prudkých společenských změn, nepodlehl tlaku doby a cílevědomě hledal oporu u světovách i českých velikánů dramatické literatury (Shakespeare, Ibsen, Čapek).
1949 - 27. 1. - poslední svobodně zvolený výbor spolku: předseda Jan Vodňanský, místopředseda Alois Šípek, jednatel Jaromír Karel, režiséři Josef Hrůša a Eda Rataj, pokladník B. Kalvas.
1950 - 5. 1. - spolek dle nového divadelního zákona a Soběslavského plánu přešel ke zřizovateli - k Závodnímu klubu ROH Sdužených komunálních podniků, který mj. převzal inventář spolku. Obměna výboru spolku - předsedou Karel Krejčík, režiséry E. Rataj, J. Hrůša a A. Krejčí.
1952 odešel Eda Rataj, na jeho místo nastoupi J. Hrůša. Chtěl vrátit souboru důstojnost a popularitu éry Jaroslava Palečka a měl k tomu předpoklady - jeho režie byla pečlivá, dramaturgie hodnotná. Za 7 let, které měl k dispozici, uvedl celkem 15 her.
---
režie J. Hrůši:
1948 - 3. 4. - Karel Poláček: Otec svého syna
1948 - Olga Scheipflugová: Guayana
1948 - 27. 10. - MUDr. Bohuš Kareš: Loutna a meč
1948 - 11. 12. - A. Miller: Všichni moji synové
1949 - 26. 3. - Otto Neumann: Dita Müllheimová
1949 - 19. 11. - Josef Toman: Slovanské nebe
1949 - 17. 12. - J. K. Tyl: Jiskra v popelu
1950 - 27. 5. - W. Shakespeare: Sen noci svatojánské, Oberon - A. Krejčí, Puk - M. Pejšová, Titanie - Z. Hrůšová.
1950 - 17. 11. - Alex. Kornejčuk: Makar Dubrava
1951 - 17. 3. - W. Shakespeare: Veselé paničky windsorské
1951 - 6. 10. - Hrůša ještě společně s Ratajem režíroval hru H. Fasta: Třicet stříbrných, účastnili se s ní krajské soutěže v Příbrami, ale nebyla přijata tak, jak ochotníci očekávali.
1951 - 15. 12. Al. Jirásek: Vojnarka, režie společně s E. Ratajem
1952 - 5. 4. - S. K. Macháček: Ženichové
1953 - 11. 12. - Karel Čapek: Matka
1954 - 18. 12. - Karel Čapek: Matka, inscenace obnovená pro slavnostní otevření nového kulturního domu; představení současně hodnotila okresní porota a doporučila je do krajského kola.
1955 - 11. 4. - Henryk Ibsen: Nora
Poté Josef Hrůša definitivně odešel za souboru: "Ambice, se kterými J. Hrůša začínal, se tedy nenaplnily. Přišel v nevhodnou dobu, plnou politického kvasu, nervozity mezi lidmi a nepochopení pro amatérské divadlo."
Josef Hrůša, odborný učitel sedlčanské školy, před zahájením promluvil o minulosti spolku divadelních ochotníků. Začátky poválečné činnosti byly těžší o fakt, že v létě 1943 německé vojsko SS zabralo Sedlčany pro své cvičiště. Občané se museli vystějhovat. Spolek byl oficiálně rozpuštěn a členové zachraňovali jeho majetek, jak se dalo - většinu přestěhovali do Sedlce, část majetku do Kosovy Hory.
Obnova činnosti po válce byla o to těžší.
1948 - 4. 2. - na valné hromadě spolku se vzdal své režisérské funkce Eda Rataj. Štafetu od něj převzal Josef Hrůša. Rataj se k režii ještě několikrát vrátil, ale Josef Hrůša již pevně vtiskával režijní práci svůj rukopis. Výběrem dramaturgie navazoval na náročný vzor Jaroslava Palečka. I když nastoupil na režisérský post v období prudkých společenských změn, nepodlehl tlaku doby a cílevědomě hledal oporu u světovách i českých velikánů dramatické literatury (Shakespeare, Ibsen, Čapek).
1949 - 27. 1. - poslední svobodně zvolený výbor spolku: předseda Jan Vodňanský, místopředseda Alois Šípek, jednatel Jaromír Karel, režiséři Josef Hrůša a Eda Rataj, pokladník B. Kalvas.
1950 - 5. 1. - spolek dle nového divadelního zákona a Soběslavského plánu přešel ke zřizovateli - k Závodnímu klubu ROH Sdužených komunálních podniků, který mj. převzal inventář spolku. Obměna výboru spolku - předsedou Karel Krejčík, režiséry E. Rataj, J. Hrůša a A. Krejčí.
1952 odešel Eda Rataj, na jeho místo nastoupi J. Hrůša. Chtěl vrátit souboru důstojnost a popularitu éry Jaroslava Palečka a měl k tomu předpoklady - jeho režie byla pečlivá, dramaturgie hodnotná. Za 7 let, které měl k dispozici, uvedl celkem 15 her.
---
režie J. Hrůši:
1948 - 3. 4. - Karel Poláček: Otec svého syna
1948 - Olga Scheipflugová: Guayana
1948 - 27. 10. - MUDr. Bohuš Kareš: Loutna a meč
1948 - 11. 12. - A. Miller: Všichni moji synové
1949 - 26. 3. - Otto Neumann: Dita Müllheimová
1949 - 19. 11. - Josef Toman: Slovanské nebe
1949 - 17. 12. - J. K. Tyl: Jiskra v popelu
1950 - 27. 5. - W. Shakespeare: Sen noci svatojánské, Oberon - A. Krejčí, Puk - M. Pejšová, Titanie - Z. Hrůšová.
1950 - 17. 11. - Alex. Kornejčuk: Makar Dubrava
1951 - 17. 3. - W. Shakespeare: Veselé paničky windsorské
1951 - 6. 10. - Hrůša ještě společně s Ratajem režíroval hru H. Fasta: Třicet stříbrných, účastnili se s ní krajské soutěže v Příbrami, ale nebyla přijata tak, jak ochotníci očekávali.
1951 - 15. 12. Al. Jirásek: Vojnarka, režie společně s E. Ratajem
1952 - 5. 4. - S. K. Macháček: Ženichové
1953 - 11. 12. - Karel Čapek: Matka
1954 - 18. 12. - Karel Čapek: Matka, inscenace obnovená pro slavnostní otevření nového kulturního domu; představení současně hodnotila okresní porota a doporučila je do krajského kola.
1955 - 11. 4. - Henryk Ibsen: Nora
Poté Josef Hrůša definitivně odešel za souboru: "Ambice, se kterými J. Hrůša začínal, se tedy nenaplnily. Přišel v nevhodnou dobu, plnou politického kvasu, nervozity mezi lidmi a nepochopení pro amatérské divadlo."
Bibliografie:
KOLSKÝ, Jiří: Stručné dějiny Spolku divadelních ochotníků v Sedlčanech - 1841-1991. /OCHOTNICKÉ divadlo v Sedlčanech - 150 let amatérské činnosti - 1841-1991, s. 28./ Vyd. Kulturní dům Jos. Suka v Sedčanech, 1991.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.