GRIML, Josef, Chomutov

Josef Griml

1945 se Josef Griml s rodiči odstěhoval do Chomutova
kde začal chodit do základní školy v Husově ulici v Horní Vsi.

V Horní Vsi na konci čtyřicátých let (naproti Armádnímu domu) vystavěli ochotníci loutkové divadlo, kde se po celý podzim, zimu a jaro každou neděli pravidelně hrálo pro děti pohádkové loutkové představení.
Ve škole v Husově ulici byla ředitelkou školy Libuše Výborná, která byla výbornou představitelkou všemi dětmi milovaného Kašpárka.
A tak není divu, že již ve 4. třídě, na počátku roku 1952 se školák Josef, který mnohé pohádky viděl ve všech jejich reprízách a často si mohl dopředu předříkávat repliky jednotlivých postav, poprvé ocitl na druhé straně opony, v zákulisí loutkového divadla a loutkoherci mu posléze svěřili malé loutkoherecké úkoly.
Od sezóny 1952–1953 patřil tedy žák páté třídy Josef do kolektivu divadelního ansámblu trvale.

1953 v Chomutově se z bývalého hotelu Mertin přestěhoval do tehdy Armádního domu železničářský klub a na jeho jevišti našel svoje útočiště také železničářský ochotnický divadelní spolek KAREL ČAPEK, který byl v Chomutově založen v prvních poválečných měsících roku 1945.
Členové dětského loutkářského souboru - včetně Josefa Grimla - začali s DS spolupracovat v dětských rolích. První "činoherní rolí" JG v souboru K. Čapka bylo dítě šumaře Kalafuny v Tylově Strakonickém dudákovi.
Josef Griml až do konce školní docházky veškerý volný čas loutkařil a trávil v divadle. Platilo to i v čase studií na chomutovském gymnáziu (tehdy 1. JSŠ Chomutov) i po maturitě a dalším studiu.
Za vojenské služby v Olomouci se stal principálem vojenského estrádního studia, které objíždělo celou moravskou Hanou a bavilo civilní diváky na vesnicích.
Po návratu z vojenské služby bylo zbouráno milované loutkové divadlo, takže s kamarády Čapkovci vybudovali malé loutkové divadlo přímo v ZK ČSD a odehráli zde ve stísněných podmínkách asi tři sezóny.

Láska k „velkému“ divadlu posléze dostávala přednost a pomalu začal mít Josef Griml blíže k organizaci divadelních představení, k realizaci vlastních divadelních představ. Začal dávat přednost divadelní režii. Nejprve pohádkám a potom i realizacím dramatické literatury, která byla určena dospělým.
Divadelní soubor Karel Čapek, členský soubor SČDO, byl pod jeho vedením velice aktivním kolektivem zapálených divadelníků a postupně si vydobyl svoje místo mezi nejlepšími divadelními kolektivy v tehdejším Severočeském kraji. S Grimlovými inscenacemi si soubor odvážel ocenění z okresních a krajských přehlídek a také 2 x vystoupil také na Národní přehlídce ruských a sovětských divadelních her ve Svitavách
1976 Gorin: Zapomeňte na Hérostrata,
1980 Braginskij-Rjazanov: Pokrytci.
Z jeho režií také nelze nepřipomenout Machiavelliho renesanční komedii Mandragora (1979).
1979 - Za dramaturgickou, režijní a organizátorskou práci získal Zlatý odznak J. K. Tyla od Svazu českých divadelních ochotníků.

V sedmdesátých letech si pod Grimlovým vedením soubor Karel Čapek odvážel vavříny z mnoha ochotnických přehlídek a festivalů na okrese a kraji i z přehlídek národních či rezortních.
Současně také působil v okresním i krajském poradním sboru pro divadlo a zasedal v mnoha porotách ochotnických přehlídek a recitačních soutěží.

2005-2009 v Chomutově organizoval krajskou přehlídku Dětská scéna - recitátory i dětské divadelní a loutkářské soubory a recitační kolektivy Ústeckého kraje. Člen Sdružení pro tvořivou dramatiku, spolupráce s dětským Centrem v NIPOS-ARTAMA Praha (Kontakt s Mgr. Jakubem Hulákem a doc. Mgr. Jaroslavem Provazníkem.

VÝZNAMNÉ osobnosti Chomutovska 9, 2012. Zprostředkoval Petr Matoušek, Knihovna Chomutov.

Amatérská scéna 1984, č. 6, s. 22; 1984, č. 9, s. 22-o sobě.

Pedagog a divadelník Josef Griml (14. 3. 1942 Zdislav /Luže/, okr. Chrudim) byl ministryní školství oceněn čestným odznakem Vzorný učitel (1989). Statutárním městem Chomutovem mu byla udělena Cena Jiřího Popela z Lobkovic (2010).
Osobně si váží Zlaté plakety Dr. Janského za bezplatné dárcovství krve (2004). Byl také oceněn Asociací školních sportovních klubů České republiky za aktivní práci s dětmi a mládeží (2006). Až do důchodu (2009) totiž pracoval na základní škole v Heyrovského ulici jako učitel a předseda Školního sportovního klubu. Organizoval ještě například letní tábory a s dětským aktivem vydával školní časopis. Byl iniciátorem mnoha dalších mimoškolních aktivit i celostátního významu. Stále je aktivním členem okresní rady AŠSK ČR a organizátorem soutěží a turnajů. Po odchodu do důchodu byl zvolen předsedou historicky nejúspěšnějšího softbalového mužstva v Evropě, Sportclub 80 Beavers Chomutov.