LEŠEK, Milan, Hostouň, Poběžovice
Datum narození: 15.7.1943
Místo narození: Lštění, o. Prachatice
Milan Lešek
se narodil v početné rodině chalupníka - muzikanta.
1945 se v rámci osidlování pohraničí se rodina přestěhovala do obce Svinná nedaleko Hostouně.
1958 ukončil školní docházku, ale tehdejší režim mu nedovolil pokračovat ve vzdělání (otec hospodařil na 10 ha. půdy a odmítal vstoupit do tehdy se zakládajících JZD. Za to byl - prý pro pobuřování - uvězněn.)
Bylo mu nabídnuto stát se havířem, což odmítl a nastoupil pracovat ke Státnímu statku Hostouň (kam se po skončení vojenské služby v roce 1964 přestěhoval) a po sloučení se Státními statky Domažlice, pracoval tam v různých profesích a funkcích až do roku 1990.
1973 maturita SZTŠ ( střední zemědělská technická škola) v Horšovském Týně, kde studoval při zaměstnání.
Od 1990 až do odchodu do důchodu v roce 2006 pracoval ve státní správě v Domažlicích.
K práci v amatérském souboru v Hostouni ho zlákal spolupracovník a kamarád František Mitala, herec a později režisér souboru.
1968 se tedy stal členem divadelního souboru KOZINA, který byl v Hostouni založen na jaře 1947.
Zpočátku pomáhal vyrábět a stavět kulisy, svážel kolegů z okolí na zkoušky a představení, působil jako inspicient a dělal jiné organizační práce.
1970 začal hrát,
1973 byl členy souboru zvolen za vedoucího a tuto funkci vykonává prakticky až do současné doby. Stal se oporou dvou souborů regionu, které svou vytrvalostí zachránil před zánikem.
Do 1990 pod Leškovým vedením si soubor Kozina - i řada jeho členů - z přehlídek odvezl řadu diplomů a ocenění jak za práci v souboru, tak za herecké výkony, scénografii a režii.
1987 Milan Lešek získal ocenění KNV ZPČ za dlouholeté působení v souboru a přínos kulturnímu životu v příhraniční oblasti okresu Domažlice.
Soubor každoročně nastudoval novou inscenaci - různého žánru. Připravil i estrádní pořad, s nímž vystupoval na různých akcích organizací a podniků okresu.
Od roku 1980 se soubor pravidelně účastnil okresních divadelních přehlídek ochotnických souborů v Poběžovicích. Zde získal v roce
V letech 1984, 1985, 1986, 1987, 1988 a 1989 ceny za scénografii a několik cen za herecké výkony a režii.
1981 se soubor poprvé zúčastnil X. oblastní divadelní přehlídky ve Žluticích se hrou Jiřího Pocha Kočka ve vile, následně v roce
1987 s hrou Oldřicha Daňka Dva na koni jeden na oslu,
1988 s hrou Jiřího Hubače Generálka,
1989 s hrou Miroslava Horníčka Tři Alberti a slečna Matylda. S touto hrou soubor hostoval na mnoha místech okresu, ale i mimo něj. (Za nastudování Generálky získal cenu za režii František Mitala a soubor s ní poprvé postoupil na XIX. NP vesnických a zemědělských souborů do Vysokého nad Jizerou.)
Milan Lešek jako herec za ta léta ztvárnil desítky kladných a záporných rolí. Např. Antonína v Paličově dceři, Rybu v Noci pastýřů, Antonína ve Vojnarce nebo Števu v Její pastorkyni.
----
1991 krátce po sametové revoluci v roce ze souboru z různých důvodů odešlo několik členů včetně režiséra. Poté několik členů na krátkou dobu, včetně M. Leška, přešlo hostovat do divadelního souboru v nedalekých Poběžovicích, kde soubor vedl jeho tchán, pedagog, spisovatel a vynikající režisér v jedné osobě, Jiří Pelikán, který byl Leškovým velkým vzorem a učitelem.
Milan Lešek s Jiřím Pelikánem v roce 1979, 1980 a 1981 absolvoval při Krakonošově podzimu ve Vysokém nad JIzerou kurz prakticé režie, vedený Milanem Schejbalem. Získal v něm mnoho zkušeností, které následně přenášel na členy souborů.
S Jiřím Pelikánem, pokud to šlo, se každoročně účastnil Krakonošova podzimu Na této přehlídce, ale také přátelském setkání divadelníků z celé ČR, pro něho byly velkým přínosem byly rozbory odborné poroty.
V poběžovickém souboru pod vedením Jiřího Pelikána ztvárnil
v letech 1991 až 1994 několik rolí ve hrách -
1991 A. Christie: Deset malých černoušků,
1992 P. Goldberg: Krysy na víkendu,
1993 A. Jirásek: Vojnarka (role Antonína, soubor s hrou z oblastní přehlídy postoupil na NP Vysokého nad Jizerou),
1994 J. Bouček: Noc pastýřů.
Poslední hrou J. Pelikána byla jím upravená hra H. Kleista Rozbitý džbán, tu však pro nemoc nedokončil a v srpnu roku 1996 zemřel.
Po této události se v roce 1997 na doporučení Milana Leška režie v Poběžovicích ujal František Mitala z Hostouně, bohužel jen do roku 1998, činnost musel pro nemoc ukončit. Poté se režie v Poběžovicích ujal Stanislav Hrda. (Bohužel ani tato spolupráce však netrvala dlouho a Hrda v roce 2003 umírá.)
Pod vedením těchto režisérů sehrál v Poběžovicích několik dalších rolí -
v inscenaci hry A. Millera Všichni moji synové, J. Hubače Generálka, S. Radešínského Císař pán o ničem neví ad.
Po ukončení těchto režisérů se Milan Lešek, aby zabránil zániku souboru, ujal jeho vedení a režie. Režijně připravil několik inscenací a sehrál i několik rolí. Nejúspěšnější byly inscenace J. Patricka Opalu má každý rád" a Manžel pro Opalu. V této hře ztvárnil roli kapitána, za kterou v roce 2007 na Divadelním létě ve Žluticících získal cenu za herecký výkon.
2008 však musel pro nemoc režii předal své nástupkyni a v témže roce ještě sehrál v její režii svou poslední roli v poběžovickém souboru - otce v incenaci hry J. Hubače Dům na nebesích..
Za svou hereckou dráhu a působení v obou souborech získal několik ocenění -
1989 cenu za herecký výkon v roli profesora v inscenaci Tři Alberti a slečna Matylda na Okresní divadelní # přehlídce v Poběžovicích,
2005 cenu za scénografii ke hře J. Patricka Opalu má každý rád na Žlutickém divadelním létě.
2009 opět ve Žluticích získal za dlouholetou divadelní činnost ocenění SČDO Západočeské oblasti v Plzni (členem je od roku 1994) nazvané KOLOMBÍNA.
---
Po celou dobu jeho hostování v divadelním souboru v Poběžovicích však Milana Leška nikdy neopustila myšlenka, obnovit činnost souboru doma v Hostouni.
2009 se to po jednání na Městském úřadě v Hostouni, kde mu byla nabídnuta veškerá materiální pomoc, podařilo. Po získání dostatečného počtu zájemců z řad někdejších členů souboru, ale úplných nováčků ("startovní počet" byl 21 osob) byla činnost souboru v Hostouni obnovena. Pro rok 2010 byla pro začátek vybrána k nastudování hra s menším obsazením - Jiřího Hubače Dům na nebesích.
Další etapa divadelní práce Milana Leška začala.
se narodil v početné rodině chalupníka - muzikanta.
1945 se v rámci osidlování pohraničí se rodina přestěhovala do obce Svinná nedaleko Hostouně.
1958 ukončil školní docházku, ale tehdejší režim mu nedovolil pokračovat ve vzdělání (otec hospodařil na 10 ha. půdy a odmítal vstoupit do tehdy se zakládajících JZD. Za to byl - prý pro pobuřování - uvězněn.)
Bylo mu nabídnuto stát se havířem, což odmítl a nastoupil pracovat ke Státnímu statku Hostouň (kam se po skončení vojenské služby v roce 1964 přestěhoval) a po sloučení se Státními statky Domažlice, pracoval tam v různých profesích a funkcích až do roku 1990.
1973 maturita SZTŠ ( střední zemědělská technická škola) v Horšovském Týně, kde studoval při zaměstnání.
Od 1990 až do odchodu do důchodu v roce 2006 pracoval ve státní správě v Domažlicích.
K práci v amatérském souboru v Hostouni ho zlákal spolupracovník a kamarád František Mitala, herec a později režisér souboru.
1968 se tedy stal členem divadelního souboru KOZINA, který byl v Hostouni založen na jaře 1947.
Zpočátku pomáhal vyrábět a stavět kulisy, svážel kolegů z okolí na zkoušky a představení, působil jako inspicient a dělal jiné organizační práce.
1970 začal hrát,
1973 byl členy souboru zvolen za vedoucího a tuto funkci vykonává prakticky až do současné doby. Stal se oporou dvou souborů regionu, které svou vytrvalostí zachránil před zánikem.
Do 1990 pod Leškovým vedením si soubor Kozina - i řada jeho členů - z přehlídek odvezl řadu diplomů a ocenění jak za práci v souboru, tak za herecké výkony, scénografii a režii.
1987 Milan Lešek získal ocenění KNV ZPČ za dlouholeté působení v souboru a přínos kulturnímu životu v příhraniční oblasti okresu Domažlice.
Soubor každoročně nastudoval novou inscenaci - různého žánru. Připravil i estrádní pořad, s nímž vystupoval na různých akcích organizací a podniků okresu.
Od roku 1980 se soubor pravidelně účastnil okresních divadelních přehlídek ochotnických souborů v Poběžovicích. Zde získal v roce
V letech 1984, 1985, 1986, 1987, 1988 a 1989 ceny za scénografii a několik cen za herecké výkony a režii.
1981 se soubor poprvé zúčastnil X. oblastní divadelní přehlídky ve Žluticích se hrou Jiřího Pocha Kočka ve vile, následně v roce
1987 s hrou Oldřicha Daňka Dva na koni jeden na oslu,
1988 s hrou Jiřího Hubače Generálka,
1989 s hrou Miroslava Horníčka Tři Alberti a slečna Matylda. S touto hrou soubor hostoval na mnoha místech okresu, ale i mimo něj. (Za nastudování Generálky získal cenu za režii František Mitala a soubor s ní poprvé postoupil na XIX. NP vesnických a zemědělských souborů do Vysokého nad Jizerou.)
Milan Lešek jako herec za ta léta ztvárnil desítky kladných a záporných rolí. Např. Antonína v Paličově dceři, Rybu v Noci pastýřů, Antonína ve Vojnarce nebo Števu v Její pastorkyni.
----
1991 krátce po sametové revoluci v roce ze souboru z různých důvodů odešlo několik členů včetně režiséra. Poté několik členů na krátkou dobu, včetně M. Leška, přešlo hostovat do divadelního souboru v nedalekých Poběžovicích, kde soubor vedl jeho tchán, pedagog, spisovatel a vynikající režisér v jedné osobě, Jiří Pelikán, který byl Leškovým velkým vzorem a učitelem.
Milan Lešek s Jiřím Pelikánem v roce 1979, 1980 a 1981 absolvoval při Krakonošově podzimu ve Vysokém nad JIzerou kurz prakticé režie, vedený Milanem Schejbalem. Získal v něm mnoho zkušeností, které následně přenášel na členy souborů.
S Jiřím Pelikánem, pokud to šlo, se každoročně účastnil Krakonošova podzimu Na této přehlídce, ale také přátelském setkání divadelníků z celé ČR, pro něho byly velkým přínosem byly rozbory odborné poroty.
V poběžovickém souboru pod vedením Jiřího Pelikána ztvárnil
v letech 1991 až 1994 několik rolí ve hrách -
1991 A. Christie: Deset malých černoušků,
1992 P. Goldberg: Krysy na víkendu,
1993 A. Jirásek: Vojnarka (role Antonína, soubor s hrou z oblastní přehlídy postoupil na NP Vysokého nad Jizerou),
1994 J. Bouček: Noc pastýřů.
Poslední hrou J. Pelikána byla jím upravená hra H. Kleista Rozbitý džbán, tu však pro nemoc nedokončil a v srpnu roku 1996 zemřel.
Po této události se v roce 1997 na doporučení Milana Leška režie v Poběžovicích ujal František Mitala z Hostouně, bohužel jen do roku 1998, činnost musel pro nemoc ukončit. Poté se režie v Poběžovicích ujal Stanislav Hrda. (Bohužel ani tato spolupráce však netrvala dlouho a Hrda v roce 2003 umírá.)
Pod vedením těchto režisérů sehrál v Poběžovicích několik dalších rolí -
v inscenaci hry A. Millera Všichni moji synové, J. Hubače Generálka, S. Radešínského Císař pán o ničem neví ad.
Po ukončení těchto režisérů se Milan Lešek, aby zabránil zániku souboru, ujal jeho vedení a režie. Režijně připravil několik inscenací a sehrál i několik rolí. Nejúspěšnější byly inscenace J. Patricka Opalu má každý rád" a Manžel pro Opalu. V této hře ztvárnil roli kapitána, za kterou v roce 2007 na Divadelním létě ve Žluticících získal cenu za herecký výkon.
2008 však musel pro nemoc režii předal své nástupkyni a v témže roce ještě sehrál v její režii svou poslední roli v poběžovickém souboru - otce v incenaci hry J. Hubače Dům na nebesích..
Za svou hereckou dráhu a působení v obou souborech získal několik ocenění -
1989 cenu za herecký výkon v roli profesora v inscenaci Tři Alberti a slečna Matylda na Okresní divadelní # přehlídce v Poběžovicích,
2005 cenu za scénografii ke hře J. Patricka Opalu má každý rád na Žlutickém divadelním létě.
2009 opět ve Žluticích získal za dlouholetou divadelní činnost ocenění SČDO Západočeské oblasti v Plzni (členem je od roku 1994) nazvané KOLOMBÍNA.
---
Po celou dobu jeho hostování v divadelním souboru v Poběžovicích však Milana Leška nikdy neopustila myšlenka, obnovit činnost souboru doma v Hostouni.
2009 se to po jednání na Městském úřadě v Hostouni, kde mu byla nabídnuta veškerá materiální pomoc, podařilo. Po získání dostatečného počtu zájemců z řad někdejších členů souboru, ale úplných nováčků ("startovní počet" byl 21 osob) byla činnost souboru v Hostouni obnovena. Pro rok 2010 byla pro začátek vybrána k nastudování hra s menším obsazením - Jiřího Hubače Dům na nebesích.
Další etapa divadelní práce Milana Leška začala.
Bibliografie:
LEŠKOVÁ, Jaroslava: Podklad pro heslo Databáze ČAD. Rkp. leden 2010.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.