SEDLÁČEK, Pavel, Ústí nad Orlicí
Datum narození: 22.8.1943
Místo narození: Ústí nad Orlicí
Ústecký rodák a patriot Pavel Sedláček si divadelní křest odbyl už jako žáček základní školy. V roce 1957 odehrál pod vedením pana profesora Holého postavu Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic v pohádce „ Císařovy nové šaty“.
Do VICENY ho přivedl jeho starší bratr Luboš v roce 1965 a už v následujícím roce se představil ve dvou rolích, v Půlnočním vlaku jako novomanžel Charles Murduck a v Plešaté zpěvačce v roli pana Martina.
Po sedmileté přestávce v činnosti Viceny, nechyběl Pavel při pokusu Rudy Raimanna o obnovení života souboru. Pokus to byl úspěšný a Pavel si v pohádce Sůl nad zlato zahrál roli pocestného a hned v následujícím roce postavu sluhy Milese v detektivce Smrt prochází tmou v režii J. Knapovského.
Jeho pěkná chlapská postava ho přímo předurčila do rolí, které následovaly v dalších letech. Ještě v roce 1974 to byl princ v krásně zpracované Rusalce pod režijním vedením Rudy Raimanna, o čtyři roky později role Adama v Božské komedii a po dalších čtyřech letech role policisty v Únosu v Neapoli Aldo Nikolaje. V té poslední roli hrál Pavel poprvé s vousy a tak se sám sobě líbil, že svého kníra od té doby už neoholil.
I když po své poslední roli na Vicenu nezanevřel, byla to na dlouhých patnáct let jeho role poslední. Kulturnímu dění v Ústí se dál věnoval jako profesionál ve funkci ředitele Jednotného závodního klubu a později své ředitelské křeslo vyměnil za funkci předsedy MNV.
K aktivní práci v souboru se vrátil až v roce 1997 a to hned dvojrolí pastora a námořníka v Casonových Stromy umírají vstoje a o dva roky později se divákům představil v Moliérově Lakomci v roli komisaře. Nechyběl ani při uvedení jedné z nejúspěšnějších inscenací souboru Hrdého Budžese Ireny Douskové. 45 x se v této hře představil divákům jako recitátor, Dr Macháček, Přemysl Oráč, Dalibor a v řadě dalších rolí. Ještě v době, kdy Budžes brázdil po jevištích Čech a Moravy, přišla další krásná role, Otec Popelky, v Pohádce o Popelce. A potom už jedna role střídá další – notář Bonefoi v další úspěšné Moliérově komedii Zdravý nemocný s padesáti reprízami, plukovník Ogilvi, hostinský Walletzky, zedník na hradbách a císařův sluha v Peškově komedii Bylo nebylo, kterou má soubor stále na repertoáru a role hraběte Naryškina v jedné z Daňkových jednoaktovek Hříčky o královnách, které soubor připravuje k premiéře v letošním podzimu.
Je to téměř dvoustovka odehraných představení, které Pavel stihl za své působení ve „Vicenovi“, ve velkých i menších, ale vždy poctivě zahraných rolích, kterými se nesmazatelně zapsal do bohaté činnosti souboru. Ale výčet postav, které na jevištích ztvárnil, je jen zlomek z jeho práce pro soubor Vicena, ochotnické divadlo a ústeckou kulturu vůbec. Dlouholetý funkcionář souboru, v současné době jeho místopředseda, moderátor a organizátor řady akcí a pořadů Viceny i města Ústí nad Orlicí, autor výstav o činnosti souboru a především ten nejskvělejší kronikář a dokumentarista souboru, jakého si lze představit, tak je Pavel vnímán nejen členy souboru, ale každým, kdo měl možnost se s jeho dokumentační činností seznámit. Jeho foto i textové kroniky souboru jsou skutečnými skvosty, zachycujícími nejen období od jeho uvedení do funkce kronikáře souboru, ale i zpětně od znovuobnovení činnosti souboru v r. 1973.
Ještě mnoho řádků by nestačilo k výčtu toho, čím Pavel přispívá k tomu, že soubor Vicena žije tak bohatým uměleckým, ale i společenským životem, jakým se může pochlubit v dnešní době jen málokterá společnost. A protože jeho aktivity přesahují práci v souboru VICENA, nelze se nezmínit alespoň jeho působení ve smíšeném pěveckém sboru Alou Vivat, nejen jako aktivní zpěvák, ale také organizační pracovník tohoto sboru.
Jan Štěpánský k jubileu Pavla Sedláčka v roce 2013.
Do VICENY ho přivedl jeho starší bratr Luboš v roce 1965 a už v následujícím roce se představil ve dvou rolích, v Půlnočním vlaku jako novomanžel Charles Murduck a v Plešaté zpěvačce v roli pana Martina.
Po sedmileté přestávce v činnosti Viceny, nechyběl Pavel při pokusu Rudy Raimanna o obnovení života souboru. Pokus to byl úspěšný a Pavel si v pohádce Sůl nad zlato zahrál roli pocestného a hned v následujícím roce postavu sluhy Milese v detektivce Smrt prochází tmou v režii J. Knapovského.
Jeho pěkná chlapská postava ho přímo předurčila do rolí, které následovaly v dalších letech. Ještě v roce 1974 to byl princ v krásně zpracované Rusalce pod režijním vedením Rudy Raimanna, o čtyři roky později role Adama v Božské komedii a po dalších čtyřech letech role policisty v Únosu v Neapoli Aldo Nikolaje. V té poslední roli hrál Pavel poprvé s vousy a tak se sám sobě líbil, že svého kníra od té doby už neoholil.
I když po své poslední roli na Vicenu nezanevřel, byla to na dlouhých patnáct let jeho role poslední. Kulturnímu dění v Ústí se dál věnoval jako profesionál ve funkci ředitele Jednotného závodního klubu a později své ředitelské křeslo vyměnil za funkci předsedy MNV.
K aktivní práci v souboru se vrátil až v roce 1997 a to hned dvojrolí pastora a námořníka v Casonových Stromy umírají vstoje a o dva roky později se divákům představil v Moliérově Lakomci v roli komisaře. Nechyběl ani při uvedení jedné z nejúspěšnějších inscenací souboru Hrdého Budžese Ireny Douskové. 45 x se v této hře představil divákům jako recitátor, Dr Macháček, Přemysl Oráč, Dalibor a v řadě dalších rolí. Ještě v době, kdy Budžes brázdil po jevištích Čech a Moravy, přišla další krásná role, Otec Popelky, v Pohádce o Popelce. A potom už jedna role střídá další – notář Bonefoi v další úspěšné Moliérově komedii Zdravý nemocný s padesáti reprízami, plukovník Ogilvi, hostinský Walletzky, zedník na hradbách a císařův sluha v Peškově komedii Bylo nebylo, kterou má soubor stále na repertoáru a role hraběte Naryškina v jedné z Daňkových jednoaktovek Hříčky o královnách, které soubor připravuje k premiéře v letošním podzimu.
Je to téměř dvoustovka odehraných představení, které Pavel stihl za své působení ve „Vicenovi“, ve velkých i menších, ale vždy poctivě zahraných rolích, kterými se nesmazatelně zapsal do bohaté činnosti souboru. Ale výčet postav, které na jevištích ztvárnil, je jen zlomek z jeho práce pro soubor Vicena, ochotnické divadlo a ústeckou kulturu vůbec. Dlouholetý funkcionář souboru, v současné době jeho místopředseda, moderátor a organizátor řady akcí a pořadů Viceny i města Ústí nad Orlicí, autor výstav o činnosti souboru a především ten nejskvělejší kronikář a dokumentarista souboru, jakého si lze představit, tak je Pavel vnímán nejen členy souboru, ale každým, kdo měl možnost se s jeho dokumentační činností seznámit. Jeho foto i textové kroniky souboru jsou skutečnými skvosty, zachycujícími nejen období od jeho uvedení do funkce kronikáře souboru, ale i zpětně od znovuobnovení činnosti souboru v r. 1973.
Ještě mnoho řádků by nestačilo k výčtu toho, čím Pavel přispívá k tomu, že soubor Vicena žije tak bohatým uměleckým, ale i společenským životem, jakým se může pochlubit v dnešní době jen málokterá společnost. A protože jeho aktivity přesahují práci v souboru VICENA, nelze se nezmínit alespoň jeho působení ve smíšeném pěveckém sboru Alou Vivat, nejen jako aktivní zpěvák, ale také organizační pracovník tohoto sboru.
Jan Štěpánský k jubileu Pavla Sedláčka v roce 2013.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.