VYDROVÁ, Miroslava, Praha

Miroslava Vydrová

Loutkoherečka a herečka, svépomocná dramaturgyně a autorka, režisérka, scénografka a také pedagožka v oboru divadla loutkového, alternativního i činoherního (včetně pouličních produkcí), pantomimy, divadla poezie, divadla hraného dětmi i pro děti.

Pražanka rodem, Bubenečanka bydlištem se narodila jako druhé ze tří dětí.
1964-1973 prošla základní devítiletou školou v Praze 7,
1973-1976 se vyučila servírkou v Restauracích a jídelnách Praha 7.
1976-1980 pracovala jako uklizečka v pražských kinech a salátka v RaJ Praha 7. Souběžně
1974-1977 absolvovala LŠU-specializované účelové studium pro pracující Praha - obor malých dramatických žánrů, a když jí bylo odpuštěno chybějící středoškolské vzdělání, také
1980-1984 loutkoherectví na pražské DAMU. Jako loutkoherečka pak byla zaměstnána:
1984-1986 v plzeňském Divadle dětí Alfa a
1986-1988 v pražském Divadle Loutka, resp. U Věže (dnes Minor).
Od 1988 je samostatně výdělečně činnou osobou, neboli na volné noze.
1994-1998 vystudovala výchovnou dramatiku na DAMU Praha a
2005-2010 prošla komplexním vzdělávacím programem v rogersovské psychoterapii na PCA institutu.
V roce 2010 si nechala vrtat koleno a doufá, že ne jen pro korunu.

K divadlu se dostala, poté, co se s kamarádkou r. 1970 rozhodly, že by je mohlo potřebovat některé profesionální divadlo, a když k svému údivu zjistily, že o ně nikdo nestojí, narazily ve výloze kulturního domu Dopravních podniků hl. m. Prahy na fotografie amatérského divadla Doprapo, jež se jí v letech 1970-1978 stalo domovskou scénou. V Doprapu hrála v inscenacích:
1970 Orientální pohádka,
1972 Prsten a růže,
1973 Pohádka z Honzovy Lhoty,
1974 Jak se kradou princezny,
1976 Zvířátka a Petrovští,
1977 Když Petruška s kocourem hráli divadlo,
1978 Asarchdón,
Malá zlá kouzelnice.
Zúčastnila se s ním i pražských přehlídek děti dětem, národních přehlídek amatérského divadla pro děti v Ostravě, Klicperova Chlumce a Festivalu ruských a sovětských her ve Svitavách i zájezdu do Belgie (1978).

1979 založila a do 1982 vedla v Mnichovicích a později v Říčanech u Prahy Divadlo na kahánku, kde "si začala" i s loutkovým divadlem; Na kahánku vytvořila inscenace:
1979 Princezna Žofinka a drak Dynamit (režisérka, spoluautorka, loutkoherečka),
1980 Minikomedie (upravovatelka textů P. H. Camiho, režisérka, loutkoherečka),
1981 pásmo veršů V. Holana Rudoarmějci (režisérka, herečka).

1980-1986 hrála s pražským Parapletem v inscenacích L. Richtra:
1980 Balada o Tristanovi a Isoldě aneb Osude... (alternace v roli Moře),
1981 Hanýsek čili Člověk (po zákazu zřizovatelem Paraplete ÚDPM JF uváděno pod hlavičkou Divadla na kahánku; LCH 1982, (S)hledání 1981, KPL středočeská 1982, KP MJF Praha 1982, host KPL východočeská 1982, host Festival pražských amatérských loutkářů 1982, Talent Prahy 1982, FEMAD 1982, host KPL jihočeská 1983
1985 Faust podle J. W. Goetha ((S)hledání 1985).

Od ukončení studia loutkoherectví působí jako profesionální loutkoherečka:

1984-1986 v Divadle dětí Alfa Plzeň - v inscenacích:
1984 Dodo a tanečnice Leontýna,
Podivuhodné odpoledne droktora Zvonka Burkeho (inspirativní program LCH 1985),
1985 Zahrada, Werichovy pohádky, Tři prasátka,

1986-1988 v pražském Divadle Loutka, resp. U Věže:
Míček Flíček,
Koníček Hrbáček,

1985-1989 v Alfrédu a spol (klaunka, excentrika, tanec):
1983 Hobit, komedie o skříni, pohybové studie,
1986 Deklaunizace,
1987 Burleska téměř excentrická,

1988-1989 na Pražské divadelní pouti (pantomima, klaun):
Japonské divadlo,
Cirkus.

1989-2006 vedla při Centru tvořivé dramatiky v Praze dětský divadelní soubor, s nímž vytvořila inscenace:
Imaginární rekvizita,
Jak se vychovávají malí medvědi,
Vánoční hra,
Sny krále Balada.

1990 založila a dodnes vede nezávislé Divadlo Bořivoj, v němž jako režisérka a herečka vytvořila inscenace:
1990 Jak se hledají princezny (i scénografie; Čechova Olomouc, pouť LCH 2000),
1995 Proč potřebujeme písničku (i autorka),
1998 Táta, máma a já aneb O Palečkovi (i autorka; doplňkový program LCH 2005),
2000 Rytíř (i spoluautorka),
2002 Velká noc (i autorka),
2003 Loutková lidová hra s jesličkami a anděly (i autorka),
2005 Smrt ve službách loutkového divadla/Rakvičkárna (i autorka; pouť LCH 2005?),
2007 Dva Kašpaři (i autorka).
Soubor hrál i v zahraničí:
Napoli, Tunis - 2000, 2003, 2005
Petites Mots Vizzile, Grenoble, Francie 1999, 2002, 2005, 2009
Česko-německé dny kultury Drážďany 2010

1992-1997 s Luďkem Richtrem (Divadelní společností Kejklíř) pod hlavičkou Divadlo Kejklíř Bořivoj vznikly inscenace:

1993 Můj medvěd Flóra (pouť LCH 1993, Přelet nad loutkářským hnízdem 1993, host KP Dospělí dětem Havlíčkův Brod 1994, FEMAD 1994, semináře Kniha-děti-divadlo 1994 a Divadlo škole 1996)
Slípka pipka a Kočičí král (pouť LCH 1993),
Nádherné úterý (Příjemné setkání České Budějovice 1994, Setkání Ostrava 1994, seminář Divadlo škole 1995, host KP Dospělí dětem Havlíčkův Brod 1997)
1994 Tři zlaté vlasy děda Vševěda (inspirativní program LCH 1995, Přelet 1995, host KP Dospělí dětem Havlíčkův Brod 1995, Divadlo v trávě 1995, Příjemné setkání České Budějovice 1995, Setkání loutkářů Plzeň 1995, seminář Divadlo škole 1995, 1996, Miniteatro Havířov 1995, FEMAD 1997; Vánoční festival Mnichov 1995, Mezinárodní festival Wies 1996, Festival Hard, Rakousko 1997, ANIMA Hallein, Rakousko 1997).

Od 2000 působí i jako Zdravotní klaun.

Účinkovala i ve čtyřech filmech:
Housata (Karel Smyček, 1979)
Sestřičky (Karel Kachyňa, 1983; její hlas dabován) Prodloužený čas (Jaromil Jireš, 1984) Zdravotní klaun (Alena Derzsiová, dokument 2011 ve výrobě


Při Loutkářské Chrudimi vedla celkem 11 seminářů:
1989 Hledání herecké osobnosti (s Evou Keroušovou),
1990 Výchova k herectví a loutkoherectví,
1991 Herectví commedia dell´arte,
1993 Od dvanácti do šestnácti (dětský),
1994 Dětský seminář (s Petrou Oplištilovou a Štěpánkou Kretbovou),
2000 Dětský seminář pod širým nebem (s Blankou Kolínovou),
2003 Maňas nebo marioneta?,
2004 Hlasové herectví s loutkou, ale nejen to...,
2005 Herectví hlasem,
2006 Cvičení hlasu hrou,
2007 Maňas a maňásek.

Vedla i několik lokálních seminářů:
2002-2008 při okresní přehlídce Desenský medvěd pro vedoucí dětských souborů, Hlas a loutka v rámci Loutkářské školičky pro sokolské soubory (asi 2006), Technika řeči a výrazová hlediska mluveného projevu - pro různé organizace, Práce loutkou a maskou - ve spolupráci s francouzským loutkářským souborem Bates-les-pattes u Paříže, Divadlo ve výchově na festivalu Petites mot´s ve Villecrenes.

Opakovaně bývá v porotách okresních a krajských přehlídek loutkového divadla a divadla hraného dětmi:
2002-2008 na okresní přehlídce divadla hraného dětmi O desenského medvěda, dále na krajských loutkářských přehlídkách v Plzni (2000-2002), Hradci Králové (2001), Bechyni (2002), Lounech (2007) a 2005-2010 na Pražském tajtrlíkovi.

Od 1994 byla členkou odborné rady NIPOS-ARTAMA pro loutkové divadlo.

Mirka Vydrová je kreativní, tvárná herečka a loutkoherečka, vyžívající svého charismatu, ale také velmi vážně promýšlející obsahové i formální stránky svých inscenací. Její tvorba patří mezi to nejsolidnější, co lze v divadle pro děti vidět, a zároveň hledá i nové přístupy k inscenační tvorbě. Usiluje o propojení herce s různými možnostmi sdělnosti loutky a snaží se inteligentně a citlivě aktivizovat děti, aniž by s nimi manipulovala, dělala z nich hlupáčky, či je jinak podceňovala a zneužívala. Zajímavé jsou i její teoretické postřehy k problematice herectví.

Autorské práce:
ČASOPISECKÉ:
* VYDROVÁ, Mirka: Loutky v Bechyni - Amatérská scéna 2002, č. 2, s. 35.
* VYDROVÁ, Mirka: Ze seminářů 43. LCH. - Loutkář 1994, č. 10, s. 243
* VYDROVÁ, Mirka: Co je profesionální divadlo? - ČTVRTpodzimník 2002
* VYDROVÁ, Mirka: Dramatická výchova je "výchova osobnosti" řízenou hrou - ČTVRTzimník 2002
* VYDROVÁ, Mirka: Jací jsou učitelé? - ČTVRTzimník 2003
* VYDROVÁ, Mirka: Pokusím se odpovědět dle své zkušenosti... - Divadlo pro děti, jaro 2009

HRY, ADAPTACE:
* VYDROVÁ, Mirka, RODARI, Giani: O cestě, která nikam nevedla - Hry, děti a divadlo, Sešity dramatické výchovy 1987
* VYDROVÁ, Mirka, soubor Bořivoj: Rytíř - podle povídky Pancéř ze Zlaté kniha historických příběhů

Spoluautorské práce
* KOLÍNOVÁ, Blanka, HOROVÁ, Eva, VYDROVÁ, Mirka, PETRASOVÁ, Nína, PROVAZNÍK, Jaroslav: Vystupme z ilegality Čs. loutkář 1990, č. 5, s. 97

Životopisné
* RICHTER, Luděk: Heslo pro Databázi ČAD. Rkp. leden 2011.
* OKTÁBCOVÁ, Simona: Pořád mi měnili věk - rozhovor. TV revue 19. 4. 2006, str. 7

Videozáznam představení Tři zlaté vlasy na FEMAD 1997 pořídil Stanislav Šmíd, Štětí.