JEŘÁBEK, Alois, Čáslav, Frýdlant v Čechách
Manželé Jeřábkovi sehráli za svého ochotničení ne desítky, ale stovky představení.
1912 se Alois Jeřábek stal členem ÚMDOČ. Svou ochotnickou činnost začal v Čáslavi, kde po léta žil a pracoval. Jeho nejmilejším koníčkem bylo divadlo. Těžce nesl, když v roce 1922 vyhořelo do základů. Po dvou letech se ovšem podařilo postavit novou krásnou budovu a pak už A. Jeřábek všechen svůj volný čas zasvětil divadlu.
Do ochotnické práce zapojil i svého syna a manželku, která vytvořila po jeho boku mnoho charakterních postav.
A. Jeřábek hrál, režíroval, ale taky aranžoval scénu, a to v nespočtu her, v nichž účinkoval mnohdy s hostujícími předními herci, kteří zajížděli na ochotnickou scénu do Čáslavi. Byli to např. Václav Vydra, Zdeněk Štěpánek, Jan Pivec, Eduard Kohout ad.
Za okupace se Čáslavským podařilo uspořádat cyklus slavnostních představení na počest čáslavského ochotnického divadla. Hrál se Tylův Nalezenec, Maryša bratří Mrštíků, Zeyerův Radúz a Mahulena, Winterův-Štěpánkův Nezbedný bakalář a Mahenovo Mrtvé moře. Ve všech účinně působil A. Jeřábek.
Řídil i činnost dětských divadelních představení, která dosahovala značných úspěchů i na zájezdech.
Po válce se Jeřábkovi přestěhovali do pohraničního Frýdlantu. Kladli tu základy českého divadla, počet odehraných představení do roku 1957 přesáhl 150. Opět by to byla dlouhá řada her, v nichž slavili zasloužené úspěchy. Mj. Jiráskův Otec, Šrámkovo Léto, Kvapilova Oblaka, Arnaud d´Usseau - J. Gowe: Hluboké kořeny, Bublíkova Velká tavba, Petrovičův Uzel, Molière: Jeho urozenost pan měšťák, Šafránkova komedie Kudy kam, Fikarův Padelek, Jarišovi Inteligenti. K tomu by bylo třeba přičíst i řadu her pro děti a mládež.
1957 byli oba manželé vyznamenáni na krajské konferenci LUT zlatým čestným odznakem zasloužilého ochotníka.
1912 se Alois Jeřábek stal členem ÚMDOČ. Svou ochotnickou činnost začal v Čáslavi, kde po léta žil a pracoval. Jeho nejmilejším koníčkem bylo divadlo. Těžce nesl, když v roce 1922 vyhořelo do základů. Po dvou letech se ovšem podařilo postavit novou krásnou budovu a pak už A. Jeřábek všechen svůj volný čas zasvětil divadlu.
Do ochotnické práce zapojil i svého syna a manželku, která vytvořila po jeho boku mnoho charakterních postav.
A. Jeřábek hrál, režíroval, ale taky aranžoval scénu, a to v nespočtu her, v nichž účinkoval mnohdy s hostujícími předními herci, kteří zajížděli na ochotnickou scénu do Čáslavi. Byli to např. Václav Vydra, Zdeněk Štěpánek, Jan Pivec, Eduard Kohout ad.
Za okupace se Čáslavským podařilo uspořádat cyklus slavnostních představení na počest čáslavského ochotnického divadla. Hrál se Tylův Nalezenec, Maryša bratří Mrštíků, Zeyerův Radúz a Mahulena, Winterův-Štěpánkův Nezbedný bakalář a Mahenovo Mrtvé moře. Ve všech účinně působil A. Jeřábek.
Řídil i činnost dětských divadelních představení, která dosahovala značných úspěchů i na zájezdech.
Po válce se Jeřábkovi přestěhovali do pohraničního Frýdlantu. Kladli tu základy českého divadla, počet odehraných představení do roku 1957 přesáhl 150. Opět by to byla dlouhá řada her, v nichž slavili zasloužené úspěchy. Mj. Jiráskův Otec, Šrámkovo Léto, Kvapilova Oblaka, Arnaud d´Usseau - J. Gowe: Hluboké kořeny, Bublíkova Velká tavba, Petrovičův Uzel, Molière: Jeho urozenost pan měšťák, Šafránkova komedie Kudy kam, Fikarův Padelek, Jarišovi Inteligenti. K tomu by bylo třeba přičíst i řadu her pro děti a mládež.
1957 byli oba manželé vyznamenáni na krajské konferenci LUT zlatým čestným odznakem zasloužilého ochotníka.
Bibliografie:
ŠTRYNCLOVÁ, L.: Frýdlant v Čechách. Ochotnické divadlo 1957/12, s. 283-284 - zpráva.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.