DŘEVÍKOVSKÁ, Věra, ZUŠ Praha-Hostivař

Věra Dřevíkovská, roz. Špirytová

Učitelka, dramaturgyně, režisérka, scénografka a vše další, co je třeba, schopná vedoucí dětských souborů při ZUŠ v Praze 10-Hostivaři.


1962-1971 prošla základní devítiletou školou,
1971-1975 vystudovala Střední pedagogickou školu,
1977-1981 obor herectví na Lidové konzervatoři a
1982-1984 dvouleté studium pro pedagogy na loutkářské katedře DAMU.
1975-1983 učila v mateřské škole,
od 1984 je učitelkou Literárně dramatického oboru ZUŠ Praha 10-Hostivař.

K divadlu se dostala až na Lidové konzervatoři, kam už přišla s přesvědčením dělat divadlo s dětmi.
Během studia hrála jeden rok v pražském divadle LAMPA pod vedením Jiřího Langera.

LOUTKÁŘSKÝ SOUBOR ZUŠ v Hostivaři, jehož složení se každoročně mění (velké děti odcházejí, maličké přicházejí), založila a vede nepřetržitě již 26 let.
2011 (v současnosti) je to 11 kolektivů, celkem 70 žáků ve věku od 6 do 18 let, s nimiž udělá ročně 11 inscenací.
Každá třída připravuje představení pro rodiče. S dětskými loutkoherci ve věku od 7 do 11 let, kdy je ještě pohádkový žánr baví, je program koncipován pro nejmenší diváky. Inscenace vznikají cestou etud a improvizací jednotlivých částí literární předlohy, což baví děti nejvíc; fixace tvaru již méně. Poté přichází vytoužená chvíle - komunikace s diváky, kdy vše dostane smysl. Během školního roku odehrají 15-18 představení, převážně pro rodiče a také pro okolní Mateřské školy. Nejúspěšnější inscenace byly:
1988 O palačinkové Pepince - herecké divadlo; účast Karlínské setkání 1988, Kaplické divadelní léto 1988, FEMAD 1988,
1989 O princezně solimánské - loutkové divadlo s manekýny; Ústřední kolo soutěže literárně dramatických oborů LŠU Most 1989, Kaplické divadelní léto 1989,
Slepice, účast finále sólového loutkářského projevu v Ústředním kole celostátní soutěže LDO LŠU v Mostě 1989,
Rybář - pantomimická etuda; účast Ústřední kolo soutěže literárně dramatických oborů LŠU Most 1989, Kaplické divadelní léto 1989,
1991 O chytrém kocourovi - s krabičkovými loutkami; Dětské divadelní léto Prachatice 1991, LCH 1991,
1992 Horolezec Molitanoviny - předměty; Dětské divadelní léto Prachatice 1992, LCH 1992,
Rosnička - vařečkové marionety; LCH 1992,
1993 Možná přijde i smrt, LCH 1993 vč. pouti, Přelet 1993,
1994 Zmatek v Andénách, pouť LCH 1994,
2007 Strašidla na hradě, KP Pražský Tajtrlík 2007,
2008 Sněhová královna, KP Pražský Tajtrlík 2008,
2009 O statečné princezně - tyčkové loutky; KP Pražský Tajtrlík 2009, LCH 2009,
2010 Loutkové etudy, KP Pražský Tajtrlík 2010.

Členkou poroty byla jen jednou, ale necítila se v této roli šťastná.
Ve školním roce 1988/1989 byla zvolena vedoucí pražských učitelů LDO a organizovala krajské soutěže LDO ZUŠ; pak funkci předala kolegyni.


Věra Dřevíkovská je z těch vedoucích, které se cítí nejšťastnější při práci s dětmi; většinu času tráví již 26 let ve své milované škole a se svými milovanými žáky. Diváků mají v ZUŠ stále plno, což je ta nejhezčí odměna.
V inscenační práci intuitivně reaguje na děti a posouvá vlastně dopředu jejich práci. Divadlo, jež takto vytváří, je přiměřené věků dětí, co do prostředků skromné a neokázalé, ale nápadité a vtipné. Používá jednoduché, mnohdy ale i vynalézavé typy loutek, které vyhovují jak inscenované předloze, tak individualitě jednotlivých dětí.
To, že svou práci dělá dobře, dosvědčuje řada žáků, kteří se i při své profesi dál věnují divadlu, někteří i jako svému povolání (např. Iveta a Hynek Dřízhalovi). V. Dřevíkovská je nadchla pro divadlo, vybavila divadelním myšlením, základními dovednostmi i znalostmi a přitom jim ponechala svobodu rozvíjet se dál po svém.

Životopisné
RICHTER, Luděk: Heslo pro Databázi ČAD. Rkp. únor 2011

Bibliografie:
CESTY českého amatérského divadla. Praha, IPOS-ARTAMA 1998, s. 269.

FILCÍK, Štěpán: Loutkářská nadílka 2007 aneb Co přinesly krajské přehlídky. 3. Pražský Tajtrlík. Amatérská scéna 2007, č. 3, s. 64.

KOSOVÁ, Petra: Loutkářská Chrudim 2009. Amatérská scéna 2009, č. 4, s. 27 - 30.

LÁZŇOVSKÁ, Lenka: Dětské divadelní léto 1991. Amatérská scéna 1991, č. 9, s. 6–7.

MACHKOVÁ, Eva: K čemu svět potřebuje metodiky (Z deníku porotkyně dětských soutěží). Městské kolo dětského přednesu v Praze-Stodůlkách. Amatérská scéna 1989, č. 7, s. 8-9.

ODBORNÁ porota 58. Loutkářské Chrudimi 2009 udělila tyto ceny. Amatérská scéna 2009, č. 4, s. 34.

PROVAZNÍK, Jaroslav: Karlínské setkání opět v Karlíně. Amatérská scéna 1988, č. 5, s. 7.

PROVAZNÍK, Jaroslav: Děti a loutky. Chrudimské kapitoly moderního dětského divadla. Praha, vyd. AMU 2008, foto s. 197-199.

RICHTER, Luděk: Chrudim tentokrát loutkářská - Loutkář 2009, č. 4, 5

RICHTER, Luděk: Most ´89. Čs. loutkář 1989, č. 9, s. 201 - 203.

RYCHLÍKOVÁ, Magdaléna: Loutkářští sólisté v Mostě. Čs. loutkář 1989, č. 9, s. 203.

SCHEJBALOVÁ, Pavlína: Loutkové divadlo v regionech v sezóně 2008/2009 - Pražský Tajtrlík, Praha-Hostivař. Amatérská scéna 2009, č. 4, s. 38-44.

SCHEJBALOVÁ, Pavlína: O loutkářském nadělení v Čechách 2010 - Filcík, Štěpán: Šestý pražský Tajtrlík, 19.–21. 3. 2010. (Viz texty)

STŘEDA, Jiří: 4. ročník Pražského tajtrlíka. Loutkář 2008, č. 3, s. 137-139.

ULRYCHOVÁ, Irina: Dětské divadelní léto. Prachatice 1992. Loutkář, roč. 42, č. 8, 7.8.1992, s.171-173, 5 foto. Referát poměrně podrobně rozebírá nejzajímavější inscenace festivalu Dětské divadelní léto v Prachaticích (5.-12.6.1992).