GONDÍK, Bohumil, Sokolov, Pyšely, Praha

Dětství prožil Bohumil Gondík v Novém Sedle u Lokte mezi Karlovými Vary a Sokolovem,
od 1957 studoval na Střední průmyslové škole dopravní v Praze, kde absolvoval i vojenskou službu.
V Praze přilnul k divadlu, k filmu i opeře a amatérsky se začal uplatňovat jako organizátor a režisér studentských a vojenských představení.

Od 1967 sám ochotnicky hrál, ale po čtyřech sezónách začal výhradně režírovat, a to hry neznámé i často uváděné. Nejpodstatnější část své dosavadní režijní působnosti pak spojil se Sokolovem, kde se díky svému rozhledu, talentu a trpělivosti stal doslova vychovatelem a učitelem řady amatérských herců. Na scénu uvedl mj. Strašidlo cantervillské, Past, Lháře, Tři sestry, Přišel na večeři, Dva na houpačce, Oidipa atd. Na krajské i celostátní úrovni byl za svou práci na poli divadla několikrát oceněn za nejlepší režii a jím vedený soubor za nejlepší inscenaci i cenami diváka.
Krátce se věnoval rovněž amatérskému filmu, s nímž uspěl na celostátní přehlídce Rychnovská „8“, a to oceněním za námět a zpracování, za výběr hudby a za nejlépe zpracovaný zvukový záznam.
Těžiště jeho zájmové práce však zůstalo v amatérském divadle. Na závěr působení v Sokolově byl v roce 2001 oceněn Plaketou města Sokolova za rozvoj kultury ve městě. Se souborem se rozloučil nastudováním hry D´Artagnan.

Roku 2002 přesídlil do Pyšel, kde se ihned podílel na obnovení ochotnického Divadelního souboru při T. J. Sokol Pyšely, s nímž rychle dosáhl vysoké umělecké úrovně.
Brzy se stal vedoucím třicetičlenného souboru SDOL, viz, se kterým připravil a nastudoval pozoruhodné inscenace Dva muži v šachu, Zpěvy sladké Francie, Kdo zachrání kovboje? a zejména Malované na skle, za něž získal pro pyšelský soubor pozvání z Národní přehlídky sokolských ochotnických divadel do kulturního programu XIV. Všesokolského sletu v Praze v červenci 2006.

2006 byl Bohumilu Gondíkovi udělen na návrh České obce sokolské Zlatý odznak J. K. Tyla za zásluhy o sokolské divadlo.

NÁVRH na udělení Zlatého odznaku J. K. Tyla. SČDO 2006.