Řevnice, Lesní divadlo

Lesní divadlo
Lesní divadlo v Řevnicích je ve středních Čechách ojedinělé.
1917 bylo založeno v roce panem Václavem Čekanem s podporou okrašlovacího spolku.
1918 bylo podle návrhu stavebního rady Ing. Emila Červinky vystavěno hlediště a šatny.
Počátkem 60. let začalo chátrat,
od poloviny 60. let do roku 1970 se v divadle nehrálo.

V roce 1971-73 proběhla rekonstrukce areálu do dnešní podoby podle návrhu Ing. Arch. Vladimíra Weisse a Ing. Josefa Beneše.

Majitelem Lesního divadla je Město Řevnice. Jeho provozovatelem je Městské kulturní středisko. V tomto kulturním stánku v Řevnickém lese se každoročně konají různá umělecká představení, hudební koncerty, či slavnostní večery.

Hlavně je Lesní divadlo domovskou scénou Divadelního souboru Řevnice, který se zasluhuje i o jeho podobu. Každé léto zde představuje své hry, které si diváci vychutnávají v příjemné atmosféře lesa.

V areálu divadla je zastřešené jeviště s prkeným pódiem, hlediště, které se letos zrekonstruovalo, klubovna s technickým zázemím pro osvětlení a šatny. Dále se zde nachází toalety, které rovněž letos prošly rekonstrukcí a během představení je otevřen bufet, kde se diváci mohou v klidu občerstvit, sníst klobásu a vypít pivo.

Historie Lesního divadla:

Dnešní vyhledávaný divadelní stánek založil v roce 1917 továrník Václav Čekan, ještě téhož roku zde byla s úspěchem sehrána Kvapilova Rusalka. O dva roky později bylo započato s výstavbou násypu pod hledištěm, dřevěných laviček v hledišti, šaten, dokončeno bylo i oplocení a níže pod šatnami skladiště. Všechny tyto úpravy byly provedeny podle návrhu stavebního rady ing. Červinky, otce budoucí operní pěvkyně Národního divadla Ludmily Červinkové. Herci - semknutí kolem majitele divadla- Okrašlovacího spolku Řevnice - zde vystupovali po celá dvacátá léta v různých hrách či vzpomínkových večerech. Od roku 1923 se na činnosti Lesního divadla podílí i nově založená Jednota divadelních ochotníků. V té době také přibyl na východní straně přístřešek pro turisty a návštěvníky divadla ( v místě dnešního bufetu), ten vznikl rekonstrukcí již staršího přístřešku z roku 1884. Novinkou se stal i prodejní bufet s občerstvením pana J. Zvolského. Tak vypadalo Lesní divadlo až do šedesátých let. Čas od času zde byly vyměňovány lavice a kolíky ( naposledy v roce 1945). Do té doby zde stále nebyla zavedena ani voda, ani elektřina. Hrálo se tedy vždy jen odpoledne. Vyjímkou byli jen dva vzpomínkové večery Okrašlovacího spolku, které se uskutečnily při umělém osvětlení. První s osvětlením karbidovým, druhé o rok později elektrickým osvětlením z akumulátorů. Teprve v roce 1946 jsme zavedli provizorní elektrickou přípojku od blízkých vil, ale vždy jen pro letní období. Vzhledem k tomu, že divadlo bylo až na konci sítě s nedostatečným příkonem, museli jsme počet reflektorů zapojovat jen v minimálním rozsahu. Leč i při tomto stavu bylo večerní představení v Lesním divadle přímo okouzlující. Tento stav se vylepšil až po rekonstrukci v padesátých letech. Tehdy bylo také vybudováno orchestřiště, zrušené až o mnoho let později - v roce 1999. Od poloviny šedesátých let až do roku 1970 se v v Lesním divadle prakticky nehrálo - zejména proto, že nebyly finanční prostředky na potřebné opravy. Majitelem objektu se stal městský národní výbor. Všem nám to bylo líto, neboť v tomto stavu stagnovala i naše činnost. V té době jsme se rozhodli takřka k nemožnému - chtěli jsme zařízení Lesního divadla obnovit. V roce 1971 jsme vstoupili v jednání s Komunálními službami města Řevnice a brzy jsme soubor začlenili do ZV ROH Komunálních služeb. S minimálními prostředky a vlastními silami jsme obnovili zničené hlediště a provedli aspoň nejnutnější úpravy tak, aby divadlo bylo alespoň provozuschopné. Ještě v témže roce jsme nastudovali a třikrát v Lesním divadle provedli s úspěchem Jiráskovu Lucernu. Současně jsme přemýšleli, jak divadlo dále zvelebovat. Spojili jsme se s architektem Vladimírem Weissem, který měl k našemu přírodnímu amfiteátru obvzláštní vztah - několikrát v něm účinkoval. Náš společný projekt zahrnoval vybudování osvětlovací kabiny s klubovnou a stechnickým vybavením, nové šatny, bufet, pokladnu, přístřešky pro obecenstvo, sociální zařizení, skladiště a elektrické rozvody v celém areálu. Zřídili jsme i vodovodní rozvody, skladiště a příchozí cesty do Lesního divadla včetně jejího osvětlení. Vše bylo navrženo tak, aby ani jeden objekt nenarušil ráz Lesního divadla a aby netrpěl ani jeden strom. To se architektu Weissovi stoprocentně podařilo. Stavební práce provedla skupina pracovníků MěstNV pod vedením Antonína Jandy. Odborně technologické práce vedl a zajišťoval Josef Beneš. Šedesáti procenty se na akcích podíleli bezplatně i divadelníci v rámci akce Z. Veškeré práce byly dokončeny v roce 1973.
Josef Beneš


Projekt Lesní Slavnosti Divadla vznikl v roce 2004 na základě činnosti pořadatelské organizace v Lesním divadle v Řevnicích a spolupráce s Dejvickým divadlem. Vznikl tak nápad propojit tyto tři subjekty, který prošel řadou diskusí a v srpnu roku 2005 se dočkal realizace. MMC Praha uvedlo Dejvické divadlo v Lesním divadle v Řevnicích. Nejjednodušší ze všeho bylo nalézt název projektu. Lesní Slavnosti Divadla se nabídly jaksi samy.
První ročník měl jediné představení, Bratry Karamazovy. Od druhého ročníku byla již představení tři, od třetího ročníku spolu s Dejvickým divadlem hostuje alespoň jeden další soubor (Činoherní klub Praha 2007 a Divadlo Na Zábradlí 2008, Divadlo Na Jezerce a Divadlo Františka Kreuzmanna 2010, Divadlo Husa na provázku 2011). V roce 2009 bylo představení pět a poprvé se představil také jiný žánr, a to Pražský komorní balet Pavla Šmoka. Od ročníku 2008 se stalo součástí projektu také divadelní představení pro děti.
Projekt již v řevnickém Lesním divadle zdomácněl a všichni umělci, technici i diváci, se na další ročník upřímně těší. Divadlo v lese má svoji specifickou atmosféru, vyprodané hlediště Lesního divadla o kapacitě 700 diváků tvoří úžasnou kulisu, a projekt tak poskytuje aktérům i divákům úplně jiný umělecký zážitek.
2014 slaví Lesní Slavnosti Divadla 10 let.
http://www.divadlovlese.cz/?page_id=32