Praha, Svaz osvětový

Snahy podpořit český kulturní život, který neměl vlastní kulturní orgány a instituce státní ani samosprávné, vedly Národní radu českou k výzvě „Národu českému“ z 21. října 1905. V prohlášení se říká, že „Národní rada česká uvažujíc důkladně o současném stavu našeho národa po stránce hmotné, rozumové i mravní, dospěla k přesvědčení, že nutno nám sjednoceně a organizovaně k tomu působiti, aby lidové vzdělání v národě českoslovanském bylo šířeno a povznášeno. (…) Uváživši nutnou potřebu takového ústředí, které by vylučujíc stránku politickou, výhradně pečovalo jen o šíření a povznesení lidového vzdělání v národě našem, zařídila spolek Svaz osvětový“.

*Slova o „vyloučení stránky politické“ – která se objevují i ve stanovách – byla zřejmě úlitbou vrchnosti, tj. schvalujícímu c.k. ministerstvu vnitra, když přitom navrhovatelům i ministerstvu bylo jistě zřejmé, že samotný návrh na zřízení takovéto české organizace byl velmi politický. Ale v dané situaci bylo pro Vídeň zřejmě výhodnější předstírat, že ta slova bere vážně.

V době výzvy ke spolupráci s novým ústředím měla již NRČ v rukou návrh stanov schválený vídeňským c.k. ministerstvem vnitra 9. srpna 1905. Svaz byl povolen s působností „pro království České, markrabství Moravské, vévodství Slezské a sídelní město Vídeň“. Uváděným účelem organizace bylo: „šířiti a povznášeti lidové vzdělání v národě českoslovanském, stránku politickou vyjímaje.“
Ke spolupráci se záhy přihlásily desítky obcí a kulturních aj. organizací. Ustavující valná hromada se konala 6. ledna 1906. Prvním a poté dlouholetým předsedou svazu se stal univerzitní profesor slovanské filologie František Pastrnek, mj. editor slovanské legendy o sv. Václavovi.
Svaz osvětový byl v prvním období své činnosti rozdělen na
čtyři pracovní odbory: přednáškový, knihovní, umělecký, organizační. (později se vzhledem k rozvíjejícím se aktivitám svazu počet odborů zvyšoval.) Připomeňme, že v tomto prvém období činnost svazu zajišťovali dobrovolníci z řad universitních, středoškolských aj. učitelů, úředníků, politiků, novinářů, spisovatelů aj. – profesionální osvětáři a lidovýchovní pedagogové a teoretici nastoupili až později.

Stanovy svazu uváděly že „svého účelu se spolek bude domáhati:
a) zakládaje a zvelebuje lidové knihovny a čítárny;
b) rozšiřuje a vydávaje dobré knihy a časopisy;
c) pořádaje přednášky a rozhovory;
d) udržuje v patrnosti veškerou činnost na poli lidové osvěty, podávaje výroční zprávy, pořizuje soupisy, vydávaje tiskopisy apod.;
e) zařizuje besídky pro výchovu mládeže obecné škole odrostlé;
f) pořádaje ušlechtilé zábavy, představení divadelní, hudební produkce, vědecké i umělecké výstavy a jinak podporuje uměleckou výchovu lidu;
g) podněcuje a podporuje zakládání a organizování vzdělávacích spolků místních i krajových, a sdružuje tyto k společné práci vzdělávací;
h) pořádaje občasné sjezdy vzdělávacích spolků a jejich členů.“
(Jírový)

1914 Na žádost Osvětového svazu, rodící se organizace významně ovlivňující tzv. lidovýchovu občanů, nastudovalo Národní Divadlo v režii Jaroslava Kvapila francouzskou hru (Eugene Brieux) Utajované zlo ( v hlavních rolích Jaroslav Hurt, Marie Laudová, Karel Želenský, Marie Hübnerová ad.) a vyjelo s ní na zájezdy. (Plakát z Roudnice uvádí: Hru tuto zařadilo Národní divadlo do svého repertoáru na žádost Osvětového svazu pro její velikou cenu uměleckou i ušlechtilou tendenci mravní, nabádající k upřímnějšímu a pevnějšímu mravnímu nazírání a k čistému životu. Na popud Osvětového svazu rozhodla se také správa Národního divadla hostovati s tímto představením na venkově. Viz plakát.

JÍROVÝ, Zdeněk: Na obzoru je kulturní výročí aneb Nástin historie NIPOS…Praha, NIPOS 2004. Rkp. 8 s.

Národní archiv:
Archiv IPOS/ Archiv Osvětového ústavu/Svaz Osvětový:
1905-1917, krabice č.1, č.17, 3 s. Protokol o schůzích uměleckého odboru, 1906-1912
1907-1941, krabice č. 36. Výroční zprávy Svazu osvětového 1906-1925. (19 knih)


Svaz osvětový 1905-1917
1906-1912 Zřízení, stanovy, protokol o schůzích uměleckého odboru.
Národní archiv: A IPOS / A zrušených organizací, ka 1.