SDTJ - Svaz dělnických tělocvičných jednot
Rok založení: 1899
Rok ukončení činnosti: 1948
Skupina organizací:
Od 1897 DTJ se v ČSR staraly o tělesnou výchovu a zvyšování zdravotní úrovně nejširších vrstvech pracujícího lidu. S tělesnou výchovou spojily snahy po duševním a mravním povznesení dělné třídy, jež se jeví v činnosti osvětové. Ideovým podkladem hnutí DTJ byl socialismus.
1892 byl založen tělovýchovný odbor při vzdělávacím spolku krejčovských dělníků v Praze a
1894 Vzdělávací, podpůrný a tělovýchovný spolek Lassalle v Brně-Juliánově, jenž byl později ustaven jako Dělnická tělovýchovná jednota, jež dala základ a název pozdějšímu hnutí.
1902 se konala porada vzniklých jednot a
v srpnu 1903 byl založen Svaz DTJČ, který soustřeďoval 31 jednot, 1076 členů, 100 členek, 106 dorostenců a 130 žáků. 1903 bylo uspořádano prvé svazové veřejné cvičení za účasti 180 cvičenců.
1904 byl konán první svazový cvičitelský kurs. 1905 se pořádal již druhý valný sjezd, zal.okr. a počalo se s vydáváním "Tělocvičného ruchu" jako oficiálního orgánu. Cvičitelské rozhledy, orgán cvičitelstva, vycházel od 1909, stejnokroj mužů zaveden 1912.
Na Slovensku byly první jednoty zal. 1913 v Prešpurku a v Holiči.
Téhož roku vznikl Mezinár. svaz pro tělesnou výchovu a sport, do něhož se svaz DTJČ přihlásil roku 1918.
Z pův. sídla Gentu v Belgii přesídlil později mezinár.svaz do Prahy, což svědčí o významu DTJ na mezinár. poli.
Od 1913 se začalo se soustavnou organizovanou činností osvětovou, zřízen Technický výbor a Výchovný výbor svazu.
Od 1912 vycházel časopis Vychovatel.
První veřejné spol. cvičení mezinár. svazu se konalo
1921 pod názvem Dělnická olympiáda za účasti 22314 cvičících. 1927 se uskutečnila II.Dělnická Olympiáda (30066 cvičících) v Praze,
1931 III. ve Vídni.
Svaz DTJČ v období první republiky pořádal časté zájezdy do zahraničí (Paříž, Lipsko, Curych, Gent, Riga, Helsinky, Budapešť atd.) k slavnostem cizích dělnických tělovýchovných sportovních organizací.
Vedle tělocviku prostého a na nářadí se pěstovaly v DTJ od 1924 míčové hry, od 1925 plavectví.
1920 zaveden pro mládež skauting.
V některých krajích se pěstují zimní sporty a tenis.
Vedle uvedených časopisů vydával svaz DTJČ pro žactvo Zlatou Bránu, pro dorost Náš dorost.
Jednotlivé kraje měly své Věstníky, jež namnoze měly samostatný název (Jarnost v Plzni, Jednotář v Mor. Ostravě, Napred v Bratislavě).
1929 měl svaz DTJČ ve 49 okresech 11031 jednot (117622 členů).V nich bylo soustředěno asi 50000 mužů, 15000 žen,7000 dorostenek, 18000 žáků a stejný počet žaček.
Organizačně byl svaz DTJČ rozdělen na obvody, okresy a kraje. Do 14 let byli žáci, do 17 dorost, starší členstvo.
Z podnětu svazu DTJČ bylo počátkem 30. let založeno Ústředí soc. organizací tělovýchovných v ČSR, v němž byly soustředěny všechny dělnické svazy tělovýchovné i sportovní.
Po 1932 došlo k dalšímu rozvoji DTJ, konaly se další Dělnické Olympiády, počet členů i jednotlivých jednot se zvyšoval. Jednotlivé DTJ se nazaměřovaly pouze na tělovýchovu, i když ta byla v převaze, ale pořádaly různá kulturní, např.loutková divadla pro děti, společenské zábavy, výlety ap., ostatně tyto aktivity byly zakotveny ve stanovách.
Členy DTJ byli většinou sociální demokraté a její příznivci. Proto i po 1921 se ve vedení DTJ udál souboj mezi odštěpenými komunisty a sociálními demokraty, což vedlo k přestoupení části členů do komunisty ovládané Federativní tělocvičné jednoty (FDTJ).
1939 po německé okupaci byla činnost DTJ, obdobně jako jiných organizací, zastavena.
Po 1945 byla činnost DTJ obnovena.
Po 1948 nastal v důsledku politických událostí konec DTJ. Jednotlivé DTJ, pokud se nerozpustily, byly zařazeny do "jednotné tělovýchovy".
K opětovnému obnovování DTJ došlo po r.1990.
---
2003 - Chrakteristika činnosti k 100. výročí SDTJ:
Tělovýchovné hnutí má u nás v Čechách i v bývalém Československu zásluhou zakladatelů Sokola, Tyrše a Fügnera dlouholetou tradici. V Sokole cvičily všechny vrstvy obyvatelstva. Cvičenci si v Sokole říkali "bratře" a tykali si. Podnikatel - Sokol si tykal se svým zaměstnancem, také sokolem, úředník s dělníkem apod. To budilo ze strany majetných nevůli a dělníci – Sokolové se cítili odstrkování a ponižování, a tak si začali zakládat svoji dělnickou tělovýchovnou organizaci. Nazvali jí „DĚLNICKÁ TĚLOCVIČNÁ JEDNOTA“ – jako odnož v sociální demokracii. V rámci jednoty si tykali a oslovovali se „soudruhu“.
V roce 1903 už existovalo 31 jednot v Čechách. A v tomto roce došlo k semknutí těchto jednot a byl založen Svaz DTJ tedy Dělnických tělocvičných jednot.
V roce 2003 uběhlo tedy 100 let od založení Svazu DTJ. Po vzniku Československé republiky měl Svaz DTJ už přes 1000 jednot v celé ČSR.
Tak jako došlo v r. 1920 v sociální demokracii k náborovému rozkolu, odchodu levice a založení v r. 1921 Komunistické strany Československa, stejně došlo k rozkolu i v dělnických tělovýchovných jednotách a k založení FGTJ (Federované dělnické tělocvičné jednoty), která svou činnost zahájila Spartakiádou v Praze na Maninách. V roce 1925 se FDTJ přejmenovala na FPT (Federaci proletářské tělovýchovy) pod patronací KSČ.
Materiální zabezpečení Sokola bylo nesrovnatelně lepší než DTJ a FPT. Bylo to ovlivněno složením čl. základny, ve které bylo na rozdíl od DTJ a FPT hodně bohatých podnikatelských členů, kteří finančně podporovali činnost a vybavování tělocvičen potřebným nářadím. DTJ a FPT byly odkázány jen na drobné vklady dělnického členstva a na výtěžek z kulturních akcí, které jednota v průběhu roku pořádala.
1892 byl založen tělovýchovný odbor při vzdělávacím spolku krejčovských dělníků v Praze a
1894 Vzdělávací, podpůrný a tělovýchovný spolek Lassalle v Brně-Juliánově, jenž byl později ustaven jako Dělnická tělovýchovná jednota, jež dala základ a název pozdějšímu hnutí.
1902 se konala porada vzniklých jednot a
v srpnu 1903 byl založen Svaz DTJČ, který soustřeďoval 31 jednot, 1076 členů, 100 členek, 106 dorostenců a 130 žáků. 1903 bylo uspořádano prvé svazové veřejné cvičení za účasti 180 cvičenců.
1904 byl konán první svazový cvičitelský kurs. 1905 se pořádal již druhý valný sjezd, zal.okr. a počalo se s vydáváním "Tělocvičného ruchu" jako oficiálního orgánu. Cvičitelské rozhledy, orgán cvičitelstva, vycházel od 1909, stejnokroj mužů zaveden 1912.
Na Slovensku byly první jednoty zal. 1913 v Prešpurku a v Holiči.
Téhož roku vznikl Mezinár. svaz pro tělesnou výchovu a sport, do něhož se svaz DTJČ přihlásil roku 1918.
Z pův. sídla Gentu v Belgii přesídlil později mezinár.svaz do Prahy, což svědčí o významu DTJ na mezinár. poli.
Od 1913 se začalo se soustavnou organizovanou činností osvětovou, zřízen Technický výbor a Výchovný výbor svazu.
Od 1912 vycházel časopis Vychovatel.
První veřejné spol. cvičení mezinár. svazu se konalo
1921 pod názvem Dělnická olympiáda za účasti 22314 cvičících. 1927 se uskutečnila II.Dělnická Olympiáda (30066 cvičících) v Praze,
1931 III. ve Vídni.
Svaz DTJČ v období první republiky pořádal časté zájezdy do zahraničí (Paříž, Lipsko, Curych, Gent, Riga, Helsinky, Budapešť atd.) k slavnostem cizích dělnických tělovýchovných sportovních organizací.
Vedle tělocviku prostého a na nářadí se pěstovaly v DTJ od 1924 míčové hry, od 1925 plavectví.
1920 zaveden pro mládež skauting.
V některých krajích se pěstují zimní sporty a tenis.
Vedle uvedených časopisů vydával svaz DTJČ pro žactvo Zlatou Bránu, pro dorost Náš dorost.
Jednotlivé kraje měly své Věstníky, jež namnoze měly samostatný název (Jarnost v Plzni, Jednotář v Mor. Ostravě, Napred v Bratislavě).
1929 měl svaz DTJČ ve 49 okresech 11031 jednot (117622 členů).V nich bylo soustředěno asi 50000 mužů, 15000 žen,7000 dorostenek, 18000 žáků a stejný počet žaček.
Organizačně byl svaz DTJČ rozdělen na obvody, okresy a kraje. Do 14 let byli žáci, do 17 dorost, starší členstvo.
Z podnětu svazu DTJČ bylo počátkem 30. let založeno Ústředí soc. organizací tělovýchovných v ČSR, v němž byly soustředěny všechny dělnické svazy tělovýchovné i sportovní.
Po 1932 došlo k dalšímu rozvoji DTJ, konaly se další Dělnické Olympiády, počet členů i jednotlivých jednot se zvyšoval. Jednotlivé DTJ se nazaměřovaly pouze na tělovýchovu, i když ta byla v převaze, ale pořádaly různá kulturní, např.loutková divadla pro děti, společenské zábavy, výlety ap., ostatně tyto aktivity byly zakotveny ve stanovách.
Členy DTJ byli většinou sociální demokraté a její příznivci. Proto i po 1921 se ve vedení DTJ udál souboj mezi odštěpenými komunisty a sociálními demokraty, což vedlo k přestoupení části členů do komunisty ovládané Federativní tělocvičné jednoty (FDTJ).
1939 po německé okupaci byla činnost DTJ, obdobně jako jiných organizací, zastavena.
Po 1945 byla činnost DTJ obnovena.
Po 1948 nastal v důsledku politických událostí konec DTJ. Jednotlivé DTJ, pokud se nerozpustily, byly zařazeny do "jednotné tělovýchovy".
K opětovnému obnovování DTJ došlo po r.1990.
---
2003 - Chrakteristika činnosti k 100. výročí SDTJ:
Tělovýchovné hnutí má u nás v Čechách i v bývalém Československu zásluhou zakladatelů Sokola, Tyrše a Fügnera dlouholetou tradici. V Sokole cvičily všechny vrstvy obyvatelstva. Cvičenci si v Sokole říkali "bratře" a tykali si. Podnikatel - Sokol si tykal se svým zaměstnancem, také sokolem, úředník s dělníkem apod. To budilo ze strany majetných nevůli a dělníci – Sokolové se cítili odstrkování a ponižování, a tak si začali zakládat svoji dělnickou tělovýchovnou organizaci. Nazvali jí „DĚLNICKÁ TĚLOCVIČNÁ JEDNOTA“ – jako odnož v sociální demokracii. V rámci jednoty si tykali a oslovovali se „soudruhu“.
V roce 1903 už existovalo 31 jednot v Čechách. A v tomto roce došlo k semknutí těchto jednot a byl založen Svaz DTJ tedy Dělnických tělocvičných jednot.
V roce 2003 uběhlo tedy 100 let od založení Svazu DTJ. Po vzniku Československé republiky měl Svaz DTJ už přes 1000 jednot v celé ČSR.
Tak jako došlo v r. 1920 v sociální demokracii k náborovému rozkolu, odchodu levice a založení v r. 1921 Komunistické strany Československa, stejně došlo k rozkolu i v dělnických tělovýchovných jednotách a k založení FGTJ (Federované dělnické tělocvičné jednoty), která svou činnost zahájila Spartakiádou v Praze na Maninách. V roce 1925 se FDTJ přejmenovala na FPT (Federaci proletářské tělovýchovy) pod patronací KSČ.
Materiální zabezpečení Sokola bylo nesrovnatelně lepší než DTJ a FPT. Bylo to ovlivněno složením čl. základny, ve které bylo na rozdíl od DTJ a FPT hodně bohatých podnikatelských členů, kteří finančně podporovali činnost a vybavování tělocvičen potřebným nářadím. DTJ a FPT byly odkázány jen na drobné vklady dělnického členstva a na výtěžek z kulturních akcí, které jednota v průběhu roku pořádala.
Bibliografie:
DODATEK Ottova slovníku naučného, díl II., svazek první. (Odtud převzaty základní údaje o DTJ.) Praha 1932, s. 23.
100 let SDTJ. Praha, 2003.
Státní ústřední archiv v Praze.
Svaz dělnických tělocvičných jednot (1899) 1902-1948
Průvodce po archivních fondech a sbírkách. (Základní informace o spolku a jeho archivním fondu (13 bm).) Spolky. Díl II. Sv.3. Praha, Archivní správa ministerstva vnitra ČR 1990, s. 74-76 .
100 let SDTJ. Praha, 2003.
Státní ústřední archiv v Praze.
Svaz dělnických tělocvičných jednot (1899) 1902-1948
Průvodce po archivních fondech a sbírkách. (Základní informace o spolku a jeho archivním fondu (13 bm).) Spolky. Díl II. Sv.3. Praha, Archivní správa ministerstva vnitra ČR 1990, s. 74-76 .
Archivy:
Národní archiv v Praze:
Fond: Svaz dělnických tělocvičných jednot, Fond 623 DTJČ.
Archivní pomůcka: Inventář(Státní muzeum ČSTV 1959) č. 1382,
Výpis položek s odkazy na divadelní (am.) materiály zpracoval Jiří Valenta 2007.
V úvodu historie SvazuDTJ
Ka 56 Inv.č. 351 Eb Korespondence divadelního odboru VV Svazu (torsa) 1948
Inv. č. 352-354 Korespondence loutkářského odboru, loutkové hry 1931-1948
Fond: Svaz dělnických tělocvičných jednot, Fond 623 DTJČ.
Archivní pomůcka: Inventář(Státní muzeum ČSTV 1959) č. 1382,
Výpis položek s odkazy na divadelní (am.) materiály zpracoval Jiří Valenta 2007.
V úvodu historie SvazuDTJ
Ka 56 Inv.č. 351 Eb Korespondence divadelního odboru VV Svazu (torsa) 1948
Inv. č. 352-354 Korespondence loutkářského odboru, loutkové hry 1931-1948
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.