HNÍZDO Vladimír, návrhy opony Těžká Barbora
Zdroj: Sbírka Národního muzea Praha, Česká republika, H6D-7278 / - S-VII a- 7 g -
Neznámé místo a divadlo, návrh opony/prospektu k inscenaci hry Těžká Barbora, autor Vladimír Hnízdo, s. a., depozitář NM Praha
Autor: HNÍZDO, Vladimír
Rozměr: 340 x 320 mm
Motiv:
expresivně deformovaný pohled na dějiště příběhu, fantaskní město Eidam
J.Voskovec a J.Werich: Těžká Barbora, návrh opony pro inscenaci, autor Vladimír Hnízdo, kvaš 340 x 320 mm.
---
Návrh Vladimíra Hnízda (1914-1978) na oponu pro hru Voskovce a Wericha Těžká Barbora je proveden na ploše 340 x 320 mm technikou kvaše, jejíž předností mistrně využívá. Hnízdo působil od roku 1932 až do 50. let 20. století jako scénograf v Kolíně, místo určení tohoto návrhu ani otázka jeho případné realizace nejsou však zatím známy. Proto není zcela jasné, zda jde o návrh opony či prospektu. Autor se zde evidentně volně inspiroval původní výpravou této hry, kterou pro Osvobozené divadlo v roce 1937 navrhl Alois Wachsmann. Výjev ukazuje v podstatě tradiční kukátkový, po Wachsmannově vzoru ovšem expresivně deformovaný pohled na dějiště příběhu, fantaskní město Eidam. Zatímco v původní Wachsmannově výpravě se toto maloměsto paradoxně rozprostírá až k obzoru, zde je redukováno na několik charakteristických dominant s marinou v pozadí. Vidíme kostel, několik věží s úseky hradeb, pár štítových domů a větrný mlýn na vyvýšenině. Panorama v popředí rámují vlevo mohutná kulisová brána a stejně mohutný fragment hradby vpravo, jemuž torzovitý obrys propůjčuje charakter „nalezeného objektu“. Zejména tyto dva kompoziční prvky posilují surrealistické vyznění celku, podstatně výraznější než tomu bylo u Wachsmanna. Prozrazují dobrou znalost surrealismem inspirované větve české scénografie pozdních 30. let 20. století.
Hnízdo se pečlivě varuje, aby Wachsmannovy motivy přímo citoval. Zároveň si neodpustí skvělý žert, který opět dosvědčuje jeho značnou poučenost. Stejně jako u Wachsmanna, i zde je ve středu kompozice bizarně vyhlížející hláska. Zatímco u Wachsmanna je tato věž mohutně převýšena a v horní části vrcholí prevétem, který je k ní z boku přibit obrovským hřebem, Hnízdova útlejší věžička je rozlámaná na tři díly, které zcela přesně nelícují. Kde se vzal tento motiv? Kde jinde, než v jiné výpravě předválečného Osvobozeného divadla. V Oslu a stínu (1933) Bedřich Feuerstein takto rozlámal a nepřesně znovu sestavil dórský sloup v popředí.
(Mgr. Jakub Synecký, září 2016 - příspěvek pro připravovanou knihu Malované opony divadel českých zemí II)
---
Návrh Vladimíra Hnízda (1914-1978) na oponu pro hru Voskovce a Wericha Těžká Barbora je proveden na ploše 340 x 320 mm technikou kvaše, jejíž předností mistrně využívá. Hnízdo působil od roku 1932 až do 50. let 20. století jako scénograf v Kolíně, místo určení tohoto návrhu ani otázka jeho případné realizace nejsou však zatím známy. Proto není zcela jasné, zda jde o návrh opony či prospektu. Autor se zde evidentně volně inspiroval původní výpravou této hry, kterou pro Osvobozené divadlo v roce 1937 navrhl Alois Wachsmann. Výjev ukazuje v podstatě tradiční kukátkový, po Wachsmannově vzoru ovšem expresivně deformovaný pohled na dějiště příběhu, fantaskní město Eidam. Zatímco v původní Wachsmannově výpravě se toto maloměsto paradoxně rozprostírá až k obzoru, zde je redukováno na několik charakteristických dominant s marinou v pozadí. Vidíme kostel, několik věží s úseky hradeb, pár štítových domů a větrný mlýn na vyvýšenině. Panorama v popředí rámují vlevo mohutná kulisová brána a stejně mohutný fragment hradby vpravo, jemuž torzovitý obrys propůjčuje charakter „nalezeného objektu“. Zejména tyto dva kompoziční prvky posilují surrealistické vyznění celku, podstatně výraznější než tomu bylo u Wachsmanna. Prozrazují dobrou znalost surrealismem inspirované větve české scénografie pozdních 30. let 20. století.
Hnízdo se pečlivě varuje, aby Wachsmannovy motivy přímo citoval. Zároveň si neodpustí skvělý žert, který opět dosvědčuje jeho značnou poučenost. Stejně jako u Wachsmanna, i zde je ve středu kompozice bizarně vyhlížející hláska. Zatímco u Wachsmanna je tato věž mohutně převýšena a v horní části vrcholí prevétem, který je k ní z boku přibit obrovským hřebem, Hnízdova útlejší věžička je rozlámaná na tři díly, které zcela přesně nelícují. Kde se vzal tento motiv? Kde jinde, než v jiné výpravě předválečného Osvobozeného divadla. V Oslu a stínu (1933) Bedřich Feuerstein takto rozlámal a nepřesně znovu sestavil dórský sloup v popředí.
(Mgr. Jakub Synecký, září 2016 - příspěvek pro připravovanou knihu Malované opony divadel českých zemí II)
Současné užití:
Sbírka Národního muzea Praha, Česká republika, H6D-7278 / - S-VII a- 7 g -
Majitel/umístění:
Národní muzeum
Národní muzeum
Fyzický stav:
neexistuje, dokumentována
Tematická skupina:
scénografie představení
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.