Jeviště putujícího loutkáře Václava Kopeckého, opona Rodina okouzlená krásou domova, autor Jindřich Boška, konec 40. let 20. stol., Moravské zemské muzeum Brno
Zdroj: Moravské zemské muzeum Brno, PhDr. Jaroslav Blecha, ředitel Uměnovědného muzea, vedoucí Oddělení dějin divadla (2016).
Jeviště putujícího loutkáře Václava Kopeckého (1914-1980), proscénium s malovanou oponou od Jindřicha Bošky, konec 40. let 20. stol.
Zdroj: Moravské zemské muzeum Brno, PhDr. Jaroslav Blecha, ředitel Uměnovědného muzea, vedoucí Oddělení dějin divadla (2016).
Jeviště putujícího loutkáře Václava Kopeckého (1914-1980), proscénium s malovanou oponou od Jindřicha Bošky, konec 40. let 20. stol.
Zdroj: Moravské zemské muzeum Brno, PhDr. Jaroslav Blecha, ředitel Uměnovědného muzea, vedoucí Oddělení dějin divadla (2016).
HORÁK, Jan, K. a BOŠKA, Jindřich ml., Malíři Boškové, OÚ Vlachovo Březí, 2006, s. 31
Zdroj: OÚ Chlumany Foto Jiří Němec listopad 2014
Boškové, výstava v Prachaticích, 2014, zahájení výstavy, Lenka Šaldová
Zdroj: http://www.nm.cz/Historicke-muzeum/Vystavy-HM/Maliri-Boskove-z-Vlachova-Brezi.html
Jeviště putujícího loutkáře Václava Kopeckého (1914-1980)
Zdroj: Moravské zemské muzeum Brno, PhDr. Jaroslav Blecha, ředitel Uměnovědného muzea, vedoucí Oddělení dějin divadla (2016).
Jeviště putujícího loutkáře Václava Kopeckého, proscénium s oponou Rodina okouzlená krásou domova, autor opony Jindřich Boška, konec 40. let 20. stol., Moravské zemské muzeum Brno
Autor: Jindřich Boška
Vročení: konec 40. let 20. stol.
Opona zarámovaná do kulis vytvářejících přenosné proscénium loutkového divadla. Téma zobrazené na oponě: Rodina okouzlená krásou domova (Karlštejn, Hradčany, Říp). Na spodní části opony nápis: V Čechách byl, jest a bude vždy domov můj. Na oponě vlevo dole verše hymny: Kde domov můj? / kde domov můj? / voda hučí po lučinách / bory šumí po skalinách. Vpravo dole verše písně: Čechy krásné Čechy mé! / duše má se slouhou pne / kde ty vaše hory jsou / zasnoubeny s oblohou.
Horní část portálu: Kašpárek a defilé 16 loutek nebo v proměně 6 medailonů rodiny Kopeckých se jmény, roky a místy narození a úmrtí (zleva Matěj Kopecký, * 1775 Praha, † 1847 Koloděje / Václav Kopecký, * 1871 Mirotice, †1871 Volyně / Arnoštka Kopecká, * 1842 Mirotice, † 1914 Březnice / Jindřich Kopecký, * 1846 Plzeň, † 1927 Budějovice / Karel Kopecký, * 1876 Hluboká, † 1953 Temešvár / Antonín Kopecký, * 1892 Zajecov, † 1953 Mirotice).
Postranice: mezi sloupy moravský a český znak, vlevo jinoch s loutnou, vpravo dívka s kyticí nebo v proměně na levé straně medailon Karla IV., otce vlasti s letopočty 1316-1378 a s textem "Svému národu a věkům příštím založil jsem vysoké učení pražské pro povznesení svého království, aby bylo v úctě celé Evropy." a vedle medailon Krále Jiřího z Poděbrad s letopočty 1420-1471 a s textem "Slavní rekové ne válkou, ne rozbroji, ale mírem posílíte svoji drahou Čechii." Pod oběma medailony a připojenými texty je větším písmem nápis "Děti! Nedychtěte po cizině neznáte-li krásy své české země. Václav Kopecký loutkář". Pod nápisem je český lev s královskou korunou na hlavě a držící praporec s orlicí, po stranách má na poduškách korunovační klenoty (Svatováclavskou korunu a jablko). Na pravé straně proscénia je vlevo medailon Jana Husa s místy a letopočty narození a úmrtí (Husinec 1369 - v Kostnici 1415), vedle medailon Jana Žižky (1360 Trocnov - Přibyslav 1424. Pod medailonem J. Husa je text "Pro pravdu jsem byl upálen, pro pravdu rád jsem trpěl, by v klatbě pro mne nebyl král a moji věrní Čechové." Pod medailonem J. Žižky pak text " Hoj, bratři moji, na množství nepřátel nehleďte a palcátem zrádné lebky tepejte!" A opět pod tím nápis většími písmeny: "Jste-li české matky děti milujte je a její rodnou zem nikdy nezrazujte! Václav Kopecký loutkář" (pozn. vkladatele: texty z proscénia jsou citovány bez gramatických úprav). I na pravé straně proscénia je ve spodní části namalován lev s královskou korunou na hlavě, vlevo od něj je moravský a vpravo český znak.
V dolní části jsou tři medailony: Mikoláše Alše, Matěje Kopeckého a Josefa Kajetána Tyla. Všechny medailony a texty na proscéniu jsou zdobeny lidovými ornamenty.
Tvorbou Jana a Jindřicha Bošky se zabývala kurátorka výstavy v Prachaticích Lenka Šaldová (div.odd. Národního muzea).
---
Opona (resp. celé proscénium) pochází z pozůstalosti marionetáře Václava Kopeckého (1914-1980) z Brna. Byl synem Karla Kopeckého (1876-1953) a v inventáři jeho divadla se dochovala také řada věcí (loutek a prospektů) z otcova divadla. Nové proscénium (celé měřilo 780 x 370 cm) a oponu si nechal u Jindřicha Bošky (1882-1957) vymalovat až koncem čtyřicátých let, poté, co se osamostatnil (1946). Jedná se o malbu temperou na plátně. Uloženo: Moravské zemské muzeum, Oddělení dějin divadla.
(PhDr. Jaroslav Blecha, 17. 8. 2016)
---
Loutkářem, který jako jediný provozoval u nás kočovné marionetové divadlo až do 70. let 20. století, byl Václav Kopecký (1914-1980). Jeho otec Karel Kopecký (1876-1953) byl pravnukem legendárního obrozeneckého loutkáře Matěje Kopeckého, společně se svým bratrem Karlem Kopeckým (nar. 1904) tak Václav Kopecký přestavoval pátou generaci tohoto rozvětveného loutkářského rodu. Od mládí získával při putovaní s otcem po celých Čechách a Moravě loutkářské zkušenosti, samostatně začal loutkařit v roce 1946 a houževnatě se snažil udržet své divadlo v provozu i navzdory snaze úřadů zlikvidovat kočovné marionetáře jako nežádoucí soukromé podnikatele. První zákaz činnosti obdržel v roce 1959, později se mu podařilo získat ještě povolení pro léta 1971-1975. Koncem 70. let byl pro své politické názory 14 měsíců vězněn a krátce po propuštění zemřel.
Po svém osamostatnění v roce 1946 působil na Moravě. Ovlivněn svým otcem, zejména jeho vlastenectvím a snahou zachovat rodinnou loutkářskou tradici (sbíral rodinné dokumenty, texty tradičních loutkových her, na jeho popud namaloval v roce 1904 Mikoláš Aleš fiktivní portrét Matěje Kopeckého) nechal si koncem 40. let namalovat od Jindřicha Boška (1893-1964) z Vlachova Březí novou oponu a portál jako částečnou repliku opony a portálu svého otce. Podobně jako na oponě Karla Kopeckého je i na této oponě, orámované bohatými draperiemi, vyobrazena Rodina okouzlena krásou domova. V popředí je namalován klečící otec s houslemi v ruce a matka držící malou dcerku jak se kochají českou krajinou, kterou zde symbolicky představují náznaky Karlštejna, Prahy a Řípu. Pod postavami jsou verše české hymny a básně Čechy krásné Čechy mé! Na obou oponách je ve spodní části stejný nápis: V Čechách byl jest a bude vždy domov můj. Zatím co opony jsou si podobné, značně pozměněn byl portál. Na portálu Karla Kopeckého jsou ve vrchní části figurky Kašpárka a známých loutek, na portálu jeho syna jsou pod nadpisem „Byli jsme a budem zas – všechny naše kroky musí vésti láska k národu a jeho štěstí“ vyobrazeni přední členové rodu Kopeckých: zakladatel rodu Matěj Kopecký, jeho syn Václav Kopecký, vnučka Arnoštka Kopecká, její bratr Jindřich Kopecký, Václavův otec Karel Kopecký a jeho bratranec, loutkář legionář Antonín Kopecký (u každého jsou uvedena životní data, i když někdy nepřesná). Ve spodní části Václavově portálu zůstaly jako na otcově portálu portréty Mikoláše Alše, Matěj Kopeckého a Josefa Kajetána Tyla, avšak zcela nečekané je řešení výmalby postranic. Vlevo, kde na původním otcově portálu byl jinoch s loutnou, umístnil J. Boška, zcela jistě na přání Václava Kopeckého, medailon Karla IV. otce vlasti s textem: „Svému národu a věkům příštím založil jsem vysoké učení pražské pro povznesení svého království, aby bylo v úctě celé Evropy“ a medailon Krále Jiřího z Poděbrad doprovázený textem: „Slavní rekové ne válkou, ne rozbroji, ale mírem posílíte svoji drahou Čechii.“ Pod oběma medailony je výrazným písmem proklamace: „Děti! Nedychtěte po cizině neznáte-li krásy své české země. Václav Kopecký loutkář. Na pravé postranici jsou místo dívky s kyticí vyobrazení Jan Hus s textem: „Pro pravdu jsem byl upálen, pro pravdu rád jsem trpěl, by v klatbě pro mne nebyl král a moji věrní Čechové“ a Jan Žižka s doprovodním textem: „Hoj, bratři moji, na množství nepřátel nehleďte a palcátem zrádné lebky tepejte!“ Medailony jsou ještě doplněny na obou stranách lvem s královskou korunou, zleva i s korunovačními klenoty, vpravo s českým a moravským znakem. Celé toto ojedinělé řešení portálu Václava Kopeckého, které nemá obdobu u jiných loutkářů, především jeho apelativnost, vyjadřovalo nejen jeho hluboké vlastenecké cítění, ale i jeho vnitřní roztrpčení z nutnosti bojovat o osud svého divadla a jeho narůstající obavy z našeho poválečného vývoje. Jeho pozůstalost, včetně portálu a opony je uložena ve sbírkách Moravského zemského muzea v Brně
(doc. Mgr. Alice Dubská, CSc., srpen 2016 - příspěvek pro připravovanou knihu Malované opony divadel českých zemí II)
Horní část portálu: Kašpárek a defilé 16 loutek nebo v proměně 6 medailonů rodiny Kopeckých se jmény, roky a místy narození a úmrtí (zleva Matěj Kopecký, * 1775 Praha, † 1847 Koloděje / Václav Kopecký, * 1871 Mirotice, †1871 Volyně / Arnoštka Kopecká, * 1842 Mirotice, † 1914 Březnice / Jindřich Kopecký, * 1846 Plzeň, † 1927 Budějovice / Karel Kopecký, * 1876 Hluboká, † 1953 Temešvár / Antonín Kopecký, * 1892 Zajecov, † 1953 Mirotice).
Postranice: mezi sloupy moravský a český znak, vlevo jinoch s loutnou, vpravo dívka s kyticí nebo v proměně na levé straně medailon Karla IV., otce vlasti s letopočty 1316-1378 a s textem "Svému národu a věkům příštím založil jsem vysoké učení pražské pro povznesení svého království, aby bylo v úctě celé Evropy." a vedle medailon Krále Jiřího z Poděbrad s letopočty 1420-1471 a s textem "Slavní rekové ne válkou, ne rozbroji, ale mírem posílíte svoji drahou Čechii." Pod oběma medailony a připojenými texty je větším písmem nápis "Děti! Nedychtěte po cizině neznáte-li krásy své české země. Václav Kopecký loutkář". Pod nápisem je český lev s královskou korunou na hlavě a držící praporec s orlicí, po stranách má na poduškách korunovační klenoty (Svatováclavskou korunu a jablko). Na pravé straně proscénia je vlevo medailon Jana Husa s místy a letopočty narození a úmrtí (Husinec 1369 - v Kostnici 1415), vedle medailon Jana Žižky (1360 Trocnov - Přibyslav 1424. Pod medailonem J. Husa je text "Pro pravdu jsem byl upálen, pro pravdu rád jsem trpěl, by v klatbě pro mne nebyl král a moji věrní Čechové." Pod medailonem J. Žižky pak text " Hoj, bratři moji, na množství nepřátel nehleďte a palcátem zrádné lebky tepejte!" A opět pod tím nápis většími písmeny: "Jste-li české matky děti milujte je a její rodnou zem nikdy nezrazujte! Václav Kopecký loutkář" (pozn. vkladatele: texty z proscénia jsou citovány bez gramatických úprav). I na pravé straně proscénia je ve spodní části namalován lev s královskou korunou na hlavě, vlevo od něj je moravský a vpravo český znak.
V dolní části jsou tři medailony: Mikoláše Alše, Matěje Kopeckého a Josefa Kajetána Tyla. Všechny medailony a texty na proscéniu jsou zdobeny lidovými ornamenty.
Tvorbou Jana a Jindřicha Bošky se zabývala kurátorka výstavy v Prachaticích Lenka Šaldová (div.odd. Národního muzea).
---
Opona (resp. celé proscénium) pochází z pozůstalosti marionetáře Václava Kopeckého (1914-1980) z Brna. Byl synem Karla Kopeckého (1876-1953) a v inventáři jeho divadla se dochovala také řada věcí (loutek a prospektů) z otcova divadla. Nové proscénium (celé měřilo 780 x 370 cm) a oponu si nechal u Jindřicha Bošky (1882-1957) vymalovat až koncem čtyřicátých let, poté, co se osamostatnil (1946). Jedná se o malbu temperou na plátně. Uloženo: Moravské zemské muzeum, Oddělení dějin divadla.
(PhDr. Jaroslav Blecha, 17. 8. 2016)
---
Loutkářem, který jako jediný provozoval u nás kočovné marionetové divadlo až do 70. let 20. století, byl Václav Kopecký (1914-1980). Jeho otec Karel Kopecký (1876-1953) byl pravnukem legendárního obrozeneckého loutkáře Matěje Kopeckého, společně se svým bratrem Karlem Kopeckým (nar. 1904) tak Václav Kopecký přestavoval pátou generaci tohoto rozvětveného loutkářského rodu. Od mládí získával při putovaní s otcem po celých Čechách a Moravě loutkářské zkušenosti, samostatně začal loutkařit v roce 1946 a houževnatě se snažil udržet své divadlo v provozu i navzdory snaze úřadů zlikvidovat kočovné marionetáře jako nežádoucí soukromé podnikatele. První zákaz činnosti obdržel v roce 1959, později se mu podařilo získat ještě povolení pro léta 1971-1975. Koncem 70. let byl pro své politické názory 14 měsíců vězněn a krátce po propuštění zemřel.
Po svém osamostatnění v roce 1946 působil na Moravě. Ovlivněn svým otcem, zejména jeho vlastenectvím a snahou zachovat rodinnou loutkářskou tradici (sbíral rodinné dokumenty, texty tradičních loutkových her, na jeho popud namaloval v roce 1904 Mikoláš Aleš fiktivní portrét Matěje Kopeckého) nechal si koncem 40. let namalovat od Jindřicha Boška (1893-1964) z Vlachova Březí novou oponu a portál jako částečnou repliku opony a portálu svého otce. Podobně jako na oponě Karla Kopeckého je i na této oponě, orámované bohatými draperiemi, vyobrazena Rodina okouzlena krásou domova. V popředí je namalován klečící otec s houslemi v ruce a matka držící malou dcerku jak se kochají českou krajinou, kterou zde symbolicky představují náznaky Karlštejna, Prahy a Řípu. Pod postavami jsou verše české hymny a básně Čechy krásné Čechy mé! Na obou oponách je ve spodní části stejný nápis: V Čechách byl jest a bude vždy domov můj. Zatím co opony jsou si podobné, značně pozměněn byl portál. Na portálu Karla Kopeckého jsou ve vrchní části figurky Kašpárka a známých loutek, na portálu jeho syna jsou pod nadpisem „Byli jsme a budem zas – všechny naše kroky musí vésti láska k národu a jeho štěstí“ vyobrazeni přední členové rodu Kopeckých: zakladatel rodu Matěj Kopecký, jeho syn Václav Kopecký, vnučka Arnoštka Kopecká, její bratr Jindřich Kopecký, Václavův otec Karel Kopecký a jeho bratranec, loutkář legionář Antonín Kopecký (u každého jsou uvedena životní data, i když někdy nepřesná). Ve spodní části Václavově portálu zůstaly jako na otcově portálu portréty Mikoláše Alše, Matěj Kopeckého a Josefa Kajetána Tyla, avšak zcela nečekané je řešení výmalby postranic. Vlevo, kde na původním otcově portálu byl jinoch s loutnou, umístnil J. Boška, zcela jistě na přání Václava Kopeckého, medailon Karla IV. otce vlasti s textem: „Svému národu a věkům příštím založil jsem vysoké učení pražské pro povznesení svého království, aby bylo v úctě celé Evropy“ a medailon Krále Jiřího z Poděbrad doprovázený textem: „Slavní rekové ne válkou, ne rozbroji, ale mírem posílíte svoji drahou Čechii.“ Pod oběma medailony je výrazným písmem proklamace: „Děti! Nedychtěte po cizině neznáte-li krásy své české země. Václav Kopecký loutkář. Na pravé postranici jsou místo dívky s kyticí vyobrazení Jan Hus s textem: „Pro pravdu jsem byl upálen, pro pravdu rád jsem trpěl, by v klatbě pro mne nebyl král a moji věrní Čechové“ a Jan Žižka s doprovodním textem: „Hoj, bratři moji, na množství nepřátel nehleďte a palcátem zrádné lebky tepejte!“ Medailony jsou ještě doplněny na obou stranách lvem s královskou korunou, zleva i s korunovačními klenoty, vpravo s českým a moravským znakem. Celé toto ojedinělé řešení portálu Václava Kopeckého, které nemá obdobu u jiných loutkářů, především jeho apelativnost, vyjadřovalo nejen jeho hluboké vlastenecké cítění, ale i jeho vnitřní roztrpčení z nutnosti bojovat o osud svého divadla a jeho narůstající obavy z našeho poválečného vývoje. Jeho pozůstalost, včetně portálu a opony je uložena ve sbírkách Moravského zemského muzea v Brně
(doc. Mgr. Alice Dubská, CSc., srpen 2016 - příspěvek pro připravovanou knihu Malované opony divadel českých zemí II)
Bibliografie:
HORÁK, Jan, K. a BOŠKA, Jindřich ml., Malíři Boškové, OÚ Vlachovo Březí, 2006, s. 31
Výstavy:
Prachatice, Malíři Boškové z Vlachova Březí, 2. 4. 2014-25. 5. 2014
Historické užití:
Jeviště putujícího loutkáře Václava Kopeckého (1914-1980) z Brna, syna Karla Kopeckého (1876-1953).
Majitel/umístění:
Moravské zemské muzeum Brno
Moravské zemské muzeum Brno
Fyzický stav:
existuje, uložena v depozitáři
Tematická skupina:
Alegorie obecné
Informátoři:
PhDr. Jaroslav Blecha, ředitel Uměnovědného muzea, vedoucí Oddělení dějin divadla, Moravské zemské muzeum Brno
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.