Hory Matky Boží, jeviště Sdružení katolické mládeže Orel, opona Život a utrpení sv. Václava, autor František Podsedník, 1927, Muzeum Hor Matky Boží

Život a utrpení sv. Václava

V červenci 2014 Bohumil Kopp, majitel čp. 2, při bourání stodoly objevil mimo jiné předměty i oponu zdejšího divadla. Byla srolovaná a je výborně zachovalá. Rozhodl se ji poskytnout zdejšímu Muzeu Hor Matky Boží. Správkyně Muzea paní Bursová oponu očistila suchým hadrem, v Muzeu uvolnila jednu stěnu a p. Löffelmann upevnil konzoly na zavěšení. Je umístěna z druhé strany zdi, na které již visí opona spolku Tyl, popsaná mj. v knize Malované opony divadel českých zemí, str. 288-289. V sobotu 9.8. 2014 během pouti byla opona slavnostně představena veřejnosti.
Pravděpodobně byla užívána na jevišti v domě čp. 3 "U Sládků". Paní Dražková, která v domě žije, pamatuje že tam Orel hrával divadlo.
(Petr Kopp, 2014)

2014 Popisek k oponě, umístěný u opony v Muzeu (viz Obrázky), informaci doplňuje:
Podle zápisu ve farní kronice (s. 316–318) opona byla součástí jeviště divadla Sdružení katolické mládeže, které jeviště dalo zhotovit v roce 1927. Oponu “plátno“ a kulisy k tomuto jevišti zhotovil (maloval malíř ze Sušice pan František Podsedník za cenu 2 100 Kč. Součástí jeviště jsou také namalovaná „kamna“.
Z farního věstníku se dovídáme, že první představení na novém jevišti bylo sehráno 25. září 1927 o slavnosti svěcení kostelních zvonů a jmenovalo se „Chrt“ a konalo se „V pivovaře“ tj. U Sládků.
Na zhotovení jeviště se finančně podílelo mnoho dárců. V kronice jsou uvedeni tito: baron Jiří Schreiner z Horního Staňkova, Kongregace bratří Nejsv, svátosti, farář Antonín Tuháček, rolník František Kotál z Černé, příspěvky kat. spolku Orel.
Od roku 1927 do roku 1937 bylo sehráno 20 titulů. Činnost spolku byla ukončena na příkaz německých úřadů 10. 2. 1942.
Připojen je znak Orla (na oponě není zobrazen JV).
Poznámka k malbě:
Ústřední postavou je kníže sv. Václav. Malíř zřejmě použil jako předlohu obrázek sv. Václava z knihy Život a utrpení sv. Václava od PhDr. K. Stejskala a prof. PhDr. Eduarda Petrů (1897).
Muž s pouty a rýčem je pravděpodobně sv. Václav. Jako jinoch vykonával všechny práce jako tehdy v 10. století lidé, nesvobodní.
Symbol „pouta“ porovnání ( nakresleny jsou dva v podstatě shodné obrázky hlavy se svatozáří JV):
Sv. Václav (kniha s. 8): Podle uvedené knihy Václav pracoval na vinici, pracoval na vinici, obdělával pole, mlátil obilí, dělal dříví a jiné práce.

2014 Jiří Valenta, spojuje výklad tématu opony s významnou událostí z dějin obce:
Autor zvolil téma spojené s historickou událostí, udělením privilegia krále Ludvíka Jagellonského z roku 1522, kdy byly Hory Matky Boží povýšeny na "královské horní město". Svatozář, která vede k domněnce, že jde o světce, je asi sluncem, vycházejícím nad krajinou, jejímuž lidu Ludvík Jagellonský přináší svým privilegiem symbolicky chléb, privilegium je zobrazeno v rukou mnicha – písaře. V obraze horníka vidí autor naději v roztržení okovů. A nad tím vším vidina Hradčan jako symbol svobody a královské moci. Autor opony velmi působivě využil inspirací z různých dobově slavných obrazů a poskládal je k zobrazení významné události pro historii místa.

---

Hornické městečko Hory Matky Boží u Velhartic se dnes může pochlubit hned dvěma zachovanými oponami. Opona, nalezená shodou náhod v roce 2014, patřila k jevišti v domě čp. 3 U Sládků, kde hrávalo Sdružení katolické mládeže Orel. Stejně jako starší opona s pohledem na město je dnes umístěna v muzeu.
Podle zápisu ve farní kronice pro ně namaloval oponu a dekorace v roce 1927 František Podsedník z nedaleké Sušice. Opona o rozměrech 500 x 230 cm zobrazuje sv. Václava, který na mezi nabízí shromážděným lidem chléb. Místní zdroj uvádí, že konkrétní předlohou by mohla být ilustrace ke knize Život a utrpení sv. Václava od K. Stejskala a E. Petrů z roku 1897. To bohužel nebylo možné ověřit, ale použití nějaké podobné předlohy je stejně, jako v jiných podobných případech, velmi pravděpodobné. K navržené odlišné interpretaci opony (Jiří Valenta) jako zobrazení udělení městských práv v roce 1522 není pravděpodobně důvod. Kromě podoby odpovídající desítkám jiných zobrazení sv. Václava svědčí pro světeckou tematiku i to, že opona vznikla pro katolický spolek.
Malířské provedení opony je velmi nesmělé. O autorovi opony nic dalšího nevíme, ale pokud byl profesionál, předvedl alespoň v tomto díle jen velmi průměrný výkon. Figurální výjev, evidentně závislý na předloze, lemuje obligátní rozhrnutá draperie.

(Mgr. Jiří Bláha, září 2016 - příspěvek pro připravovanou knihu Malované opony divadel českých zemí II)
STROTZER, Milan (ed.): Malované opony divadel českých zemí II. Praha, NIPOS 2017. Komentář Jiří Bláha, s. 72-73.

STROTZER, Milan (ed.): Malované opony divadel českých zemí II. Praha, NIPOS 2017. Komentář Jiří Bláha, s. 72-73.

jeviště Sdružení katolické mládeže Orel

2014 nalezena, součást expozice místního muzea

Petr Kopp