Lezník, jeviště Ochotnického kroužku Vrchlický, opona Oldřich a Božena, autor František Martinů, 1926, v soukromém vlastnictví
Autor: František Martinů z Poličky
Rozměr: 340 x 235 cm
Vročení: 1926
Silně poškozená opona Ochotnického kroužku "Vrchlický" v Lezníku, výjev z historie "setkání knížete Oldřicha s Boženou" z roku 1926, tedy z doby, kdy se přestavovalo jeviště. Zřejmě nahradila zachovalejší oponu Svornost (viz).
Ve výroční zprávě za rok 1926, zapsané v knize protokolů Kroužku divadelních ochotníků „Vrchlický“ v Lezníku, čteme: „ … Tak s hotovým jměním as 1 500 Kč započato s přestavbou. Usnešeno svorně jeviště na každou stranu rozšířiti skorem o 1 m a do hloubky o 1 prkno a podlaha poněkud snížena. Čelo jeviště po stranách opony nese znaky zemí Čsl. republiky. Jedině obraz na oponu nedal se rozřešiti ve schůzi výborové, svolána tudíž mimořádná valná hromada na den 24. února 1926, na které usnešeno starý obraz malovaný na původní oponu p. říd. uč. Václavem Mimrou původním to zakladatelem, režisérem a neúnavným pracovníkem na poli ochotnickém zrušiti. Odhlasováno na oponu novou vymalovati obraz z historie ,setkání knížete Oldřicha s Boženou´. A tak zadána práce obrazu p. Martinovi v Poličce. Výsledek, to jest, hotový obraz nebyl přijat s kritikou právě příznivou. Mám však za to, že obraz takový jako jest tento, kdyby byl tak proveden, že by každému oku lahodil a byla v něm jak se říká ,vložena duše´, bychom asi financovat nechtěli. … ” (Pro DČAD poskytl Josef Kopecký 1. 1. 2017)
---
Oponu pro ochotnický kroužek Vrchlický v Lezníku na Svitavsku namaloval František Martinů z Poličky (1873-1946), významná osobnost ochotnického dění v Poličce. Opona vznikla roku 1926 a dochované torzo má rozměry 340 x 235 cm. Vlevo je část uříznutá, místy v ploše malby jsou vypadlé kusy plátna. Příběh Oldřicha a Boženy je namalovaný realisticky do pole lemovaného bílou jednoduchou prolamovanou kartuší na tmavočerveném podkladu. Scénu malíř řešil originálně, i když určité inspirace, především J. Mathauserem, jsou patrné. Ve středu kompozice je dub, o kterém je řeč v Hájkově kronice, a jenž je stále k vidění na Peruci, údajném místě, kde se tato legendární epizoda odehrála. Vlevo lovecká družina Oldřichova, vpravo dívky kolem Boženy. Právě ženská polovina opony utrpěla v průběhu času nejvíce a dává jen tušit, jaké se zde skrývají půvaby.
(Akad. malíř Václav Zoubek, srpen 2016 - příspěvek pro připravovanou knihu Malované opony divadel českých zemí II)
STROTZER, Milan (ed.) Malované opony divadel českých zemí II. Praha, NIPOS 2017. Komentář Václav Zoubek, s. 112-113.
Ve výroční zprávě za rok 1926, zapsané v knize protokolů Kroužku divadelních ochotníků „Vrchlický“ v Lezníku, čteme: „ … Tak s hotovým jměním as 1 500 Kč započato s přestavbou. Usnešeno svorně jeviště na každou stranu rozšířiti skorem o 1 m a do hloubky o 1 prkno a podlaha poněkud snížena. Čelo jeviště po stranách opony nese znaky zemí Čsl. republiky. Jedině obraz na oponu nedal se rozřešiti ve schůzi výborové, svolána tudíž mimořádná valná hromada na den 24. února 1926, na které usnešeno starý obraz malovaný na původní oponu p. říd. uč. Václavem Mimrou původním to zakladatelem, režisérem a neúnavným pracovníkem na poli ochotnickém zrušiti. Odhlasováno na oponu novou vymalovati obraz z historie ,setkání knížete Oldřicha s Boženou´. A tak zadána práce obrazu p. Martinovi v Poličce. Výsledek, to jest, hotový obraz nebyl přijat s kritikou právě příznivou. Mám však za to, že obraz takový jako jest tento, kdyby byl tak proveden, že by každému oku lahodil a byla v něm jak se říká ,vložena duše´, bychom asi financovat nechtěli. … ” (Pro DČAD poskytl Josef Kopecký 1. 1. 2017)
---
Oponu pro ochotnický kroužek Vrchlický v Lezníku na Svitavsku namaloval František Martinů z Poličky (1873-1946), významná osobnost ochotnického dění v Poličce. Opona vznikla roku 1926 a dochované torzo má rozměry 340 x 235 cm. Vlevo je část uříznutá, místy v ploše malby jsou vypadlé kusy plátna. Příběh Oldřicha a Boženy je namalovaný realisticky do pole lemovaného bílou jednoduchou prolamovanou kartuší na tmavočerveném podkladu. Scénu malíř řešil originálně, i když určité inspirace, především J. Mathauserem, jsou patrné. Ve středu kompozice je dub, o kterém je řeč v Hájkově kronice, a jenž je stále k vidění na Peruci, údajném místě, kde se tato legendární epizoda odehrála. Vlevo lovecká družina Oldřichova, vpravo dívky kolem Boženy. Právě ženská polovina opony utrpěla v průběhu času nejvíce a dává jen tušit, jaké se zde skrývají půvaby.
(Akad. malíř Václav Zoubek, srpen 2016 - příspěvek pro připravovanou knihu Malované opony divadel českých zemí II)
STROTZER, Milan (ed.) Malované opony divadel českých zemí II. Praha, NIPOS 2017. Komentář Václav Zoubek, s. 112-113.
Majitel/umístění:
Majitel hodlá oponu umístit do depozitáře Městského muzea a galerie v Poličce a usiluje o její restaurování.
Majitel hodlá oponu umístit do depozitáře Městského muzea a galerie v Poličce a usiluje o její restaurování.
Fyzický stav:
existuje, v soukromém vlastnictví
fyzický stav nutné restaurování
fyzický stav nutné restaurování
Tematická skupina:
Česká historie
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.