Litomyšl, sál U černého orla, divadlo do 1884, kolorovaná kresba
Zdroj: Regionální muzeum v Litomyšli, Inv. číslo 19S-E-1/55
Litomyšl, hospoda U černého orla, divadlo do 1884, kolorovaná kresba
Zdroj: Regionální muzeum v Litomyšli, Inv. číslo 19S-E-1/54
Litomyšl, sál v hospodě U černého orla, opona, výřez z kolorované kresby
Zdroj: Regionální muzeum v Litomyšli, Inv. číslo 19S-E-1/55
Litomyšl, Divadlo U černého orla, opona s pohledem na náměstí a zámek, autor neznámý, 1836 a později, nezvěstná, doložená kresbou Quida Šimka, Regionální muzeum v Litomyšli
Autor: Neznámý
Vročení: asi 1856
Divadlo U černého orla založeno 1856. Pravděpodobný vznik opony.
Kresba je z 20. let 20. století. Autor Q. Šimek (1857–1933) asi zachytil vzpomínku na oponu. Její osudy jsou zatím neznámy.
ŠIMEK, Quido 1921-1933 : Z cyklu Litomyšl před 50 lety (1870), s. 48A.
(pseudonym:Jeremiáš Okurka)
(1857 - 1933)
Litomyšlský kupec, sběratel, muzejník, soukromý kronikář, insitní malíř a velký humorista, jehož životní dílo, zejména kronikářské a malířské, se stalo neocenitelným pramenem pro poznání každodennosti jeho doby. Svým odkazem, v mnoha ohledech srovnatelným s dílem dobrušského řemeslníka Aloise Beera, Šimek zcela zásadně obohatil nejen historickou paměť svého rodného města, ale také kupeckého stavu, jehož příslušníkem byl po celý život.
---
Nezvěstná opona anonymního autora namalovaná v roce 1836 (a možná později) pro jeviště sálu v hostinci U Černého orla v Litomyšli je doložena kolorovanou kresbou Quida Šimka z cyklu Litomyšl před 50 lety (1870), pořízeného v letech 1921-1933. Kresba je uložena v Regionálním muzeu v Litomyšli, fond Sbírka Q. Šimka, inv. č. 19S-E-1/55.
Popis pod kresbou: Divadlo u „Černého Orla.“ Opona s pohledem na město (rynk dolní se zámkem), lože na obou stranách, těm říkalo se „komůrky.“ Ceny: komůrka 1 zl 20 kr (2 K 40 h), Iní místo 35 krejcarů, IIhé místo 26 krejc (52 hal), parter 20 kr. Stání 10 krejc. Zrušeno 1884.
Litomyšlský kupec, sběratel, malíř a spisovatel Quido Šimek (1857–1933) zasvětil velkou část svého díla historii svého rodného města. Série dokumentárních záběrů mizejících pamětihodností i výjevů z každodenního městského života Litomyšl před 50 lety (1870) vznikala během celých 20. let. Mezi kresbami najdeme i pohled do sálu v hostinci U Černého orla, kde bylo v polovině 30. let 19. století vybudováno divadlo.
Impulsem pro divadelní činnost litomyšlských občanů mohla být tehdy představení v zámeckém divadle, které po delší pauze obnovilo po polovině 20. let svou činnost a kam byla na polosoukromá představení hrabat Waldstein-Wartembergů a jejich přátel zvána i městská honorace. Sbírku na divadlo organizovala manželka purkmistra Jana Rollera a v roce 1835 bylo ve starším sále v hostinci U Černého orla vybudováno stálé jeviště. Po shromáždění dalších prostředků bylo divadlo ještě v roce 1838 upravováno, mimo jiné i vestavbou galerie s lóžemi (těch mělo být 19).
V literatuře je možné nalézt informaci o tom, že kulisy a oponu do divadla maloval „později“ Jarolím Štantejský (1832–1899). Rodák z Ústí nad Orlicí však působil v Litomyšli až od 60. let a v roce 1873 nebo později pracoval na dekoracích pro jeviště v sále na Karlově; pokud tedy maloval dekorace už do sálu k Orlovi, bylo to zřejmě doplnění starších dekorací po oživení divadelní činnosti v roce 1862. O autorovi možné starší opony pro sál u Orla zatím nemáme žádnou zprávu.
Kresba zachycuje oponu s pohledem na dolní část litomyšlského náměstí a se zámkem a piaristickým gymnáziem (dnešní muzeum) na kopci nad ním. Šimkovy kresebné rekonstrukce vznikaly s využitím starších podkladů a vzpomínek pamětníků a tam, kde tyto podklady chyběly, i s velkou dávkou fantazie. Jeho představu o oponě je tedy bez dalších dokladů o její podobě potřeba brát s určitou rezervou.
V roce 1862 se ustavila nová litomyšlská ochotnická jednota, tentokrát převážně českojazyčná. Přestože v prvních letech své činnosti hrála stále ještě U Černého orla, starý sál už nevyhovoval a pro divadlo bylo nutné hledat jiné prostory. Plány na postavení nové budovy na Olivetské hoře se brzo ukázaly být příliš ambiciózní a v roce 1864 odeslali ochotníci první z řady žádostí o povolení představení v divadle v teď už thurn-taxiském zámku, kde pak vystupovali s přestávkami několik desetiletí. V roce 1873 si také zařídili nové jeviště v sále na Karlově – na místě, kde pak na začátku 20. století vyroste reprezentativní městské divadlo, Smetanův dům.
Divadlo v hostinci U Černého orla bylo zrušeno v roce 1884 a o osudech jeho vybavení nic nevíme (je možné jen předpokládat, že použitelné části byly využity v sále na Karlově). Hostinec i sál byly několikrát upravovány, ale fungují dodnes – a dodnes se zde příležitostně hraje i divadlo.
(Jiří Bláha, červenec 2016 - příspěvek pro připravovanou knihu Malované opony divadel českých zemí II)
STROTZER, Milan (ed.) Malované opony divadel českých zemí II. Praha, NIPOS 2017. Komentář Jiří Bláha, s.122-123.
Kresba je z 20. let 20. století. Autor Q. Šimek (1857–1933) asi zachytil vzpomínku na oponu. Její osudy jsou zatím neznámy.
ŠIMEK, Quido 1921-1933 : Z cyklu Litomyšl před 50 lety (1870), s. 48A.
(pseudonym:Jeremiáš Okurka)
(1857 - 1933)
Litomyšlský kupec, sběratel, muzejník, soukromý kronikář, insitní malíř a velký humorista, jehož životní dílo, zejména kronikářské a malířské, se stalo neocenitelným pramenem pro poznání každodennosti jeho doby. Svým odkazem, v mnoha ohledech srovnatelným s dílem dobrušského řemeslníka Aloise Beera, Šimek zcela zásadně obohatil nejen historickou paměť svého rodného města, ale také kupeckého stavu, jehož příslušníkem byl po celý život.
---
Nezvěstná opona anonymního autora namalovaná v roce 1836 (a možná později) pro jeviště sálu v hostinci U Černého orla v Litomyšli je doložena kolorovanou kresbou Quida Šimka z cyklu Litomyšl před 50 lety (1870), pořízeného v letech 1921-1933. Kresba je uložena v Regionálním muzeu v Litomyšli, fond Sbírka Q. Šimka, inv. č. 19S-E-1/55.
Popis pod kresbou: Divadlo u „Černého Orla.“ Opona s pohledem na město (rynk dolní se zámkem), lože na obou stranách, těm říkalo se „komůrky.“ Ceny: komůrka 1 zl 20 kr (2 K 40 h), Iní místo 35 krejcarů, IIhé místo 26 krejc (52 hal), parter 20 kr. Stání 10 krejc. Zrušeno 1884.
Litomyšlský kupec, sběratel, malíř a spisovatel Quido Šimek (1857–1933) zasvětil velkou část svého díla historii svého rodného města. Série dokumentárních záběrů mizejících pamětihodností i výjevů z každodenního městského života Litomyšl před 50 lety (1870) vznikala během celých 20. let. Mezi kresbami najdeme i pohled do sálu v hostinci U Černého orla, kde bylo v polovině 30. let 19. století vybudováno divadlo.
Impulsem pro divadelní činnost litomyšlských občanů mohla být tehdy představení v zámeckém divadle, které po delší pauze obnovilo po polovině 20. let svou činnost a kam byla na polosoukromá představení hrabat Waldstein-Wartembergů a jejich přátel zvána i městská honorace. Sbírku na divadlo organizovala manželka purkmistra Jana Rollera a v roce 1835 bylo ve starším sále v hostinci U Černého orla vybudováno stálé jeviště. Po shromáždění dalších prostředků bylo divadlo ještě v roce 1838 upravováno, mimo jiné i vestavbou galerie s lóžemi (těch mělo být 19).
V literatuře je možné nalézt informaci o tom, že kulisy a oponu do divadla maloval „později“ Jarolím Štantejský (1832–1899). Rodák z Ústí nad Orlicí však působil v Litomyšli až od 60. let a v roce 1873 nebo později pracoval na dekoracích pro jeviště v sále na Karlově; pokud tedy maloval dekorace už do sálu k Orlovi, bylo to zřejmě doplnění starších dekorací po oživení divadelní činnosti v roce 1862. O autorovi možné starší opony pro sál u Orla zatím nemáme žádnou zprávu.
Kresba zachycuje oponu s pohledem na dolní část litomyšlského náměstí a se zámkem a piaristickým gymnáziem (dnešní muzeum) na kopci nad ním. Šimkovy kresebné rekonstrukce vznikaly s využitím starších podkladů a vzpomínek pamětníků a tam, kde tyto podklady chyběly, i s velkou dávkou fantazie. Jeho představu o oponě je tedy bez dalších dokladů o její podobě potřeba brát s určitou rezervou.
V roce 1862 se ustavila nová litomyšlská ochotnická jednota, tentokrát převážně českojazyčná. Přestože v prvních letech své činnosti hrála stále ještě U Černého orla, starý sál už nevyhovoval a pro divadlo bylo nutné hledat jiné prostory. Plány na postavení nové budovy na Olivetské hoře se brzo ukázaly být příliš ambiciózní a v roce 1864 odeslali ochotníci první z řady žádostí o povolení představení v divadle v teď už thurn-taxiském zámku, kde pak vystupovali s přestávkami několik desetiletí. V roce 1873 si také zařídili nové jeviště v sále na Karlově – na místě, kde pak na začátku 20. století vyroste reprezentativní městské divadlo, Smetanův dům.
Divadlo v hostinci U Černého orla bylo zrušeno v roce 1884 a o osudech jeho vybavení nic nevíme (je možné jen předpokládat, že použitelné části byly využity v sále na Karlově). Hostinec i sál byly několikrát upravovány, ale fungují dodnes – a dodnes se zde příležitostně hraje i divadlo.
(Jiří Bláha, červenec 2016 - příspěvek pro připravovanou knihu Malované opony divadel českých zemí II)
STROTZER, Milan (ed.) Malované opony divadel českých zemí II. Praha, NIPOS 2017. Komentář Jiří Bláha, s.122-123.
Majitel/umístění:
Majitel kolorované kresby opony Regionální muzeum v Litomyšli, Inv. číslo 19S-E-1/55
Majitel kolorované kresby opony Regionální muzeum v Litomyšli, Inv. číslo 19S-E-1/55
Fyzický stav:
neexistuje, dokumentována
Tematická skupina:
Obrazy měst
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.