Potštejn, pavilon, opona Dvě doby Potštýna, Fr. Ženíšek ml. a Jos. Kočí, před 1902
Zdroj: SEDLÁČEK, Ondřej: PĚT DĚJSTVÍ DIVADELNÍHO A SPOLEČENSKÉHO ŽIVOTA V POTŠTEJNĚ
Potštejn, pavilon s původní oponou.
Zdroj: SEDLÁČEK, Ondřej: PĚT DĚJSTVÍ DIVADELNÍHO A SPOLEČENSKÉHO ŽIVOTA V POTŠTEJNĚ
Potštejn, skupina krojovaných žen - sokolek před pavilonem s oponou, 1914
Zdroj: Zaslal Ondřej Sedláček červen 2010
Potštejn, jubilejní pavilon, opona Dvě doby Potštýna, autoři Fr. Ženíšek ml., Jos. Kočí, 1902, neexistuje, doložena dobovými fotografiemi
Autor: František Ženíšek ml., Josef Kočí
Rozměr: nezachovala se
Vročení: 1899
1899 postaven pavilón Pod lipami, v němž se pak mnoho roků hrálo v létě divadlo.
Pavilon stál Pod Lipami zhruba v místech, kde nyní stojí restaurace. Byl postaven podle projektu architekta Emila Pištěka jako vzpomínka na 50. výročí vlády císaře Františka Josefa I. Slavnostně byl otevřen 23. července 1899 divadelním představením Dvě doby Potštýna, které svému příteli Jarníkovi věnoval Jaroslav Vrchlický. Námět hry byl ztvárněn též na oponě pavilonu, jejímiž autory byli František Ženíšek mladší a Josef Kočí...” (Ondřej Sedláček)
Moderní doba zobrazena ženou v dobovém kostýmu přelomu století vedoucí jízdní kolo, která se na cestě k vidině honosného zámku (Potštejn) potkává s představitelem staré doby, rytířem, odpočívajícím na kameni (?).
Na dekoru strany levé (nová doba) jsou atributy tenisu, na pravé straně znak Šternberků.
---
V Poštejně na okr. Rychnov nad Kněžnou si právem současní divadelníci připomínají svého rodáka Jana Urbana Jarníka (1848-1923), univerzitního profesora románské filologie na české pražské univerzitě, jenž při svých bohatých zájmech nezapomínal ani na rodný kraj. V roce 1882 zakládal potštejnský okrašlovací spolek, stal se jeho předsedou a romantické okolí této obce propagoval tak, že se záhy stalo oblíbeným letoviskem mnoha významných Pražanů z uměleckých kruhů.
V Potštejně už od roku 1860 působila Čtenářsko-ochotnická beseda Orlice. Asi tedy ne náhodou předseda Okrašlovacího spolku připadl na myšlenku oslavit padesát let panování „Jeho Veličenstva, císaře a krále“ Františka Josefa I. vybudováním „Jubilejního pavilonu“ - dřevěného kulturního stánku na břehu Divoké Orlice, v místě Pod Lipami. Pavilon, v němž se pak mnoho roků hrálo v létě divadlo, byl postaven podle návrhu architekta Emila Pištěka a byl slavnostně otevřen 23. července 1899.
Potštejnský okrašlovací spolek ještě v roce 1899 pořádal ve dvoraně Umělecké besedy v Praze akademii ve prospěch jubilejního pavilonu. Jaroslav Vrchlický na Jarníkovu žádost pro ni napsal scénku Dvě doby, která byla k této příležitosti otištěna. Patrně se ovšem nesplnilo profesorovo přání: „aby se nám podařilo poříditi buď zdarma aneb za levný peníz vkusnou oponu a nemusili s věcí tou nadužívati ochoty zdejšího spolku divadelních ochotníků.“ Na oponu už nebyly peníze.
Vlastní a tematicky originální opony se Jubilejní pavilon dočkal tři roky po otevření, v roce 1902. Vytvořila ji dvojice mladých umělců, taktéž zvučných jmen: František Ženíšek ml. (1877-1935) a Josef Kočí (1880-1961). V obraze na oponě, příznačně nazvané Dvě doby Potštýna, byla ztvárněna vstupní scéna Vrchlického kusu a zachycena tehdejší atmosféra i s lehce úsměvným nadhledem pojatá dichotomie mezi „moderní“ a „historizující“ složkou dobového národního vědomí.
(PhDr. Vítězslava Šrámková, září 2016 - příspěvek pro připravovanou knihu Malované opony divadel českých zemí II)
Opona, stejně jako architektura pavilonu, byla stylem a provedením typickým dílem své doby. Reprodukce výjevu na oponě prozrazují silnou inspiraci časopiseckými ilustracemi a dobovou grafikou vůbec, což může být dáno zaměřením jejích autorů, o jejichž další tvorbě pro divadlo zatím nevíme. Nad většinu srovnatelných děl však opona vynikala svou kvalitou, což zvláště zaujme, uvážíme-li její umístění do od počátku spíš provizorní stavby. Neobvyklé bylo i její vtipně zpracované téma.
(Mgr. Jiří Bláha, září 2016 - příspěvek pro připravovanou knihu Malované opony divadel českých zemí II)
Pavilon stál Pod Lipami zhruba v místech, kde nyní stojí restaurace. Byl postaven podle projektu architekta Emila Pištěka jako vzpomínka na 50. výročí vlády císaře Františka Josefa I. Slavnostně byl otevřen 23. července 1899 divadelním představením Dvě doby Potštýna, které svému příteli Jarníkovi věnoval Jaroslav Vrchlický. Námět hry byl ztvárněn též na oponě pavilonu, jejímiž autory byli František Ženíšek mladší a Josef Kočí...” (Ondřej Sedláček)
Moderní doba zobrazena ženou v dobovém kostýmu přelomu století vedoucí jízdní kolo, která se na cestě k vidině honosného zámku (Potštejn) potkává s představitelem staré doby, rytířem, odpočívajícím na kameni (?).
Na dekoru strany levé (nová doba) jsou atributy tenisu, na pravé straně znak Šternberků.
---
V Poštejně na okr. Rychnov nad Kněžnou si právem současní divadelníci připomínají svého rodáka Jana Urbana Jarníka (1848-1923), univerzitního profesora románské filologie na české pražské univerzitě, jenž při svých bohatých zájmech nezapomínal ani na rodný kraj. V roce 1882 zakládal potštejnský okrašlovací spolek, stal se jeho předsedou a romantické okolí této obce propagoval tak, že se záhy stalo oblíbeným letoviskem mnoha významných Pražanů z uměleckých kruhů.
V Potštejně už od roku 1860 působila Čtenářsko-ochotnická beseda Orlice. Asi tedy ne náhodou předseda Okrašlovacího spolku připadl na myšlenku oslavit padesát let panování „Jeho Veličenstva, císaře a krále“ Františka Josefa I. vybudováním „Jubilejního pavilonu“ - dřevěného kulturního stánku na břehu Divoké Orlice, v místě Pod Lipami. Pavilon, v němž se pak mnoho roků hrálo v létě divadlo, byl postaven podle návrhu architekta Emila Pištěka a byl slavnostně otevřen 23. července 1899.
Potštejnský okrašlovací spolek ještě v roce 1899 pořádal ve dvoraně Umělecké besedy v Praze akademii ve prospěch jubilejního pavilonu. Jaroslav Vrchlický na Jarníkovu žádost pro ni napsal scénku Dvě doby, která byla k této příležitosti otištěna. Patrně se ovšem nesplnilo profesorovo přání: „aby se nám podařilo poříditi buď zdarma aneb za levný peníz vkusnou oponu a nemusili s věcí tou nadužívati ochoty zdejšího spolku divadelních ochotníků.“ Na oponu už nebyly peníze.
Vlastní a tematicky originální opony se Jubilejní pavilon dočkal tři roky po otevření, v roce 1902. Vytvořila ji dvojice mladých umělců, taktéž zvučných jmen: František Ženíšek ml. (1877-1935) a Josef Kočí (1880-1961). V obraze na oponě, příznačně nazvané Dvě doby Potštýna, byla ztvárněna vstupní scéna Vrchlického kusu a zachycena tehdejší atmosféra i s lehce úsměvným nadhledem pojatá dichotomie mezi „moderní“ a „historizující“ složkou dobového národního vědomí.
(PhDr. Vítězslava Šrámková, září 2016 - příspěvek pro připravovanou knihu Malované opony divadel českých zemí II)
Opona, stejně jako architektura pavilonu, byla stylem a provedením typickým dílem své doby. Reprodukce výjevu na oponě prozrazují silnou inspiraci časopiseckými ilustracemi a dobovou grafikou vůbec, což může být dáno zaměřením jejích autorů, o jejichž další tvorbě pro divadlo zatím nevíme. Nad většinu srovnatelných děl však opona vynikala svou kvalitou, což zvláště zaujme, uvážíme-li její umístění do od počátku spíš provizorní stavby. Neobvyklé bylo i její vtipně zpracované téma.
(Mgr. Jiří Bláha, září 2016 - příspěvek pro připravovanou knihu Malované opony divadel českých zemí II)
Poznámka:
František Ženíšek ml. 23.4.1877 (Vídeň) - 12.12.1935 (Praha) - malíř a restaurátor - syn Františka Ženíška školení: Akademie výtvarných umění v Praze (profesor František Ženíšek st.)
Kočí Josef, ilustrátor, malíř
* 16.7.1880 Praha , 26.3.1961 Praha
Kočí Josef, ilustrátor, malíř
* 16.7.1880 Praha , 26.3.1961 Praha
Bibliografie:
HLINKA, Soběslav - SEDLÁČEK, Milan: Album starých pohlednic Potštejn, Záměl a okolí, 2. vyd., [Potštejn] : Soběslav Hlinka ; (Vamberk : Tiskárna Horáček), 2007, 132 s. Knihovna Rychnov nad Kněžnou N 65163 a
Majitel/umístění:
neexistuje
neexistuje
Fyzický stav:
neexistuje, dokumentována
Tematická skupina:
Historie domova
Informátoři:
http://divadlo.potstejn.cz/Historie-foto/Opona-pavilon-Potst.jpg (120216)
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.