Krásná Hora nad Vltavou, sál hostince na náměstí, opona veduta města s múzou, autor neznámý, poč. 20. stol., restaurována 1998 akad. mal. Josefou Burianovou, MÚ

Múza v prvním plánu opony, za ní veduta města.

Opona bývalého ochotnického spolku v Krásné Hoře nad Vltavou. Původně byla v sále hospody na náměstí, kde později bylo také kino. Dnes visí v zasedací místnosti městského úřadu.
Na oponě je zobrazena Krásná Hora z luk na svazích kopce Strážníku. Velká budova vlevo od kostela je škola, pod ní mírně vpravo je chalupa Vrbových s původním štítem. Fara je vpravo před kostelem, radnice není vidět, protože ji zakrývá stojící múza, na konci městečka vpravo špejchar. V pozadí uprostřed silnička vedoucí přes kopec do Kamýka nad Vltavou.
(dle inf. Pavly Vrbové 2011)

Obrazové pole opony je rámováno iluzivně malovanými architektonickými prvky a draperií s městským znakem v ose nadpraží. Na pozadí panoramatického pohledu na Krásnou Horu je uprostřed emblém s portrétním medailonem J. K. Tyla obklopený postavami múzy a putta s varytem. Malba pocházející z počátku 20. století je provedena na plátně mastnou temperou.
(ak. mal. Josefa Burianová ve smlouvě o provedení uměleckých prací restaurátorských, 1997, viz Obrázky)

---

Opona neznámého autora pro Krásnou Horu nad Vltavou v okr. Příbram o rozměrech 440 x 270 cm byla pořízena počátkem 20. století pro jeviště spolku divadelních ochotníků Tyl v místním hostinci na náměstí, kde bylo později kino. Nyní zdobí zasedací místnost městského úřadu. V oponě pro Krásnou Horu se setkává tradice veduty s alegorickým výjevem. Není vyloučeno, že veduta města je dílem dobře školeného místního malíře, zatímco výjev v popředí je od jiného výtvarně erudovaného autora.
Múza provázená Amorkem zde věnčí květy symbolický kenotaf s bustou Josefa Kajetána Tyla. Motiv věnčeného héroa (v tomto případě héroa ducha – básníka a herce) přežívala po celé 19. století z tradice klasicismu. V prostředí českých opon se objeví jen sporadicky (např. opona ve Strašíně). Je příznačné, že na oponě z počátku dvacátého století, prováděné přinejmenším ve své figurální složce školeným výtvarníkem, se přistoupilo ke konkretizování – Múza již nevěnčí samotnou bustu, ale kenotaf, symbolický náhrobek dotyčného. Výjev je podán jako obraz, v souladu s dobovou zvyklostí s charakteristickými zaoblenými horními okraji. Lemován je bohatou malbou iluzivních prvků, plochých panó s motivem divadelních masek a draperií, vše je završeno městským znakem v ose výjevu.
(Mgr. Jakub Synecký, červenec 2016 / na základě nově zjištěných skutečností upravil Milan Strotzer, říjen 2016 - příspěvek pro připravovanou knihu Malované opony divadel českých zemí II)

STROTZER, Milan (ed.) Malované opony divadel českých zemí II. Praha, NIPOS 2017. Komentář Jakub Synecký, s. 106-107.

Sedlčansko, Sedlecko a Voticko, IV. díl (Čeněk Habart)

sál hostince na náměstí

zasedací místnost městského úřadu

Pavla Vrbová