Cheb (dříve Eger), Městské divadlo, návrh opony Oslava zbudování divadla, autor Josef Reiner, 1904-1910, SOkA Cheb

Oslava zbudování divadla.

Oslava zbudování divadla v roce 1874. Vpravo budova divadla, před ní seskupení alegorických postav, v pozadí silueta města.

Informace SOkA Cheb (2012):
"Vznik návrhu jsme prozatím datovali přibližně do let 1904 - 1910, protože v těchto letech působil jeho autor, Josef Reiner (1863 - 1931), v Chebu. Rok 1874 neoznačuje tedy vznik návrhu opony, ale to, co opona představuje, tedy otevření divadla v Chebu v roce 1874. Ani v účetním materiálu, ani v inventářích divadla, ani ve sbírkách fotografií se nepodařilo nalézt žádnou zprávu o tom, že by byl návrh opony realizován. Opona není zmiňována ani podrobnými inventáři divadla a soupisy válečných škod po skončení 2. světové války."

---

V letech 1904-1910 působí v Chebu malíř Joseph Reiner, autor návrhu opony pro Městské divadlo (Stadttheater). Vzhledem k tomu, že v účtech divadla chybí jakákoliv zmínka o realizaci, nebyl návrh patrně proveden. Vyniká novoromantickým pojetím zobrazeného tématu, jímž měla být oslava zbudování chebského divadla v roce 1874. Je to tedy námět dobře známý jak z pražského Národního divadla, tak divadla v Plzni.
Reiner novoromanticky pojal oslavný průvod jako bakchanál, akcentující spíše dionýsovskou než apollónskou stránku divadelního umění. Nechybí ani tradiční atribut divokých šelem zapřažených do triumfálního vozu. Celý průvod směřuje doprava a je přiváděn před průčelí chebského divadla, zatímco nalevo se jako stafáž rýsuje stylizované panorama Chebu s dominantou minoritského kostela v popředí a rýsujícími se věžemi městského kostela sv. Bartoloměje v pozadí. Celek je orámován dekorativním pásem, v němž na ose dominuje městský znak, a obklopen bravurně provedenou drapérií purpurové opony.
U námětu tohoto druhu se nabízí srovnání se zmíněným Národním divadlem. Nesmíme však zapomínat, že neměcké prostředí Chebu se nekonfrontovalo s českým prostředím pražského Národního divadla. Spíše se jedná o reakci na nedávno vzniklou a v prostředí celých západních Čech právem proslavenou oponu Augustina Němejce v Plzni. Zatímco Němejcův oslavný výjev je statický a odehrává se v neutrálním prostředí s kulisovitou architekturou, kde místo určení připomíná jen na obzoru se rýsující kopec se siluetou hradu Radyně, chebská redakce téhož tématu nabyla na dramatičnosti. Především je však zasazena do zcela konkrétního prostředí města Chebu, určeného jeho hlavními dominantami, minoritským kostelem a chrámem sv. Bartoloměje. Také neutrální kulisovou architekturu nahradilo zcela konkretizované, dramaticky v šikmém podhledu zobrazené průčelí chebského městského divadla.

(Mgr. Jakub Synecký, květen 2016 - příspěvek pro připravovanou knihu Malované opony divadel českých zemí II)
STROTZER, Milan (ed.) Malované opony divadel českých zemí II. Praha, NIPOS 2017. Komentář Jakub Synecký, s. 80 - 81.

HROMADA, František a kol.: Historie chebského divadelního života 1410-2011 Egerer Theatergeschichte. Cheb, Západočeské divadlo 2011 472 s. Opona na s. 85.

STROTZER, Milan (ed.) Malované opony divadel českých zemí II. Praha, NIPOS 2017. Komentář Jakub Synecký, s. 80 - 81.

Státní okresní archiv Cheb, návrh opony je uložen v nezpracované části Archivu města Chebu (EL NAD 1) pod pořadovým číslem 178.

2014 fotodokumentaci výtvarného návrhu pořídil Jiří Němec

asi nerealizovaný výtvarný návrh

Státní okresní archiv Cheb

Státní okresní archiv Cheb, Informace o návrhu opony chebského divadla, případné jeho realizaci, dopis ze dne 28. 6. 2012, vyřizuje H. Knetlová, knetlova@soaplzen.cz