Dřevěnice, sál hostince, opona Národní divadlo, autor Jan Lev, 1925, nezvěstná - odcizena 2010
Zdroj: OÚ Dřevěnice, Ludmila Lukavcová, místostarostka obce, 2016. Foto upravil Jiří Němec.
Dřevěnice, sál hostince, opona Národní divadlo, autor Jan Lev, 1925, nezvěstná - odcizena 2010
Zdroj: OÚ Dřevěnice, Ludmila Lukavcová, místostarostka obce, 2016
Dřevěnice, sál hostince, opona Národní divadlo, autor Jan Lev, 1925, nezvěstná - odcizena 2010
Autor: Jan Lev
Rozměr: 550 x 300 cm
Vročení: 1925
Ze sokolské kroniky:
Začátkem roku 1925 se Sokolové usnesli, že pokud hospodský pan Vágenknecht přistaví stálé jeviště, bude se řešit i stálá dekorace.
V září 1925 je v zápise z mimořádné valné hromady uvedeno: Členstvu byly předloženy rozpočty na jevištní dekorace jednotlivých divadelních malířů. Bylo jich celkem sedm. Po přečtení a projednání předložených rozpočtů, jakož i po vysvětlení a uvážení všech okolností, a s ohledem na to, že malíř Jan Lev z Jilemnice jest zde znám svoji vkusnou a dobrou prací malířskou, kdy zhotovil scénu pro Bratrskou jednotu radimskou, přijato většinou hlasů přítomných následující usnesení: provedení divadelních dekorací, svinovací oponu (námět pro oponu vyžádá se od malíře), 1 trámová světnice, jednostranně plátnem potažená a malovaná, jeden pokoj předložkový, horizont a příslušné přístavby, stromové oblouky se zadá malíři Lvovi.
Dále bylo jednáno o pořízení světlených efektů pro stálé jeviště, které dojem značně zvyšují a bez nichž za dnešní doby jest stálé jeviště téměř nemyslitelné. Celkové vydání za jeviště i za světelné efekty by obnášelo 10 000 Kč.
V lednu 1926 je v zápise zmínka o tom, že pan Maťátko vysvětloval překročení povoleného rozpočtu na jevištní dekorace a světelné efekty. O kolik museli Sokolové zaplatit víc, se zde neuvádí.
V zápise z roku 1928 je mimo jiné uvedeno: Na svátky velikonoční míní pan Maťátko připraviti divadlo Lucerna, s čímž všichni přítomní projevují souhlas, zvláště když vánoční divadlo Naši furianti provedeno bylo s všestranným úspěchem. Bylo poděkováno všem účinkujícím a hlavně režiséru Maťátkovi za ochotu a obětavost spojenou s pořádáním divadla, které skončilo velikým úspěchem.
No a tak se ve Dřevěnici začalo hrát divadlo.
Opona pro Dřevěnici byla vyhotovena v roce 1925
Seznam malířů, kteří se přihlásili a předložili rozpočty na oponu a divadelní kulisy:
František Sklenář, Přerov nabídka 5 600 Kč
Antonín Dvořák, Konecchlumí nabídka 11 450 Kč
František Ferta, Brno, Husovice nabídka 11 529 Kč
Eichler, Ivančice nabídka 6 268 Kč
Josef Malý, Kolín nabídka 10 019 Kč
Josef Jakubka, Louny nabídka 35 Kč za 1 m2 malby včetně plátna
Jan Lev, Jilemnice nabídka nebyla písemně předložena, ale dle ústního sdělení malíře zhotovil by jeviště za cenu od 6 tisíc a výše. Nakonec se dohodli za 7 500 Kč.
(Informaci poskytla DČAD Ludmila Lukavcová, 2016)
V jednom zápise je uvedeno: Máme jeviště, jakým se nemůže pochlubiti žádný divadelní spolek na okolí. Divadlo se zde hrálo nepřetržitě až do konce 60tých let minulého století. Názvy některých her do roku 1948 byly : Maryša, Slepý ženich, Manžel Putička, Lidé na kře, Kolébka, Vesnička pod lipami, Příklady táhnou, Otec, Trampoty hajného Klobáska, Její veličenstvo Láska, Poslední muž, Muzikantská Liduška, Národ pod křížem, Na Valdštejnské šachtě, Diblík, Domov a Baťoch.
Hradecký deník 5.6.2010 v rubrice Událost obrazem pod titulem Hledá se opona uveřejnil obrázek opony a informaci, " jednalo se o ručně malovanou oponu neznámého autora z období kolem roku 1935. Ústředním motivem je budova Národního divadla v Praze....Hodnota tohoto díla se pohybuje v řádech desítek tisíc korun, Policisté věc šetří jako podezření ze spáchání přečinu krádeže. V tomto případě pachateli hrozí trest odnětí svobody až pět let....".
Začátkem roku 1925 se Sokolové usnesli, že pokud hospodský pan Vágenknecht přistaví stálé jeviště, bude se řešit i stálá dekorace.
V září 1925 je v zápise z mimořádné valné hromady uvedeno: Členstvu byly předloženy rozpočty na jevištní dekorace jednotlivých divadelních malířů. Bylo jich celkem sedm. Po přečtení a projednání předložených rozpočtů, jakož i po vysvětlení a uvážení všech okolností, a s ohledem na to, že malíř Jan Lev z Jilemnice jest zde znám svoji vkusnou a dobrou prací malířskou, kdy zhotovil scénu pro Bratrskou jednotu radimskou, přijato většinou hlasů přítomných následující usnesení: provedení divadelních dekorací, svinovací oponu (námět pro oponu vyžádá se od malíře), 1 trámová světnice, jednostranně plátnem potažená a malovaná, jeden pokoj předložkový, horizont a příslušné přístavby, stromové oblouky se zadá malíři Lvovi.
Dále bylo jednáno o pořízení světlených efektů pro stálé jeviště, které dojem značně zvyšují a bez nichž za dnešní doby jest stálé jeviště téměř nemyslitelné. Celkové vydání za jeviště i za světelné efekty by obnášelo 10 000 Kč.
V lednu 1926 je v zápise zmínka o tom, že pan Maťátko vysvětloval překročení povoleného rozpočtu na jevištní dekorace a světelné efekty. O kolik museli Sokolové zaplatit víc, se zde neuvádí.
V zápise z roku 1928 je mimo jiné uvedeno: Na svátky velikonoční míní pan Maťátko připraviti divadlo Lucerna, s čímž všichni přítomní projevují souhlas, zvláště když vánoční divadlo Naši furianti provedeno bylo s všestranným úspěchem. Bylo poděkováno všem účinkujícím a hlavně režiséru Maťátkovi za ochotu a obětavost spojenou s pořádáním divadla, které skončilo velikým úspěchem.
No a tak se ve Dřevěnici začalo hrát divadlo.
Opona pro Dřevěnici byla vyhotovena v roce 1925
Seznam malířů, kteří se přihlásili a předložili rozpočty na oponu a divadelní kulisy:
František Sklenář, Přerov nabídka 5 600 Kč
Antonín Dvořák, Konecchlumí nabídka 11 450 Kč
František Ferta, Brno, Husovice nabídka 11 529 Kč
Eichler, Ivančice nabídka 6 268 Kč
Josef Malý, Kolín nabídka 10 019 Kč
Josef Jakubka, Louny nabídka 35 Kč za 1 m2 malby včetně plátna
Jan Lev, Jilemnice nabídka nebyla písemně předložena, ale dle ústního sdělení malíře zhotovil by jeviště za cenu od 6 tisíc a výše. Nakonec se dohodli za 7 500 Kč.
(Informaci poskytla DČAD Ludmila Lukavcová, 2016)
V jednom zápise je uvedeno: Máme jeviště, jakým se nemůže pochlubiti žádný divadelní spolek na okolí. Divadlo se zde hrálo nepřetržitě až do konce 60tých let minulého století. Názvy některých her do roku 1948 byly : Maryša, Slepý ženich, Manžel Putička, Lidé na kře, Kolébka, Vesnička pod lipami, Příklady táhnou, Otec, Trampoty hajného Klobáska, Její veličenstvo Láska, Poslední muž, Muzikantská Liduška, Národ pod křížem, Na Valdštejnské šachtě, Diblík, Domov a Baťoch.
Hradecký deník 5.6.2010 v rubrice Událost obrazem pod titulem Hledá se opona uveřejnil obrázek opony a informaci, " jednalo se o ručně malovanou oponu neznámého autora z období kolem roku 1935. Ústředním motivem je budova Národního divadla v Praze....Hodnota tohoto díla se pohybuje v řádech desítek tisíc korun, Policisté věc šetří jako podezření ze spáchání přečinu krádeže. V tomto případě pachateli hrozí trest odnětí svobody až pět let....".
Bibliografie:
STROTZER, Milan (ed.): Malované opony divadel českých zemí II. Praha, NIPOS 2017. Komentář Milan Strotzer, s. 62 - 63.
Současné užití:
posledně prokazatelně užita na konci roku 2008, odcizena 2010
Majitel/umístění:
odcizena 2010
odcizena 2010
Fyzický stav:
neexistuje, dokumentována
Tematická skupina:
Vlastenecké projevy
Stavby
Stavby
Informátoři:
2011 Informace o zbudování stálého jeviště dle sokolské kroniky zaslala Ludmila Lukavcová, místostarostka obce.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.