Hluboká, zámek, Romantická krajina, parafrázující pohled na Schwarzenberskou loveckou chatu zvanou Stará obora, 1858.

romantická krajina v rámu

Jan Bedřich Stock zobrazil na oponě zámeckého divadla v alpském stylu romantickou krajinu, parafrázující pohled na Schwarzenberskou loveckou chatu zvanou Stará obora, 1858.
Jiný popis: stará myslivna v oboře u zámku v dekorativním rámu
Tempera na papíře a plátně

Jiří Bláha:
Opona, malovaná na plátně potaženém papírem, je nahoře lemována bílým harlekýnem se žlutými portami a střapci. Po stranách ji rámuje nařasený červený závěs, spuštěný až na iluzivně malovanou podlahu. Za ním jsou na bohatě zlaceném akantovém rámu rozmístěny štítky s částmi schwarzenberského erbu: nahoře původní znak Schwarzenberků se svislými pruhy, vlevo znak bavorské linie rodu (věž), vpravo znak hrabat ze Sulzu (červené špice) a dole rozmnožení znaku z r. 1597, hlava Turka, do které klove havran. Akantový rám ohraničuje hlavní výjev, zachycující idylickou krajinu s chaloupkou – pohled na myslivnu v revíru Stará Obora u Hluboké (stavba podle plánů Deworezkého z let 1844–1845).
Dosud známé archiválie neuvádějí jméno malíře dekorací; z podpisu na oponě je však zřejmé, že jím byl Johann Friedrich Stock (asi 1800–1866), údajně žák berlínského malíře a scénografa C. W. Gropia, malíř romantických krajin a kostelních interiérů.

Schwarzenberkové zbudovali rodinné divadlo na zámku Hluboká, když už se jim zdál provoz v barokním krumlovském divadle málo intimní.
Z textu pro průvodce zámkem:
Hlubocké zámecké divadlo vzniklo zhruba ve stejné době a bylo založeno stejným člověkem, jako divadlo českokrumlovské. Obě nechal zřídit Josef Adam Schwarzenberg. Hlubocké divadlo bylo určeno pro komornější představení (pouze pro knížecí rodinu a přátele) , kdy bylo zřízeno v létě 1778 v tzv. muzikantských pokojích. Hráli zde většinou příležitostně amatérští herci v nenáročných hrách. Herci byli nejen zaměstnanci, ale i členové knížecí rodiny, převážně děti. Mezi ně například patřili počátkem 19. stol. (1817) pozdější šéf rodu Jan Adolf II, princ Felix a budoucí kardinál Bedřich se svými sestrami. Koncem roku 1856 v době romantické přestavby bylo divadlo vyzdobeno malířem Janem Bedřichem Stockem nástěnnými malbami, které byly dokončeny 1858.


V pozdějších letech se hrálo velmi zřídka jen při příležitosti konání slavných hlubockých honů na konci roku. Počátkem 20. stol. divadelní činnost definitivně skončila, protože jevištní prostor byl velmi malý. Je pravděpodobné, že sloužilo později i jako promítací místnost, protože za dobovou oponou zůstalo zavěšené promítací plátno a v mobiliáři zámku je i promítačka z tehdejší doby s hranými filmovými kazetami, např. starý český film s tehdejším populárním hercem Oldřichem Novým, dále amatérsky natočené filmy ze života knížecí rodiny, které si mohli prohlédnout návštěvníci adventní trasy před Vánoci na jiném prohlídkovém okruhu.

Opona divadla je malována temperou na papíře a znázorňuje myslivnu ve Staré Oboře, vznikla po polovině 19. století.

Z divadla se dodnes dochovalo pouze hlediště s oponou, spuštěnou před zazděným jevištěm.

Valenta, Jiří (ed.): Malované opony divadel českých zemí. Praha, NIPOS 2010, s. 28,29

2011 šot o oponě zařazen do 2. dílu (Opony zámeckých divadel) cyklu TV2 Toulky za uměním / Malované opony českých divadel, režie a kamera Jan Hojtaš, scénář a pořadem provázel Jiří Valenta,
viz http://www.ceskatelevize.cz/porady/10369954439-malovane-opony-ceskych-divadel/video/

http://www.theatre-architecture.eu/cs/internetove-museum.html?page=11&theatreId=306

http://www.zamek-hluboka.eu/

DČAD CD 29416

Zámek Hluboká

v expozici zámku

Státní zámek Hluboká, ing. Miroslav Pavlíček