Praha, Národní divadlo, 8 návrhů opon k operám B. Smetany, František Kysela, 1922 - 1924 Braniboři v Čechách
Zdroj: Národní muzeum, České muzeum hudby, Muzeum Bedřicha Smetany Sign. Název Premiéra Sc 0010 Braniboři v Čechách 2. 3. 1924
Praha, Národní divadlo, 8 návrhů opon k operám B. Smetany, František Kysela, 1922 - 1924, Prodaná nevěsta
Zdroj: Národní muzeum, České muzeum hudby, Muzeum Bedřicha Smetany Sign. Název Premiéra Sc 0198 Prodaná nevěsta 27. 5. 1923
Praha, Národní divadlo, 8 návrhů opon k operám B. Smetany, František Kysela, 1922 - 1924 Dalibor
Zdroj: Národní muzeum, České muzeum hudby, Muzeum Bedřicha Smetany Sign. Název Premiéra Sc 0438 Dalibor 9. 1. 1924
Praha, Národní divadlo, 8 návrhů opon k operám B. Smetany, František Kysela, 1922 - 1924, Libuše
Zdroj: Národní muzeum, České muzeum hudby, Muzeum Bedřicha Smetany Sign. Název Premiéra Sc 0604 Libuše 12. 5. 1924
Praha, Národní divadlo, 8 návrhů opon k operám B. Smetany, František Kysela, 1922 - 1924, Tajemství
Zdroj: Národní muzeum, České muzeum hudby, Muzeum Bedřicha Smetany Sign. Název Premiéra D 8/33 a,b Tajemství 12. 5. 1922
Praha, Národní divadlo, 8 návrhů opon k operám B. Smetany, František Kysela, 1922 - 1924 Čertova stěna
Zdroj: Národní muzeum, České muzeum hudby, Muzeum Bedřicha Smetany Sign. Název Premiéra D 8/46 Čertova stěna 2. 2. 1924
Praha, Národní divadlo, 8 návrhů opon k operám B. Smetany, František Kysela, 1922 - 1924
Autor: Kysela František
Vročení: po 1924
Cyklus Smetanových oper, Národní divadlo v Praze 1922 - 1924
V dějinách Národního divadla je rok 1924 významným datem. Spojuje v sobě 100. výročí narození Bedřicha Smetany a také čtyřicet let od jeho úmrtí. Národní divadlo v Praze se k oslavám přihlásilo velkolepým záměrem. Uvedlo rozsáhlý cyklus všech Smetanových oper. V soutěži o scénografické řešení byl vybrán František Kysela. Kysela měl již zkušenost s uváděním oper Prodaná nevěsta a Hubička ve zpěvohře Vinohradského divadla (1915), kde ve spolupráci s Otakarem Ostrčilem a K. H. Hilarem vytvořil scény, které je možné považovat za základ moderní české scénografie. Ve smetanovském cyklu v r. 1924 spolupracoval na jevišti Národního divadla s režisérem Ferdinandem Pujmanem a znovu s dirigentem Otakarem Ostrčilem.
Kysela vyšel ze samé podstaty hudebního díla a uvažoval o operách a jejich inscenování ve výtvarné poloze. Prodanou nevěstu viděl …“jako bohatou škálu barev v jasném slunci, Branibory v Čechách v barvách časného jara, Dalibora jako mocný a hrdý akord symbolických barev, Libuši jako vznešeně bílou a zlatou, ve Dvou vdovách jsem vnímal zabarvení lehkého letního dne, v Hubičce vonnou barvitost rozkvetlého jara, v Tajemství podzimní zářivost žlutí a červení, v Čertově stěně snové, takřka měsíční světélkování.“ •
Celkovou náladu oper tohoto cyklu uváděl jakousi výtvarnou předehrou - malovanou oponou. Vznikly tak výtvarné obrazy k jednotlivým operám. Tento ojedinělý soubor opon reprezentuje výtvarný názor jednoho z nejvýznamnějších scénografů moderního pojetí tohoto oboru. Většina z těchto oper setrvala v tomto výtvarném pojetí řadu let. Např. opera Libuše se v kulisách podle Kyselova návrhu hrála od r. 1924, započítáme-li nucenou válečnou pauzu, až do počátku padesátých let. Což je v dějinách opery Národního divadla zcela výjimečná událost.
Dle Taťány Součkové
• Jan Panenka, Taťána Součková, Prodaná nevěsta na scénách Prozatímního a Národního divadla, Praha 2004, s. 94.
V dějinách Národního divadla je rok 1924 významným datem. Spojuje v sobě 100. výročí narození Bedřicha Smetany a také čtyřicet let od jeho úmrtí. Národní divadlo v Praze se k oslavám přihlásilo velkolepým záměrem. Uvedlo rozsáhlý cyklus všech Smetanových oper. V soutěži o scénografické řešení byl vybrán František Kysela. Kysela měl již zkušenost s uváděním oper Prodaná nevěsta a Hubička ve zpěvohře Vinohradského divadla (1915), kde ve spolupráci s Otakarem Ostrčilem a K. H. Hilarem vytvořil scény, které je možné považovat za základ moderní české scénografie. Ve smetanovském cyklu v r. 1924 spolupracoval na jevišti Národního divadla s režisérem Ferdinandem Pujmanem a znovu s dirigentem Otakarem Ostrčilem.
Kysela vyšel ze samé podstaty hudebního díla a uvažoval o operách a jejich inscenování ve výtvarné poloze. Prodanou nevěstu viděl …“jako bohatou škálu barev v jasném slunci, Branibory v Čechách v barvách časného jara, Dalibora jako mocný a hrdý akord symbolických barev, Libuši jako vznešeně bílou a zlatou, ve Dvou vdovách jsem vnímal zabarvení lehkého letního dne, v Hubičce vonnou barvitost rozkvetlého jara, v Tajemství podzimní zářivost žlutí a červení, v Čertově stěně snové, takřka měsíční světélkování.“ •
Celkovou náladu oper tohoto cyklu uváděl jakousi výtvarnou předehrou - malovanou oponou. Vznikly tak výtvarné obrazy k jednotlivým operám. Tento ojedinělý soubor opon reprezentuje výtvarný názor jednoho z nejvýznamnějších scénografů moderního pojetí tohoto oboru. Většina z těchto oper setrvala v tomto výtvarném pojetí řadu let. Např. opera Libuše se v kulisách podle Kyselova návrhu hrála od r. 1924, započítáme-li nucenou válečnou pauzu, až do počátku padesátých let. Což je v dějinách opery Národního divadla zcela výjimečná událost.
Dle Taťány Součkové
• Jan Panenka, Taťána Součková, Prodaná nevěsta na scénách Prozatímního a Národního divadla, Praha 2004, s. 94.
Bibliografie:
Jan Panenka, Taťána Součková, Prodaná nevěsta na scénách Prozatímního a Národního divadla, Praha 2004, s. 94.
Uložení dokumentace:
Národní muzeum, České muzeum hudby, Muzeum Bedřicha Smetany
Sign. Název Premiéra
D 8/33 a,b Tajemství 12. 5. 1922
Sc 0733 Hubička 9. 2. 1923
Sc 0198 Prodaná nevěsta 27. 5. 1923
Sc 0698 Dvě vdovy 2.10. 1923
Sc 0438 Dalibor 9. 1. 1924
D 8/46 Čertova stěna 2. 2. 1924
Sc 0010 Braniboři v Čechách 2. 3. 1924
Sc 0604 Libuše 12. 5. 1924
Sign. Název Premiéra
D 8/33 a,b Tajemství 12. 5. 1922
Sc 0733 Hubička 9. 2. 1923
Sc 0198 Prodaná nevěsta 27. 5. 1923
Sc 0698 Dvě vdovy 2.10. 1923
Sc 0438 Dalibor 9. 1. 1924
D 8/46 Čertova stěna 2. 2. 1924
Sc 0010 Braniboři v Čechách 2. 3. 1924
Sc 0604 Libuše 12. 5. 1924
Současné užití:
Národní muzeum, České muzeum hudby, Muzeum Bedřicha Smetany
Majitel/umístění:
Národní muzeum, České muzeum hudby, Muzeum Bedřicha Smetany
Národní muzeum, České muzeum hudby, Muzeum Bedřicha Smetany
Fyzický stav:
Tematická skupina:
Alegorie obecné
Zvláštní
Zvláštní
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.