Praha, Nosticovo (Stavovské) divadlo, návrh první opony, J. Q. Jahn, asi 1783
Zdroj: Jiří Bláha 2016 Reprodukce z publikace PRAHL, Roman (ed.), Prag 1780–1830: Kunst und Kultur zwischen den Epochen und Völkern, Praha 2000, s. 180, obr. na s. 181.
Praha, Nosticovo (Stavovské) divadlo, návrh první opony, J. Q. Jahn, asi 1783
Zdroj: Jiří Bláha 2016 - PRAHL, Roman (ed.), Prag 1780–1830: Kunst und Kultur zwischen den Epochen und Völkern, Praha 2000, s. 180, obr. na s. 181 - Muzeum hlavního města Prahy (inv. č. 36.183), reprodukce z katalogu Praha Mozartova: Kulturní a společenský život v Praze 1780–1800, Praha 2006, s. 120.
Praha, Nosticovo (Stavovské) divadlo, návrh první opony, J. Q. Jahn, asi 1783
Zdroj: Jiří Bláha 2016 Muzeum hlavního města Prahy (inv. č. 36.183) Reprodukce z katalogu Praha Mozartova: Kulturní a společenský život v Praze 1780–1800, Praha 2006, s. 120.
Praha, Nosticovo (Stavovské) divadlo, první opona - Věštba v Apollonově chrámu, autor Jan Quirin Jahn, asi 1783, neexistuje, doložena reprodukcí kresby v publikaci Romana Prahla
Autor: Jan Quirin Jahn (1739–1802)
Vročení: asi 1783 ( dle Pavla Preisse)
Jan Quirin Jahn, autor původní opony Nosticova (Stavovského) divadla, podílel se, společně s hlavním architektem Antonínem Haffeneckrem (1720 – 1789), na návrhu dnes již zrušeného průčelí stavovského divadla a samostatně jeho opony (1783?).
Při korunovaci císaře Leopolda II. na českého krále roku 1791 vypracoval plány na návrh tzv. Římského sálu při Nosticově divadle pro stavovský ples – vybudování dřevěného divadla na východní straně dnešního (německého divadla) v Rytířské ulici aj.
PREISS, Pavel: Scénografie a jevištní obraz na předělu staletí a stylů: in: Mezi časy…Kultura a umění v českých zemích kolem r. 1800, Praha 2000, s. 234-262.
---
Návrh k první oponě Nosticova (Stavovského) divadla v Praze
Za nejstarší doklad o oponě Stavovského divadla v Praze byla dlouho považována skica Josefa Berglera k oponě z roku 1804. O první oponě, kterou ta Berglerova nahradila, je známo jen to, že ji maloval Jan Quirin Jahn (1739–1802), zřejmě také autor výzdoby hlediště a přilehlých prostor divadla. V inventáři z r. 1791 je o ní lakonická zmínka „Eine Schluss Cartine v. Hr. Jahn“ a stejně stručně se o ní zmiňoval i dobový tisk; nemáme tak žádnou zprávu o tom, co na oponě bylo zobrazeno.
Na výstavě Pražské baroko v roce 1938 vystavil Jan Port kresbu ze sbírek strahovských premonstrátů, která měla podle něj být návrhem k první oponě divadla. Z nějakého důvodu ji připsal autorovi dekorací Josefu Platzerovi a k tomu dodal, že je to návrh „asi neuskutečněný, protože první opona Stavovského divadla byla od J. Q. Jahna“. Kresbu měl doprovázet popis s čísly: 1. Apollo Templ (Apollónův chrám), 2. Pitische Priesterin (Pýthiina kněžka? asi přímo Pýthie?), 3. Rathfragende (osoba vyhledávající radu), 4. und opferende (a osoba obětující).
Reprodukci pravděpodobně právě této kresby publikoval několikrát Roman Prahl. Přestože uvedl, že je ze strahovských sbírek, a u jednoho snímku také připsal, že je z archivu Národní galerie, ani na jednom místě se o ní zatím nepodařilo najít žádnou informaci. Strahovské sbírky zdecimoval jejich rozptyl po znárodnění a téměř nedokumentované fondy se ani po restitucích nepovedlo vrátit zpět. Není tedy jasné, zda kresba stále existuje, nebo zda je publikovaný snímek tím jediným, co po ní zůstalo.
Reprodukce kresby (bez popisků, o kterých psal Port, ale s jim odpovídajícími čísly) zachycuje pohled do půlkruhové apsidy klasicistního chrámu, uprostřed s Apollónovou sochou na vysokém soklu, obklopenou ženskými figurami. Celý výjev je umístěn na pódium, před kterým si hrají putti s atributy, vpravo dole sedí postava starce a vše rámuje rozhrnutá draperie.
Téma kresby, věštba v Apollónově chrámu, nijak nevybočuje z dobového repertoáru výjevů na oponách, na kterých byl Apollón – častěji ovšem osobně, než jen jako socha v chrámu – běžným hostem. Známým návrhům opon z této i pozdější doby se ovšem pražská kresba vzdaluje toporností kompozice i nejistým kresebným podáním figur i architektury; získat pro návrh opony opravdu kvalitního umělce byl v pražském prostředí poslední čtvrtiny 18. století zřejmě nesplnitelný úkol.
Portovo připsání kresby Platzerovi Prahl nezpochybnil, ale její srovnání s dalšími Platzerovými díly jeho autorství téměř s jistotou vylučuje. Mnohem pravděpodobnější je autorství Jahnovo, což by podpořilo možnost, že jde opravdu o návrh pro Nostitcovo divadlo. Odpovídá tomu i srovnání s Jahnem podepsanou kresbou, na které je návrh portálu divadla a na které je např. shodně provedená draperie. Obě kresby přitom mohou být jen variantou, která se v průběhu realizace vyvíjela a měnila (návrh proscénia neodpovídá pozdějším zobrazením interiéru divadla).
Bez bližších informací o kresbě jsou další úvahy o ní zatím jen hypotézami. S ohledem na nedostatek zpráv o původní podobě Nosticova divadla je však i takto nejistý zdroj hodný pozoru a dalšího zkoumání.
(Mgr. Jiří Bláha, květen 2016 - příspěvek pro připravovanou knihu Malované opony divadel českých zemí II)
Při korunovaci císaře Leopolda II. na českého krále roku 1791 vypracoval plány na návrh tzv. Římského sálu při Nosticově divadle pro stavovský ples – vybudování dřevěného divadla na východní straně dnešního (německého divadla) v Rytířské ulici aj.
PREISS, Pavel: Scénografie a jevištní obraz na předělu staletí a stylů: in: Mezi časy…Kultura a umění v českých zemích kolem r. 1800, Praha 2000, s. 234-262.
---
Návrh k první oponě Nosticova (Stavovského) divadla v Praze
Za nejstarší doklad o oponě Stavovského divadla v Praze byla dlouho považována skica Josefa Berglera k oponě z roku 1804. O první oponě, kterou ta Berglerova nahradila, je známo jen to, že ji maloval Jan Quirin Jahn (1739–1802), zřejmě také autor výzdoby hlediště a přilehlých prostor divadla. V inventáři z r. 1791 je o ní lakonická zmínka „Eine Schluss Cartine v. Hr. Jahn“ a stejně stručně se o ní zmiňoval i dobový tisk; nemáme tak žádnou zprávu o tom, co na oponě bylo zobrazeno.
Na výstavě Pražské baroko v roce 1938 vystavil Jan Port kresbu ze sbírek strahovských premonstrátů, která měla podle něj být návrhem k první oponě divadla. Z nějakého důvodu ji připsal autorovi dekorací Josefu Platzerovi a k tomu dodal, že je to návrh „asi neuskutečněný, protože první opona Stavovského divadla byla od J. Q. Jahna“. Kresbu měl doprovázet popis s čísly: 1. Apollo Templ (Apollónův chrám), 2. Pitische Priesterin (Pýthiina kněžka? asi přímo Pýthie?), 3. Rathfragende (osoba vyhledávající radu), 4. und opferende (a osoba obětující).
Reprodukci pravděpodobně právě této kresby publikoval několikrát Roman Prahl. Přestože uvedl, že je ze strahovských sbírek, a u jednoho snímku také připsal, že je z archivu Národní galerie, ani na jednom místě se o ní zatím nepodařilo najít žádnou informaci. Strahovské sbírky zdecimoval jejich rozptyl po znárodnění a téměř nedokumentované fondy se ani po restitucích nepovedlo vrátit zpět. Není tedy jasné, zda kresba stále existuje, nebo zda je publikovaný snímek tím jediným, co po ní zůstalo.
Reprodukce kresby (bez popisků, o kterých psal Port, ale s jim odpovídajícími čísly) zachycuje pohled do půlkruhové apsidy klasicistního chrámu, uprostřed s Apollónovou sochou na vysokém soklu, obklopenou ženskými figurami. Celý výjev je umístěn na pódium, před kterým si hrají putti s atributy, vpravo dole sedí postava starce a vše rámuje rozhrnutá draperie.
Téma kresby, věštba v Apollónově chrámu, nijak nevybočuje z dobového repertoáru výjevů na oponách, na kterých byl Apollón – častěji ovšem osobně, než jen jako socha v chrámu – běžným hostem. Známým návrhům opon z této i pozdější doby se ovšem pražská kresba vzdaluje toporností kompozice i nejistým kresebným podáním figur i architektury; získat pro návrh opony opravdu kvalitního umělce byl v pražském prostředí poslední čtvrtiny 18. století zřejmě nesplnitelný úkol.
Portovo připsání kresby Platzerovi Prahl nezpochybnil, ale její srovnání s dalšími Platzerovými díly jeho autorství téměř s jistotou vylučuje. Mnohem pravděpodobnější je autorství Jahnovo, což by podpořilo možnost, že jde opravdu o návrh pro Nostitcovo divadlo. Odpovídá tomu i srovnání s Jahnem podepsanou kresbou, na které je návrh portálu divadla a na které je např. shodně provedená draperie. Obě kresby přitom mohou být jen variantou, která se v průběhu realizace vyvíjela a měnila (návrh proscénia neodpovídá pozdějším zobrazením interiéru divadla).
Bez bližších informací o kresbě jsou další úvahy o ní zatím jen hypotézami. S ohledem na nedostatek zpráv o původní podobě Nosticova divadla je však i takto nejistý zdroj hodný pozoru a dalšího zkoumání.
(Mgr. Jiří Bláha, květen 2016 - příspěvek pro připravovanou knihu Malované opony divadel českých zemí II)
Bibliografie:
- BLÁHA Jiří: Josef Platzer (1751–1806), diplomová práce, Olomouc 2009, s. 116–118 (dostupné online na www.theses.cz)
- GORDON, Jiří: Oltářní obrazy Jana Quirina Jahna (1739–1802) , Bakalářská diplomová práce, FF MU Brno, 2007
-PRAHL, Roman (ed.): Prag 1780–1830: Kunst und Kultur zwischen den Epochen und Völkern, Praha 2000, s. 180, obr. na s. 181
- PRAHL, Roman: Mezi Heinrichem Fügerem a Josefem Berglerem: Brněnská poznámka k vídeňské a pražské divadelní oponě. Bulletin Moravské galerie 51, 1995, s. 12–17, zde s. 16, obr.
- PREISS, Pavel: Scénografie a jevištní obraz na předělu staletí a stylů: in: Mezi časy…Kultura a umění v českých zemích kolem r. 1800, Praha 2000, s. 234-262.
- Výstava Umění v čechách XVII – XVIII století 1600 – 1800 Pražské baroko: II. část v paláci Zemského zastupitelstva (kat.), Praha 1938, s. 88, kat. č. 2205
- GORDON, Jiří: Oltářní obrazy Jana Quirina Jahna (1739–1802) , Bakalářská diplomová práce, FF MU Brno, 2007
-PRAHL, Roman (ed.): Prag 1780–1830: Kunst und Kultur zwischen den Epochen und Völkern, Praha 2000, s. 180, obr. na s. 181
- PRAHL, Roman: Mezi Heinrichem Fügerem a Josefem Berglerem: Brněnská poznámka k vídeňské a pražské divadelní oponě. Bulletin Moravské galerie 51, 1995, s. 12–17, zde s. 16, obr.
- PREISS, Pavel: Scénografie a jevištní obraz na předělu staletí a stylů: in: Mezi časy…Kultura a umění v českých zemích kolem r. 1800, Praha 2000, s. 234-262.
- Výstava Umění v čechách XVII – XVIII století 1600 – 1800 Pražské baroko: II. část v paláci Zemského zastupitelstva (kat.), Praha 1938, s. 88, kat. č. 2205
Uložení dokumentace:
Kresba je nezvěstná, existuje reprodukce v publikaci - PRAHL, Roman (ed.): Prag 1780–1830: Kunst und Kultur zwischen den Epochen und Völkern, Praha 2000, s. 180, obr. na s. 181
http://www.theatre-architecture.eu/cs/internetove-museum.html?page=8&theatreId=43
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.