DbČAD > Kalendárium

Úplný seznam událostí podle data


  • Od 7. stol. Žákovské koledy provázely slavnosti církevního roku.
  • 867-869 Římská kurie povolila užívání slovanského jazyka (tzv.staroslověnštiny) při bohoslužbách.
  • 60.léta 10.stol. Založení prvního kláštera v Čechách u kostela sv. Jiří na Pražském hradě.
  • 993 Založení prvního mužského kláštera v českých zemích v Břevnově u Prahy.
  • 12. stol. - 14. stol. Působení potulných žáků - vagantů.
  • Od konce 12. stol. do poloviny 15. století Velikonoční hry v klášteře benediktinek u sv. Jiří, v katedrále sv. Víta, Vojtěcha a Václava.
  • 1234 Praha: Bonifanti měli právo pořádat o svátku Mláďátek 27.12. v chrámech slavnost „volby biskupa“.
  • 1255 Praha-Břevnov: Opat benediktinského kláštera si stěžoval papeži v Římě na žáky, že přes jeho zákazy pořádají v kostele rozpustilé vánoční hry.
  • Od 1260 Od 1260 Parodický obřad „volby biskupa“ zakazován římskou církví.
  • 1348 Karel IV. založil v Praze univerzitu
  • 14.stol. Mastičkář muzejní a Mastičkář drkolenský, české frašky z profánního divadelního okruhu, využité církví pro velikonoční ludus.
  • 2. pol. 14. stol. Hra veselé Magdaleny o přeměně středověké městské frejířky.
  • Polovina 14. stol. "Ktož hercóm dary dávají, ti ďáblu v čelist vkládají..."
  • 1366 Očko z Vlašimě brojil proti různým produkcím o svátku Božího těla včetně divadelních her.
  • 1368 Synodní zákaz veřejných podívaných, světských her.
  • 1412 Svědectví Martina Lupáče o průvodovém protipapežském divadle útočícím proti prodeji odpustků.
  • 1415 Upálen mistr Jan Hus
  • zač.15. stol. Husité odmítali divadelní akce všeho druhu.
  • 1434 Bitva u Lipan porážka radikálních Husitů.
  • 1438 Zakládající listina univerzitní Rečkovy koleje uváděla: „Spectacula theatralica dobrých lidí jsou nedůstojna.“
  • 1440 Utrakvistická konzistoř přikázala kněžím, „aby na velikou noc všeho bláznovství, her v kostelích zanechali a nedopouštěli”.
  • Polovina 15. století Tzv. Tegernseeský zlomek je nejstarším dochovaným českým textem vánoční hry.
  • 1455 Augšpurský mír deklaroval zásadu „Čí je vláda, toho je náboženství“, která v římské říši vylučovala možnost, aby poddaní vyznávali jinou víru než jejich vrchnost.
  • 1457 Založena Jednota bratrská.
  • 1458 Českým králem zvolen Jiří z Poděbrad.
  • 1460 Zemřel Petr Chelčický, jihočeský myslitel („Siet viery pravé“).
  • 1464–1466 Poselstvo krále Jiřího doručilo západoevropským panovníkům jeho návrh „spolku křesťanských králů“ k zachování míru v Evropě.
  • 1466 Papež Pavel II. se pokusil sesadit Jiřího z trůnu a vyhlásil proti Čechám křižáckou válku.
  • 1472 Svědectví o masopustním průvodu masek, dokládající trvale žijící tradici světského středověkého divadla.
  • 1476 V Plzni vydána nejstarší datovaná tištěná kniha v Čechách – „Statut arcibiskupa Arnošta z Pardubic“, dále např. český překlad Nového zákona, Kronika Trojánská aj.
  • 1479 Olomouc: Při setkání českého krále Vlad. Jagelonského s uherským Matyášem Korvínem byly předváděny různé divadelní výstupy i rytířské turnaje.
  • 1485 Kutnohorský sněm sjednal náboženský smír a rovnoprávnost církví kališnické a katolické.
  • 1493 „Měšťané někteří z mladých nastrojili hru potvornú. Zdělavše larvy sobě a oblekše se v rúcha ženská, i chodili jako panny, i s karami potvornými jezdili.”
  • 1495 Sněmovní usnesení o zápisech do desek zemských jen v češtině.
  • Zač. 16. stol. Na pražské univerzitě se používalo antických dramat ke studiu latiny.
  • 1506 Pražští univerzitní studenti uvedli latinskou moralitu Asotus nizozemského dramatika G. Macropedia na motivy biblického příběhu o marnotratném synovi.
  • 1509 Praha: V augustiánském klášteře u sv. Tomáše využíván mechanismus, jímž byl na scéně nanebevstoupení Páně vytahován obraz Krista, přitom Černýti „kejklovali“.
  • 1518 Mladoboleslavský lékař Mikuláš Klaudyán vydal první samostatnou mapu Čech.
  • 1519 Stoupenci Martina Luthera vystoupili se svými požadavky, a zahájili tak rozpad kališnické
    církve na novoutrakvisty a staroutrakvisty.
  • 1520 Viktorin Kornel ze Všehrd zemřel při morové epidemii; byl zakladatelem české humanistické
    školy, která se snažila v češtině přiblížit současníkům antickou vzdělanost; jako právník proslul spisem „O práviech, o súdiech i o dskách země české knihy devatery“.
  • 1526 Ferdinand I. Habsburský zvolen českým i uherským králem; zřídil ve Vídni centrální dvorské úřady pro finance, zahraniční věci a vojenství, podřídil jím úřady ovládané zemskými stavy.
  • 1535 V sále Novoměstské radnice univerzitní představení Plautovy komedie Miles gloriosus.
  • 1541 Na univerzitu přišel Matouš Kolín z Chotěřiny, zvaný Collinus (1516-1566), propagátor divadla jako prostředku výuky a výchovy.
  • 1541 Kronika česká Václava Hájka z Libočan se stala oblíbenou lidovou četbou.
  • 1546 První známý tištěný překlad hry do češtiny Tragedý nová Pammachius jméno mající, od Naogeorga Štraubinského složená a vydaná a z řeči latinské v českou jakž mohlo býti přeložená. Vyšla v Norimberku. Drama vyzývalo do boje proti papeži a papežencům.
  • 1547 Hra Judit, první pokus o školskou hru v české řeči vyšla tiskem. Dle německé předlohy vytvořil Mikuláš Konáč z Hodiškova.
  • 1552 Budyně (o.Strakonice): Před zámkem se konalo představení Tragédie o Turkovi.
  • 1553 Pardubice: Mistr Jan Netorýn uspořádal na náměstí komedii.
  • 1556 Jezuité uvedeni do Čech; zakládali své koleje – v Praze Klementinum (s právem univerzity), v Olomouci (také s právem univerzity), Brně, Českém Krumlově, Jindřichově Hradci, Kutné Hoře aj.
  • 1556 Městu Vodňany odkázal Havel Gelastus Vodňanský, staroutrakvistický kněz a univerzitní profesor svoji pražskou knihovnu k půjčování knih veřejnosti (další záznam o veřejné půjčovně knih je uváděn až v roce 1775).
  • 1558 Protireformačně orientované divadelní produkce, tvořící součást výuky na řádových školách Tovaryšstva Ježíšova, zahájeny v Klementinu latinským představením O moci církve nad národy.
  • 1561–1562 Kroužek českých latinsky píšících humanistů vydal 4 svazky básní svých členů, jeden z nich – Matouš Kolín z Chotěřiny byl prvním vykladačem Homéra na Karlově univerzitě, vydavatelem komentovaných spisů klasiků.
  • 1564 Jindřichův Hradec: Hra s Bakchusem.
  • 1566 Tiskem vyšla Kyrmezerova Komedie česká o bohatci a Lazarovi.
  • 1566 Olomouc: Jezuitská inscenace pastýřské hry.
  • 1567 Jezuité hráli česky tragédii O sv.Václavovi, kterou složil Mikuláš Salius.
  • 1570 Na Staroměstském náměstí uspořádal Giuseppe Arcimboldo nákladnou podívanou pro hosty císaře Maxmiliána II. Součástí průvodu byl i dav českých amazonek, vedených Vlastou, inspirovaný starou českou pověstí.
  • 1570 Olomouc: Jezuité: Plautus: Aulularia.
  • 1571 Zemřel Jan Blahoslav, biskup Jednoty bratrské, autor spisů o české gramatice a hudební teorii.
  • 1573 Litomyšl: Pavel Kyrmezer vydal knižně Komedii novou o vdově.
  • 1576–1612 Rudolf II. českým králem a římským císařem. Jeho pražský dvůr se stal jedním z evropských center vědy a umění. U dvora působili astronomové Tycho de Brahe, Jan Kepler, malíři Spranger, von Aachen, Arcimboldo, sochař de Vries, hudebník de Monte aj.
  • 1577 Jindřichův Hradec: Krejčovští tovaryši uvedli na zámku biblickou hru O marnotratném synovi.
  • 1579–1594 Bible kralická – šestidílný komentovaný překlad biblického textu do češtiny – zpracován a vytištěn Jednotou bratrskou. Nadlouho se stala normou spisovné češtiny.
  • 1580 Daniel Adam z Veleslavína převzal Melantrichovu tiskárnu a jako spisovatel, tiskař a nakladatel se stal organizátorem literárního života a popularizátorem soudobé vzdělanosti.
  • 1581 Olomouc: Knižně vydána biblická hra Pavla Kyrmezera Tobiáš.
  • 1582 Šimon Lomnický z Budče vydal v Praze hru Triumf aneb Komedie kratičká o přeslavném Syna Božího nad smrtí, peklem a ďáblem vítězství.
  • 1582 Plzeň: Nejstarší záznam o českém představení jednoho z prvních jezuitů – Čechů Mikuláše Salia – hra o Vzkříšení.
  • 1588 Vyšla anonymní fraška Sedlský masopust, doklad vznikající neprofesionální české divadelní produkce.
  • 1588 Nejstarší známé vyobrazení loutky na českém území.
  • 1590 Nové Město nad Metují: Rektor školy odměněn za přípravu žákovské komedie sudem piva.
  • 1592 Staroutrakvisté v Týnském chrámu se za administrátora Dvorského vrátili ke starým katolickým praktikám. Sehráli velikonoční hru s použitím mechanického zařízení, které spouštělo anděla od klenby k podlaze Božího hrobu. Popsal to anglický cestovatel Fynes Moryson.
  • asi 1595 Vydána hra Šimona Lomnického z Budče Komedia aneb hra kratičká, potěšitedlná a nová o radostném vzkříšení Krista Pána…
  • 1604 Jiří Tesák Mošovský vydal hru Komedie z knihy Zákona božího, jenž slove Ruth.
  • 1604 Praha: Tobiáš Mouřenín z Litomyšle vydal hry Věk člověka, Vejstupný syn a Historia kratochvilná o jednom selským pacholku a poběhlým židu (úprava německého textu).
  • 1604 Hra o českém knížeti Břetislavovi od Jana Campana Vodňanského zakázána.
  • 1608 Vyšlo interludium Polapená nevěra.
  • 1613 Český Krumlov: otevřena nejstarší divadelní budova u nás a ve střední Evropě, která je jedinou známou dochovanou samostatnou divadelní budovou jezuitského školního divadla v českých zemích.
  • 1616 Olomouc: Jezuitské divadlo: Holdovací inscenace Tobias junior.
  • 1623 Jan Amos Komenský (1592-1670) napsal „Labyrint světa a ráj srdce“. Po porážce českého stavovského
    povstání se musel jako bratrský kněz skrývat, r. 1628 opustil definitivně vlast a odešel do exilu, kde od r. 1648 působil jako biskup Jednoty bratrské. Napsal a vydal šest desítek spisů. Ve „Velké didaktice“ (Didactica magna) vypracoval ucelený systém školské soustavy, sedmidílná „Obecná porada o nápravě věcí lidských“, se zabývá koncepcí reformy lidské společnosti. K jeho světové proslulosti přispěla i jazyková učebnice
    „Janua linguarum reserata“ (Brána jazyků otevřená), dále „Informatorium školy mateřské, Orbis pictus (svět v obrazech) aj. 1657 byla v Amsterodamu vydána jeho „Opera didactica omnia“.
  • 1628 Sobotka: nejstarší dostupná zpráva o českém představení mimo jezuitské koleje severovýchodních Čech, školní bakalář dostal odměnu za to, že ”komedii do chrámu Páně připravil” -.
  • 1630 Dolní Bobrová: Doložena je koupě opony kostelním záduším, pravděpodobně k provozování pašijových her.
  • 1635 Žádost zaměstnanců při kostele P. Marie pod mostem na Malé Straně o povolení sehrát „Comoedia von unserem Neugebornen Christkindelein Jesu“.
  • 1640 Vznik latinské školské hry J. A. Komenského Diogenes Cynicus redivivus (Diogenes Kynik znovu oživený).
  • 1640 Mikulov: Piaristické divadlo: Biblická opera o Josefu Egyptském (dvacet proměn, sedmdesát účinkujících).
  • 1644-1646 Vznikala interludia Václava Františka Kocmánka (1607-1679).
  • 1648 Vestfálským mírem byla uzavřena třicetiletá válka
  • 1651 a 1661 Uherské Hradiště: Jezuitské divadlo: Hry o patronu města sv. Jiří.
  • 1653-1654 Blatný Potok (Sárospatak) v Maďarsku: Jan Amos Komenský nastudoval se svými žáky dramatický cyklus Schola ludus.
  • 1654 Dekretem Ferdinanda III. byla Karlova univerzita v Praze přezvána na Karlo-Ferdinandovu, filozofickou a teologickou fakultu přímo řídili jezuité, kteří měli také dozor nad fakultami lékařskou a právnickou.
  • 1656 Knín: Kantor J. Khintzer Přibyslavský věnoval radě města českou hru o Vzkříšení Páně.
  • 166x 60. a 70.léta Krkonoše: Lipský učenec Paul Johann Praetorius zaznamenává ve svých knihách o Krkonoších starý český zvyk „chodění s hvězdou“ (pochůzkové kolední divadlo vánoční).
  • 166x Poslední třetina 17. stol. Sborník kněze Evermoda Jiřího Košetického, obsahující mj. Komedii o svaté panně Dorotě a Komedii o turecký vojně.
  • 1666 Olomouc: Ve školské hře jezuitů o sv. Cyrilu a Metodějovi vystupovalo 175 osob.
  • 1668 Uherský Brod: Jezuitské divadlo: Drama O Svatoplukovi a Svatobojovi, králích moravských, dle Hájkovy kroniky.
  • 1669 Vydavatelství Dědictví sv. Václava mělo nahradit pravověrnými protireformačními spisy „kacířskou“ předbělohorskou literaturu ničenou katolickými misionáři.
  • 1671 Polná: Žáci jezuitské koleje začali uvádět českou hru o umučení Spasitelově.
  • 1672–1673 Jezuita Bohuslav Balbín, významný český barokní historik, byl odsunut do Klatov, protože jeho díla byla zaměřena proti vídeňskému centralismu a kritizovala pobělohorský úpadek českého království.
  • 1675 Brno: Jezuitské divadlo představilo Tanec Valachů.
  • 1679–1680 Řada povstání a bouří nevolníků proti robotním břemenům; robotní patent Leopolda I. v r. 1680 byl prvním pokusem o úpravu robotních povinností nevolníků.
  • 168x asi 80. léta 17.stol. Rakovnická hra vánoční, jeden z nejcennějších textů českého lidového divadla.
  • 1683 Brandýs nad Labem: O slavnosti Božího těla uvedena Komedie o turecké vojně.
  • 1690 V Praze vyšel německý překlad Corneillovy tragédie Horaz, jehož ve Vídni zachovaný exemplář má vepsané obsazení se jmény českých šlechticů a předmluvu, v níž se uvádí, že si ho pořídili pro vlastní potěšení.
  • 1690 Brno: Jezuitské divadlo: Drama o českém knížeti Václavovi a jeho bratru Boleslavovi.
  • 1690 Tábor: V síni radnice uvedena barokní moralita Zrcadlo masopustu.
  • Koncem 17. století Počátek manufakturní fáze průmyslové revoluce – zejména v oborech textilních, ve sklářství, železářství aj. Rozmach barokní architektury (Lurago, Kaňka, Caratti, Mathey, Dienzenhoferové, Santini), výtvarného umění (Braun, Brokofové, Reiner, Brandl, Škréta, Kupecký ) a duchovní i světské hudby (Černohorský, Míča) především ve službách církve a šlechty.
  • 1694-1701 Písek: Hra o sv. Josefovi Bohumíra Bílovského.
  • 1695 Znojmo: Jezuitské divadlo: Nábožný císař východní Michal.
  • 1697 Kuks: Jan Krištof Neumann, poddaný knížete Liechtensteina, svými loutkami bavil lázeňské hosty na divadle F. A. hraběte Šporka.
  • 1699 Hradisko u Olomouce: V premonstrátském klášteře uspořádána operní inscenace, v jejímž meziaktí předvedli Valaši své tance.
  • 1699 Železnobrodská hra o umučení Ježíše Krista je nejstarším známým případem českého představení na severu Čech.
  • 1705 Pražští jezuité podruhé vydali spis Václava Jandyta Gramatica linguae Boemicae. Vydání obsahovalo i česky psaný výklad Krátká správa, kterak a dlé jakých pravidel Čechové v jazyku českém v tyto časy komedie skládají a k patření vydávají.
  • 1711 Jezuité zaváděli oratoria, která vytěsňovala divadelní hry. Pašijová dramatická procesí obnovena znovu roku 1719. Poslední figurální dramatická procesí 1760.
  • 1713 Uherské Hradiště: Jezuitské divadlo: O křestu knížete českého Bořivoje na Velehradě.
  • 1719 V Praze začaly dvakrát týdně vycházet české noviny.
  • 1722 Mělník: Moravský lazebník J. J. Dukát uspořádal „před rathausem“ představení české historické hry Druhá Judit.
  • 1724 Hrabě Špork otevřel první stálou operní scénu (hrála italsky v Praze a na Kuksu).
  • 1725 Císařský reskript o trestání kacířů ukládal tresty smrti nekatolickým kněžím, učitelům, šiřitelům knih apod.
  • 1726 Kutná Hora, jezuitské drama, viz Bibliografie
  • 1727 Hradec Králové: Jezuité vydali hru Blesk dvojí v češtině
  • 1730 Jaroměřice nad Rokytnou (o.Třebíč): Na zámku Jana Adama hraběte z Questenberka uvedena italská opera Františka Václava Míči O původu Jaroměřic s českými komickými vložkami. Později byla opera inscenována i česky.
  • 1732 Písek: Teatralizované průvody s maskovanými čerty a židy.
  • 1734 Z tohoto roku nyní nezvěstný český text komedie dell’arte, který byl ještě 1980 ve fondu knihovny Křižovníků v Národní knihovně.
  • 1734 Bílá Voda ve Slezsku: Piaristické divadlo uvádělo historické hry o Přemyslu Oráči, o císaři Konstantinovi (1744), o Josefu Egyptském (1749).
  • 1739 V Praze na Starém Městě otevřeno veřejně přístupné divadlo v Kotcích, uzavřeno 1783.
  • 40.léta 18. stol. Převážně Morava: První pokusy o neprofesionální české divadlo zpěvoherní, jehož tvůrci byli převážně kněží a kantoři.
  • 1741 V pražských Kotcích se poprvé hrálo česky představení „Kníže Honzík“. (Hráli němečtí herci, kteří češtinu komolili tak, že představení skončilo fiaskem.)
  • 1743 Hradec Králové: Vydáno libreto barokního oratoria J. J. Hlavy, kaplana v Náchodě, které se stalo osnovou českého dramatu o Janu Nepomuckém, provozovaném ve Vamberku.
  • 1745 Jindřichův Hradec: Hrabě Černín dal na svém zámku zřídit loutkové divadlo.
  • 1748 Hradisko u Olomouce: Slavnostní představení Opery o Landeborkovi od Ignáce Plumlovského v premonstrátském klášteře při návštěvě císařovny Marie Terezie.
  • 2.pol. 18. stol. Podkrkonoší: rozvoj sousedského divadla, jehož vrcholným projevem zpravidla bývaly pašijové hry.
  • Druhá polovina 18. století Turnov, o.Semily: Theatrum passionale D.N.I.Ch. anebo Zrcadlo umučení Pána Našeho Ježíše Krista Spasitele (znovu 1767, 1768, 1769, 1774, 1782, 1791).
  • 1750 Zásada, o. Jablonec nad Nisou: Rychtář Jan Šourek zavedl pašijové hry (sám hrával Jidáše), zakázány 1859.
  • 1750 Státní pošta zavedla pravidelnou „rychlíkovou“ dopravu osob i zásilek dostavníky mezi Vídní a Prahou.
  • před rokem 1752 Jaroměřice nad Rokytnou: Hrabě Jan Adam Qestenberk zakoupil pro pobavení své rodiny a přátel loutkovou scénu, na níž se hrálo s marionetemi.
  • 1754 Pražští šlechtici pořádali pro přítomnou Marii Terezii francouzské komedie, hrané příslušníky pražských šlechtických rodin.
  • 1756 První sčítání obyvatelstva v jednom dni v českých zemích, Čechy měly 1,97 mil. obyvatel, Morava a Slezsko 1,04 mil. obyvatel.
  • 1764 Zákaz divadelních produkcí jezuitů.
  • 1766 nejstarší zachovaná divadelní opona v Čechách Pro zámecké divadlo v Českém Krumlově ji namalovali vídeňští malíři Johann Wetschel a Leo Merkel
  • Před 1770 Opereta regenschoriho Jana Tučka Verbování na Koňském trhu uvedena ve Svatováclavském semináři.
  • Po 1770 V Praze začala tradice uvádění vánočních loutkových her v betlémech, tzv. divadlo v jeslích, která trvala do 80. let 19. století.
  • 1771 Vyšel český překlad Krügerovy hry Herzog Michel pod titulem Kníže Honzík. „Veselá činohra od jednoho zátahu z německého vzatá.“ Uvedena v Divadle v Kotcích.
  • před 1772 Česká opera O komínku varhaníka Karla Loose z Tuchoměřic.
  • 1774 Zákaz všech školních představení.
  • 1774 Školní řád Marie Terezie zavedl povinnou školní docházku dětí.
  • 1774 F. M. Pelcl vydal (německy) „Stručné dějiny Čech“, základní dílo obrozenecké historiografie.
  • 1775 Vydána Balbínova „Obrana jazyka slovanského, zvláště pak českého“ (latinsky).
  • 1777 Knihy ze zrušených jezuitských i dalších klášterů převezeny do pražského Klementina.
  • asi 1777 Opera O sedlsky rebelii od kantora Jana Antoše.
  • 1780 Pelhřimov: „držána komedie od učených lidí městských“.
  • 1781 Josef II. vydal toleranční patent a patent o zrušení nevolnictví.
  • 1781 Na gymnáziích namísto latiny zavedena jako vyučovací jazyk němčina.
  • 1783 Divadlo v kotcích ukončilo činnost.
  • 1783 Praha: Otevřeno Nostické hraběcí národní divadlo (Gräflich Nostitzsches Nationaltheater), které hrálo německy a italsky.
  • 1785 Praha: Bondiniho společnost uvedla v Nosticově divadle v české řeči hru Stephania ml. Odběhlec z lásky synovské.
  • 1785 Brandýs nad Labem (o.Praha-východ): kroužek českých vlastenců sehrál na náměstí Zavraždění sv. Václava, v hlavních rolích Šedivý a Thám.
  • 1785 Hořice, o.Jičín: Schikanedrův text ke zpěvohře Veselá bída v Thámově překladu uveden dříve než v Praze.
  • 1785 Václav Thám se spolu s bratrem Karlem Ignácem snažil oživit českou literaturu připravil do tisku první český almanach „Básně v řeči vázané“, do jehož dvou svazků kromě děl vlastních a současníků zahrnul i výběr starší české poezie.
  • 1786 První oficiální souhlas Vídně k divadelní aktivitě neněmeckých národů monarchie.
  • 1786 Zahájení činnosti Vlastenského divadla na Koňském trhu v dřevěné divadelní budově známé pod názvem Bouda. Hráli zde vedle jazykově utrakvistických profesionálů i čeští ochotníci. Císař Josef II. navštívil české představení.
  • 1786 První překlady světové dramatiky Karla IgnáceTháma, J. J. Tandlera, Prokopa Šedivého (Shakespeare, Schiller, Moliere aj.).
  • 1786 Vysoké nad Jizerou: Podučitel Jan Petruška se žáky nastudoval pod dojmem pražských inscenací české hry Bruncvík, Meluzina a Jenovefa a stal organizátorem divadelního života v okolí.
  • 1786 První vystoupení dětí na improvizovaném jevišti ve Vysokém nad Jizerou.
  • 1786 Praha: V divadle zvaném Bouda byl nad oponou "vkusně malovanou" zavěšen český lev s nápisem: „C. k. vlastenecké divadlo"
  • 1786–1787 Mozartovy opery byly s velkým úspěchem hrány v Praze v Nostickém divadle (Figarova svatba, v premiéře Don Giovanni).
  • 1786–1789 Hrála se česká divadelní představení v „Boudě“ na Václavském náměstí v Praze.
  • 1788 Praha: O ochotníky se zřejmě opíraly produkce Jiříkovy divadelní společnosti upřímných vlastenců, která působila v tzv. Divadle v Růžodole za Poříčskou bránou. Prokazatelně česky uvedena hra Albert a Lotte aneb Ctnost v nejvyšší nouzi.
  • 1789 V Praze bylo založeno knihkupectví a nakladatelství „Česká expedice“, od r. 1791 v ní vycházely „Krameriusovy c.k. vlastenecké noviny“ s beletristickými přílohami.
  • Konec 18. stol. Zámecká divadla v Českém Krumlově, Litomyšli, Praze, Červeném Hrádku, Jindřichově Hradci, Opavě.
  • Po 1790 Po smrti osvíceného panovníka vznikla zpěvohra Píseň o císaři Josefovi II.
  • Zámecké divadlo Sychrov, opona z 90.let 18. století Neznámý malíř na ní zobrazil Valdštejnský palác.
  • 1791 Studenti sehráli bez povolení Schillerovy Loupežníky.
  • 1791 v České expedici začaly vycházet „Krameriusovy c.k. vlastenecké noviny“ s beletristickými přílohami.
  • 1792 Dobrovský vydal „Dějiny českého jazyka a literatury“ (německy) – základní dílo české literární historie.
  • 1792 Dvorským dekretem zřízena na pražské univerzitě „stolice českého jazyka a literatury“,
    s vyučovacím jazykem německým; profesorem se stal historik F. M. Pelcl.
  • 1793 Prokop Šedivý vydal Krátké pojednání o užitku, kterýž ustavičně stojící a dobře spořádané divadlo způsobiti může.
    „Sepsáno, a všem, jenž k osvícení lidského rozumu a k ušlechtění svých krajanů přispěti chtějí, obětováno od Prokopa Šedivého, skladatele her při Vlastenském pražském divadle.” Titulní list Krátkého pojednání, 1793.
  • 1793 Písek: založena Umění milovná společnost provozující divadelní představení.
  • 1794 Vysoké nad Jizerou: ochotníci začali hrát v radnici.
  • 1795 Puchmajer vydal „Sebrání básní a zpěvů“ první dílo novočeské básnické školy.
  • 1795-1809 Žamberk: ochotníci hráli česky v Panském domě Umučení Páně, ale i světské hry.
  • 1797 Roudnice nad Labem: Kníže Jos. Fr. Maxmilián z Lobkovic založil v zámku divadlo, hrálo služebnictvo a měšťané, italsky, německy i česky.
  • 1797 dvě opony Josefa Platzera pro zámecké divadlo v Litomyšli. Na první je zobrazen uprostřed okrouhlé kolonády antický chrám a na druhé se otevírá pohled sloupovou předsíní do palácového nádvoří.
  • 1798 Polná: První české loutkové divadlo.
  • 1799 Bakov nad Jizerou (o.Mladá Boleslav): uvedena hra Prokopa Šedivého Živé hodiny.
  • 180x Na začátku 19. století Dle Turnovského se české ochotnické divadlo hrálo v městech: Kutná Hora, Plzeň, Tábor, Rakovník, Sadská, Sobotka, Mšeno, Chrudim, Příbram, Kouřim, Unhošť, Hlinsko, Hradec Králové, Litomyšl, Rychnov, Olomouc, Brno, Vídeň.
  • Zač. 19. stol: "Úřadové nedělali toho času ochotníkům takových překážek jako později, spíše naopak bývaly snahy ochotníků dosti podporovány, jmenovitě když za válek francouzských jali se ochotníci hráti na prospěch obyvatelstva zchudlého nepřátelskými vpády, ubytováním vojska, výpalní daní a jinými pohromami. Provozování divadelních her českých považováno nejen za skutek vlastenecký v našem smyslu českém, nýbrž i ve smyslu rakouském a zeměpanští úřadové napomáhali ochotníkům všemožně."
  • asi 1800 Mnichovo Hradiště (o. Mladá Boleslav): představení náhodně sestavovaného souboru
  • začátek 19. století Kutná Hora: Divadlo v jeslích provozoval otec Josefa Kajetána Tyla.
  • 1801 Radnice, okres Rokycany: První představení ochotníků.
  • 1801 Chrudim: historický špitální kostel sv. Jana Křtitele přestavěn na divadlo.
  • 1801 Pohled na město Radnice zobrazil na oponě malíř Pondělíček v roce 1884, Vystavena v Muzeu.
  • 1802 Žamberk: Postaveno divadlo.
  • 1802 Praha, opona Divadla v Kotcích byla nabizena v dražbě starých dekorací.
  • 1804 Opona Stavovského divadla namalována v dílnách drážďanského divadelního malíře Friedricha Reinholda podle návrhu Josefa Berglera (1803). Pořízena na počest Františka I., který navštívil Prahu a také Stavovské divadlo. Návrh vystaven ve vstupní hale divadla.
  • 1805 Rokycany: Ochotnické sdružení hrálo německy a česky.
  • 1806-1820 Radnice (o. Rokycany) ochotnické divadlo organizoval vlastenecký kněz A. J. Puchmajer, pořadatel almanachů Sebrání básní a zpěvů (1795-1814), tvůrce Rýmovníku (1824).
  • 1809 Ustaven kroužek studentů při pražském vysokém učení, v němž vznikl návrh uspořádat veřejná česká deklamatoria. Uskutečnila se 1812 v pražském Klementinu. Zdrojem repertoáru byly především Puchmajerovy almanachy.
  • 1809-1816 Příbor: Představení měšťanů a studentů, údajně nejstarší doložené ochotnické divadlo na Moravě.
  • 1811-1827 Stará Ves (o. Semily): Dramatická tvorba Františka Vocedálka (Vodseďálka) na biblická témata.
  • 1810 Turnov (o. Semily): „liboherci“, iniciovaní knězem Ant.Markem, sehráli Dva buchy a tři šuchy v přízemí radnice. (První slovenská hra uvedená na českém divadle.)
  • 1811 V Praze vznikla první ochotnická „společnost milovníků českého divadla“ vedená Jos. P. Haklíkem, název Sjednocená společnost k lepšímu chudých, duší literát J. Hýbl. Základem české skupiny, která o rok později začala hrát ve Stavovském divadle.
  • 1811 Kolín: židé žádali o povolení hry Haman a Estera. Povoleno, ale nesmělo být veřejně vybubnováno.Téhož roku synové měšťanů žádali povolení hry Tyran Dioklecián (o sv. Jiří). Bylo to asi první české představení kolínských ochotníků.
  • 1811 Pardubice: studentská divadla ve zrušeném minoritském klášteře.
  • 1811 asi, Polná, nejstarší známé zobrazení pohledu na město Neznámý autor namaloval pro ochotníky oponu, která zobrazovala sudičky před řeckým chrámem, v pozadí pohled na Polnou. Užívána byla do roku 1829.
  • po 1811 Komedie o dvouch kupcích a o židovi Šilokoj
  • 1812 Praha: Jan Nepomuk Štěpánek začal ve Stavovském divadle prosazovat poloamatérská česká odpolední představení pro dobročinné účely.
  • 1812 Rakovník: První české představení Husité u Naumburku (Kotzebue).
  • 1813 Mnichovo Hradiště (o. Mladá Boleslav): vznikl ochotnický soubor, který zahájil Štěpánkovými Loupežníky na Chlumu (představení výjimečné tím, že se ho zúčastnili jako hosté tři monarchové, kteří v souvislosti s napoleonskými válkami zde tehdy dleli - německý, rakouský a ruský).
  • 1815 Brno: uvedena první původní česká hra Strašidlo ve mlýně, později Kníže na honbě, Berounské koláče (1822), Čech a Němec (Štěpánek).
  • 1816 Jan Hýbl vydal Historii českého divadla od počátku až po nynější časy. Jeden z prvních pokusů o postižení dějin českého divadla.
  • 1816 Praha: Založen německý ochotnický soubor Divadla u sv. Mikuláše, zvaného též Mikulášské nebo Švestkovo, v němž vyrostli budoucí členové českých souborů.
  • 1816 František Vodseďálek (1762-1843): Nová komedie o Libuši
  • 1817 Rožďalovice (o. Jičín): Divadelní představení organizoval kaplan V. Štěpánek.
  • 1817 (1815) Písek: kupec Jan Otto vystavěl samostatnou divadelní budovu.
  • 1817–1818 "Nalezeny“ rukopisy Královédvorský a Zelenohorský.
  • 1818 Turnov (o. Semily): ochotníci sehráli hru na oslavu založení českého muzea.
  • 1818 Plzeň: V radnici uvedena hra Osvobození Plzně od Táboritů.
  • 1818 Inspirace z Lince České Budějovice: Jan Hájek, malíř kostelních obrazů z Jindřichova Hradce čerpal inspiraci pro namalování opony v Linci. Nedochovala se.
  • 1819 Lysá nad Labem (o.Nymburk) : Ochotnické divadlo v české řeči na zámecké scéně Berounské koláče.
  • 1819 Fr. Raymann (1762-1829, častolovický děkan, obrozenecký básník a dramatik vydal jednoaktovou hru Sedlské námluvy.
  • 1819 Polička: První představení sehráli ochotníci 25. prosince 1819 v místnosti u Kurzů, a to německy: Erziehung macht den Menschen , a hned následující den česky uvedli hru Čech a Němec od Jana Nepomuka Štěpánka. Bylo to zásluhou kaplana Františka Ferdinanda Chudoby, měšťana Františka Haněla a poličských studentů piaristické školy v Litomyšli
  • 1819 v Novém Městě nad Metují zřídil domácí divadlo kupec Ferdinand Venclík. Na oponě byl namalován okřídlený kůň - Pegas.
  • 1820-1832 Vycházely tiskem hry J. N. Štěpánka.
  • 20. a 30. léta 19. stol. Hradec Králové významným ochotnickým centrem - působení V. K. Klicpery.
  • Do 20. let 19. stol. Ochotnické divadlo se hrálo ve více než 120 městech a městysech v Čechách. Doklady o českém ochotnickém divadle na Moravě jsou pouze v 10 městech.
  • Do 20. let 19. stol. se rozšířilo hraní divadla v měšťanské vrstvě s úmyslem posilovat národní vědomí Čechů.
  • 1820 Zbraslavské prázdninové studentské divadelní pokusy, v nichž působil Jan Kaška.
  • 1820 Turnov (o. Semily). napsal Ant. Marek Prolog k zahájení českých ochotnických her divadelních v Turnově.
  • 1820 Žebrák: Památní kniha Žebráckého divadla zaznamenává uvedení a obsazení jednotlivých her.
  • 1820-1830 Vycházely tiskem hry V. K. Klicpery.
  • 1820-1840 "Ve druhém a třetím desetiletí našeho věku se repertoir český hojně rozmnožil kusy Štěpánkovými a Klicperovými, počet ochotnických divadel vzrůstal, avšak zároveň počala se jevit v kruzích úřednických nepřízeň k divadlu českému. Vlasteneckého účele ve smyslu rakouském tehdy již nebylo, rány válkami zasazené byly zjizveny a na zmáhající se vlastenectví české pohlíželo se okem závistivým, žárlivým."
  • 1821-1824 Praha: Teisingrovo divadlo, dříve soukromá rodinná scéna, hrálo pro veřejnost, hereckou základnu tvořili hlavně studenti. Především hry V. K. Klicpery.
  • 1822 Turnov (o.Semily): Založeno stálé divadlo U zlatého jednorožce.
  • 1822 Loukov (o. Mladá Boleslav): České představení truchlohry Kouzelnice Sydona.
  • 1823 Benátky nad Jizerou (o. Mladá Boleslav): Počátek pravidelné ochotnické činnosti.
  • 1824 Praha: J. N. Štěpánek se společně s J. Kainzem a F. Polawským stal spoluředitelem Stavovského divadla a zajišťoval na jeho scéně pravidelnější česká představení. Napsal mj. jedny z nejhranějších her na ochotnických scénách Čech a Němec (1816) a Berounské koláče (1819).
  • 1825 Jablonec nad Jizerou (o.Semily): Lidová náboženská dramata Umučení Páně, Josef a jeho bratři, Král David, Sv. Eustach aj.psali místní občané a provozovali pod širým nebem, jako jediný provozovaný typ divadla se zde udržel až do 1848.
  • 1826 Premiéra první české novodobé opery Dráteník od Františka Škroupa (1801-1862).
  • 1826 Vyšla „Domácí kuchařka pro dcerky české a moravské“ Magdaleny Dobromily Rettigové.
  • 1826 Beroun: počátky ochotnického divadla
  • 1827 Hronov (o.Náchod): ochotníci sehráli Berounské koláče bez povolení, vedl je hodinář Ant. Knahl,(v Jiráskově U nás Kalina). Po zákazu se scházeli, pořádali výlety, recitovali, ale povolení k provedení Berounských koláčů dostali až roku 1844.
  • 1827 Začal vycházet Časopis Společnosti vlastenského muzeum v Čechách, redaktorem byl František Palacký.
  • 1829 F. L. Čelakovský vydal „Ohlas písní ruských“, 1839 „Ohlas písní českých“.
  • 1829 Polná: Oponu z roku 1811 nahradil malíř Karel Kasal novou, její motiv není znám, nezachovala se.
  • 30. a 40. léta Rozmach českého ochotnického divadla.
  • 30. a 40. léta 19. stol. Ochotnické divadlo se hrálo ve více než 120 městech a městysech v Čechách. Doklady o českém ochotnickém divadle na Moravě jsou pouze v 10 městech.
  • 30. léta 19. století Praha: Rodinné loutkové divadlo Mánesových. Na jeho výtvarné podobě se podíleli Josef Mánes, Amálie Mánesová a sochař Václav Levý. Hrálo se pro rodinu a dětské obecenstvo z blízkého okolí.
  • Asi z 30. let 19. století je programový nápis z opony v Pasekách nad Jizerou. Kdo jsi Čechem, pamatuj na to, cti a važ sobě divadla českého nad zlato
    Repliku pro Muzeum českého amatérského divadla v Miletíně vytvořil Ivo Plass, 2005.
  • Od 30. let výjimečně hrávali divadlo už i tovaryši, učňové a proletáři.
  • 1832 Náchod: Muzikální gremium, jehož členy byli učitelé, vrchnostenští úředníci, městská honorace, uvedlo česky Dona Giovanniho.
  • 1832 Kardašova Řečice, o.Jindřichův Hradec: Divadelní představení studentů, mezi nimi básník Boleslav Jablonský.
  • 1833 - 1842 Beroun: inscenace ochotnického divadla jsou zachyceny v rkp. knize
    „Památky ochotnického divadla v Berouně od r. 1833 až 1842“
  • 1812-1834 České divadlo na sklonku napoleonských válek a za utužení feudální reakce (1812-1834).
  • 1834 Dobrovice (o.Mladá Boleslav): zahájil činnost český ochotnický soubor v sále radnice. V letech 1834 - 48 sehrál 71 představení.
  • 1834 Premiéra Tylovy Fidlovačky se Škroupovou písní „Kde domov můj“.
  • 1834-1837 Praha: Josef Kajetán Tyl vedl amatérský divadelní soubor v refektáři býv.kláštera Kajetánů (Kajetánské divadlo), v němž probojovával nový divadelní názor.
  • 1835 Ústí nad Orlicí: Založena Divadelní společnost města Oustí.
  • 1835–1839 Jungmann vydal pětidílný „Slovník česko-německý“, kterým přispěl k ustálení novodobé podoby češtiny.
  • 183x, 30. léta 19. století Beroun: Neznámý malíř namaloval oponu zobrazující boj mezi bohyněmi umění a krásy a mezi bohy podlosti a nevzdělanosti. Byla součástí rozkládacího jeviště, užívaného střídavě ve staré škole u piaristů, v hostincích U zeleného stromu, Na Plzence, U českého dvora do roku 1868. Nezachovala se.
  • po 1835 Jindřichův Hradec: Josef Procházka po přerušení studia v Praze se stal členem divadelní společnosti, kterou 1835 založil J.K.Tyl. Po jejím rozpadu dostudoval a vrátil se domů. Založil ochotnické divadlo a pro svůj záměr získal 80 mladých lidí.
  • 1836 Bakov nad Jizerou (o.Mladá Boleslav): Několik ochotníků nastudovalo a 1837 provedlo na Nové radnici Divotvorný klobouk.
  • 1836 Vysoké nad Jizerou: Výjimečně vytvořen ochotnický spolek na družstevně podnikatelské základně. (Spolčovací zákon přijat až 1867.)
  • 1836 Palacký vydal (německy) první svazek svých českých dějin, česky začaly vycházet v březnu 1848.
  • 1836 Vyšel Máchův „Máj“.
  • 1837 Šafařík vydal první díl „Slovanských starožitností“.
  • 1838 Rokycany: Založen Hudební a divadelní soubor a zřízeno Městské divadlo.
  • 1838 Litomyšl: M. D. Rettigová napsala na přání slečen Valdštejnových loutkovou hru Koš, která byla sehrána na zámeckém loutkovém divadle. První známá hra napsaná pro domácí ochotnické loutkové představení.
  • 1838 nejstarší zachovaná opona ochotníků Hradec Králové: Tobias Mössner, malíř dekorací ve Stavovském divadle, namaloval pro ochotníky oponu, Pohled na Hradec Králové. V depozitáři Muzea východních Čech.
  • Konec 30. let "Když v posledních letech třicátých jal se vydávati J. K. Tyl svou „Českou Thalii“, byl vlastenecký ruch na venkově již tak mocný, že přeze všechnu nepřízeň s hůry vznikala nová divadla ochotnická a kde to možno nebylo, tam aspoň čtení divadelních her se rozmohlo."
  • 1839 Oblíbenou studentskou zábavou bylo divadlo s „živými figurinami”, hrávali komedii O doktoru Faustovi.
  • 1839 Turnov: Uvedena opera Dráteník, hrála se 3x. Po Hradci Králové to bylo druhé venkovské město, kde byla opera sehrána.
  • 1840 Rakovník: Založena Stálá ochotnická společnost.
  • 1840 První český veřejný ples v Praze v sále Konviktu jako výraz nároků českého měšťanstva na vlastní společenský život.
  • 40. léta Opava: Štěpánkův Čech a Němec bylo ojedinělým českým představením ve Slezsku.
  • 1841 Polička: otevřeno divadlo v budově školy, v jehož čele byl znak s nápisem Litteris et Musis civitas Policzka.
  • 1842 Čáslav: První prosté divadelní jeviště čáslavských ochotníků v hostinci „U králevice“ . „Celé divadlo sestavil a vymaloval“ pan Heš.
  • 1843 Kolín: Finanční komisař Pokorný koupil dům U Tří korun v Kutnohorské ulici č. 42 a zřídil zde v 1. patře sál s jevištěm.
  • 1845 "Od doby, kdy na počátku r. 1845 hlavně přičiněním Riegrovým podána byla od mnohých pražských předních vlastenců podepsaná žádost k stavům království českého za zřízení stálého českého divadla, až do 16. května 1868, kdy k němu položen základní kámen, propracovala se otázka stavby té mnohými obměnami nepřízně tehdejších vlád a těch jejích orgánů, na nichž visel úspěch nebo neúspěch."
  • 1845 Vyšla příručka Divadelní ochotník, kterou s pomocí německé předlohy napsal Jan Kaška, původně ochotník ze Zbraslavi, přední herec-komik českého souboru Stavovského divadla. První odborně instruktážní spis o hereckém umění v české řeči dokladá, jaký význam tehdy přikládalo pražské centrum ochotnickému hnutí.
  • 1845 15. ledna podalo 140 vážených Čechů odůvodněnou žádost k zemskému stavovskému výboru, aby pp. stavové, kteří již od r. 1798 řídili Nosticovo německé divadlo, druhé právo (privilegium) k pořádání divadelních představení (vyjímaje představení německá), které Čechům bylo císařem Josefem II. r. 1786 uděleno a které jim poslední z direktorů Zappe byl r. 1805 prodal, předali za účelem založení českého jeviště. Na žádosti podepsáni byli mj. Jos. Jungmann, dr. Jan Pressel, dr. Jos. Frič, Fr. Lad. Rieger, dr. Staněk, Fr. Pštros, Jan Perner, Ferd. Figerhut. Dne 9. dubna téhož roku čeští stavové udělili jim skutečně koncesi k vystavění, zařízení, vydržování a řízení samostatného českého divadla v Praze.
  • 1846 Benátky nad Jizerou: Ochotníci uvedli Donizettiho operu Marie, dcera pluku (60 účinkujících, 4 reprizy).
  • 1846 Praha: Otevřena Měšťanská beseda jako reprezentační společenské středisko českého měšťanstva; první žádost o její povolení byla dva roky předtím zamítnuta.
  • 1846 Zvolený třicetičlenný výbor podal císaři žádost o povolení ustavit „Jednotu pro divadlo české“, vídeňská vláda žádost zamítla.
  • 1847 Premiéry her J. K. Tyla Paličova dcera a Strakonický dudák, které se staly základními kameny dramaturgie ochotnických souborů.
  • 1848 Zrušení cenzury, svoboda tisku.
  • 1848 Olomouc: František Josef I. navštívil české představení Čech a Němec (Štěpánek)s upraveným názvem Moravec a Němec. Od té doby se v Olomouci hrálo pravidelně česky.
  • 1848 Na shromáždění pražského lidu ve Svatováclavských lázních (11. 3.) schválen návrh petice císaři s požadavky sjednocení zemí Koruny české v jeden státoprávní celek, zrušení roboty a poddanství, rovnoprávnosti Čechů a Němců, obecní samosprávy, svobody tisku, shromažďování, vyznání aj., zvolen petiční výbor.
  • 1848 Praha: Slovanský sjezd za účasti 340 delegátů z celé říše; vojenská opatření proti sjezdu vyprovokovala v Praze povstání, které bylo zlomeno vojskem.
  • 1848 Palacký vydal (v březnu) první část českého znění díla „Dějiny národu českého v Čechách i v Moravě“
  • 1848 Národní noviny začaly (5. 4.) vycházet jako tribuna českých liberálů, redaktorem Karel Havlíček Borovský.
  • 1848 Národní výbor vznikl (10. 4.) z výboru petičního (tzv. Svatováclavského) jako politický orgán měšťanského konstitučního hnutí.
  • 1848 Vznikla Lípa slovanská – první český politický spolek (30. 4.).
  • 1848 Ústavodárný říšský sněm byl zahájen ve Vídni (22. 7.); v září sněm rozhodl o zrušení poddanství a roboty (za náhradu).
  • 1849 Praha: Ochotnický soubor Divadla u sv. Mikuláše uvedl první polskou hru přeloženou do češtiny, Pan Čapek aneb Copak mě nikdo nezná? (Fredro, překlad Rieger).
  • 1849 J. A. Prokop zřídil první českou kočující divadelní společnost, první představení v Chrudimi.
  • 1849 Palacký uveřejnil v Národních novinách článek „O centralizaci a národní rovnoprávnosti v Rakousku“.
  • 50. léta 19. stol. Průměrný ochotnický repertoár byl věrným obrazem zaostávající dramaturgie cestujících společností.
  • 50. léta 19. stol. Ochotnické soubory uváděly Molièrova Lakomce, na profesionální scéně uváděn až od roku 1885.
  • 1850 Ministr vnitra Alexander Bach vydal Divadelní řád a Instrukce, které tvrdě potlačovaly všechny svobodomyslné projevy na divadle.
  • 1850 Utvořil se Sbor pro zřízení českého Národního divadla v Praze, předsedou se stal František
    Palacký.
  • 1850 Karel Havlíček začal v Kutné Hoře vydávat nezávislý politický list Slovan, v příštím roce byl donucen vydávání zastavit a byl internován v tyrolském Brixenu.
  • 50. léta 19. stol. První ochotnická představení hraná ve prospěch stavby Národního divadla.
  • 1851 "Co to stálo námahy, než konečně r. 1851 dáno svolení, aby se na stavbu po národě sbíralo."
  • 1851 Začala vycházet Pospíšilova Divadelní bibliotéka.
  • 1851 Kutná Hora, okresní hejtman zakázal představení Tylovy hry Krvavý soud aneb Kutnohorští havíři.
  • 1852 převzal řízení státu sám císař s pomocí policejního režimu ministra vnitra A. Bacha (do r. 1859).
  • 1854 B. Němcová dokončila „Babičku“; tato kniha spolu s „Kyticí“ K. J. Erbena znamenala jazykové dovršení národního obrození.
  • 1854 Alois Gallat uveřejnil hru Rytíř Šnofonius a princezna Mordulína, první ze svých parodií pro "živá pimprlata".
  • před rokem 1854 první dochovaný výjev z historie Chrudim: Krok a jeho dcery – Kaša, Teta, Libuša, namaloval Jan Kokeš, muzeum Chrudim
  • 1856 Týn nad Vltavou: U Landfrasse v Táboře vyšel spisek Thalie. Ohlas ochotníků divadla Vltavotýnského.
  • 1857 Provolání Sboru pro zřízení Národního divadla
  • 1857 Sobotka, divadlo otevřeno proslovem Františka Věnceslava Jeřábka
  • 1858 Sobotka: Premiéra prvotiny F. V. Jeřábka Hána.
  • 1858 Vyšel almanach Máj, k Máchovu odkazu se přihlásili J. V. Frič, V. Hálek, J. Neruda,
    K. Světlá, A. Heyduk, K, Sabina, J. Barák aj.
  • 1858 asi nejmladší zámecká opona Hluboká nad Vltavou: Opona zámeckého divadla, romantická krajina, parafrázující pohled na Schwarzenberskou loveckou chatu zvanou Stará obora, dílo J. F. Stocka
  • 1859 Praha: Továrník Josef Götzel, pozdější starosta Karlína, pořídil ochotníkům jeviště. Na něm hrálo Ochotnické divadlo Měšťanské besedy, řízené dramatikem a publicistou J. M. Boleslavským. Od 1867 jako Karlínské ochotnické divadlo. Bylo považováno za jedno z nejlepších své doby.
  • 1859 Rožnov pod Radhoštěm: Založeno Sdružení divadelních ochotníků, hrálo v aréně postavené městem.
  • Padesátá léta 19. století "Ve smutné době Bachovy reakce jevil se čilý národní život na venkově téměř jen v ruchu divadelním, herecké společnosti, jichž přibývalo, i ochotnická divadla, která se napořád množila, závodily v poskytování utěšené zábavy obecenstvu."
  • V 60. letech 19. stol. soubor Divadla u sv. Mikuláše přesídlil na Smíchov (hostinec V Eggenbergu, později hostinec U zlatého anděla), působili zde pozdější herci J. Seifert, J. Čermáková, A. Pštross, V. Budil, J. J. Stankovský ad.
  • 1860 Vyšel první díl „Riegrova slovníku naučného“.
  • 1860 20. října 1860 vydal císař František Josef I. Říjnový diplom, základní zákon říše, kterým se císař provždy zříkal absolutismu a kterým zřídil Říšskou radu.
  • 1860 Kolín: Ve městě byla postavena budova reálného gymnázia a k ní jako jedno křídlo bylo přistavěno divadlo - mělo 195 sedadel v přízemí a 30 na galerii. (Bylo v provozu do 1881, potom z bezpečnostních důvodů /po požáru vídeňského divadla/ bylo uzavřeno.)
  • 60. léta - pol. 80. let 19. stol. Řada souborů uváděla komponované pořady i ucelená operní představení děl cizích operních skladatelů. Světový repertoár chrudimských ochotníků označen za impozantní (Flotow, Donizetti, Auber, Meyerbeer, Mozart, Gounod aj.)
  • 60. léta 19.stol. Tylovy Kutnohorské havíře (v hlavním městě cenzurou nepovoleno) uvedly soubory v Poličce 1862, v Mladé Boleslavi 1867, v Jaroměři 1868 a 1869, v Rakovníku 1874.
  • V 60. letech 19. století Začínají být stavěny samostatné budovy městských divadel: např. Kolín (1860), Nymburk (1861), Písek (1869), Čáslav (1869), Turnov (1874), Dvůr Králové n. L. (1874).
  • 1861 Začala vycházet Boleslavského edice her Divadelní ochotník, která do konce 19. stol. byla zdrojem repertoáru pro divadelní soubory.
  • 1861 Rychnov nad Kněžnou: Založena Ochotnická společnost.
  • 1861 Byl povolen pěvecký spolek Hlahol, 1862 byly schváleny stanovy české tělocvičné organizace Sokol, 1863 schváleny stanovy Umělecké besedy
  • 1861 J. Grégr vydal první číslo Národních listů, politického orgánu českého liberálního měšťanstva.
  • 1861 Vydán patent, který již nejen toleroval uznaná protestantská vyznání, ale zrovnoprávnil
    je s oficiálním vyznáním katolickým.
  • 1861 Jezuité se začali vracet do habsburské monarchie; interpelaci českého sněmu proti jejich usazování v Čechách zhatila snaha Staročechů nerozhněvat konzervativně klerikální šlechtu.
  • 1861 Čáslav: Divadlo U králevice dostalo nápis na portálu "Osvětě". Oponu s mytologickými postavami provedli místní příručí okresního úřadu Gustav Havel a malíři Jan Rieb a Fryč. Nedochovala se.
  • 1862 Praha: Rodinné loutkové divadlo Josefa Fügnera, spoluzakladatele Sokola. Představení se účastnili mnozí významní vlastenci se svými rodinami: mj. F. Palacký, M. Tyrš, F. L. Rieger, J. Neruda.
  • 1862 Praha: Učitel František Hauser zahájil ve své soukromé škole V jámě veřejná loutková představení.
  • 1862 Praha: Prozatímní divadlo otevřeno Hálkovým Králem Vukašínem. Divadlo sloužilo až do dobudování Národního divadla.
  • 1862 byly schváleny stanovy české tělocvičné organizace Sokol
  • 1862 Opona Prozatímního divadla v Praze, autorem hlavní opony Václav Jan Kautský Návrh Antonína Gareise (alegorie umění) nebyl realizován.

    Dle dr. Porta byl autorem první opony, která zobrazovala Staroměstské náměstí, Hradčany, Vyšehrad, Karlův Týn, Říp, Blaník, Jan Václav Kautský.

    1876 oponu Prozatímního divadla s bohatým řasením, zachytil na své kresbě hlediště R. Koubalík.

    1862 Václav Jan Kautský autorem hlavní opony Prozatímního divadla (Staroměstské nám., Hradčany, Vyšehrad, Karlův Týn, Říp, Blaník). -
    Existuje přesný popis první opony, resp. celého divadla (odkud byl patrně dále přejat), je od Jana Nerudy: "Opona, taktéž od dovedného Kouckého pocházející, podobá se nejspíše ještě bohatému čalounu. Je pokryta bohatými arabeskami a rozdělena ve více polí. U prostřed je obraz hradu pražského, dole v pravo Karlova Týna, v levo Vyšehradu, na hoře v levo Blaníku a v pravo Řípu. Po obou stranách jsou bohyně hudby a básnictví, na hoře znak zemský."
    1876 Oponu Prozatímního divadla v Praze s bohatým řasením zachytil na své kresbě hlediště R. Koubalík.
  • 1863 Turnov (o. Semily): Založena Kronika turnovské Thalie, zachycující historii divadla od roku 1818.
  • 1863 schváleny stanovy Umělecké besedy
  • 1863 Josef Mikuláš Boleslavský uveřejnil článek O důležitosti a potřebě českého divadelního listu
  • 1863 Praha - česká představení Od 1.12.1962 do 30.11.1863 bylo v Praze odehráno 191 českých představení (9 v Novoměstském divadle) - 59 oper, 1 operetka, 27 frašek se zpěvy, 86 veseloher, 19 činoher, 36 tragedií, 4 pantomimy.
  • 1864 Červený Kostelec (o.Náchod): První zápis v Kronice divadelních ochotníků.
  • 1864 - 1880 náchodský malíř Josef Šrůtek vytvářel veduty měst Červený Kostelec (1864), Česká Skalice (1869), Hronov (1875), Úpice (1880), Nové Město nad Metují (s. a.).
  • 1864 veduta města obklopená výjevy a osobnostmi Hořice: malíř Karel Maixner rozvrhl dosud neobvykle plochu opony Vlasti a Múzám.
  • 1864 veduta Prahy Červený Kostelec: Založen Spolek divadelních ochotníků v městysi Kostelci. Trvalé působiště měl v hostinci U Buršů, v jehož divadelně upraveném sále vymaloval na oponu náchodský malíř Josef Šrůtek z Náchoda vedutu Prahy. Opona shořela 1910, novostavba dostala jméno hotel Praha.
  • 1865 Stanový (o. Semily):
    \"Vysokoškolští studenti sbírali jsme na stavbu (ND) nejvíc o prázdninách. Poslední sbírku v stanovské naší obci uspořádali jsme v říjnu 1865 právě o posvícení. Chodili jsme se starostou od domu k domu, a nebylo ani jediného byť sebe chudšího baráčku, kde by nám nebyli uštědřili alespoň malý dáreček.\"
  • 1865 Turnov: Pro vzdělávání členů divadelního souboru Ćtenářské besedy zřízena divadelní škola.
  • 1865 Palacký zveřejnil svůj program federalizace Rakouska.
  • Od 2. pol. 60. let Praha: Posluchač práv Jan Podlipný, výborný deklamátor a herec z ochoty, byl členem Akademického čtenářského spolku. Roku 1872 v slavné inscenaci spolku Záhuba rodu přemyslovského sehrál v Kolárově režii Václava III. V letech 1897-1900 primátor Prahy, 1889-1906 starosta České obce sokolské.
  • 1866 Válka Pruska a Itálie proti Rakousku a Sasku.
  • 1866 střízlivý pohled Jana Nerudy "Ochotnické hry v Praze vyhledávají sobě vždy zátiší nějaké, nemohouce se ovšem v zápas pustit se systematickými hrami stálých divadel, a přiznati se musíme, že české ochotnictví pražské zůstává daleko v činnosti své za zdejším německým. Věc je pochopitelná, mámeť krátkou teprv dobu divadlo své samostatné, které pohlcuje tedy vším právem pozornost obecenstva."
  • 1866 vedutu Nové Paky za mohutnými oblouky namaloval Jan Machytka, zachovala se jen černobílá fotografie
  • 1867 Zákony o právu spolčovacím a shromažďovacím dána legální základna pro spolkovou činnost, vznik řádně registrovaných spolků.
  • 1867 Josef Mikuláš Boleslavský začal vydávat první český divadelní časopis Česká Thalia. Zanikl 1871.
  • 1867 Nudvojovice: U starého kostelíčka sehráli turnovští ochotníci Prodanou lásku,pravděpodobně první představení v přírodě ve východních Čechách.
  • 1867 Praha: Na Žižkově založena Čtenářsko ochotnická jednota Pokrok. Z jednoty vzešli přední profesionální herci Zdeňka Baldová, Vlasta Burian, Růžena Nasková, hrála tu i Ema Kittlová, později Destinnová.
  • 1867 Prosincová ústava zakotvila rakousko-uherský dualismus, představovala odmítnutí českých
    státoprávních návrhů a zavedla název státu „Rakousko-uherská říše“.
  • 1867 setkání s hudbou, vize vesnického učitele Benátky, o. Svitavy: Opona Antonína Vostřebala inspirovala pozdější ztvárnění motivu.
  • 1867 veduta města Miletín, kterou namaloval Josef Kolář, je na oponě v sále Sousedského domu, restauroval ji B.Tůma 1934
  • 1868 Svážení základních kamenů k Národnímu divadlu. Karel Sladkovský v projevu nad základním kamenem zhodnotil význam ochotnického divadla pro rozkvět české řeči.
  • 1868 Valná schůze zástupců 120 ochotnických spolků z Čech a Moravy založila Divadelní jednotu. Předsedou Vítězslav Hálek.
    (Dr. J. Dvořák uvádí 400 zástupců vyslaných 104 ochotnickými spolky a jako účel založení „podporovati divadelní původní literaturu a dramatické umění vůbec a ochotnické pěstování jeho zvlášť.“)
  • 1868 Seznam ochotnických divadel v Čechách a na Moravě, čítající 211 souborů, uvádí v Praze existenci souborů v Horní Šárce, Karlíně, Libni, Malé Straně, Ruzyni, Smíchově a Zbraslavi.
  • 1868 V. L. Čermák v článku O pěstování operety v časopise Česká Thalia (s. 67) navrhl podrobný dramaturgický plán operet pro ochotnické soubory i s návodem, jakým způsobem nahradit chybějící nástroje a hlasy.
  • 1868 Praha: Spolek Malostranská Thalie uvedl Tylova Jana Husa.
  • 1868 Popis příprav na položení základního kamene k ND v Kolíně a průběhu slavnosti v Praze.
    "Sokolové, studenti, řemeslníci, živnostníci, obchodníci, dělníci, rolníci a všechny ostatní vrstvy spěchaly, aby se súčastnily velikého dne. Matička Praha stala se vytouženým cílem českého venkova. Ani u nás v Kolíně nebylo jináče. Nejvíce píle věnováno, jak uspořádat banderium.(jezdecký sbor) …..pro naše banderium vymyšlen zvláštní kroj. (jeho popis).
    Průvod mnohonácte tisíců seřadil se za Karlínem na louce. Úderem deváté hodiny rozvinul a valil se kupředu. Znalci jej odhadovali na 150.000 hlav.(Popis dojmů banderisty Antala Staška.) Divadlo stalo se symbolem všech, i politických nadějí, kterými jsme tehdy jásali své budoucnosti vstříc."
  • 1868 Tábor lidu na Řípu zahájil tzv. táborové hnutí (do r. 1871) za české státoprávní požadavky.
  • 1868 Beroun: Jako obraz v rámu se zachovala v muzeu část opony, kterou namaloval pro ochotníky malíř Hugo Ullik, který ve městě vyrostl. Obraz restaurovala 2005 Ludmila Razimová.
  • 1868 Čáslav: Dusíkovo divadlo: Dokončena stavba divadla postaveného podle návrhu Josefa Spudila, ředitele čáslavských reálných škol, ve stylu romantického historismu. Oponu s vedutou Čáslavi, stejně jako mnohé dekorace, namaloval projektant stavby Josef Spudil. Shořela při požáru budovy.
  • 1869 Praha: Ochotnické provedení Prodané nevěsty na Žofíně doprovázel orchestr Prozatímního divadla řízený Bedřichem Smetanou.
  • 1869 Tábor:založen Spolek divadelních ochotníků kraje táborského.
  • 1869 J. M. Boleslavský svým Divadelním almanachem položil základ k historiografii českého ochotnického divadla.
  • 1869 Kutná Hora: Kupec benátský.
  • 1869 Hlinsko: Lukrecie Borgia.
  • 1869 Polička: Hra neznámého autora Hus a Jeroným uvedena za asistence četnictva.
  • 1869 "V dojemném proslovu líčil p. Pánek vřelými slovy poměr dělníka k duševnímu vzdělání, poukázav k tomu, že nyní nová cesta otevřena jest dělnictvu k povznešení a ušlechtění. Po té vyhrnula se v pozadí jeviště zvláštní opona a obecenstvo spatřilo skvělé skupení, představující dvé cyklopův, jenž s napřaženými kladivy stáli u kovadliny, ozářeni rozdmychaným ohněm výhně. Nad oběma se vznášel genius, podávaje dělníkům vínek slávy."
  • 1869 Zákon o povinné školní docházce zmodernizoval zastaralé předpisy, prodloužil povinnou docházku na 8 let a stanovil lepší podmínky pro vzdělávání učitelů; koncem 19. století byl v českých zemích prakticky zlikvidován analfabetismus.
  • 1869 1869 Plzeň: Pěvecký spolek Hlahol uskutečnil první mimopražské představení Prodané nevěsty.
  • 1869 Čáslav: otevřeno Dusíkovo divadlo
  • 1869 Polička: Poličský rodák František Zákrejs napsal drama Anežka, které se stalo kultovní hrou, k níž se divadelní soubor Tyl pravidelně vracel od premiéry v roce 1869 až do prvního desetiletí 21. století. Uvedl ji v 18 inscenacích, z nichž některé dosahovaly značného množství repriz. Celkem bylo do roku 2013 realizováno v Poličce 126 představení této hry.
  • Konec 60. let Počátky dělnického ochotnického hnutí. Vznik Dělnických vzdělávacích spolků, tzv. besed, např. DrO Typografické besedy ve Smečkách, Dělnické besedy na Smíchově, v Karlíně, na Malé Straně, při dělnických a odborových organizacích.
  • 1870 Čáslav: Ladislav Quis napsal pro místní ochotníky aktovku Medvěd.
  • 1870 Jablonec nad Nisou: Založena Česká beseda a s ní 1871 počátky českého divadla. První představení Mlynář a jeho dítě. Divadlo bylo vedle knihovny a společenských besed hlavním prostředkem k soustřeďování českého života.
  • 1870 Vamberk: Po požáru divadla činnost obnovena čtyřmi reprízami Sardouovy Vlasti.
  • 1870 přemalby opon Hořičky: Antonín Gebrle z Chvalkovic na oponu namaloval obraz obce a po 40 letech ho opravil. V roce 1924 oponu přemaloval a státním znakem doplnil malíř dekorací Jan Lev.
  • 70. léta 19.stol. Praha: Výpravné inscenace Akademického čtenářského spolku.
  • 1871 Zahájil činnost Spolek divadelních ochotníků v Braníku.
  • 1871 Hradec Králové: Schillerův Fiesco.
  • 1871 Vznik Německa (císařství) sjednocením čtyř desítek státečků pod pruským vedením znamenal, že se ve střední Evropě objevil stát silnější než všechny sousední; to podpořilo velkoněmecký nacionalismus rakouských Němců.
  • 1871 obraz Kácova z roku 1863 namaloval na oponu člen divadelního spolku Bernard Gebell
  • 1871 Třeboň: Apoteóza múz na oponu právovárečného divadla namaloval František Skála,
  • 1872 Polička: Romeo a Julie.
  • 1872 malíř Hugo Ullik namaloval pro městské divadlo oponu Pohled na Nymburk. Nezvěstná.
  • 1872-1876 Hlinsko: Spolek Pokrok pod vedením Bohumila Adámka inscenoval Romea a Julii, Hamleta, Othella, Mnoho povyku pro nic (zakázáno „pro demoralizační tendenci“).1873 uveden Hugův Ruy Blas. (1879 v Písku).
  • 1873 Učitelům bylo zakázáno vystupovat na jevišti a jinak spolupůsobit s ochotníky.
  • 1874 Kouřim: První sokolská loutková scéna.
  • 1874 Semily: V nově postavené radnici zřízeno stálé divadlo, 132 míst k sezení a 160 míst k stání, acetylenové osvětlení.
  • 1874 německé v Chebu Cheb, Eger: Stadttheater, návrh na oponu oslavující zbudování divadla v roce 1874, namaloval v letech 1904 - 1910 Jos.Reiner. Realizace není doložena.
  • 1874 otevřen Hankův dům. Dvůr Králové nad Labem, budova dle návrhu arch. Josefa Schulze, oponu namalovali Hynek Fiedler a Hynek Hanibal. Pohled na město a jeho pamětihodnosti.
  • 1874 portréty J. K. Tyla a V. K. Klicpery měli na oponě ochotníci v Bělé u Semil. Po neúspěšném vyjednávání o namalování opony a dekorací s ředitelstvím valdické věznice, koupili starší jeviště v Bozkově i s oponou neznámého autora. Nezachovala se.
  • 1875 Josef Šrůtek Hronov, náchodský malíř Josef Šrůtek, zobrazil na oponě město Hronov a panorama okolní krajiny. Na schodišti muzea v Jiráskově divadle čeká na své restaurování (2014).
  • 2. polovina 70. let Hradec Králové: Začátek činnosti amatérských loutkářů.
  • 1876 Vysoké nad JIzerou: Oslavy 100 let divadelní činnosti.
  • 1876 Páter František Doucha vydal v Hradci Králové dramatizace pohádek pod názvem Divadlo malých s návody na jejich inscenace podle přiložených barvotisků.
  • 1876 Nové české divadlo v Praze První oponu vytvořil malíř dvorní opery Jan Václav Kautský, druhou vídeňský dekorativní malíř Carlo Brioschi.
  • 1877 Praha: Založeno Divadlo Malostranská beseda, počátky spojeny s působením Josefa Švába-Malostranského. Na této scéně začalo svou hereckou dráhu okolo 40 později významných profesionálních herců.
  • 1877 opona brněnského Besedního domu ve Žďáře nad Sázavou. Oponu inspirovanou rukopisnými padělky, Lumír s lyrou, autor neznámý, původně užívanou v malém sále českého divadla Besedního domu v Brně, získali pro své divadlo žďárští ochotníci.
  • 1877 Pohled na město Pecka s dominantou hradu, oponu namaloval Josef Prokop. Po restaurování 2003 je vystavena na hradě Pecka.
  • po 1877 Praha: M. Aleš začal navrhovat loutky pro své známé, později pro své děti. Jeho návrhy se později (1911) staly inspirací pro sériově vyráběné tzv. Alšovy loutky.
  • 1878 Trhová Kamenice: Učitel Julius Tichovský uspořádal veřejnou sbírku na zakoupení loutek a zhotovení loutkové scény, na níž několik let pořádal veřejná představení.
  • 1879 Olešnice, o. Blansko: Přestavbou staré školy vzniklo jedno z prvních kamenných venkovských divadel na Moravě.
  • 1879 Poděbrady, Letopisy Ochotnického divadla v Poděbradech od r. 1861 až do r. 1879, vyšla jedna z nejstarších publikací, zachycující historii ochotnického divadla v místě.
  • 1879 - 1881 Soutěž na oponu Národního divadla zúčastnili se Mikoláš Aleš, Petr Maixner, František Ženíšek, Emanuel Krescens Liška, Maxmilián Pirner, Adolf Liebscher,
  • 1879 Bájnou krajinu se lvy namaloval na oponu pro Olešnici (o. Blansko) Antonín Bohdanský. Instalována je v muzeu.
  • Výnosem c. k. zemské školní rady moravské z 15. listopadu zakázána dětská školní představení.
  • 1880 Druhý sjezd ochotnictva založil Matici divadelní.
  • 1880 Polička: Otevřena dramatická škola.
  • 1880 Beroun: Opona neznámého autora ze zrušeného pražského divadla Teatro Averino zakoupena pro jeviště v sále hostince Na Plzeňce. Nezachovala se.
  • 80. a 90. léta Nástup české opery na ochotnická jeviště. (Smetana, Dvořák, Bendl, Hřímalý, Šebor.)
  • 80. léta 19. stol. Začaly vycházet dějiny jednotlivých spolků ve formě almanachů a sborníků.
  • 1881 Praha: Čtenářsko ochotnická jednota Kolár na Smíchově za podpory knížete Schwarzenberga postavila v hostinci Na knížecí vlastní jeviště a divadelní sál pro 200 diváků. Z jednoty vyšla řada osobností české kultury.
  • 1881 Požár budovy Národního divadla, organizace sbírek na znovuvybudování.
  • 1881 J. L. Turnovský a J. V. Frič vydali Almanach Matice divadelní, v němž shromáždili zprávy o činnosti nejstarších ochotnických spolků.
  • 1881 Čáslav: V Dusíkově divadle odhalena při příležitosti sňatku habsburského korunního prince Rudolfa nová divadelní opona s iniciálami novomanželů v květinových rámcích; namaloval ji ředitel Josef Spudil. Její podoba není dokumentována.
  • 1881 Brno: Pro Divadlo na Veveří namaloval oponu Jan Václav Kautský. Apollón a Múzy na Akropoli před chrámem Pallas Athény. Uložena je ve fondu Moravského zemského muzea.
  • 1881 Národní divadlo v Praze Realizován návrh první opony Národního divadla, František Ženíšek, 1880, Shořela 1881.
  • 1882 Hradec Králové: Bohumil Černý začal hrát s loutkami na divadle zhotoveném Adolfem Rousem. Jedním z prvních představení byla hra Libuše. Později se hrálo v prostorách Živnostensko-čtenářské besedy.
  • 1882 Pražská Karlo-Ferdinandova univerzita rozdělena na českou a německou.
  • 1882 antická mytologie v Brně Oponu, která zdobila německé Městské divadlo Na hradbách, dnešní Mahenovo divadlo, navrhl vídeňský malíř Franz Lefler. Její dominantou byla bohyně s lyrou v ruce. Po bocích stáli například slepý Oidipus či Antigona a další antické postavy. Opona se ztratila při předávání divadla do české správy.po roce 1945.
  • 1883 Definitivní otevření Národního divadla.
  • 1883 Vamberk: Činnost Spolku divadelních ochotníků Zdobničan zahájena Goethovým Egmontem v Kolárově překladu.
  • 1883 Otevřeno Muzeum hl. m. Prahy.
  • 1883 Poděbrady. otevřena budova Jiříkova divadla
  • 1883 Liberec: Reichenberger Stadttheater slavnostně otevřeno. Architekti Fellner a Helmer. Autoři opony F. Matsch a bratři Klimtové. Korespondence s autory je uložena ve Státním okresním archivu v Liberci.
  • 1883 Národní divadlo v Praze opona Vojtěcha Hynaise Slavie truchlí nad shořením divadla a obětavý národ jí přináší dary, génius národa žehná lidu
  • 1884 Založena První česká župní jednota divadelních ochotníků pro okresy Smíchov, Vinohrady a Zbraslav.
  • 1884 Praha-Karlín: Loutková představení učitelky mateřské školy a autorky desítek loutkových her, Ludmily Tesařové, se stala inspirací pro další školy.
  • 1884 Otevřeno pražské Rudolfinum jako reprezentační budova pro koncerty a výstavy.
  • 1884 Brno: Zahájen provoz Divadla na Veveří, prvního českého divadla ve městě. Za účasti Františeka Ladislava Riegra se v podání Pištěkovy společnosti hrála Kolárova Magelona s Otylií Sklenářovou-Malou v titulní roli.
  • 1885 Představením Akademického čtenářského spolku Rohovín Čtverrohý (Klicpera) v režii Frant. Kolára vstoupili ochotníci na prkna Národního divadla.
  • 1885 Poděbrady: V Divadelním spolku Jiří jedno z prvních vystoupení Hany Kvapilové (Sardou: Fedora).
  • 1885 Olomouc: První amatérské představení loutkové hry Hacefán a Kecafán na Sv. Kopečku.
  • 1885 Praha: Obchodní a živnostenská komora založila a v únoru otevřela první výstavou Uměleckoprůmyslové muzeum.
  • 188x pol. 80. let Plzeň: Profesoři gymnázia, sdružení ve spolku Kocouři, hráli loutková představení pro děti.
  • 1886 Založena Ústřední matice divadelních ochotníků českoslovanských (ÚMDOČ), od 1892 Ústřední Matice divadelního ochotnictva českoslovanského, největší česká ochotnická organizace.
  • 1886 Tábor: Založena Škola pro výchovu dorostu divadelního.
  • 1886 Vysoké nad Jizerou: Dramatizace Cesty kolem světa (Verne) proslavila místní ochotníky.
  • 1886 Apoteóza básnického umění nazvali vídeňští malíři Gustav Klimt, Ernst Klimt a Franz Matsch oponu, kterou namalovali pro Stadttheater Karlsbad
  • 1887 Štorchovo nakladatelství zahájilo vydávání první edice loutkových her Divadlo s loutkami. Do roku 1918 přibylo dalších 14 edic.
  • 1887 V Jindřichově Hradci vznikla první obecní elektrárna a o rok později zde byla poprvé použita elektřina k veřejnému osvětlení.
  • 1887 Praha, pro Nové německé divadlo (Neues deutsches Theater) namaloval oponu Ctnosti, neřesti a vášně před dramatickým básníkem Eduard Veith, zničena 1945
  • 1887 Probuzená vlast a umění. Romuald Skála namaloval pro Beroun oponu s tímto vznosným názvem. Vyplývá to z jeho korespondence s berounským divadelním souborem. Nezachovala se.
  • 1887 Tábor, Apoteóza Jana Žižky, obrázek opony Emanuela Boháče se dochoval v časopise Květy.
  • 1888 Rychnov nad Kněžnou: Deklamátorská cvičení Ochotnického spolku Tyl přeměněna na dramatickou školu pro výchovu ochotníků.
  • 1888 Praha, otevřeno, Neues deutsches Theater,1888, (Smetanovo divadlo / Státní opera)
  • 1888 Po americkém vzoru obchodně využil oponu pro Letní divadlo Vendelín Budil. Neznámý autor ji sestavil z reklam plzeňských firem,
  • 1888 vídeňský pohled na českou historii. Polná: Ochotníkům pro sál U Slovana věnoval oponu Vlast vídeňský malíř Theodor Rothaug, od 1935 v muzeu Polná.
  • 1889 Praha-Nové Město: Dělnické divadlo v sále Typografické besedy se stalo předvojem moderní dělnické dramaturgie.
  • 1889 Vydána první loutkářská příručka: HRNČÍŘ, František (J.V.): Loutkové divadlo. Ivančice 1889, 60 s. MLK.
  • 1890 Prostějov: Dramatický odbor Svornost provedl Vládu tmy (Tolstoj). (Do 1900 v pražském Národním divadle nepovoleno.)
  • 1890 Poprvé slaven 1. máj jako svátek práce.
  • 1890 Císař schválil návrh sněmu Království Českého vypracovaný Josefem Hlávkou (a podložený jeho dotací) na zřízení České Akademie císaře Františka Josefa I. pro vědy, slovesnost a umění v Praze.
  • 1890 veduty měst Chlumec nad Cidlinou: Opona divadelního sálu hotelu Liverpool, dílo Josefa Bartáka rozvíjí tradiční téma malovaných opon.
  • Koncem 19. století pro Divadlo Varieté (Praha-Karlín) oponu Apoteóza divadelního umění namaloval Viktor Tardoss Krenner
  • Od 90.let vznik dramatických odborů při dělnických organizacích.
  • 1891 Praha: Na Zemské jubilejní výstavě předvedl smíchovský Kolár české posvícení, stínání kohouta aj.
  • 1891 Praha: Na národní slavnosti ochotnické na Střeleckém ostrově vystoupilo 11 spolků.
  • 1891 Byla otevřena nová budova dnešního Národního muzea na Václavském náměstí v Praze.
  • 1891 Praha-Smíchov, otevřena Smíchovská aréna v nábřežním parku mezi mosty Palackého a železničním.
  • 1891 bratřím Slovákům Turčiansky svätý Martin: Umělecká beseda - první český umělecký spolek v Praze - věnoval Národnému domu malovanou oponu, jejímž autorem byl akademický malíř Karel Vítězslav Mašek. Opona má nápis "Bratřím Slovákům - Umělecká beseda.
  • 1892 Zahájil činnost divadelní spolek Bozděch ve Vršovicích.
  • 1893 Nymburk: Jeviště SDO Hálek začalo být osvětlováno elektrickým proudem.
  • 1893 organizován sběr informací o činnosti divadelních spolků pro Národopisnou výstavu českoslovanskou 1895
  • 1893 alegorie Vlasti Kukleny, autor neznámý, muzeum Hradec Králové
  • 1893 Hořice na Šumavě, Höritzer Passionsspiele Postavena samostatná budova divadla pro uvádění pašijových her. V roce 1893 zde Pašije zhlédlo na 40 000 diváků..
  • 1894 Praha: Vilímkovo nakladatelství reagovalo na zájem o rodinná loutková divadla vydáním dekorací malíře Karla Štapfera. Karel Ladislav Thuma navrhl dalších deset typových dekorací, které vydalo Vilímkovo nakladatelství, náklad obou vydání shořel při požáru Vilímkova skladiště.
  • 1894 Ve vykonstruovaném procesu s tzv. Omladinou bylo odsouzeno 68 údajných spiklenců k mnoha letům žaláře; po několika letech byli amnestováni.
  • 1894 Při střelbě vojska do stávkujících horníků bylo předJámou Trojice v Ostravě 12 lidí zastřeleno a desítky byly zraněny.
  • 1894 Brno-Husovice, František Fert založil ateliér pro zařizování divadelních jevišť, firma byla častým dodavatelem jevištního vybavení zvláště vesnických sálů po celou první polovinu 20. století
  • 1895 Založeno Lidové divadlo v Kobylisích
  • 1895 Národopisná výstava českoslovanská.
    "Na Malém rynečku byly pořádány podle rady Dra. Zd. Wintra staročeské výjevy, pouliční a zábavy všeho druhu.... Hlavní pak pozornost poutaly divadelní hry staročeské Mastičkář a Sedlský masopust, podávajíce vyobrazení bouřlivého výjevu z této hry, jak byla provozována za neobyčejného účastenství tolikráte ve Staré Praze." (Zíbrt)
    Zde se též uskutečnil první pokus o expozici zachycující vývoj českého divadla. (Černý)
  • 1895 Založeno Lidové divadlo v Kobylisích.
  • 1895 V českých zemích hrálo přibližně pět až šest set ochotnických jednot, organizováno v ÚMDOČ jich bylo asi sto.
  • 1895 Vyšní Lhoty: Počátek jedné z nejstarších ochotnických aktivit v těšínském Slezsku.
  • 1895 Národopisnou výstavu českoslovanskou na pražském výstavišti navštívily za půl roku trvání více než dva miliony lidí. Výstava podnítila vznik muzeí v mnoha městech.
  • 1895 Praha: Vznikla domácí loutková scéna v rodině starosty pražského Sokola, Josefa Scheinera. Na výtvarné podobě se podílel malíř Artuš Scheiner, mezi účinkujícími byla řada známých osobností, mj. herec Adolf Gabriel.
  • 1895 sjezd ochotnictva českoslovanského na počest Národopisné výstavy
  • 1895 v Národním divadle bylo uvedeno lidové představení českého ochotnictva, rež. Jos. Šmaha, zkoušky řídil Al. Wiesner, Dubského hrál P.Hojka z Berouna
  • 1895 Alšova opona pro Národopisnou výstavu. Po výstavě zakoupena pro Městské divadlo v Hradci Králové. Rozměrem nevhodná, 1896 prodána do Náchoda, 1910 instalována v novém Městském divadle dr.J.Čížka.
  • 1895 Kde domov můj Spolek divadelních ochotníků Šumavan v Bavorově realizoval oponu Kde domov můj dle návrhu akad. malíře Jos. Jakšího. Restaurována byla v roce 2013
  • 1895 Kde domov můj, populární Liebscherův obraz byl reprodukován v četných parafrázích. Pro Bernartice nad Odrou oponu namaloval potulný krajánek. Restaurována 1991 a zavěšena jako funkční opona v divadelním sále kulturního domu.
  • 1895 malíř František Kaván pro ochotníky v Křížlicích na rub opony s alegorií Bílé Hory od malíře Střížka namaloval obraz Kotel v Krkonoších.
  • 1895-1918 převažovala realisticko-naturalistická tendence v repertoáru OS.
  • 1896 Poděbrady: V Divadelním spolku Jiří ve hře Pan senátor první vystoupení Leopoldy Dostalové.
  • 1896 První koncert České filharmonie, řídil ho Antonín Dvořák.
  • 1896-1900 Praha: Ochotnická župa J. J. Kolára.
  • 1897 Rychnov nad Kněžnou: Otevřeno Pelclovo divadlo. Oponu Život starých Čechů namaloval E. Salomon Friedberger Mírohorský.
  • 1898 Umělecká komise hl. m. Prahy podala demisi na protest proti způsobu asanace Starého města.
  • 1898 Spolek divadelních ochotníků Tyl na Kladně uvedl premiéru F. A. Šuberta Drama čtyř chudých stěn, když v Národním divadle byla hra cenzurou zakázána. (1. profesionální provedení 1902 v Brně a 1903 v ND Praha)
  • 1898 Strakonice, sokolovna. Opona Aloise Hanše, v bohatém rámu skupina postav (mezi nimi Sokol, dudák) vítají z nebes a slunce vyjíždící božstva. Postava sokola ve 40. letech 20. století přemalována
  • 1899 Bakov nad Jizerou, oponu pro sál v radnici, zobrazující múzu a siluetu města, namaloval Josef Suchý z Kolína, restauroval Rudolf Livora ve 40. letech 20. století. Vystavena v městské knihovně.
  • Na přelomu 19. a 20. stol. Vznik amatérských nebo poloamatérských avantgardních scén, jejichž dramaturgie směřovala k modernímu symbolistickému intimnímu dramatu.
  • 1900 Kroměříž: Založen marionetový loutkářský soubor.
  • 1900 Vznikla Národní rada česká jako nadstranický orgán pro koordinování českých postupů v bojích o jazyková nařízení.
  • 1900 Sjezd ochotnictva Českoslovanského v Kutné Hoře spojen s veřejnými zápasy ochotnických spolků
  • 1900 Broumov: Akad. mal. Adolf Tinzmann st. vyzdobil sál Městského divadla (Stadttheater) i železnou oponu malbami..
  • 1900 středověkou podobu městečka Hory Matky Boží ztvárnil na oponě malíř pokojů Jan Valdman.
  • Kolem 1900 Vrchol ochotnické divadelní činnosti českých krajanů v řadě zemí Evropy a USA.
  • 1901 Sobotka: Začátek činnosti ochotnického loutkového divadla s loutkami zakoupenými od lidového marionetáře Františka Hanuše, duší souboru byl dr. Sedmidubský.
  • 1901 Motiv z opony Národního divadla v Praze užil malíř Jan Lev pro bozkovskou oponu. Uložena je v depozitáři obce.
  • 1902 Založen Tylův kroužek jako středisko předních organizačních pracovníků ÚMDOČ, jimž nevyhovovala nenáročná divadelní úroveň většiny pražských jednot. První umělecky, zvláště herecky, úspěšné období do 1. svět. války, výraznější období druhé 1923-1934, kdy působil ve spojení s Blahníkovou družinou.
  • 1902 Založeno Loutkové divadlo Klubu vlasteneckých přátel dr. Paříka a Třebenicka, první spolková loutková scéna v Praze. Vedeno Aloisem Radou, který pro divadlo napsal a upravil desítky loutkových her. 1903 nastudována Smetanova Prodaná nevěsta. Zaniklo v roce 1909.
  • 1902 Plzeň: Zahájilo činnost Loutkové divadlo společnosti Kozáci a Nové loutkové divadlo ve prospěch JESLÍ.
  • 1902 Plzeň vítá uměny na prahu nového divadla oponou vzdal hold západním Čechám Augustin Němejc..
  • 1902 Múzy spolu s osobnostmi české kultury (Tyl, Vrchlický, Smetana) defilovaly na oponě píseckého divadla.
  • 1903 Pardubice: Dramatickému odboru sociální demokracie se podařilo poprvé v české řeči prosadit dotud zakázané Hauptmannovo drama Tkalci.
  • 1903 Louny: Zahájení činnosti sokolského loutkového divadla.
  • 1903 I. sjezd českých loutkářů - uspořádalo Loutkové divadlo Klubu vlasteneckých přátel dr. Paříka a Třebenicka.
  • 1903 Kladno: Vznikl Klub přátel loutkového divadla, 1905 vypsal první soutěž o původní loutkovou hru. Zvítězila V. Baldessari Plumlovská hrou Ječmínek.
  • 1904 Radnice: Ochotníci hráli prvně při elektrickém osvětlení.
  • 1904 Plzeň: II.sjezd českých loutkářů.
  • 1904 Praha: Vzniklo Loutkové divadlo Národní jednoty pošumavské, v letech 1911-1917 pravidelně hrálo v Kinského sadech pod názvem Loutkové divadlo Českého svazu přátel loutkového divadla (též Loutkové divadlo v zahradě Kinských).
  • 1904 Tábor: V Městském divadle zaveden elektrický proud.
  • 1904 Litomyšl: V soutěži na oponu pro Smetanův dům zvítězila opona navržená Fraantiškem Urbanem
  • 1904 výjev z Rukopisů na oponě Dvůr Králové nad Labem: Hankův dům. Na motivy básně Jelen z Rukopisu královédvorského namaloval oponu Vladimír Županský. Kulturní památka.
  • 1904 Bohušovice nad Ohří: Malíř Jaroslav Flanderka přijal objednávku na namalování opony a kulis pro Občansko čtenářskou besedu za 800 K. Dodána měla být v lednu 1905. O realizaci opony ani o užívání zatím nejsou informace.
  • 1904 Malíř Antonín Procházka zvěčnil na oponě nazvaném Vesna své známé, v pozadí je obec Moravské Prusy s kostelíkem.
  • 1904 tématem opony pohled na náves Holovousy: vesnický malíř pokojů opustil rámování obrazu vznosnými draperiemi
  • 1905 Pražské Sokolstvo uvedlo na Sokolském dnu na výstavišti Obrazy z dějin českých.
  • 1905 Pražské Sokolstvo uvedlo na Sokolském dnu na výstavišti Obrazy z dějin českých.
  • 1905 ÚMDOČ uspořádala první režisérský kurs
  • 1905 Hradčany s kvetoucím Petřínem namaloval Josef Wenig na oponu v sále radnice v Rožďalovicích.
  • 1905 Oldřich Blažíček, později významný malíř, rok před vstupem na UMPRUM kopíroval litomyšlskou oponu Oslava hudby od Františka Urbana. Umístěna je v zasedací síni obecního úřadu v Bobrové..
  • 1905 Praha, Divadlo na Královských Vinohradech, návrh opony, Múza se snáší mezi umělce, Vladimír Županský, zavěšena 1909, od přestavby divadla pro Divadlo armády nezvěstná.
  • 1905 Svijany od břehů Jizery, vedutu obce namaloval na oponu Bedřich Ženíšek. Vystavena je v budově obecního úřadu.
  • 1906 Jindřichův Hradec: Z iniciativy Antonína Picka zahájilo činnost Loutkové divadlo Národní jednoty pošumavské.
  • 1906 Z iniciativy Národní rady české byl založen Svaz osvětový.
  • 1907 Praha: Při V. sletu všesokolském byla předvedena na cvičišti plenérová slavnostní scéna Šachový turnaj, zobrazující boj Žižkových vojsk s císařem Zikmundem.
  • 1907 Úpice: Sjezd ochotnictva českého.
  • 1907 Valašské Meziříčí: Ochotnická družina Sokola poprvé v naší zemi uvedla Sofoklovu Elektru v režii Joži Divokého - profesionálně prvně Vinohradské divadlo 1924 (r. Kvapil, Elektra Dostalová).
  • 1907 Byl zahájen provoz v Městském divadle na Královských Vinohradech.
  • 1907 Všeobecné volební právo vstoupilo v platnost.
  • 1907 Prostějov, arch. Jan Kotěra navrhl stavbu spolkového domu
  • 1907 Obraz obce Libřice na oponu jeviště v hostinci U Špatenků namaloval místní učitel
  • 1907 horník shlížející na Moravskou Ostravu, na oponě Hanse Rupperta, zobrazující alegorii Práce, Obchodu a Umění. Na levé straně byl zobrazen Appolón ve svém slunečním voze a před ním postavy Merkura a Bohyně míru. Nezachovala se.
  • 1907 jen jako kresba na plakátech se v Osíku zachovala podoba opony Múza nad osickým údolím, dílo prof Růžičky a Františka Oužila, originál nezvěstný
  • 1907 Kozina před Lomikarem, téma si překvapivě vyžádali namalovat na oponu ochotníci z Pekla. Vystavena v klubu Zdobničan Vamberk
  • 1907 Pekelský mlýn oponu pro Ochotnický spolek Turinský v Lipí dodala firma František Fert, Brno-Husovice.
  • 1907 z veduty obce Libice nad Doubravou, kterou namaloval malíř Novotný z Chotěboře, se zachovalo jen torzo, volající po restaurování (2014)
  • 1908 Bylo dokončeno první vydání Ottova slovníku naučného. Jeho 27 svazků bylo označeno
    za největší encyklopedické dílo v Rakousku.
  • 1908 Loučení Komenského s vlastí Neobvyklé téma zvolil neznámý malíř pro oponu jeviště v novém sále Hejzlarovy hospody.v Bělovsi o. Náchod. Nezachovala se.
  • 1908 Náves s rybníčkem v Němčicích vymaloval M. Berman na oponu Divadelního spolku Budil
  • 1908 Nemilosrdný obraz rodné obce vytvořil malíř Antonín Procházka na oponě Rodinné štěstí pro ochotníky z Vážan.
  • 1908 První pohostinské vystoupení slovenského divadelního souboru v Praze. Ochotníci ze Smolenice (Slovensko) zahráli v Městském divadle na Král. Vinohradech Urbánkovu hru Rozmarýn.
  • 1908 Secesní opona Františka Urbana pro Městské divadlo v Pardubicích shořela 1931, její repliku namaloval v roce 2002 Václav Špale.
  • 1909 Hradec Králové: Vznikl amatérský kabaretní soubor Červená sedma, který se v roce 1913 zprofesionalizoval. Na programech, řízených Jiřím Červeným, se podílelo i mnoho předních umělců.
  • 1909 Usnesení České obce sokolské: Doporučení dramatickým odborům neškodit zájmům hereckých společností na venkově.
  • 1909 Čakovice: V letech 1909-1911 uvedena pod vedením F. Štapfera, výtvarníka ND, řada představení stínového divadla.
  • 1909 Pardubice: otevřena budova Městského divadla
  • 1909 Ústí nad Labem, otevřena budova Stadttheater Aussig
  • 1909 Ideály studenstva zobrazil Václav Hübschmann na oponě pro divadelní spolek v Počátkách. Vystavena v místním muzeu.
  • 1909 opona pýchou divadla Držkov: První oponu pro Pěveckodivadelní jednotu Lev, namaloval člen spolku Alois Otahal. V roce 1930 namaloval oponu druhou s vedutou města.
  • 1910 Týn nad Vltavou: Zahájení činnosti sokolského loutkového divadla (1910-1974).
  • 1910 Navarov: Básník Viktor Dyk napsal pro pobavení svých přátel maňáskovou taškařici Švejdy navarovsého sláva a pád, kterou provozovali v prostorách navarovského zámku. Mezi účinkujícími byli vedle V. Dyka také malíř K. Vik a Zdeňka Hásková.
  • 1910 Honosné malované draperie vystřídaly občas obrazy z dějin nebo veduty obcí. Po stu letech se jedna z nich (z okolí Milevska) stala předmětem soukromého obchodování.
  • 1911 Založen Pražský okrsek ÚMDOČ.
  • 1911 Založen Svaz dělnického divadelního ochotnictva českoslovanského.
  • 1911 Jindřich Veselý uspořádal v Praze loutkářskou výstavu. Vznikl Český svaz přátel loutkového divadla, který podnítil vydávání Českého loutkáře (1912-1913, redaktor J. Veselý), prvního odborného loutkářského časopisu na světě.
  • 1911 Praha: Premiérou hry Kašpárek hvězdářem začala autorská spolupráce básníka a dramatika Karla Maška na činnosti rodinného loutkového divadla Josefa Friče.
  • 1912 Z podnětu Českého svazu přátel loutkového divadla zahájena sériová výroba tzv. Alšových loutek a 1913 tištěných Dekorací českých umělců, které podnítily mimořádný zájem o rodinná loutková divadla.
  • 1912 Sokolská sletová scéna Marathón. Obliba davových inscenací pokračovala i v dalších desetiletích.
  • 1912 Na VI.sletu všesokolském realizoval Jaroslav Kvapil slavnostní scénu Marathón, předvádějící bitvu Řeků s Peršany.
  • 1912 Plzeň: Založeno Loutkové divadlo feriálních osad, v němž 1917-1930 působil Josef Skupa.
  • 1912 Na Václavském náměstí v Praze byla vztyčena Myslbekova socha knížete sv. Václava
  • 1913 Podnikatel Fencl vybudoval velké přírodní divadlo v Divoké Šárce. Divadelní spolky však častěji hrály v malých přírodních amfiteátrech na šárecké Zuzance či v Houslích. Jen o několik dní později otevřeno i Lesní divadlo v Krči.
  • 1913 Praha: Učitel Karel Hacker založil v Kobylisích Loutkové divadlo Národní jednoty severočeské, záhajilo představením Oldřich a Božena v hostinci U Topolů. Pod pozdějším názvem Jiskra činný 2006 jako nejstarší loutkářský soubor v Praze.
  • 1913 Praha: Architekt Vladimír Zákrejs uspořádal v hotelu Merkur cyklus francouzských maňáskových komedií.
  • 1913 První půjčovna filmů v našich zemích.
  • 1914 Po několika pokusných představeních bylo v Národním domě na Vinohradech otevřeno Loutkové divadlo Umělecké výchovy. K otevření nastudována Škroupova opera Dráteník. První pokus o moderní loutkovou scénu. Spolupracovala s ní řada umělců různých oborů (L. Šaloun, K. Mašek, R. Maturová, O. Bubeníček, K. Nedbal ad.). Zde poprvé důsledné rozdělení hlasové a pohybové interpretace.
  • 1914 Náchod: Zahájilo provoz Městské divadlo dr. J. Čížka Janem Žižkou. V titulní roli vystoupil Eduard Vojan.
  • 1914 Radnice: „Radnická aféra“ - pro neúčast na mši v den císařových narozenin souzeni členové divadelního spolku, starosta města spáchal sebevraždu.
  • 1914 Rakousko-Uhersko vyhlásilo (28. 7.) válku Srbsku a rozpoutalo tím první světovou válku.
  • 1914 Ornamentální malbu na železnou oponu pro Divadlo Dr. Josefa Čížka v Náchodě podle návrhu arch. Aloise Čenského provedl František Frohlich z Prahy; Restaurována 1993.
  • 1914-1919 Amatérská představení činoherní a loutkářská českých vojáků bojujících v rakousko-uherské armádě, internovaných v zajateckých táborech, posléze v jednotkách čs. legií.
  • 1915 Na Staroměstském náměstí v Praze byl odhalen Šalounův pomník Mistra Jana Husa.
  • 1916 Praha: Prof. Otakar Zich napsal scénickou hudbu pro inscenaci lidové loutkové hry Oldřich a Božena, uvedenou Loutkovým divadlem Umělecké výchovy.
  • 1916 Praha: V. Zákrejs uvedl za spolupráce J. Veselého v Malostranské besedě Sofoklovu Elektru, v roce 1917 nastudoval s loutkami i Shakespearovy hry Hamlet, Macbeth a Kupec benátský.
  • 1916 Herečka ND Liběna Odstrčilová začala svou loutkářskou činnost veřejnými vystoupeními v Tišňově a Prostějově. Později pokračovala v Praze, kde v roce 1918 založila spolek Umělecká loutková scéna.
  • 1916 Během války založena v Paříži Československá národní rada, usilující o vytvoření Československé republiky.
  • 1917 Manifest českých spisovatelů za svobodný stát Čechů a Slováků. byl prvním veřejným prohlášením, které požadovalo sebeurčení českého národa. Byl adresován českým poslancům říšské rady. Prohlášení 222 český spisovatelů, novinářů a vědců v čele s A. Jiráskem bylo uveřejněno 17.5.1917.
  • 1917 Plzeň: Josef Skupa (1892-1957) se začal uplatňovat v Loutkovém divadle feriálních osad.
  • 1917 Praha: J. Veselý začal vydávat časopis Loutkář (1917-1939).
  • 1917 Hradec Králové, JDO Klicpera, manifestační inscenace Fidlovačky dosáhla 18 repríz.
  • 1918 Konec první světové války
  • 1918 Radnice: Divadelní spolek vystrojil 29.10.1918 pohřeb Rakousku-Uhersku.
  • 1918 Opava: Sjezd divadelních ochotníků moravskoslezské župy pod záštitou Matice opavské.
  • 1918 Spontánní masové demonstrace vypukly 28. 10. po přijetí mírových podmínek Dohody; Národní výbor proklamoval státní samostatnost, vydal první zákony a začal přebírat úřady, vojensky ho podpořili čeští vojáci a Sokolové.
  • 1918 Revoluční Národní shromáždění 14. 11. 1918 vyhlásilo sesazení habsbursko-lotrinské dynastie a ustavení Československé republiky, prezidentem ČSR byl zvolen T. G.Masaryk, prvním předsedou vlády Karel Kramář. Byly také přijaty zákon o zrušení šlechtických
    titulů a rozhodnutí o osmihodinové pracovní době.
  • 1918 Tříkrálová deklarace, přijatá v Praze na Generálním sněmu českých poslanců říšské
    rady a zemských sněmů, požadovala samostatnost českých zemí a spojení se Slováky.
  • 1918 Představitelé českého kulturního a politického života složili 13. 4. v Obecním domě
    v Praze Národní přísahu, jejíž text přednesl A. Jirásek.
  • 1918 V dubnu se konala v Praze první výstava skupiny Tvrdošíjní (J. Čapek, J. Kremlička,
    V. Špála, J. Zrzavý aj.).
  • 1918 Národní výbor se ustavil 13. 7. na poradě zástupců českých politických stran jako představitel domácího odboje.
  • 1918 Generální stávka v Praze (14. 10.) na protest proti vývozu potravin ze země a za vyhlášení
    samostatné republiky.
  • 1918 29. 10. Němečtí poslanci z českých zemí začali vyhlašovat v pohraničí německá území
    s cílem připojit je k Rakousku nebo k Německu.
  • 1918 30. 10. Představitelé slovenského politického života přijali v Turčianském Sv. Martině
    deklaraci o společném státním životě Čechů a Slováků.
  • 1918-1919 Divadlo československé armády na Rusi – „Divadelní komanda“ československých legií.
  • 1919 Karel Mašek napsal Pohádkový zákon, nejvýznamnější loutkovou hru tohoto období
  • 1919 Klatovy, soulad architektury sálu a kompozice opony návrh Karel Štapfer (1863–1930), šéf výpravy Národního divadla, maloval Robert Holzer, malíř ND,
  • 1919 vagonoví malíři písma namalovali oponu pro české ochotníky v Butovicích, o. Nový Jičín. Na jedné polovině opony byla zobrazena dívka jako symbol svobody a radosti, na druhé polovině postavy „blahobytných kapitalistů ze zlatými prsteny a měšci peněz“. Užívána byla do roku 1929. nezachovala se.
  • 1919–1920 Byly vydány tři zákony, vytvářející legislativní, ekonomickou a organizační základnu
    pro demokratickou kulturně-osvětovou činnost.
  • 20. léta Praha: Vznik dělnických souborů Dědrasbor, Modré blůzy, El-Carova parta, Socialistická scéna.
  • 1920 Scéna Stavba sochy Svobody na VII. sletě ČOS.
  • 1920 Praha: Sochař Vojtěch Sucharda a malířka Anna Suchardová-Brichová založili loutkovou scénu V říši loutek ve Sládkově ulici na Letné-Bubenči. Od 1928 působila v Městské knihovně jako Říše loutek.
  • 1920 Praha: Večerem Dělnické akademie v Revoluční scéně zahájil svou činnost Dědrasbor, Dělnický dramatický sbor Velké Prahy, založený Jindřichem Honzlem a Josefem Zorou.
  • 1920 Plzeň: Loutkář Josef Skupa uvedl na loutkovou scénu loutku Spejbla a v roce 1926 k ní vytvořil loutku jeho syna Hurvínka.
  • 1920 Scéna Stavba sochy Svobody na VII. sletě ČOS.
  • 1920 Praha: Studenti gymnázia v Křemencové ulici uvedli Lásky hru osudnou bratří Čapků, účastnily se budoucí osobnosti moderního českého umění, vč. Adolfa Hoffmeistera
  • 1920 Praha: Sochař Vojtěch Sucharda a malířka Anna Suchardová-Brichová založili amatérskou loutkovou scénu V říši loutek ve Sládkově ulici na Letné-Bubenči. Zahajovacím představením byla hra A. Suchardové Dlouhý, Široký a Bystrozraký. Od 1928 působila jako Říše loutek v Městské knihovně.
  • 1920 Plzeň: Loutku Spejbla pro J. Skupu vyřezal řezbář Karel Nosek, v roce 1926 k ní vytvořil loutku Hurvínka Gustav Nosek. Josef Skupa z nich vytvořil originální jevištní dvojtyp s typickým pohybovým, hlasovým a jazykovým projevem.
  • 1920 Olomouc-Hejčín: František Čech založil loutkovou scénu, od 1922 pojmenovanou Kašpárkova říše, významné středisko amatérských loutkářských snah na Moravě.
  • 1920 Louny: Postavena první samostatná budova pro loutkovou scénu, v následujícím roce si postavili vlastní budovu loutkáři v Jaroměři.
  • 1920 Kutná Hora: První představení sokolského loutkového divadla na malém Alšově divadlélku.
  • 1920 Mladá Boleslav: založena Malá scéna, která se stala zásluhou K. Proxe a V. Zimy významným mezníkem k inscenačním přístupům a smyslu ochotnického divadla,.
  • 1920 Ak.malíř Karel Boháček namaloval oponu Setkání vesničanů s Múzami pro ochotníky v Rokytovci, Vystavena je v aule gymnázia v Mladé Boleslavi.
  • 1920 budova loutkového divadla v Lounech dostala oponu i portál plné andělů.
  • 1920 Obraz Oldřicha Blažíčka Pohled na obec Lomnice, zbyl z opony, kterou namaloval ochotníkům.
  • 1920 vpád kubismu Jiří Kroha navrhl oponu pro loutkové divadlo v Kosmonosích
  • 1920-1937 Praha: Vycházel časopis Dělnické divadlo.
  • 20. léta Intenzivní elektrifikace venkovských obcí a jevišť.
  • 20.léta 20.stol. Miloslav Disman v reformní škole v Praze-Nuslích založil recitační soubor.
  • Dvacátá léta 20. století obec Křídla - naivistická opona Dívka s lyrou pod Řípem protipólem uměleckých děl rodících se kamenných divadel
  • Postavami legionáře a sokola doplnil ve dvacátých letech Liebscherův obraz malíř oponu pro Milostovice.
  • Ve 20. letech 20. století malíř Jan Lev z Jilemnice vytvořil řadu opon pro jeviště v severovýchodních Čechách. Veduty měst, Hradčany, repliky známých obrazů doplňoval českoslovnským znakem. .
  • ve 20. letech 20. století Ženíškova luneta Libušino poselství se stávala předlohou pro opony: Lanžov, Miletín (Miloš Středa), Božejovice (Palášek), Šošůvka (A. Sychra)
  • 1921 Všeochotnický sjezd ÚMDOČ, čestný předseda Alois Jirásek, v předsednictvu dále Božena Viková-Kunětická, Karel Engelmüller, František Sekanina, F.X.Svoboda, Josef Štolba, Karel Želenský. výkonný výbor: starosta Frant. Herman.
  • 1921 Plzeň: Po mimořádném sjezdu SDDOČ setrvaly ve Svazu spolky hlásící se k politice KSČ. Soc. dem. orientované utvořily Ústřední jednotu DDOČ se sídlem v Plzni.
  • 1921 Hradec Králové: 22 dní před premiérou v Národním divadle uvedl ochotnický spolek Klicpera bez souhlasu autora Čapkovo utopické drama RUR.
  • 1921 Vyškov: 500. představení DS Haná.
  • 1921 Praha – Maniny: Na první dělnické spartakiádě provedena slavnostní scéna: vítězné tažení proletářské revoluce světem (Rež.Jindřich Honzl).
  • 1921 Praha: Po válečné odmlce obnovení činnosti Loutkového divadla Umělecké výchovy na Vinohradech ve Slezské ulici pod vedením výtvarníků V. Skály a O. Bubeníčka.
  • 1921 Praha: Loutkářská výstava pořádána v Topičově saloně. Jejím záměrem bylo prezentovat zejména mladou nastupující generacivýtvarníků. Zvláštní pozornost veřejnosti si získali moderním pojetím loutek zejména L. Sutnar, J. Kroha a K. Svolinský
  • 1921 Jaroměř: zahájení činnosti sokolského loutkového divadla.
  • 1921 Vznikl Proletkult (v čele s S. K. Neumannem), který se snažil o řízení levicové kultury
    komunistickou stranou. KSČ jej za pár let rozpustila jako sektářskou úchylku a pro řízení
    ideologické práce si vytvořila Agitprop.
  • 1921 Venkovská krajina oživená postavami v Jirnech (o.Praha-východ), autor Josef Tesař.
  • 1921 - motiv opony rodina Frenštát pod Radhoštěm, oponu pro Divadelní soubor Sokola s mánesovským tématem Rodina namaloval Břetislav Bartoš.
  • 1921- 1940 Písek - Heřmaň: působil v ochotnických souborech jako herec, režisér, výtvarník a organizátor pozdější přední filmový scenárista a režisér Václav Krška.
  • 1921-1939 Praha-Vysočany: Rozvoj dělnického divadla.
  • Téma 20. let 20. století: Kde domov můj, Velmi oblíbenou předlohou malířů opon se stal Liebscherův populární obraz. Pro ochotníky ve Valu reprodukoval na oponu neznámý malíř, v Zelenecké Lhotě malíř Charousek a Dramatický odbor Sokola Bystřec (o. Ústí nad Orlicí), si pořídil oponu od firmy Fert z Husovic u Brna, Samotišky 1919 od firmy Suchánek aj.
  • 1922 Kosmonosy (o.Mladá Boleslav): Dramatický odbor Strany čs. socialistů organizoval provedení historické hry Husité (Arnošt Dvořák) v josefodolském zámeckém parku. Architekt Jiří Kroha (1893-1974) koncipoval jako velkorysé slavnostní představení s účastí 800 herců, 40 jezdců a 25 vozů. Hudba Jaromír Weinberger (1896-1967).
  • 1922 - 1924 František Kysela navrhl opony pro cyklus Smetanových oper provedených v Národním divadle v Praze
  • 1922 Ateliér Petránek většinou realizovala návrhy opon, jejichž autory byli výtvarníci z řad významnýách malířů, jako např. Karel Štapfer, Josef Wenig, Viktor Oliva, Ot. Staffel, Karel Reling jejich jména většinou neuváděla. Krásná Hora nad Vltavou: Múza s obrazem J. K. Tyla, za ní panorama obce.
  • 1922 malíř dekorací Miloš Středa z Miletína několikrát zopakoval téma. Stařec (praotec) a jeho vidina Hradčan. Opona pro bělské ochotníky je uložena v depozitáři na hradě Pecka.
  • 1922 Semčice (o. Mladá Boleslav) Skupinu alegorických postav, v pozadí vedutu obce namaloval na oponu František Bělský, V soukromém majetku.
  • 1923 Založení Osvětového svazu. 1925 přeměněn na Masarykův lidovýchovný ústav s divadelním odborem.
  • 1923 Zahájeno pravidelné vysílání československého rozhlasu v Praze,1925 také v Brně a 1929 v Ostravě.
  • 1923 Praha: Vznik Loutkářského soustředění, organizace sdružující loutkáře Československé republiky. Pořádalo loutkářské kurzy, vydávalo loutkářskou literaturu, pořádalo výstavy.
  • 1923 Začal vycházet další loutkářský časopis Naše loutky (1923-1938), zaměřený zejména na praktické rady amatérským loutkářům.
  • 1923 O. Zich vydal v časopise Drobné umění studii Loutkové divadla, první významný pokus o teoretickou reflexi podstaty loutkového divadla.
  • 1923 Sadská Na oponu neznámého autora z roku 1870 s pohledem na obec byl v roce 1923 přimalován státní znak a znak obce.
  • 1923 Srp a kladivo Broumy. Fotografie opony divadelního souboru Dělnické tělovýchovné jednoty od Zdislava Horáka dokumentuje podobu ztracené opony. Je jedinou zachovalou oponou se zobrazením komunistických symbolů.
  • 1923 Železná opona ND v Praze ornamentální malbu navrhl František Kysela
  • 1923-1924 Tábor: Cyklus přednášek o dějinách českého divadla s ukázkami her.
  • 1923-1924 Zbiroh. Alfons Mucha namaloval oponu pro DS Sokola
  • 1924 Praha: Vznikla Loutková scéna Drak, vedená Ladislavem Sutnarem. Získala si mimořádnou pozornost jeho scénickými návrhy, avšak pro absenci režisérské osobnosti tento pokus o moderní scénu ztroskotal.
  • 1924 Buštěhrad: Oponu pro jeviště v sále hostince U Bečvářů, namaloval malíř Froněk z Kladna. Zbyly z ní jen ústřižky látky na lati. Ztracena.
  • 1924 Firma Petránek kopírovala Alšovu oponu, namalovanou pro Národopisnou výstavu českoslovanskou 1895, a dodala ji Divadelnímu spolku Vojan v Parníku.
  • 1924 netradiční opona loutkového divadla Hořice: Helena Rudlová vytvořila oponu, vyšívanou na červenohnědém dyftýnu se stylizovanými figurkami pohádek.
  • 1924 třetí oponu Dusíkova divadla v Čáslavi, znovu s vedutou města, namaloval Antonín Růžička. Je vystavena v expozici Městského muzea.
  • 1924 věštba Libuše vidí i Velehrad a Nitru Cholina, o. Olomouc: oponu pro záloženskou dvoranu namaloval Camillo Daněk. V Libušině věštbě uplatnil symboly vyjadřují vzájemnou pospolitost ve vzniklé Československé republice.
  • od 20. do 50. let Jindřich Boška vytvářel dekorace většinou pro putující loutková divadla. Častým tématem jeho opon byla Libušina věštba: Bušanovice (1924), Čejpovice (1925) a Čepřovice (1927).
  • 1925 Plzeň: Sjezd českých loutkářů hostilo Loutkové divadlo feriálních osad.
  • 1925 Od ÚMDOČ se odštěpila Tylova obec ochotnická v čele s V. K. Blahníkem.
  • 1925 Praha: Ochotníci z Vyšehradu vybudovali Divadlo Na Slupi. V něm začínali V+W a E. F. Burian.
  • 1925 Praha-Braník: Ochotníci si postavili svépomocí divadlo.
  • 1925 Vysoké nad Jizerou: otevřeno divadlo Krakonoš.
  • 1925 Ze Svazu osvětového byl vytvořen Masarykův lidovýchovný ústav jako státem podporovaná ústřední kulturně osvětová instituce .
  • 1925 20. ledna uspořádaly Osvětový svaz, Svobodné učení selské, Dělnická akademie a Ústřední škola dělnická „anketu“ o svobodě umělecké tvorby. Projevy prof. dr. Ot. Fischer, Jar: Gilbert, prof. Hubert Doležil, dr. T. Trnka, prof. dr. Rádl vyústily v rezoluci proti úřední cenzuře.
  • 1925 Červený Kostelec Otevřeno bylo Divadlo J. K. Tyla, vybudované z výnosu sbírek, nejrůznějších produkcí a z darů místních firem.
  • 20. léta 20. století Benecko, o. Semily: Informace jsme získali o třech oponách vzniklých v tomto období. Zachovala se jediná s neutrální malbou draperie od neznámého autora, uložena na obecním úřadě. Neznámý autor na druhé vymaloval prý Křivoklát - a ak. mal. F. K. Hron na třetí znaky, ratolesti a stuhy.
  • Majitelka zámku Marie Greifová namalovala pro ochotníky v Rozsochatci oponu s rybníkem a zámkem.
  • Rudý prapor jako symbol sociální spravedlnosti a harmonie života. na oponě dělnického divadla v Praze Bohnicích. Dílo neznámého malíře z počátku 20.století se ztratilo v prvních letech 21. století.
  • 1926 Slavnostní hra Slovanstvo bratrské uvedena na Vltavě při příležitosti VIII. sokolského sletu. Velká voda však podívanou s 2000 účinkuájíících zničila
  • 1926 Mezinárodní sjezd ochotnictva a založení Comité International pour les Théâtres Populaires se sídlem v Praze.
  • 1926 Vzniklo Osvobozené divadlo jako dramatická sekce uměleckého sdružení Devětsil za vedení Jindřicha Honzla.
  • 1926 Žamberk: otevřeno Divišovo divadlo.
  • 1926 Plzeň: Zrod loutky Hurvínka.
  • 1926 Polná: Činnost zahájilo Loutkové divadlo Husovy knihovny.
  • 1926 Hronov: Vzniklo marionetové loutkové divadlo Sokola.
  • 1926 Divadelní sekce Devětsilu založila v pražském divadle Na Slupi Osvobozené divadlo.
    V r. 1927 v něm uvedli Voskovec a Werich svoji první hru „Vest Pocket Revue“.
  • 1926 založen Mezinárodní výbor pro lidové divadelnictví z podnětu starosty ÚMDOČ dr. Fr. Hermana. Slučoval osmnáct ochotnických ústředí slovanských a jiných států.
  • 1926 Ateliér Petránek dodal ochotníkům v Kovářově oponu Múza a ND, po restaurování zdobí zasedací síň radnice
  • 1926-1929 Úvaly: Surrealistické divadlo bratří Šmejkalů.
  • 1926, 1930 Praha: Jan Vondráček vydal Přehledné dějiny českého divadla I-III, obsahující výklad o českém obrozeneckém divadle.
  • 1927 Jiří Voskovec a Jan Werich uvedli v malostranské Umělecké besedě amatérský program Vest-pocket revue.
  • 1927 Kroměříž: DrO Spolku pokrokového studentstva Milíč uvedl na prof. scéně dosud neuvedenou hru Euripidés: Bakchy, překlad O. Jiráni, r. F. Fury.
  • 1927 Praha: Jiří Voskovec (1905-1981) a Jan Werich (1905-1980) uvedli amatérský program Vest-pocket revue, který je přivedl k profesionální divadelní práci. Hra se hrála celkem 208x.
  • 1927 Praha: V Loutkovém divadle Sokola v Praze-Libni (1923-1939) se začal svou autorskou tvorbou, ovlivněnou Osvobozeným divadlem, prosazovat Jan Malík: v letech 1927-1931 uvedl Sandvich revue, Radio revue a Journal revue. Od 30. let se divadlo svou dramaturgií a zdokonalením technického řešení scény zařadilo mezi nejvýznamnější české soubory.
  • 1927 Břeclav: Vznikla amatérská loutková scéna, nesoucí v letech 1931-1938 pojmenování Loutkové divadlo Radost.
  • 1927 Liberec: Loutkové divadlo Sokola (zal. 1925) si vybudovalo samostatnou budovu.
  • 1927 busta J. K. Tyla obklopená múzami nad vedutou obce Sopotnice. Oponu namaloval Petr Musil ze Žamberka,
  • 1927 Příchod věrozvěstů Jablonec nad Jizerou (okr. Semily): Lidový dům, Příchod věrozvěstů,1927, autor neznámý, klubovna
  • 1927-1938 Dělnické divadlo v Modřanech vedl František Spitzer.
  • 1928 bylo v republice 2.677 loutkových divadel, na těch absolvováno bylo 24.550 představení s návštěvou 2,500.000 diváků.
  • 1928 Praha: V Ústřední městské knihovně otevřeno velkoryse projektované a moderně řešené loutkové divadlo Říše loutek, tehdy označované za nejmodernější loutkové divadlo na světě. Stalo se jedním z hlavních center loutkářského dění.
  • 1928 Nymburk: Tisícím představením DS Hálek byla Fidlovačka.
  • 1928 Kacanovy (o.Semily): Elektrifikace ochotnického jeviště byla podnětem pro připojení obce na elektrickou síť.
  • 1928 Praha: Loutkové divadlo Umělecké výchovy uvedlo premiéru lyrické hry V. Sojky (1905-1926): Brokát, princ z pohádky.
  • 1928 Libušin soud na oponu orlovny v Šonově u Nového Města nad Metují i řadu dekorací namaloval Gustav Paleček, dekorační malíř z Dobrušky.
  • 1928 Oponu Vlast pro novou sokolovnu ve Svratce namalovali Ota Bubeníček, Frant. Cína Jelínek a Josef Fiala.
  • 1928 Pro plzeňský Spolkový dům namaloval nezjištěný malíř oponu "Sami sobě 1908 - 1928"
  • 1929 Vojtěch Kristian Blahník (1888-1934) vydal Dějiny světového divadla.
  • 1929 Praha: V prostorách Říše loutek vznikla mezinárodní organizace loutkářů UNIMA se sídlem v Praze. Prvním presidentem se stal Jindřich Veselý.
  • 1929 Liberec: Sokolské loutkové divadlo vstoupilo řadou operetních inscenací (mj. J. Offenbach: Orfeus v podsvětí) do své významné tvůrčí etapy.
  • 1929 Polička: cyklem akcí bylo otevřeno divadlo nazvané Tylův dům
  • 1929 Alois Kalvoda Běhařov: Malíř založil Spolek divadelních ochotníků Šmilovský a stal se jeho předsedou. Pro jeviště spolku namaloval spolu se svými žáky oponu s centrální postavou sedící chodské ženy.
  • 1929 Práce, Spořivost, Věda a Umění témata zadala Městská spořitelna Josefu Wenigovi pro oponu, kterou darovala Městskému divadlu v Kladně.
  • 1930-1939 Působení Pražského obvodu Tylovy obce ochotnické.
  • 1930 Hronov: Otevřeno Jiráskovo divadlo (arch. B.Freiwald).
  • 1930 Premiéra prvního čs. zvukového filmu „Fidlovačka“.
  • 1930 Krajina s Kamenným Újezdcem na obzoru se stala námětem opony malíře Papírníka z Borku pro jeviště v sále hostince Kameňák
  • 1930 Radomyšl, pro sokolovnu dodal oponu ateliér Pepa Máca. Téma Oldřich a Božena.
  • 1930 Strakonice, opona Švanda dudák od Jaroslava Dvořáka Šumavského, nalezena 2011 a umístěna v muzeu.,
  • 30. léta Podle statistiky Masarykova lidovýchovného ústavu působilo v Čechách více než 2000 a v Praze kolem 35 loutkářských souborů.
  • 30.léta Hronov: Výrazná snaha loutkářů sokolské scény, zejména Aloise Poláka, o prosazení maňásků. Instruktáže a hostování v řadě českých měst.
  • V průběhu let často docházelo k přemalbám opon. Vedutu obce Trusnov namaloval Emil Šimek na rubu staré opony.
  • 1931 Vyšly Příspěvky k dějinám divadelního ochotnictva československého Vojty Š. Táborského.
  • 1931 Při pražské Studentské filharmonii založena Opera Studio, pokračovala jako Pražská zpěvohra, později též Komorní zpěvohra.
  • 1931 Nové Město nad Metují: Den proletářského divadla pod heslem Nechte si Jiráska, náš je Lenin.
  • 1931 Teplice: Sjezd SDDOČ.
  • 1931 Plzeň: Po odchodu J. Skupy do vlastního profesionálního souboru se stal v Loutkovém divadle Feriálních osad vůdčí osobností J. Trnka. Uvedl zde řadu revue inspirovaných tvorbou V+W, zejména revue Mořský pán, s kterou divadlo úspěšně hostovalo i v Praze.
  • 1931 první Jiráskův Hronov Hronov: První celostátní festival ochotnických souborů byl základem plynulé řady přehlídek, nejprve zaměřených převážně na dílo Aloise JIráska, později nejúspěšnějších nebo příkladných inscenací činoherního, později divadla všech druhů.
  • 1932 "Erik Kolár se svými loutkovodičkami a přednašeči nacvičil hru do elegantní, lepé, třpytivé dokonalosti, v níž mírné karikování zachovává stále salónní ráz veselých rytmických tanců. Padesát zkoušek bylo prý na to představení, aby věty úplně souzvučely s pohyby loutek a aby scény se rozvíjely s naprostou bezúhonnou čistotou pohybu."
  • 1932 Praha: V Loutkovém divadle Umělecké výchovy nastudoval Erik Kolár Maškův Pohádkový zákon. Výprava Bohumil Buděšínský. Inscenace ovlivněná avantgardní poetikou představovala zásadní průlom do přetrvávajících popisně iluzivních tendencí v českém loutkářství.
  • 1932 Praha: Loutkové divadlo Sokola Pražského (1923-1941) uvedlo v režii M. Frühaufa Fausta J. W. Goetha.
  • 1932 Na IX. všesokolském sletu byla inscenována sletová scéna Tyršův sen.
  • 1932 Hradčany pro sokolovnu v Jehnědí zarámoval malíř Antonín Hubálek z Vysokého Mýta těžkou neobvykle modrou oponou.
  • 1932/33 působilo v Čechách 912 sokolských loutkových scén.
  • 1933 Praha-Libeň: Loutkové divadlo Sokola v režii Jana Malíka, později dlouholetého generálního tajemníka UNIMA, uvedlo Sofoklova Oidipa.
  • 1933 E. F. Burian založil avantgardní divadlo D34.
  • 1933 Vyvrcholila hospodářská krize v Československu. Jen registrovaných nezaměstnaných
    bylo 920 tisíc. Týdenní poukázky na potraviny byly v ceně 10 Kč pro svobodného,
    20 Kč pro ženatého. Při demonstracích během krize bylo četnictvem zastřeleno a zraněno
    několik desítek lidí.
  • 1933 opona Horní Ředice, draperie, ve středovém oválu atributy zemědělství snop, obilí, pluh.
    Hornoředické ochotnické divadlo ji od roku 2007 znovu používá.
  • 1933–1935, občané Kyšic na oponě Od poroby k svobodě Oponu zhotovil pro kyšický spolek Kollár malíř Josef Štembera, má tři části Bílá hora, Hold pracujícího lidu svobodné vlasti a Svoboda s legionáři.
  • 1933 Kutná Hora: 11.12. otevřeno Tylovo divadlo
  • 1934 Americká loutkářka Dorothy Zaconicková přijala do Prahy studovat české loutkové divadelnictví.
  • 1934 Břeclav: Premiéra Erbenových Svatebních košilí v režii Vladimíra Matouška. Výrazný pokus o moderní inscenaci lyrické poezie, ovlivněný avantgardním divadlem.
  • 1934 otevřeno Městské divadlo Karla Pippicha v Chrudimi
  • 1935 Praha: Miloslav Disman založil rozhlasový dětský sbor (DRDS). Jeho činností položil základy práce budoucích dětských recitačních souborů a později i systému dramatické výchovy.
  • 1935 Praha: Jan Malík (1904-1980) inscenoval v Loutkovém divadle Umělecké výchovy svoji hru Míček Flíček, jednu z nejoblíbenějších v následné historii českého loutkového divadla.
  • 1935 Při Českém rozhlase založen Dismanův rozhlasový dětský soubor (DRDS), M. Disman vedl soubor do konce 60. let.
  • 1935 Praha: Uvedení Shakespearova Hamleta na scéně Loutkového divadla Sokola Pražského v režii M. Frühaufa.
  • 1935 Po abdikaci Masaryka na funkci prezidenta republiky byl do této funkce zvolen Edvard
    Beneš. (TGM zemřel 14. 9. 1937.)
  • 1935 obraz Alfonse Muchy Poddání Nymburka 1421 Bohu a Pražanům, sloužil v 70. a 80. letech 20. století jako divadelní opona Hálkova divadla
  • 1935 vesničané se klaní před Vlastí a Sokolem opona J. L. Červinky pro sokolovnu v Libici nad Cidlinou
  • 1935-1938 Teplice: Působení komsomolského hudebně recitačního souboru Severák s antifašistickým programem.
  • 2. pol. 30. let Vznikaly generační scény ochotnické mládeže a studentské divadelní spolky spolupracující s profesionálními avantgardními scénami.
  • 1936 Československá obec sokolská vydala Zásady divadelní činnosti v Sokolstvu.
  • 1936 Inscenace Gorkého Měšťáci připravená v režii Františka Spitzera Ústředním souborem SDDOČ, složeným z nejtalentovanějších dělnických ochotníků pražského kraje, dosáhla 54 repríz po celé republice.
  • 1936 Jablonec nad Nisou: První české představení v budově divadla, postavené roku 1907, bylo představení pro děti Zlatá nit.
  • 1936 Potštejn: Den proletářského divadla, festival ochotnických spolků východních Čech za účasti delegátů z 12 zemí v čele s Ervínem Piscatorem.
  • 1936 Praha: Premiéra Čapkovy Pohádky pošťácké v Říši loutek v režii V. Šmejkala.
  • 1936 Uherské Hradiště: Premiéra hry bří. Čapků Ze života hmyzu na loutkové scéně.
  • 1936 Plzeň: Uspořádána velká Krajová loutkářská výstava.
  • 1936 člen divadelního odboru Sokola Pavel Vyhnanovský namaloval pro jeviště sokolovny v Berouně oponu s vedutou města, rámovanou ornamenty, dívčí postavou a dudákem.
  • 1936 Tříč (o. Semily) Kázání Mistra Jana Husa neobvyklé téma uplatnila fa Fert na oponě sokolovny.,
  • 1937 Praha: V Kolovratech X. sjezd SDDOČ a Den dělnického divadla.
  • 1937 Ředitelem dramatického odboru Malostranské besedy se stal František Smažík.
  • 1937 Rakovník: Zdeněk Štěpánek napsal pro rakovnické ochotníky Nezbedného bakaláře.
  • 1937 Valašské Meziříčí: Divadelní odbor Sokola uvedl Čapkovu Bílou nemoc ve 13 reprizách.
  • 1937 Přerov: Sokolští loutkáři otevřeli v nově vybudované Sokolovně moderní loutkovou scénu, která se stala předmětem velkého zájmu, mj. řady zahraničních loutkářů.
  • 1937 Loutkové divadlo Umělecké výchovy společně se souborem německé scény Zwirn-Zupf-Truppe uvedlo v dvojjazyčném nastudování Malíkovou hru Míček Flíček, aby tím demonstrovalo možnost přátelského soužití obou národů.
  • 1937 Praha: Výstava scénografických návrhů a loutek ruské výtvarnice A. Exterové, někdejší spolupracovnice A. Tairova.
  • 1937 Poděbrady: vyhořelo Jiříkovo divadlo
  • 1937 alegorie poslání Sokola Pro sokolovnu v Kounově namaloval oponu Oskar Brázda
  • 1937 první Klicperův Chlumec Chlumec nad Cidlinou: Přehlídka vybraných divadelních souborů s národní účastí. Pořádána s různými přestávkami, jako krajská nebo národní přehlídka souborů tělovýchovných jednot, nebo jako volně programovaná přehlídka.
  • 1938 Na X. všesokolském sletu uvedena slavnostní scéna Budovat a bránit!
  • 1938 V Praze podle úřední statistiky působilo na 150 ochotnických spolků a asi 200 jinak zaměřených spolků, které mj. hrály a pořádaly divadlo. Celkem uvedly během roku víc než 2200 divadelních představení.
  • 1938 Praha: Slavnostní scéna Budovat a bránit! na X.sletu všesokolském, jejíž libreto napsal Jan Malík.
  • 1938 Praha-Bubeneč: Finále nejlepších souborů ČSR Soutěže divadelních ochotníků země České.
  • 1938 V Praze podle úřední statistiky působilo na 150 ochotnických spolků a asi 200 jinak zaměřených spolků, které mj. hrály a pořádaly divadlo. Celkem uvedly během roku víc než 2200 divadelních představení.
  • 1938 Zábor pohraničního území Čech a Moravy.
  • 1938 X. Všesokolský slet se v červenci stal mohutnou manifestací za obranu republiky.
  • 1938 Praha: V Domě Komenského na Smíchově uvedl Čeněk Sovák Goldoniho Zpívající Benátky (úprava A. Hoffmeister).
  • 1938 Delegace anglických a amerických loutkářů (mj. P. Mc Pharlin) přijela do ČSR studovat loutkové divadlo. Vedle Prahy navštívili loutkové scény v Olomouci a Přerově.
  • 1938 Po mnichovské dohodě a obsazení části Československa zanikla řada loutkářských souborů, mj. v Liberci, Břeclavi, Karových Varech, na Tešínsku.
  • 1938 Praha: Říše loutek uvedla v dramatizaci M. Staňkové Karafiátovy Broučky.
  • 1938 V březnu Hitler obsadil a anektoval Rakousko. Strany československých Němců (agrární, křesťanská, živnostenská, s výjimkou sociální demokracie) se v březnu sloučily s Henleinovou nacistickou SDP. V dubnu vydal Hitler německé armádě pokyny k plánu útoku na Československo.
  • 1938 Čs. vláda 23. 9. vyhlásila úplnou mobilizaci. O Hitlerových územních požadavcích pak rozhodla 29. září konference šéfů vlád Německa, Velké Británie, Francie a Itálie (bez účasti ČSR.). Prezident Beneš odstoupil (15. 10.) z funkce. Vláda v říjnu zastavila činnost.
  • 1938 parafráze Liebscherova obrazu Kde domov můj se objevovaly na oponách vesnických jevišť až do okupace. Verze neznámého malíře pro Roztoky u Semil.
  • 1939 Loutkové divadlo Sokola v Praze-Libni uvedlo pásmo české poezie Pomněnky. Soubor se pod vedením J. Malíka transformoval do skupiny PULS (Pražská loutková umělecká scéna) a roku 1940 uvedl pásmo poezie Sedmikrásy. Obě inscenace ovlivnily tvorbu mnoha dalších loutkových scén za 2. svět. v.
  • 1939 Loutkové divadlo Sokola v Praze-Libni uvedlo pásmo české poezie Pomněnky. Soubor se pod vedením J. Malíka transformoval do skupiny PULS (Pražská loutková umělecká scéna) a roku 1940 uvedl pásmo poezie Sedmikrásy. Obě inscenace ovlivnily tvorbu mnoha dalších loutkových scén za 2. svět. v.
  • 1939 Tábor: V Tylově domě zřízeno divadelní muzeum.
  • 1939 Německá armáda okupovala české země. Hitler vydal v Praze výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava v rámci Velkoněmecké říše. Vpádem do Polska zahájilo Německo 2. světovou válku.
  • 1939 Náchod: A. Tašnar založil Loutkovou scénu MOS.
  • 1939 Praha: Loutkové divadlo Sokola v Praze-Libni uvedlo pásmo české poezie Pomněnky. Soubor se pod vedením J. Malíka transformoval do skupiny PULS (Pražská loutková umělecká scéna) a roku 1940 uvedl pásmo poezie Sedmikrásy. Obě inscenace ovlivnily tvorbu mnoha dalších loutkových scén za 2. svět. války.
  • 1939 Začal vycházet interní cyklostylovaný zpravodaj Zprávy loutkářského soustředění, jenž se stal za okupace významným zdrojem informací pro loutkářské soubory.
  • 1939 Rakovník: Studenti gymnázia vyjádřili uvedením Sofoklovy Antigony své odsouzení zvůle tyranů.
  • 1939 Zlín: V. Matoušek založil Loutkovou scénu Radost (1939-1945), v níž pokračoval ve své činnosti započaté v Břeclavi, která byla po mnichovské dohodě obsazena Němci.
  • 1939 Němčina byla (21. 3.) okupační mocí prohlášena úředním jazykem. Veřejné nápisy apod. musely být buď jen německé, nebo německo-české.
  • 1939 Z Litoměřic, které byly zařazeny mimo území Protektorátu přímo do území „říše“, byly
    (6. 5.) na pražský Vyšehrad převezeny ostatky K. H. Máchy. Převoz se stal mohutnou protinacistickou národní manifestací.
  • 1939 Vpádem do Polska (1. 9.) zahájilo Německo 2. světovou válku. Během září byly ustaveny
    čs. vojenské jednotky ve Francii a v Polsku.
    Masové demonstrace proti okupaci v Praze 28. října byly rozehnány střelbou.
  • 1939 Zemský úřad vydal pokyny k cenzuře a k podávání žádosti o povolení představení.
    Tři týdny předem, přiložena divadelní knížka, texty, popis živých obrazů. Bez povolovacího výměru nesmí být představení sehráno.
  • 1939 Kolín, otevřeno Městské divadlo Kolín: V prvních měsících nacistické okupace bylo otevřeno Městské divadlo (arch. Jindř. Freiwald) představením Strakonický dudák, které připravili ochotníci tehdejších kolínských souborů.
  • 1939-1945 Přes omezování repertoáru, zákazy her, preferenci německé dramatiky, přes ostrý cenzurní dohled - období velké aktivity ochotnických souborů a mladých recitačních scének poezie.
  • 1939-1945 Žebrák, o.Beroun: Obraz ochotnického okupačního repertoáru: a/ kýče (Vesnický hrdina,Propast do tmy, Sextánka, Omlazený dědeček, Na potoce za mlýnicí aj.); b/ stará česká veselohra (Štolba, Šamberk, Svoboda, Viková-Kunětická); c/ hodnotné hry současné (např.Tetauerův Zpovědník, Tomanových Svět bez oken); d/ česká klasika (např. Naši furianti, dramatizace Stříbrného větru.
  • Konec 30. let registrováno 2547 sokolských divadelních souborů.
  • 1940 Začal vycházet časopis Loutková scéna, který měl nahradit zaniklý Loutkář. Po prvním ročníku bylo vydávání za okupace zastaveno.
  • 1940 Praha: Loutkové divadlo Umělecké výchovy uvedlo hru A. Hirsche Krysař, odvážně odsuzující nacismus.
  • 1940 Třeboň: Významný vzestup tvůrčích snah Loutkové scény MOS, vedené Z. Endrysem. Z inscenací pro dospělé: Košile pro pana krále, Lancelot a Alexandrina.
  • 1940 opony jako protest proti okupaci podle obrazu Josefa Soukupa v Mníšku pod Brdy a v Čisté u Horek
  • 1940 Police nad Metují: nové Kolárovo divadlo a 1. ročník Polických divadelních her na oslavu vybudování místního divadla byla založena přehlídka her (i profesionálních souborů) nesvázaná se soutěžemi a regionálními výběry. Do počátku 21. stol. byl její průběh zachycen v pamětních knihách. .
  • 40. léta Valašské Meziříčí: Působení Alfréda a Emila Radokových, Svatoslava Papeže v Mladé scéně.
  • 40.léta Představení souborů ÚMDOČ byla hodnocena podle bodovacích tabulek. Příklad: DS Mácha Litoměřice dostal za inscenaci Čapkovy Matky: za mluvu 91,5 bodu, za znalost role 72 bodů, mimiku 64, masku 32, pojetí 68,5, za hru 9, zladění 9, režii 45,5 - což se zase posuzovalo podle počtu hrajících a suma sumárum dostal 86, 5 bodu.
  • Ve 40. letech 20. století Bakov nad Jizerou: Oponu zobrazující múzu a siluetu města, kterou namaloval 1899 Josef Suchý z Kolína, restauroval (spíše přemaloval) Rudolf Livora. Vystavena v městské knihovně.
  • Ve 40. letech 20. století (za protektorátu) musela být postava sokola na oponě ve strakonické sokolovně přemalována.
  • 1941 Pražský okrsek ÚMDOČ začal nést jména organizátorů pražského ochotnického divadla a předních činitelů ÚMDOČ dra Hermana a V. K. Blahníka.
  • 1941 Zákaz Sokola znamenal zánik mnoha významných loutkových souborů.
  • 1941 Po porážce Francie a obsazení dalších evropských zemí zaútočil Hitler v létě na Sovětský
    svaz.
  • 1941 Uloženo Židům nosit na oděvu žlutou šesticípou hvězdu s nápisem „Jude“. Terezín určen jako město pro Židy, ze kterého byly postupně vypravovány transporty do likvidačních koncentračních táborů v Polsku.
  • 1941-1945 Terezín: Divadelní představení v ghettu, do něhož byli transportováni Židé z okupovaných evropských zemí.
  • 1941-1958 Rakovník: Působení Rakovnické opery v čele s dirigentem Zd. Tomášem.
  • 1942 Atentát na Heydricha, v následném stanném právu bylo tři a půl tisíce Čechů popraveno, další posláni do koncentračních táborů, obce Lidice a Ležáky byly vyhlazeny.
  • 1942 Protektorátní ministr školství a osvěty Emanuel Moravec zřídil Kuratorium pro výchovu mládeže, které dostalo za úkol připravovat českou mládež pro vědomou kolaboraci s Němci.
  • 1942 Červený Kostelec: Podle kresby Karla Líbala, zachycující pohled na městys Kostelec v roce 1837, namaloval oponu červenokostelecký malíř Alois Dobeš. Uložena je v divadle J. K. Tyla a užívá se při slavnostních příležitostech.
  • 1942 Protiokupační podtext dal Vojtěch Kubašta oponě loutkového divadla Domu J. A. Komenského Na Santošce
  • 1944 ÚMDOČ vydala I. díl sborníku Ve službách Thalie.
  • 1944 V Lesním divadle v Krči podle projektu Jana Malíka vybudován speciální pavilon pro maňáskové divadlo.
  • 1944 1. září vydán zákaz všech divadelních akcí na území Německa a v tu dobu ještě okupovaných zemí.
  • 1944 Terezín: V koncentračním táboře uvedena dětská opera Hanse Krásy (1899-1944)Brundibár napsaná na libreto Adolfa Hoffmeistra.
  • 1944 1. září vydán zákaz všech divadelních akcí na území Německa a v tu dobu ještě okupovaných zemích.
  • 1944 Zlín: Loutková scéna Radost uvedla Wolkrovu Baladu o námořníkovi, v niž V. Matoušek zúročil své dlouhodobé snahy o adekvátní převod poezie do jevištní formy.
  • 1944 14. Jiráskův Hronov byl okupanty zakázán
  • pol. 40. let V období, kdy za okupace vzrůstal pocit ohrožení národní identity, uvedla řada souborů, mj. v Mělníku, Brně, Rakovníku, Uh. Hradišti, Dobříši, s loutkami Smetanovu Prodanou nevěstu.
  • pol. 40. let V období, kdy za okupace vzrůstal pocit ohrožení národní identity, uvedla řada souborů, mj. v Mělníku, Brně, Rakovníku, Uh. Hradišti, Dobříši, s loutkami Smetanovu Prodanou nevěstu.
  • 1945 18. května uvedl ochotnický soubor Malá komedie z Pelhřimova (pozdější Divadlo satiry) pravděpodobně první premiéru původní novinky v osvobozené ČSR Rozbitou trilogii Zbyňka Vavřína v režii Oldřicha Lipského. V červnu a v červenci hru s velkým ohlasem hráli ve Smetanově muzeu v Praze.
  • 1945 Agitační skupina Svazu mládeže Obratník, vedená Zdeňkem Míkou (začínal v Dramatickém studiu Čin), hrála hru J. Pokorného a J. Dalíka Ejhle město! na nákladním autě v pražských ulicích.
  • 1945 Praha: Režisér ochotnického souboru Malostranská beseda František Smažík organizoval založení Vesnického divadla, jehož se stal později ředitelem. Sídlilo v Hloubětíně.
  • 1945 Konec druhé světové války
  • 1945 Mladá Boleslav: Ředitelem založeného profesionálního divadla se stal režisér amatérského Nového divadla Václav Zima.
  • 1945 Praha: Říše loutek uvedla jako jednu z prvních premiér po skončení války hru Františka Čecha Kašpárkovo vítězství.
  • 1945 Kutná Hora: Opětovné otevření loutkového divadla, jehož činnost byla v roce 1941 přerušena likvidací Sokola.
  • 1945 Brno: Vladimír Matoušek, pověřen Výzkumným ústavem pedagogickým, založil amatérské loutkové divadlo Radost, jež se stalo v roce 1949 základem profesionální scény.
  • 1945 Obnoveno vydáváni Loutkové scény (redaktor Jan Malík).
  • 1945 Praha: Loutkové divadlo Umělecké výchovy znovu otevřelo svou (ve válce vybombardovanou ) scénu hrou Romualda Kučery Kašpárek a loupežníci.
  • 1945 V Praze a některých dalších městech vypuklo (5. 5.) povstání. 9. 5. vstoupily do Prahy jednotky Sovětské armády.
  • Po 1945 Ochotnické divadlo se významně podílelo na rozvoji kulturního života nově osídleného pohraničí (22 souborů na Rumbursku).
  • 1946 První sjezd československého ochotnictva v Praze.
  • 1946 Pražský jubilejní festival ÚMDOČ.
  • 1946 ÚMDOČ vydala II. díl publikace Ve službách Thalie, která mapovala činnost členských souborů a práci předních ochotnických pracovníků.
  • 1946 Vznikla Pražská zpěvohra, do 80. let 20. století pěstující amatérskou operní tvorbu.
  • 1946 Registrováno 2093 hasičských dramatických odborů.
  • 1946 ÚMDOČ v roce 60.výročí založení sdružovala 2599 členských souborů.
  • 1946 Svaz české mládeže po prvé pořádal Soutěž tvořivosti mládeže.
  • 1946 Praha: Loutkářské soustředění uspořádalo VIII. sjezd českých loutkářů, formulující perspektivy dalšího vývoje českého loutkářství.
  • 1946 Praha: V Říši loutek začal působit maňáskový soubor, vedený Vladimírem Šmejkalem.
  • 1946 ÚMDOČ uspořádala jubilejní soutěž divadelních souborů
  • 1946 Pepa Máca, vydal nabídkové katalogy kulis pro vybavení ochotnických jevišť, jimiž (zvláště v malých obcích) výrazně ovlivnil a unifikoval podobu řešení scén od 20. let 20. století.
  • 1946-1962 Nejplodnější období souboru Bozděch ve Vršovicích. Působil ve vlastním Jiráskově divadle v Husově sboru.
  • 1947 Československá obec sokolská uspořádala k XI. všesokolskému sletu divadelní školu a loutkářskou soutěž.
  • 1947 Týn nad Vltavou: IX.sjezd českých loutkářů (Loutkářského soustředění).
  • 1947 Hořice na Šumavě: Čeští dosídlenci obnovili tradiční představení pašijových her, které zde v novodobé podobě byly provozovány německy od roku 1816.
  • 1947 Žatec: Založeno Divadélko výtvarné výchovy,
  • 1947 Šrámkova Sobotka Spolek divadelních ochotníků Nová scéna poprvé použil tento název pro
    cyklus div. představení ze Sobotky a okolních měst. Po deseti letech pod stejným názvem byla uspořádána
    nesoutěžní přehlídka uměleckého přednesu spojená s tvůrčími dílnami pro studenty českého jazyka.
  • 1945-1948 České divadlo na rozcestí (1945-1948 ).
  • 1948 Na pražském Výstavišti jubilejní 10. všeloutkářský sjezd, účast 484 osob.
  • 1948 Vydán Divadelní zákon.
  • 1948 Registrováno 1209 sokolských souborů, 122 div. odborů DTJ, 700 div. odborů Orla.
  • 1948 Jmenována Divadelní a dramaturgická rada (členy mj. Josef Hudeček, Jan Martinec, Jan Malík)
  • 1948 Z pokynů Státní péče osvětové: „ Ať se ochotníci pokusí o kterékoli představení, každé drama musí být provázeno proslovem před oponou, v němž se osvětlí poslání hry a její vztah k dnešku...“
  • 1948 1948 Po únorové vládní krizi dosáhla KSČ za pomoci masových demonstrací, generální stávky a s pomocí bezpečnostních složek včetně nově utvořených lidových milicí tzv. rekonstrukce vlády.
  • 1948 Liberec: Vznikl amatérský loutkářský soubor (vedoucí Jiří Filipi), jenž se stal základem budoucího profesionálního divadla v Liberci.
  • 1948 Jan Malík vydal v Orbisu knihu Loutkové divadlo v Československu, první soubornou práci o dějinách našeho loutkářství. Vyšla rovněž v německé, anglické, francouzské a ruské mutaci.
  • 1948 Součástí rozsáhlé výstavy Národního muzea O české národní divadlo byla expozice Československá lidová tvořivost divadelní.
  • 1949 Začalo období dogmatické redukce dramaturgie ochotnických souborů.
  • 1949 Na bratislavské konferenci divadelníků přednesl František Kubr, předseda závodních klubů, 10 bodů usnesení určených ochotníkům.
  • 1949 Založeno Ústředí lidové tvořivosti, předseda: František Kubr, předsedkyně divadelní sekce Klementina Rektorisová.
  • 1949 Jiráskův Hronov pořádalo Ústředí lidové tvořivosti, spolupořadatel ÚMDOČ.
  • 1949 Zahájena tzv.Jiráskovská akce. Z časopisu Osvětová práce: „Všechny ochotnické spolky, soubory i odbory si musí vzít za svou povinnost hrát v nejbližší době některé z dramat velkého Jiráskova odkazu!“
  • 1949 Dobrovice (o.Mladá Boleslav): První ročník Pojizerských her.
  • 1949 Brno: Při Vyšší umělecko-průmyslové škole vzniklo Ajdivadlo, vedené Karlem Langrem.
  • 1949 Litvínov: Založen Loutkářský soubor Stalinových závodů, od 70. let nesl název Loutka.
  • 1949 Lázně Bělohrad: první ročník přehlídky Raisův Bělohrad
  • 1949 Třemošná: Setkání sokolských dorostenců s průvodem loutek vymaloval na oponě loutkového divadla František Hrabák.
  • 50. a 60. léta Intenzivní činnost Žižkovského divadla, později jeho Malé scény.
  • Od první poloviny 50. let Působení státních organizací (Ústřední dům lidové umělecké tvořivosti, krajské poradny LUT, v Praze Městský dům osvěty) ovlivňujících činnost ochotnických souborů, postupně vytvářena síť okresních a krajských poradních sborů.
  • Počátkem 50. let Zrušeny divadelní spolky. Násilný převod souborů na základnu odborových a kulturních zařízení.
  • 1950 Ústředí lidové tvořivosti (ÚLT), vyhlásilo Soutěž aktivity souborů. Hlediska posuzování: ideová hodnota programu, provedení, kulturně politická aktivita souboru, budovatelská aktivita členů.
  • 1950 Ústředí lidové tvořivosti registrovalo 7357 ochotnických souborů, z nich 399 souborů ROH, 1202 ČSM, 24 JZD, 2708 ÚMDOČ, 1829 hasičských, 803 sokolských, 392 jiných.
  • 1950 Vyhlášen Soběslavský plán: převod spolků v kulturně umělecké soubory ROH,ČSM,JZD a osvětových zařízení.
  • 1950 Na konferenci o lidové tvořivosti, uspořádané na Jiráskově Hronovu, přednesl generální tajemník závazek likvidovat ÚMDOČ.
  • 1950 Jindřichův Hradec: Z pěveckých spolků a Hudební jednoty vznikla Jindřichohradecká opera. Za 8 let provedla 14 oper v 60 představeních. Z toho 48 v místě, 12 mimo.
  • 1950 Program 20. JH byl doplněn dvěma cykly „malých forem“, Dnem ČSM a Dnem výstavby Ostravska.
  • 1950 Praha Založeno Divadlo lidové tvořivosti.
  • 1950 V rámci reorganizace amatérského divadelnictví bylo zrušeno Loutkářské soustředění a organizačním vedením loutkářských souborů bylo pověřeno Ústředí lidové tvořivost (později jako Ústřední dům lidové tvořivosti).
  • 1950 Strakonice: A. Křešnička založil a do 1975 vedl soubor Radost.
  • 1950 Bylo zřízeno ministerstvo národní bezpečnosti, které mělo podíl na řadě vykonstruovaných
    politických procesů. V procesu s Miladou Horákovou padly první tresty smrti. 1951–1954 Další politické procesy s řadou rozsudků smrti.
  • 1950 konec soutěžení ÚMDOČ Posledního ročníku soutěže Kruhu vítězných souborů ÚMDOČ se zúčastnilo 38 souborů. Poslední rok hodnocení představení bodovacím systémem.
  • 1950 likvidace ÚMDOČ Výkonný výbor ÚMDOČ přijal usnesení k likvidaci organizace jako "čestný socialistický závazek" a uložil, aby všechny členské spolky do 31. května 1951 byly převedeny na základnu masových organizací..
  • 50. léta Vznik recitačních souborů a divadel poezie.
  • Od 50. let 20. stol. činnost dětských divadelních souborů ve Vysokém Mýtě pod vedením Josefa Mlejnka
  • V 50. letech Pražské nakladatelství Orbis ovlivnilo dramaturgii souborů edicemi Divadlo, Divadélko a Hra pro loutky.
  • 1951 Chrudim: Poprvé uspořádána Loutkářská Chrudim.
  • 1951 Praha: Úpravou školní kaple na školní divadlo začala tradice středoškolského divadla v Hellichově ulici na Malé Straně. Vedl profesor Karel Vetter, později Ladislav Novotný. Soubor se stal kolébkou řady později vynikajících profesionálních umělců.
  • 1951 Začal vycházet časopis Československý loutkář (od roku 1993 změna názvu na Loutkář).
  • Od 1. pol. 50. let činnost dětských loutkářských souborů v pražském ÚDPM JF/ÚDDM pod vedením Hany Budínské
  • 1952 „Jedním z největších úspěchů prvních poválečných Hronovů byla šumperská inscenace Gogolova Revizora, výsledek 85 zkoušek herecky vyzrálého kolektivu.“
  • 1952 Po zákazu činnosti Sokola přešla řada amatérských loutkářských souborů pod závodní kluby ROH.
  • 1952 Emil Filla navrhl oponu pro inscenaci Píseň o turecké zemi v D46
  • 1952 Kolín: Opona Ludvíka Vacátka pro Městské divadlo vzbudila rozruch Nedlouho po slavnostnímm zavěšení byla dle doporučení odborné komise z ideových důvodů odstraněna. Její podobu známe z výtvarných návrhů (1951).
  • 1953 Zahájeno pravidelné vysílání Československé televize.
  • 1953 Praha: První celostátní festival ochotnického divadla v Realistickém divadle.
  • 1953 Vyhlášena soutěž vesnických souborů a jednotlivců.
  • 1953 Začaly se ustavovat krajské a okresní poradní sbory.
  • Od 50. let 20. stol. činnost dětského divadelního souboru PIRKO v Brně pod vedením Jindry Delongové.
  • 1954 Praha: V ÚDPMJF založen loutkářský kroužek, vedený Hanou Budínskou, předvoj nástupu dětských loutkářských souborů v 60. a zvláště 70. letech. H. Budínská začala uplatňovat poetiku směřující ke komplexní estetické výchově a rozvoji tvořivosti dítěte.
  • 1954 Založen Ústřední dům lidové tvořivosti, vedoucím div.odd. František Kubr (+1958).
  • 1954 Na Jiráskově Hronovu dominovalo představení Macháčkových Ženichů v provedení pražského souboru neslyšících.
  • 1954 Orientace na kvantitativní rozvoj ochotnického divadla zvláště na vesnici.
  • 1954 Nejčastěji uváděné hry: Chudák manžel, Skandál v obrazárně, Na letním bytě, Jedenácté přikázání, Vojnarka, Lucerna, Kolébka. Celkem ohlášeno 11 418 představení.
  • 1955 Zahájeno vydávání měsíčníku Ochotnické divadlo, od 1964 změna názvu na Amatérská scéna. Redaktoři Jiří Beneš a od 1. poloviny 60. let též Pavel Bošek nejen jako publicisté, ale i lektoři, porotci a organizátoři významně ovlivnili amatérské divadlo nejen v Praze.
  • 1955 Prostějov: Poprvé uspořádána přehlídka uměleckého přednesu Wolkrův Prostějov.
  • 1955 Na národních přehlídkách v Plzni a ve Svitavách vystoupily vítězné soubory z krajských kol.
  • 1955 Nejúspěšnější představení 25. JH, Stehlíkovi Nositelé řádu, vítkovického souboru bylo prvním ochotnickým představením, zařazeným do programu televize. Autor věnoval souboru svoji další hru Selská láska.
  • 1955 Soutěžení souborů rozděleno do tří kategorií (A,B,C). Organizace národních přehlídek.
  • 1955 Nejčastěji uváděné hry: Kudy kam, Na letním bytě, Chudák manžel, Třetí zvonění, Muziky, muziky, Poslední muž, Ženský zákon. Celkem 13 950 ohlášených představení.
  • 1955 V létě se konala I. celostátní spartakiáda, na níž vystoupilo přes půl milionu
    cvičenců.
  • 1955, 1956 Jiráskův Hronov dějištěm přehlídky uměleckého přednesu.
  • 50. léta Vysoké Mýto: práci s dětmi začal rozvíjet Josef Mlejnek, autor řady her, zakladatelská osobnost nových postupů a metod v dětském divadle.
  • 50.léta „Je smutným faktem, že dědictví braku jsme překonávali také díky administrativním opatřením, ne tedy jen vlastní uvědomělostí."
  • 1956 Založen divadelní soubor Máj Svazu zaměstnanců železnic při Ústředním kulturním domě dopravy a spojů na Vinohradech. Zde režíroval Jiří Beneš inscenaci Trojané, která obrátila pozornost ochotnických souborů k divadlu mladých. Podobný význam měla hra Zkoušky čerta Belínka (Horynová) pro činnost divadla pro děti.
  • 1956 Praha: Říše loutek uvedla ve výpravě Cyrila Boudy Andersenova Pasáčka vepřů.
  • 1957 V Praze obnovena činnost mezinárodní loutkářské organizace UNIMA, předsedou Jan Malík. Loutkářům se otevřely větší možnosti konfrontace se světem.
  • 1957 1.roč. Wolkrova Prostějova jako přehlídky recitátorů Olomouckého kraje. Od 1959 celostátní přehlídka.
  • 1957 1. Šrámkův Písek, jako ústřední kolo divadelní části STM.
  • 1957 Významná představení 27. JH: Vassa Železnovová (Gottwaldov), Arbuzovův Dům na předměstí (Máj,Praha), Legenda o lásce ( Brno).
  • 1957 Nejčastěji uváděné hry: Muziky, muziky, Sládci, Na letním bytě, Ženský zákon, Chudák manžel, Její pastorkyňa, Pan radní si neví rady. Celkem 13 411 ohlášených představení.
  • 1957 Praha: V Říši loutek se po odstupujícím V. Suchardovi stává vedoucím souboru sochař B, Koubek.
  • 1957 Šrámkova Sobotka jako přehlídka uměleckého přednesu Sobotka: nesoutěžní přehlídka uměleckého přednesu spojená s tvůrčími dílnami pro studenty českého jazyka.
  • 1958 Praha: Text-appealy v Redutě, zahájení činnosti Rokoka.
  • 1958 Na 28. JH po prvé vystoupily soubory malých jevištních forem (Rumburk) a hrající pro mládež ( Máj, Praha uvedl prvotinu Z. Horynové Zkoušky čerta Belínka, která založila tradici hraní pro děti a mládež.) Významné představení: Deník Anny Frankové (Svitavy).
  • 1958 Decentralizace soutěže do krajů, vyhlášena celostátní soutěž v hrách pro děti a mládež. Ústřední přehlídky ve Svitavách a Pardubicích. Zvýšená pozornost vesnickému ochotnickému divadlu.
  • 1958 Nejčastěji uváděné hry: Společný byt, Lucerna, Rodinná vojna, Taková láska, Sládci, Vojnarka,Její pastorkyňa, Stříbrná studánka. Celkem 14 581 ohlášených představení.
  • 1958 Turnov: Představením Kutnohorských havířů oslavili ochotníci svoji tisící premiéru.
  • 1958 Praha: Pod vedením Rudolfa Zezuly vznikl soubor MESPACE.
  • 1958 první ročník přehlídky Libochovické divadelní léto
  • Konec 50. let, a zejména 60. léta - vystoupení dětských souborů na přehlídkách Šrámkův Písek a dětských loutkářských souborů na přehlídkách Loutkářská Chrudim
  • 1959 Zahájil činnost Semafor (Sedm malých forem), který tvorbou Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra výrazně ovlivnil činnost mladých divadelních skupin. Po prvním představení se profesionalizoval.
  • 1959 Ustaven ústřední poradní sbor pro divadlo (předseda Jiří Beneš) jako poradní orgán divadelního oddělení ÚDLT, které vedl Jiří Valenta.
  • 1959 Celostátní soutěže vesnických souborů se zúčastnilo 3915 souborů z údajně dle statistik existujících 11 830.
  • 1959 29. JH přinesl organizační změny: krajské diskusní kroužky, plenární diskuse, školení s účastí profesionálů, představení na několika místech (Náchod, Žďárky). Významné innscenace: Aškenazyho Ukradený měsíc (brandýská jedenáctiletka, rež. L.Smoljak),Corrinthovi Trojané (Máj, Praha, rež.Jiří Beneš).
  • 1959 Broumov (o.Náchod): Pavel Fiala (nar. 1937) založil amatérský divadelní soubor Kladivadlo, který se později zprofesionalizoval.
  • 1959 Nejčastěji uváděné hry: Zkoušky čerta Belínka, Babička je formát, Slovo má babička, Třetí přání, Uzel, Černá vlajka, Lucerna, Společný byt. Celkem 14 697 ohlášených představení.
  • 1959 Byl vydán zákon o osvětové činnosti a další zákony v oblasti kultury.
  • Koncem 50. let "Malé formy se stávají nejprogresivnější součástí amatérského divadelnictví, urychlují svými výsledky dlouho už postupující proces diferenciace tradičního ochotnického divadla a podstatně přispívají nejen k hlubšímu chápání moderního divadelního projevu, ale i k formování smyslu amatérského divadla v naší společnosti."
  • Od konce 50. let a v 60. letech Divadla poezie sehrávala v menších městech mimo Prahu roli neoficiálního centra kulturních aktivit.
  • 1960 Vyhlášena celostátní soutěž vesnických divadelních souborů, jíž se zúčastnilo 3915 souborů.Ústřední přehlídky v Kroměříži, Jindřichově Hradci a Levicích.
  • 1960 30. JH : Významné inscenace: Kyncl: Voják (vojenský soubor), Borchert: Venku přede dveřmi (Medika, Plzeň). Celostátní aktiv bilancoval patnáctiletou cestu po osvobození.
  • 1960 Nejčastěji uváděné hry: Moje teta, Dalskabáty, Půlnoční mše, Zkoušky čerta Belínka, Lucerna, Sylva, Návštěva nepřichází, Černá vlajka. Celkem 13 755 ohlášených představení.
  • 1960 Na konferenci KSČ prohlásil 1. tajemník a prezident republiky Antonín Novotný, že „socialismus v naší zemi zvítězil“. Následně Národní shromáždění schválilo novou ústavu, název Československá socialistická republika.
  • 1960 a 1963 Brno: Ostrými spory byly provázeny soutěže na oponu nového Janáčkova divadla. Vítězný návrh Aloise Fišárka nesměl být realizován, jako gobelin byl později zavěšen ve foyeru divadla. Soutěž velmi silně vyjadřovala duch tehdejší doby; politické a ideové uvolnění, odklon od monumentálních alegorií ke komorní lyrické harmonii i směřování k nefigurativnímu sdělení.
  • 1960-1962 Koncepce Jiráskových Hronovů: převaha „současných her“, sovětská hra, hra Aloise Jiráska, malé jevištní formy.
  • 60. a 70. léta 20. století situaci ochotnického divadla té doby charakterizoval Jan Císař v cyklu Postgraduálních sloupků Paměť divadla v časopise Amatérská céna
  • 1961 Založení Klubu přátel poezie impulzem pro práci recitátorů a divadel poezie.
  • 1961 Nejčastěji uváděné hry: Příliš štědrý večer, Dalskabáty, Zkoušky čerta Belínka, Půlnoční mše, Návštěva nepřichází, Dům na rozcestí, Sylva, Moje teta. Celkem 14 757 ohlášených představení.
  • 1961 Konference o problémech studia her klasického divadla v Kutné Hoře.
  • 1961 Diskuse o „perspektivách“ ochotnického divadla.
  • 1961 Olomouc: Založeno Studio LUT (od 1964 Amatérské studio) při Divadle Oldřicha Stibora, vedené hercem Kamilem Markem a dramaturgem Jiřím Flíčkem. Studia při profesionálních divadlech založena též v Brně, Hradci Králové, Pardubicích.
  • 1961 Založení Klubu přátel poezie impulzem pro práci divadel poezie.
  • Od poč. 60. let vznik literárně dramatických oborů na lidových školách umění (později ZUŠ)
  • 1956-1962 PÖMERL, Jan: Divadlo v době tání (1956-1962).
  • 1962 Nejčastěji uváděné hry: Svatba sňatkového podvodníka, Nebezpečný věk, Dalskabáty, Příliš štědrý večer, Je libo cigaretu. Celkem 11 737 ohlášených představení.
  • 1962 Gottwaldov: Celostátní aktiv o spolupráci profesionálních divadelníků s ochotnickými.
  • 1962 32. JH ukázal hranice mezi prvky dožívající staré tradice a zárodky moderního ochotnického divadla. Významná představení: Kladivadlo (Broumov) O myšilidech (P. Fiala); Studio Divadla O. Stibora (Olomouc) představením Fripiri (Lichý) dokládalo činnost ochotnických studií profesionálních divadel.
  • 1963 Radim Vašinka s Tzv. divadlem poezie VUS Praha uvedl inscenaci Malé prádlo (Prévert) a o rok později inscenaci poezie dosud nevydávaného Oldřicha Wenzla A já tak dlouho budu psáti básně, dokud zralé hrušky s chutí jísti budu. Charakterizovalo je asociativní propojování veršů, vše bylo podřízeno základní jevištní metafoře, která měla i svůj výraz výtvarný.
  • 1963 Praha: Na Národní třídě otevřena poetická vinárna Viola, inspirace pro vznik podobných scének a seskupení v jiných městech.
  • 1963 Zahájeno vydávání časopisu Repertoár malé scény.
  • 1963 Liberec: Vznik Studia Ypsilon, vedeného Janem Schmidem (nar.1936). První inscenace, Encyklopedické heslo XX.století, uvedena na ŠP.
  • 1963 abstraktní vzory na železnou oponu Vrchlického divadla v Lounech navrhl a společně s malířem Vladislavem Mirvaldem namaloval Zdeněk Sýkora.
  • 1964 Brno: Hudební Skupina A (Berg, Piňos, Pololáník atd.) byla vybavena i na zájezdy oponou Dalibora Chatrného.
  • 1964-1974 Vydávána Divadelní výchova, odborné periodikum ÚDLUT (od 1971 v ÚKVČ), redigované Evou Machkovou. Na jejích stránkách se počaly vytvářet obrysy oboru, jemuž se tehdy říkalo divadelní výchova, později dramatická výchova či tvořivá dramatika.
  • 1965 Český soubor se po prvé zúčastnil Světového festivalu amatérského divadla v Monaku (Divadelní studio Josefa Skřivana z Brna).
  • 1965 Valašské Meziříčí: Zahájeno pořádání Moravského festivalu poezie O štít města Valašské Meziříčí.
  • 1967 Brno: Činnost zahájilo divadelní sdružení Husa na provázku. (1972 soubor se zprofesionalizoval.)
  • 1967 Praha: „Sklepní divadlo“ Orfeus Radima Vašinky na Malostranském náměstí místem setkávání nezávislé kultury všech oborů.
  • 1967 Litvínov: první Národní přehlídka amatérské pantomimy.
  • 1967 Mezikrajové přehlídky Krnov, Jablonec nad Nisou, Tábor.
  • 1967 první seminář o dramatické výchově ve Svitavách
  • 1967 Na IV. sjezdu Svazu čs. spisovatelů byla požadována autonomie kultury, odmítána vedoucí úloha KSČ a kritizována politika KSČ po únoru 1948.
  • 1968 Začal vycházet kolektivní spis Dějiny českého divadla za hlavní redakce Františka Černého (nar. 1926), věnující významnou pozornost dějinám amatérského divadla. (IV.díl vyšel 1983)
  • 1968 Událostí 38. JH se stal generační muzikál Pavla Dostála a Richarda Pogody Výtečníci.
  • 1968 „Pražské jaro“, federalizace, program zavádění reforem s cílem budovat „socialismus s lidskou tváří“.
  • 1968 21. 8. vojska SSSR, Bulharska, Maďarska, NDR a Polska okupovalaČeskoslovensko. Proti vojenské intervenci vypukly v celé zemi masové demonstrace.
  • 1969 Praha: Vznik amatérského Divadla na okraji, Zdenek Potužil a Miki Jelínek, přelomové divadlo poezie, profesionalizovalo se 1974, kdy založilo A-studio, z něhož vyšla celá generace profesionálních režisérů, dramaturgů, herců i kritiků.
  • 1969 Československo členem mezinárodní organizace amatérských divadelníků AITA/IATA.
  • 1969 Vznik Svazu českých divadelních ochotníků (SČDO), prvním předsedou Milan Kyška.
  • 196x - 60. léta Ve Vysokém Mýtě působilo 8 loutkářských souborů.
  • 70. a 80. léta 20.stol. Eva Machková, Soňa Pavelková, Hana Budínská, Jaroslav Provazník ad. prosazovali v praxi dětských divadelních a loutkářských souborů principy dramatické výchovy a zároveň budovali teorii oboru.
  • 1970 Založena Skupina amatérských loutkářů – SAL SČDO.
  • 1970 Žebrák: I. národní přehlídka vesnických souborů, od 1971 ve Vysokém nad Jizerou.
  • 1970 Svitavy: Založen loutkářský soubor C, spoluzakladatelem a klíčovou postavou se stal Karel Šefrna.
  • 1970 Přijato tzv.„Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti po XIII. sjezdu KSČ“ a rozhodl o čistkách.
  • 70. a 80. léta 20. století situaci ochotnického divadla té doby charakterizoval Jan Císař v cyklu Postgraduálních sloupků Paměť divadla v časopise Amatérská céna
  • 70. léta Další rozvoj malých scén, především alternativního, autorského divadla. Využití netradičních scén a nedivadelních prostor.
  • 70. léta Další rozvoj malých scén, především alternativního, autorského divadla. Využití netradičních scén a nedivadelních prostor.
  • Od počátku 70. let 20.stol. přehlídky, semináře a dílny dětského divadla a dětského přednesu organizované ÚDLUT/ÚKVČ
  • 1971 Kralupy nad Vltavou: První národní přehlídka her pro děti a mládež.
  • 1971 Začal také v amatérském divadle tzv. proces normalizace, který vedl k tlaku na bližší napodobení sovětských praktik.
  • 1972 Chrudim: Otevřeno Muzeum loutkářských kultur.
  • 1972 Poděbrady: první ročník Festivalu mladého divadla, od 1975 FEMAD.
  • 1972 Po rozpuštění svazů a spolků v oblasti kultury aj. byly utvářeny „normalizované“ organizace, do kterých byli přijímáni kádrově vyhovující lidé.
  • 1972 Praha: Jedno z nejstarších amatérských loutkových divadel, Říše loutek, předvedlo 5.000 představení.
  • 1972 Svitavy: Národní přehlídky ruských a sovětských divadelních her ve Svitavách byly organizovány každoročně až do roku 1989
  • 1974 Kaplice: Poprvé uspořádána národní přehlídka dětských souborů Kaplické divadelní léto (do r.1989)
  • 1974 Prostějov: Vznik Hanáckého divadla (HA-Divadlo) (profesionalizace 1980).
  • 1974 - 1989 Kaplické divadelní léto, národní přehlídka dětských divadelních (od 1975 i loutkářských) souborů
  • Od 1974 Úpice: Festival současné angažované divadelní tvorby, národní přehlídka, bienale.(do 1990).
  • 1975 Divadlo na tahu vedené Andrejem Krobem uvedlo v Horních Počernicích světovou premiéru Žebrácké opery Václava Havla. Jediná veřejná insc. Havla za normalizace. Představení záminkou pro rozsáhlou policejní akci proti autorovi, účinkujícím i některým divákům.
  • 1975 Praha: Divadlo na tahu vedené Andrejem Krobem uvedlo v Horních Počernicích světovou premiéru Žebrácké opery Václava Havla. Jediná veřejná inscenace Havlovy hry za normalizace. Představení záminkou pro rozsáhlou policejní akci proti autorovi, účinkujícím i některým divákům.
  • 1976 Vyšel Receptář dramatické výchovy Miloslava Dismana.
  • 1977 Nymburk: Třítisící představení DS Hálek.
  • 1977 Charta 77, vyzývala režim k dialogu s nositeli jiných názorů.
  • 1979 Praha: Říše loutek uvedla maňáskovou taškařici E. Duranta Dejte mi jitrnici.
  • 70. léta 20.století - významný vstup malých neprofesionálních scén do historie amatérského divadla zachytila publikace DIVADLA svítící do tmy (NIPOS 2006)
  • V 70. letech budování sítě metodických zařízení, okresních a krajských osvětových středisek
  • 80. léta 20. stol. Zbraslavští ochotníci si vlastními silami z letní jídelny hotelu vybudovali divadélko a dali mu jméno po Janu Kaškovi.
  • Od počátku 80. let Volné generační seskupení pěti pražských souborů Sklep, Baletní jednotka Křeč, Recitační skupina Vpřed, Výtvarné divadlo Kolotoč, pantomimická skupina Mimosa, nazvané Pražská pětka, patřilo vedle Léblova souboru Jak se vám jelo, posléze Jelo, k významným projevům českého divadelního postmodernismu.
  • 1980 V Čechách a na Moravě bylo registrováno 1317 ochotnických souborů, z toho 537 kolektivů dětských a mládežnických. Loutkářských kolektivů bylo 587, z toho 290 dětských a mládežnických. Malé jevištní formy uvádělo 620 amatérských kolektivů, z toho 428 dětských a mládežnických.
  • 80. a 90. léta Zliv: Dětský divadelní soubor Hudradlo byl průkopníkem dramatické výchovy.
  • 80. léta 20. stol. Vysoké nad Jizerou: Řada inscenací podkrkonošských sousedských her.
  • 80. léta 20. století Historii malých autorských scén zaznamenala pubikace Divadla svítící do tmy II, vydaná NIPOS 2007.
    Hodnotí přínos souborů: Orfeus Praha, C Svitavy, Lampa Praha, Paraple Praha, Teatrzyk Český Těšín, Šupina Vodňany, Divadelní klub Jirásek Česká Lípa, Bílé divadlo Ostrava, Vizita Praha, Dividýlko Slaný, Čmukaři Modřišice, AHA! Lysá nad Labem, Anfas Černošice, Anebdivadlo Praha, Tatrmani Sudoměřice, Nepojízdná housenka Brno, Pražská pětka Praha, Jak se vám jelo Praha, Ochotnický kroužek Brno
  • 80.léta - začátek 90. let 20.stol. činnost Kruhu autorů a dramatizátorů dětského divadla při div. odd. ÚKVČ pod vedením Evy Machkové a Zdeny Joskové
  • 1982 Sudoměřice: J. Brůček založil soubor Tatrman (od roku 1987 Tatrmani, později Bechyně).
  • 1983 Rok českého divadla.
  • 1983 Úpice: Dramatický odbor Jirásek inicioval mírové poselství východočeských ochotníků k základním kamenům Národního divadla.
  • 1983 Týn nad Vltavou: Ochotníci svépomocí vybudovali otáčivé hlediště v parku a zahájili pravidelné letní cykly her.
  • 1983 K Roku českého divadla vyšla publikace J. Nováka: Nejstarší amatérské loutkářské soubory v ČSR a publikace Z. Bezděka: Dějiny české loutkové hry do roku 1945.
  • 1983 Klub scénografů SČDO uspořádal spolu s Divadelním ústavem výstavu Česká amatérská scénografie jako součást Pražského Quadriennale 1983 ve foyeru Divadla na Vinohradech.
  • 1985 Divadelní soubor Doprapo (základ budoucího Jak se vám jelo, posléze 1989 Jelo): Kurt Vonnegut, jr., Petr Lébl: Groteska. Scénář, režie, scéna, kostýmy Petr Lébl.
  • 1985 Orfeus, Josef Frič: Tajemství vodních květin, scénář, režie, hlavní interpret Radim Vašinka. Jeden z vrcholů českého divadla poezie.
  • 1985 zavedení předmětu dramatická výchova na oboru vychovatelství středních pedagogických škol
  • 1985 Hledáním nové podoby opon byly tapiserie. Výtvarnou podobu oponu monumentální tapisérie pro Divadlo pracujících v Mostě navrhla Renata Rozsívalová. Šíře 36 metrů.
  • 1986 Praha: Vznikl loutkářský soubor Klika jako generační sdružení vedené Jiřím Morávkem.
  • 1986 Olomouc: Založení loutkářského souboru Divadlo Fkufru, vůdčí osobností Pavel Němeček.
  • 1988–1989 Projevy nesouhlasu se stagnujícím režimem přerostly zvláště v Praze v pouliční demonstrace, rozháněné policií a lidovými milicemi.
  • 1989 Divadelní soubor Jelo uvedl Léblovy inscenace Přeměna (podle Franze Kafky), 1990 Výběrčí (Uhde).
  • 1989 Manifestační průvod k uctění obětí 17. listopadu 1939 byl na Národní třídě a rozehnán pohotovostním plukem bezpečnosti. V následujících
    dnech vypukla stávka vysokoškoláků a herců, demonstrace se šířily do dalších
    měst. Vzniklo Občanské fórum, byla vyhlášena generální stávka, podpořená statisícovými demonstracemi. Václav Havel prezidentem republiky.
  • 1989 kino v Novém Boru bylo vybaveno látkovou rozevírací oponou s abstrakcemi v modré barvě, autor Antonín Procházka,
  • 90. léta Za deset let sehrály pražské soubory na Jiráskově Hronově 38 představení.
  • 1990 Založena Amatérská divadelní asociace.
  • 1990 Vydán dokument o dramatické výchově Schola ludus a ustaveno Sdružení pro tvořivou dramatiku.
  • 1990 Zahájeno vydávání časopisu Tvořivá dramatika.
  • 1990 Vystupme z ilegality, výzva iniciativní skupiny (Eva Machková, Jaroslav Provazník ad.) při nově vzniklém Středisku dramatické výchovy v Praze 5-Stodůlkách
  • 1990 založeno Sdružení pro tvořivou dramatiku
  • 1990 zavedení předmětu dramatická výchova na oboru učitelství mateřských škol
  • 1990 DAMU Praha: otevření prvního běhu dálkového magisterského studia dramatické výchovy
  • 1990-1993 Dětské divadelní léto, Prachatice, národní přehlídky dětských divadelních a loutkářských souborů
  • 90.léta Zakládání občanských sdružení.
  • 1991 Založeno Informační a poradenské středisko pro místní kulturu (IPOS), jehož útvar ARTAMA pomáhal rozvoji amatérského divadla.
  • 1991 Přelet nad loutkářským hnízdem, 1. ročník přehlídky nejlepších amatérských a profesionálních loutkářských inscenací českých zemí, pořádaný Českou sekcí UNIMA v Žižkovském divadle. Iniciátorem a do roku 1995 i organizátorem Luděk Richter.
  • 1991 V psychiatrické léčebně založena Bohnická divadelní společnost. Později se zde konaly podnětné festivaly Mezi ploty.
  • 1991 Sudoměřice, Josef Brůček založil občanské sdružení Tatrmani
  • 199x, Od 1991 vysokoškolské studium dramatické výchovy ve dvou a vícesemestrálních kurzech na pedagogických fakultách v Ostravě, Olomouci, Ústí nad Labem(1994), v Praze (1995), Plzni (1997) a na filozofické fakultě v Brně (1991)
  • 1992 Studenti divadelní vědy FF UK založili Kulturně divadelní spolek Puchmajer.
  • 1992 Profesionální divadlo Labyrint na Smíchově zřídilo Dětské divadelní studio Labyrint.
  • 1992 Schola ludus, první mezinárodní dílna dramatické výchovy a dětského divadla pořádaná v České republice
  • 1992 otevření samostatné katedry výchovné dramatiky na DAMU Praha
  • 1992 otevření prvního běhu denního (prezenčního)magisterského studia dramatické výchovy na Divadelní fakultě JAMU v Brně
  • 1992 Po dohodě předsedů vlád České a Slovenské republiky V. Klause a V. Mečiara byla
    zrušena společná Československá federativní republika.
  • 1993 byla ustavena samostatná Česká republika
  • Od 1993 celoroční, později třísemestrální kurzy školní dramatické výchovy (pořádané STD, ARTAMOU a KVD DAMU ve spoluprácí s místními pořadateli)
  • Od 1993 Bechyně, Divadlo v trávě, otevřená přehlídka divadla pod širým nebem, 199x, 200x
  • 1994 První ročník festivalu alternativního divadla Příští vlna/Next Wave, u zrodu Jan Dvořák, Vladimír Hulec, Jana Návratová.
  • 1994 za kulturní památku byla prohlášena opona neznámého autora z roku 1927, zobrazující Podůlší (o. Jičín).
  • Od 1994 národní přehlídky dětských divadelních, loutkářských a recitačních souborů a semináře a dílny pro vedoucí a pedagogy pod názvem Dětská scéna:
    1994-1998 Ústí nad Orlicí, 1999 Zábřeh na Moravě, od 2000 Trutnov
  • 1995 Plzeň: první česká národní přehlídka seniorského divadla.
  • Od 1995 Dramatická výchova ve škole, týdenní celostátní dílny školní dramatické výchovy v Jičíně
  • V pol. 90. let 20.stol. vypracování osnov dramatické výchovy pro projekt Obecná a Občanská škola
  • 1996 Kolín: obnovena národní přehlídka pantomimy a pohybového divadla.
  • 1996 Vysoké nad Jizerou: Oslavy 200 let ochotnického divadla.
  • 1996 Galerie Rudolfinum v Praze vystavila restaurovanou oponu Gustava Klimta pro Stadttheater Karlsbad.
  • 1996 Na strop malého sálu divadla Alfa byla umístěna malovaná slavnostní opona bývalého Spolkového sálu s nápisem „SAMI SOBĚ 1908,1928“ s výjevem spolkové adorace neznámé antické bohyni.
  • 1997 Úspěšné vystoupení brněnského souboru Pro100r na světovém festivalu amatérského divadla v Monaku.
  • 1998-2002 Vyšly publikace Cesty českého amatérského divadla, zachycující jeho historii, dále Bibliografie českého amatérského divadla, shrnující dosavadní publikační činnost a Místopis, ve dvou svazcích encyklopedicky mapující české amatérské divadelní aktivity na území Čech, Moravy a Slezska.
  • 1998-2005 Pavel Dostál, původně ochotnický herec a autor úspěšných her, ministrem kultury, Ve čtyřech vládách jako minstr kultury se po dlouhou dobu pohyboval na špici žebříčku nejoblíbenějších politiků.
  • 1999 Vyškov: Ve městě bylo 6 činných divadelních souborů.
  • 2000 Hronov: 70. Jiráskův Hronov jako mezinárodní festival amatérského divadla.
  • 2000 Olomouc: Loutkové divadlo Kašpárkova říše oslavilo 80 let svého trvání. Od založení sehrálo 405 titulů, 2.200 představení pro 352 tisíce diváků.
  • 2000 Lázně Toušeň: zahájeny národní přehlídky sokolských ochotnických divadel
  • Na přelomu 20. a 21. století majitelé opon (obce, občanská sdružení) si uvědomili cenu a význam opon a některé z nich navrhli do seznamu kulturních památek.
  • 2002 Krajinu Českého Středohoří dle obrazu Josefa Antonína Zázvorky namaloval Jiří Pálek na oponu Kulturního střediska v Libochovicích
  • 2002 Praha, Státní opera Opona Antonína Střížka byla původně určena novému nastudování Kouzelné flétny.
  • 2004 dramatická výchova se stala součástí Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání v rámci vzdělávací oblasti Umění a kultura jako doplňující obor.
  • 2004 Vyšla publikace Alice Dubské Dvě století českého loutkářství, zachycující vývojové proměny českého loutkového divadla od poloviny 18. století do roku 1945.Praha, AMU 2004, 304 s.
  • 2005 Otevřeny internetové stránky Databáze českého amatérského divadla (www.amaterskedivadlo.cz) jako základ průběžného ukládání a zpracovávání informací o českém amatérském divadle.
  • 2005 Jiří Suchý pro divadlo Semafor vytvořil parafrázi Hynaisovy opony.
  • 2006 Založena Matice českých divadelníků (svaz občanských sdružení). Vytvořily ji tři organizace amatérského divadla, Svaz českých divadelních ochotníků, Volné sdružení východočeských divadelníků a Občanské sdružení divadelních ochotníků. Rozpadla se v roce 2012.
  • 2006 Miletín, zahájena činnost Muzea českého amatérského divadla
  • 2006 V Janáčkově divadle v Brně byla instalována opona dle návrhu Dalibora Chatrného, jednoho z vítězů soutěže v roce 1963.
  • 2007 historickou oponu vystavili na radnici v Poličce. Antonín Bohdanský na ní v roce 1869 zobrazil vedutu města před požárem roku 1845
  • 2008 - 2015 putovní výstavu Malované opony realizovalo Muzeum českého amatérského divadla v Miletíně a uspořádalo ji v 37 místech.
  • 200x Vývoj amatérského divadla 2000-2009 shrnul almanach Amatérské divadlo posledního desetiletí v souřadnicích mezidruhového festivalu, vydaný k 80. Jiráskovu Hronovu.
  • 2010 Na jubilejním 80. Jiráskově Hronovu uspořádáno sympozium Tradice českého ochotnického divadla a amatérské divadlo dneška
  • 2010 Malované opony divadel českých zemí reprezentativní soubor reprodukcí opon, komentovaných předními teatrology, vydalo Národní informační a poradenské středisko pro kulturu. Editor Jiří Valenta.
  • Začátkem 21. století se po restitucích vesnických hostinců stávaly opony soukromým majetkem, někdy předmětem obchodování, někdy pozorné péče.
  • 2011 Geisslers Hofcomoedianten Kuks uspořádal festival zámeckých a klášterních divadel Královéhradeckého kraje.
  • 2012 opona bývalého Jiříkova divadla se stala jednou z ozdob zrekonstruované jednací síně poděbradské radnice. Určení autora je však zpochybněno.
  • 2013 Internetové stránky Databáze českého amatérského divadla (www.amaterskedivadlo.cz) od založení v roce 2005 navštívilo milion uživatelů..
  • Na počátku 21. století obce, sdružení i státní instituce začaly pečovat o uchování opony ochotnických jevišť. Ve Mžanech nechal restaurovat jednu z nejvýznamnějších opon malíře Miloše Středy místní podnikatel.
  • 2014 Malíři Boškové z Vlachova Březí, výstava v prostorách Muzea české loutky a cirkusu v Prachaticích a Prachatického muzea prezentovala práci významných tvůrců opon a divadelních dekorací.
  • 2014 (Nejen)v Mrklově ve stodole u Jeriů trouchniví opona, zobrazující podkrkonošskou krajinu. Čeká na záchranu, na restaurování a důstojné vystavení.
  • 2014 Časopis Amatérská scéna přestal vycházet v tištěné podobě, od roku 2015 je k dispozici na webové adrese amatersascena.cz a v podobě tištěných ročenek.
  • 2014 Nové divadlo v Plzni bylo vybaveno oponou s abstraktními motivy Ivany Hejdukové,
  • 2016 Historická opona chrudimských ochotníků (1854) byla po restaurování zavěšena v Divadle Karla Pippicha
  • 2017 Editor Milan Strotzer s okruhem spolupracovníků připravili k vydání II. díl publikace Malované opony. Dokumentuje sérii dalších 250 opon.
  • 2020 Pandemie viru Covid19 zapříčinila uzavření divadel, řada krajských a celostátních přehlídek byla zrušena, značně omezena byla práce divadelních souborů. Po částečném uvolnění nastala stejná situace i v roce 2021.
  • 2020 Pandemie viru Covid19, omezující fyzické setkávání divadelníků, dala impuls ke vzniku webových prezentací, např. antré, Divadelní kurýr, Ochotníci na vlnách aj.
  • 2021 Zemřel 14. dubna prof. PhDr. Jan Císař, CSc., významná osobnost českého divadla a nenahraditelná osobnost amatérského divadla. V rámci 91. Jiráskova Hronova se konal vzpomínkový pořad nazvaný Jan Císař – Gurmán života a divadla.
  • 2023 Evropský kongres EUROPASSION, každoroční setkání představitelů spolků, které hrají pašijové hry se uskutečnil poprvé v historii v České republice 8. – 11. června 2023 v Hořicích na Šumavě.