Praha-Krč

1897 Dramatický odbor Občanské besedy.
1912 v sokolovně V podzámčí v Krči založen Divadelní spolek Vlast.
Do 1945 hrál často v Lesním divadle v Krči, pak až v 50. letech znovu v Lesním divadle a (zprvu mimo sezonu) do 1967 v hotelu Klimeš.

1913 v krčské lokalitě Velký háj na pozemcích statkáře Welze otevřeno přírodní Lesní divadlo v Krči. Provozovatelem Sokol Krč, ODi i profes. divadlo. Majitel krčského sanatoria MUDr. Šimsa zah. s ochotníky Princeznou Pampeliškou, po měsíci na tři sezony povolal Švandovo divadlo.
Antonín Skála: Divadlo v přírodě, 1930:"Také v Krči u Prahy ve velmi příznivé poloze krčského lesíčka vytvořila si Tělocvičná jednota Sokol po stránce polohové i technické velmi krásnou přírodní scénu, která může býti vzorem všem ostatním divadlům pod širým nebem: pohodlné hlediště na svahu pod stromy, vhodně adaptované a upravené jeviště s orchestrem, v pozadí les, který s protilehlým návrším tvoří vzácné prostředí pro přírodní divadlo." 1915-1916(? – v polovině 1. světové války) zde účinkoval soubor E. Rozamové, postupně však převládli ochotníci, hl. z Krče, r. K. Hromada (sídlo v hostinci U Klimšů, později biograf, zbořen v 80. letech 20. stol.). Ochotníci zde h. až do 1925, nejčastěji v neděli odpoledne, obvykle mezi 1. květnem a pol. září. Výhodou nízké vstupné. Z výtěžků přispěli na stavbu nové sokolovny. Lesní divadlo podnítilo vybudování přírodních divadel v Řevnicích (1918) a v Braníku (1925).
Velký rozmach div. života ve 20. letech, aktivitu podporovali literáti básník Fr. S. Procházka a spisovatel Antal Stašek. 1923 pojalo až 5500 diváků, 500 míst k sezení, 5000 k stání.
1933 k 20. výročí otevření amatérská Opera studio provedla operu V studni. Celkem uvedeno 9 operních titulů v 23 představeních, i v ochotnických insc. hl. role svěřovány profesionálům.

Po požáru 1935 až do 2. světové války zde pobočná scéna nuselské Fidlovačky, postupně opět s až 1/3 insc. krčských ochotníků.
1929 např. Jan Výrava (Šubert).
1930 Krč součástí X. obvodu Pražského kraje SDDOČ.
1939- 1944 (? - za 2. světové války) zde hrála Divadla pražských předměstí, zatímco v přírodním divadle v Divoké Šárce činnost za války přerušena.
1944 v Lesním divadle v Krči zřízen speciální pavilon pro maňáskové divadlo podle projektu známého loutkářského režiséra a funkcionáře Jana Malíka, vystupoval zde jeho soubor PULS.
v prvních poválečných letech Městská divadla pražská a opět více než třetina amatérských představení. Po oficiálním zrušení divadla po sezoně 1946 ochotníci dohrávali.
1951 posledním představením v Lesním divadle Alois Jirásek: Vojnarka, režie F. Franěk, hráli Vl. Jančíková, K. Pašková, F. Hrušková, Elišková, G. Nezval, A. Jílek, J. Bárta, A. Klimeš, A. Papírník. V Lesním divadle celkem více než 600 představení.
1958 zchátralé objekty divadla zbourány.

1930 Krč součástí X. obvodu Pražského kraje SDDOČ.

Od 1925 Naše scéna (působila na Pankráci),
1937-194(?) pokračovala jako Divadlo ochotnické besedy v Krči.

193x(?)-1941. léta Sokolské loutkové divadlo. 1947 LD Sokola obnoveno, ved. J. Kardaš.

1934-1942(6?) KrDO Veselá osma (V. 8.), Dolní Krč.

1937 DS DTJ Krč hostovala v hostinci U Sedláčků v Kunraticích.

Za 2. svět. OS Tyl.

1944 v Lesním divadle hrála Nová pražská scéna. Založil ji profesionální loutkář J. Vavřík-Rýz po uvěznění Skupy a následné likvidaci Plzeňského loutkového divadélka. Hrál s amatérskými loutkoherci pod záštitou NOÚZ. Ještě týž rok scéna zanikla pro totální nasazení řady členů.

1946-1951 Spolek divadelních ochotníků (SDO) vznikl z KrDO Veselá osma (V. 8), od 1948 se stal součástí DrS Vlast.
.
1979-1982(?) LS Pedluke-Padluke TJ Tempo, ved. T. Dvořák a F. Váša.

1982-1987 1996-1998 na „dolní“ ZDŠ Jánošíkova na sídlišti učitelka Jana Zvolánková vedla dva na sebe navazující dětské recitační soubory DRS Větrník (větší děti) a Sluníčko (1. a 2. třída), které patřily k nejúspěšnějším souborům v ČR. (1987-1995 učitelka a s ní i soubory působily na ZDŠ Smolkova Libuš). 1982-1998 14x účast na NP

Od 80. let 20. stol. Divadlo pro děti IKEM, zřizovatel ZO ROH a SSM IKEM, existovalo ještě 1993, ved. Jiří Heller. 2000 jako Divadelní ochotníci IKEM.

90. léta DS Závorka KS Tempo-Krč, 1991, ved. J. Kment a Bl. Benešová.

BURIAN, Miroslav: Svaz dělnických divadelních ochotníků československých. DDOČ. Prameny k dějinám českého divadla, sv. 7. Praha, DÚ, spoluvyd. Národní muzeum v Praze 1972, s.196.

CESTY českého amatérského divadla. Vývojové tendence. Zprac. Jan Císař a kol. Praha, IPOS-ARTAMA 1998, s. 136, 150.

DĚJINY českého divadla III. díl. Ved. red. František Černý. Praha, Academia 1977, s. 374.

ČUJAN, Jiří: Informace pro MČAD o Lesním divadle v Krči. Rkp. 2002. 2 s. kART.

JAVORIN, Alfred: Divadla a divadelní sály v českých krajích, II.díl. Praha,Divadlení ústředna 1949, s.41

JAVORIN, Alfréd: Divadla a divadelní sály v českých krajích. Praha, Umění lidu 1949. Díl I. Divadla, s. 254.

LESNÍ divadlo v Krči. Na paměť desetiletého založení 1922. Praha, Sokol 1922. 12 s.

MALÍK, Jan: Pavilon pro maňásky. Loutková scéna 1945/46, s. 36-41.

MÍSTOPIS českého amatérského divadla, II. díl. Praha, IPOS-ARTAMA 2002, s.291.

SKÁLA, Antonín: Divadlo v přírodě. Praha 1930, s. 21-22.

SRBA, Bořivoj: České loutkářství v tzv. Protektorátu Čechy a Morava 1939-1945. Též bibliografie. In: Otázky divadla a filmu. Brno, MU 1999, s. 103-151.

STAŠEK, Antal: Lesní divadlo v Krči. Rkp., 1 list, 4, 1 obálka, LA PNP

ŠERÝCH, Bohuše: Prkna slávy. In: Kniha o Praze 4. Praha, MILPO 1996, s. 111.

Thalie 1897-8, č. 13, s. 103.

Praha, Národní archiv:
Fond ZU Spolky 1941-1947, i. č. 426/3839/1942, KrDO. (Nejasné – samostatný KrDO?, nebo zkráceně zapsán KrDO Veselá osma?)